Diskuse:Ústecký masakr

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Heslo je téměř doslova opsaným textem Vladimíra Kaisera, který "úmyslně zkresluje historická fakta ve prospěch německé strany a špiní české obyvatele tohoto města. Své názory jednostranně opírá o nevěrohodná anonymní svědectví, přehlíží příčiny událostí. Např. výbuch muničního skladiště v Krásném Březně 31. července 1945 a následné události uvádí jako "masakr německého obyvatelstva"... Celkově své názory nehodnotí ve všech souvislostech podle tehdejší skutečné situace. Je mistrem ve vymílání lidských mozků, zejména mladší generace, která tehdejší události neprožila."

Domnívám se, že heslo by mělo být zpracováno lépe a objektivně. Zde cituji úryvky textů Ing. Jiřího Říhy (http://www.zasvobodu.cz/news/vybuch-v-krasnem-brezne/):

"K výbuchu v muničním skladu v Krásném Březně jako tehdejší obyvatel sousedních Neštěmic, který byl v inkriminovaný den v zaměstnání na dnešním Mírovém náměstí mohu uvést to, co jsem sám viděl. Posuzuji to v tehdejších širších souvislostech.

Ústí nad Labem a okolí bylo osídleno téměř výhradně německými obyvateli. Byla zde malá část občanů české národnosti, kteří zde zůstali po obsazení Sudet a hlásili se k občanům předválečné Československé republiky. Pořádek a bezpečnost zajišťovala nedostatečně personálně i materiálně vybavená československá policie, armáda, četnictvo a příslušníci Revolučních gard. Do pohraničí se začali vracet lidé vysídlení po roce 1938, ale přijížděli i různí dobrodruzi a příživníci. V celém pohraničí docházelo k diverzní činnosti ze strany speciálně k tomu vytvořeného werwolfu, takže situace mezi německým a českým obyvatelstvem byla někde velmi napjatá. Např. 16. 5. 1945 byl střelbou napaden u Podmokel vlak, v němž jela jednotka Revoluční gardy, další den byl ve Folmavě zastřelen Jan Havlovice, o necelý týden později v Liberci dvacetitříletý student konzervatoře J. Holý. Koncem května byl v Doupovských horách zastřelen Leonard Petr, dne 24. 6. byl zavražděn v Saské Kamenici hajný Rajko Tatič, o dva dny později byla přepadena vojenská stráž v Broumově. V červenci se diverzní činnost werwolfu rozšířila a jeho ozbrojené skupiny si násilím vynucovaly průchod do oblasti Karlových Varů s cílem přejít do zajetí k americké armádě. Dne 6. 7. U Šluknova byli zastřeleni poručík Josef Šindelář a Vlastimil Malina, příslušník partyzánské skupiny Národní mstitelé, působící v závěru války v okolí Mělníka. Krátce potom došlo k výbuchu skladiště vojenského trofejního materiálu v Chotyni u Chrastavy. Při tomto výbuchu zahynulo sedm příslušníků Československé armády a sedm osob německé národnosti, tři lidé byli těžce zraněni. V tentýž den explodovala nálož trhavin u poštovní budovy v Děčíně. V té době bylo úmyslně založeno značné množství požárů v továrnách, úřadech i v soukromých domech. V regionálním tisku byly zveřejněny informace, že v okolí Dubí, Teplic, Mostu, Kadaně i dalších měst se pohybují silně vyzbrojené zbytky útvarů SS, SA a werwolfu, které terorizují nové osídlence v pohraničí.

V této situaci došlo 31. července 1945 v 15.30 hodin k výbuchu v Krásném Březně. V bývalém cukrovaru byl uložen trofejní materiál Československé armády, zajištěný po zbytcích rozprchlé německé armády. Byly to především trhaviny, střelivo, letecké motory, pohonné hmoty, různý vojenský materiál a potraviny v množství asi 100 železničních vagonů. Ve zničeném objektu zahynulo 14 mužů a 12 žen, z toho šest vojáků, kteří sklad střežili. V okolí bylo zraněno na 200 osob, zbořeno několik desítek domů. Hmotná škoda se odhadovala na několik desítek milionů korun. Černý dým se po výbuchu povaloval nad řekou, z okolních svahů bylo vidět několikametrové plameny ohně, neustále se ozývaly větší i menší detonace z ohniska požáru. Všechna dostupná vozidla začala vozit raněné do nemocnice. Byla přerušena tramvajová doprava do Krásného Března a Neštěmic. Silniční i železniční provoz ve směru na Podmokly byl uzavřen. Jen těžko se v dané situaci mohl někdo orientovat, vše probíhalo živelně. Asi hodinu po výbuchu příslušníci policie, armády, četnictva a Revolučních gard obsadili oba mosty v Ústí nad Labem a začala kontrola osob i motorových vozidel. V té době byl provoz na silničním mostě do Střekova minimální. Dopolední směna dělníků v tehdejších Schichtových závodech se po ukončení práce ve 14 hodin vrátila do města, odpolední směna byla na pracovišti.

Při kontrole osobních průkazů řada lidí nemohla prokázat svoji totožnost a místo bydliště, mnoho občanů německé národnosti nenosilo bílou pásku na levém rukávě. Někteří občané německé národnosti, zejména věkově mladší, se ke kontrolujícím chovali arogantně, a tak se nelze divit, že v rozjitřené atmosféře začali kontrolující shazovat vzpurné mladíky do řeky. Když byly shozeny první osoby, vznikla na obou březích mostu panika. Od mostu utíkali němečtí občané a upozorňovali příchozí na situaci. Po krátkém čase se na přístupech k mostu téměř nikdo neobjevoval. Informace o této situaci se rychle rozšířila po celém městě, a tak odpolední směna ani z jedné strany přes most nepřecházela, kdo nemusel, nevycházel z bytu. Těžko dnes říci, kdo se shazováním německých občanů do řeky začal, kolik jich bylo skutečně shozeno a kolik jich dopad do poměrně málo zavodněného koryta řeky nepřežilo. V různých publikacích se počty liší, odhaduje se kolem 20–30 osob. Celkově to nebylo více než mrtvých a raněných v místě výbuchu v Krásném Březně... Že docházelo k některým nepřístojnostem nelze popřít. Reagovala na to i úřední místa města vydaným provoláním,...

Domnívám se, že nejde o vyvolávání minulosti. Jde ale o to, aby se generace narozené po druhé světové válce seznámily s nezkreslenými fakty, aby pochopily podstatu vzniku konfliktu v tehdejší mimořádné době, historicky správně se orientovaly v jeho příčinách a z toho plynoucích důsledcích. Kdo měl zájem na zničení značného množství vojenského materiálu, domů, na způsobení paniky? Nebo to byl náhodný výbuch? Provokace proti německému obyvatelstvu, jak někdy tvrdí p. Kaiser, je málo pravděpodobná. Nejpravděpodobnější je sabotáž, kterých byly v tomto čase a v celém pohraničí desítky.

Historik nemá právo falšovat fakta. To by si měl uvědomit i ředitel Archivu města Ústí nad Labem Vladimír Kaiser, mluvčí města Milan Knotek a celé představenstvo města. Neměli by financovat z městských peněz, potažmo z peněz občanů lživé a nepřesné informace."

Bo32 23. 6. 2009, 16:26 (UTC)

myslim ze by předchozí text by mel byt pridan na soucasny text s tim, ze by mel vlastní odstavec s velmi jedochuchym nazvem - co předcházelo masakru a duvody k nemu. 88.102.84.189 9. 8. 2013, 08:31 (UTC)