Diskuse:Vznik a vývoj sluneční soustavy

Článek byl 26. 4. 2010 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 24. 5. 2010 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 22. týdnu 2010 a 33. týdnu 2011 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla Vznik a vývoj sluneční soustavy byla v období od 6. do 13. března 2011 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … sluneční soustava byla na počátku svého vývoje osídlena 50–100 protoplanetami velikosti dnešního Měsíce až Marsu?“

Recenze[editovat zdroj]

Vypadá to moc pěkně.

Prosím obrázky v češtině. --Svajcr 13. 4. 2010, 19:48 (UTC)

EsO :-) Jan.Kamenicek 13. 4. 2010, 20:13 (UTC)

Nerozumim tematu, takze odvahu nemam.--Svajcr 13. 4. 2010, 20:18 (UTC)

OK, je to v plánu, ale chvilku to teď musí počkat. Jan.Kamenicek 13. 4. 2010, 20:33 (UTC)

Takže všechny obrázky už jsou česky. Jan.Kamenicek 23. 4. 2010, 19:57 (UTC)

Chmee2[editovat zdroj]

šablona v citacích číslo 10, 21, 28, 49, 50, 62, 70, 88, 91, 99 a 105 nefungují buď úplně či aspoň nějaká malá část
- Citační šablony by už měly být v pořádku. Jan.Kamenicek 23. 4. 2010, 17:53 (UTC)
98 %veškeré její hmoty tvořil vodík - chybí mezírka
- Tak trochu legrace, že jo :-)) Ale jo, už jsem to opravil.
Plynní obří (Jupiter (planeta), Saturn (planeta), Uran (planeta), a Neptun (planeta)) - fixnout linky bez (planeta)
- Ještě než jsi to napsal, už to fixnul kolega Svajcr.
This is still 10–20 times more than the current mass in the main belt, which is about 1/2,000 the Earth's mass. - dopřeložit
- OK, dopřeloženo.
Srážky Země s tělesy pocházejícími z raného pásu asteroidů pravděpodobně hrály významnou roli při tvorbě pozemských zásob vody. - změnil bych formulaci ve smyslu zásob vody na terestrických planetách (viz i Voda na Marsu a voda je potvrzena taktéž z Venuše např.)
- Díky za upozornění, dodal jsem větičku. Mimochodem, možná by i v hesle Voda na Marsu mělo být zmíněno, jak se tam vlastně dostala.
Asi po 500–600 milionech let (tj. asi před 4 miliardami let) se planety Jupiter a Saturn dostaly do vzájemné rezonance 2:1 (na dva oběhy Jupiteru připadaly dva oběhy Saturnu). - není rezonance 2:1 spíš, že na 2 oběhy Jupiteru připadá jeden oběh Saturnu? Nebo ta závorka naznačuje, jak to bylo dříve? Pokud ano, specifikovat.
- Ano, to byl jen překlep.
Vnitřní planety, na rozdíl od planet vnějších, v průběhu dosavadního vývoje sluneční soustavy své oběžné dráhy významně neměnily a po éře velkého bombardování již tyto dráhy zůstaly stabilní. - eře velkého bombardování bych změnil na eře velkého pozdního bombardování
- OK.
všem protože ztratí velko část své hmotnosti - velkou
- :-))

Zatím takto --Chmee2 14. 4. 2010, 16:00 (UTC)

Tak vidím, že lidé jsou nedočkaví a už mi tu píší připomínky ještě dříve, než heslo půjde do recenzního řízení. Díky za ně, drobnosti jsou už opravené (i když popravdě ty nejmenší z nich, jako zcela jasné překlepy či nedoklepy je možné beze strachu opravit rovnou, je ro určitě i rychlejší), ostatní bude následovat. Jan.Kamenicek 18. 4. 2010, 21:47 (UTC)

Ahoj, neber si ty drobnosti zle, ale já to četl v buse bez možnosti se připojit, takže jsem si poznámky dělal do texťáku. Když jsem pak přijel k netu, tak jsem to jen uložil na wiki a šel se věnovat jiným věcem, co mne v životě trápí. Proto jsou zmíněny i vysloveně blbosti, co se dají opravit hnedka. Já ale při čtení tu možnost neměl. --Chmee2 19. 4. 2010, 05:32 (UTC)

Ne, v pohodě, jsem rád, že sis na to našel čas. Díky. Jan.Kamenicek 20. 4. 2010, 12:14 (UTC)

Utekla citace 106. --Chmee2 23. 4. 2010, 17:53 (UTC)

To bylo tím, že jsem zapomněl vložit ještě jednu sekci, kde ta citace byla. Už by to mělo být v pořádku. Jan.Kamenicek 23. 4. 2010, 18:38 (UTC)

Pokud to nevadí zkusím zestvětlit barvy v tabulce. Pokud se nebude líbit bezostychu revertujte. Jinak se mi článek moc líbí! Díky za něj! --Hagar 23. 4. 2010, 19:58 (UTC)

Omlouvám se, že se do toho šťourám. Myslím, že to takhle míň "šťouchá" do očí, na druhou stranu je to dost vyblité. Nechám na autotovi, nerad bych hyzdil těžce odvedenou práci :) --Hagar 23. 4. 2010, 20:06 (UTC)

Ne, já myslím, že to je dobré. Jenom by to chtělo barevně odlišit "současnost" a fáze vzniku Slunce. Jan.Kamenicek 23. 4. 2010, 20:14 (UTC)

A možná aspoň trošku ztmavit ty Další fáze vývoje Slunce, já to mám prakticky bílý. Jan.Kamenicek 23. 4. 2010, 20:16 (UTC)

Aha, tak to bude asi monitorem, nebo nečím tak. (Ve škole jsem se tuhle zděsil, jak vypadá portál houby a kdo ho tak "Zhyzdil" a bylo to (asi) jen monitorem :) ) Současnost mám zelenou, fáze vzniku modré. Další fáze vývoje mám normálně růžový. Tak to revertuj. promiň za přidělanou práci --Hagar 23. 4. 2010, 20:27 (UTC)

Napřed jsem to revertoval, ale ono to fakt hrozně bije do očí, tak jsem ještě zkusil takový kompromis. Když tak prosím mrkněte, jak to vypadá na Vašem monitoru. Jan.Kamenicek 23. 4. 2010, 21:18 (UTC)

Bezvadně, nemámn to ani "vyblité" a do očí to nebije :) --Hagar 24. 4. 2010, 06:49 (UTC)

Miraceti[editovat zdroj]

Pozdní velké bombardování - oddíl přejmenovat, nebo rozdělit. Fotka Meteor Crateru je takhle trošku zavádějící.
OK, přejmenoval jsem to.
Chybí zmínka o tom, že cizí pozorované planetární soustavy se od té naší radikálně liší, což je minimálně hodně zajímavé. A taky to moc nepodporuje teorie o jejím vzniku (ale ani zásadním způsobem nevyvrací).
Připsal jsem zmínku do úvodu i s refem na zdroj, ve kterém se lze dočíst nějaké podrobnosti. Jan.Kamenicek 25. 5. 2010, 11:20 (UTC)

Miraceti 24. 5. 2010, 21:19 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 5 lety4 komentáře4 lidé v diskusi

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 2 externí odkazy či reference na stránce Vznik a vývoj sluneční soustavy. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 30. 8. 2018, 21:55 (CEST)Odpovědět

Po pravdě řečeno - hledím s velmi velkým údivem na takovéto články, kde se mluví ve stylu - pravděpodobně, možná, nejspíše, mohlo se stát, asi, zřejmě, mohou, odhadem asi...., - přičemž se pokračuje stylem - za xxxxx let se tedy stane to a to....... Vyjde se z nějakých domněnek, předpokladů, neověřených faktů - zkonstatuje se dnešní realita - a vymyslí se tzv. "de novo" - co se bude za ještě mnohem delší dobu dít. Lidská fantazie - je dle mého - skoro neomezená - když neví kudy kam, odkud brát. Lidé jsou schopni své představy zhmotnit minimálně na papíře, dát jim punc vědeckosti - a s prominutím "vytroubit" je do světa - jako holý fakt. Zdá se mi to někdy až skoro neuvěřitelné. - jhk. 193.85.28.34 29. 1. 2019, 19:07 (CET)Odpovědět

Zdroje nemáte protože čerpat není z čeho? Na toto téma existují desítky publikací, ze kterých je mimochodem poskládán tento článek (potažmo jeho anglický originál). Doporučuji si nejprve nějakou přečíst a neplevelit diskuzi.--RomanM82 (diskuse) 29. 1. 2019, 19:24 (CET)Odpovědět

Co bylo a bude je vždy otázkou spekulací. Pokud tak spekulují vědci a Wikipedia od nich výsledky převezme, pak je vše v pořádku. OJJ, Diskuse 29. 1. 2019, 19:31 (CET)Odpovědět