Diskuse:Vyjmenovaná slova

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ech, omlouvám se, že to revertuji, ale co je špatně na té nebohé Poznámce? :-) --Radouch 20:16, 18. 11. 2005 (UTC)

Seznam vyjmenovaných slov[editovat zdroj]

Zde uvádím podobu seznamu bez odvozenin (pozue základní významy) dle

ŠAUR, Vladimír. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Ottovo nakladatelství : Praha. 2004.
ISBN 80-7181-133-5
  • být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka; vlastní jména Bydžov, Přibyslav, Bylany, Hrabyně, Zbyněk, Zbyšek aj.
    Poznámka: býlí (plevel) ~ bílí (zbarveni bíle), být (existovat) ~ bít (tlouci), bydlo (příbytek) ~ bidlo (tyč), dobýt (zmocnit se) ~ dobít (baterii, zvěř), nabýt (získat) ~ nabít (náboj)
  • slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, plynout, plýtvat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys; Volyně
    Poznámka: lýčený (z lýka) ~ líčený (předstíraný), vlis (k lisovat), lísat se, lišaj, lišej, ližina (trámec), mlít (koncovka vzoru třít)
  • my, mýt, myslit / myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš; Nezamyslice, Přemysl, Litomyšl, Kamýk
    Poznámka: mi (mně), mýt (čistit) ~ mít (vlastnit), mýval (zvíře) ~ míval (měl), vymýtit (vykácet) ~ vymítat (vypuzovat např. ďábla)
  • pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, pyj; Chropyně, Pyšely, Spytihněv
    Poznámka: píchat (bodat), pisk (pískot, základ ptačího pera), pikaná (dětská hra), opylovat (oplodňovat pylem) ~ opilovat (obrousit), slepýš (had) ~ slepíš (lepidlem)
  • syn, sytý, sýr, syrový, syrý, sychravý, usychat / usýchat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat; Bosyně
    Poznámka: syrý (syrový) ~ sirý (opuštěný), sirup, sirob, sípat (chraptět), sivý (šedivý), sýrový (ze sýra) ~ sírový (ze síry)
  • vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, cavyky, vyza; Vyškov, Výtoň; slova s předponou vy- a vý-
    Poznámka: výt (pes vyje) ~ vít (vinout), výr (sova) ~ vír (krouživý pohyb), výskat (jásat) ~ vískat (probírat někomu vlasy), vížka (věžička), zviklat (zbavit jistoty), Vizovice
  • brzy, jazyk, nazývat (se); Ruzyně
    Poznámka: brzičko (přípona -ičko, jako mal-ičko), zívat (únavou) -> nazívat se (často zívat)

--Zirland 06:20, 22. 12. 2005 (UTC)

Doporučuji v této podobě vložit do článku. --Dodo 06:55, 22. 12. 2005 (UTC)

Ve vyjmenovaných slovech výše uvedených chybí: bydlet, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek.


A co slovo LYNČOVAT?!.. Nevíte proč se mezi vyjmenovaná slova neuvádí? -Radek

Protože je to slovo cizí a je takových plno /stejně tak se neuvádí např. Cynik :))/. --Nolanus C E 17:00, 9. 5. 2007 (UTC)


Navrhoval bych polozamčení této stránky. Tento stav je strašný. Není možné tolerovat to, že je tato stránka napadána několikrát týdně. --Čermi 14:40, 21. 9. 2007 (UTC)

Domnívám se, že v seznamu chybí…[editovat zdroj]

Domnívám se, že v seznamu chybí i některá slova ryze česká. Příkladně:

  • P: pych, pýchavka, kapybara
  • V: kavyl


Šlo by doplnit i některá vlastní jména:

  • B: Byšice, Kobylisy
  • L: Lysolaje
  • P: Přepychy
  • S: Sychrov, Syneč


Osobně mám za to, že má smysl uvádět i slova přejatá z cizích jazyků, pokud v češtině už zdomácněla natolik, že už se pociťují jako víceméně česká, a také cizí vlastní jména, pokud se s nimi v českých textech setkáváme.. Pak by mělo smysl mluvit i o "vyjmenovaných" slovech po F a po G, a také "po ničem", tj. s Y na začátku slova. Asi by bylo vhodné to celé nějak uspořádat a uvést do systému. Přirozeně se nabízejí tyto kategorie:
I. česká slova obecná
II. česká vlastní jména
III. cizí slova obecná
IV. cizí vlastní jména

Ad I. a II. viz výše.

Ad III.:

  • B: labyrint, byreta
  • F: fyzika, porfyr, neofyt, refýž, profylaxe
  • G: gymnázium (-astika), gyroskop, gynekolog
  • L: analýza (...), polymer (...), proselyta, lykantrop, lynčovat
  • M: myokard, myrrha, myrta, mýtus
  • P: pyramida, pyrotechnik, vampýr
  • S: syntéza (...), sykomora, sykofant, syrinx
  • Z: zygota
  • -: yzop, yperit


Ad IV.:

  • B: Byzanc, Libye
  • F: Zefyros, Pamfýlie
  • G: Egypt
  • L: Olymp(-ie), Lýdie, Lýkie, Lykurgos, Lysimachos (a řada dalších řeckých jmen...), Holywood
  • M: Mykény, Smyrna
  • P: Pýthie, Pythagoras, Pyramos, Japygové
  • S: Sýrie, Syrakusy, Sybaris
  • V: Vyborg
  • -: Yvonna, Yvetta


Dr. Jan Tomsa (80.188.250.9) 23. 11. 2008 19:05–19:43 (UTC)

Není slučitelné s principy Wikipedie, aby její články publikovaly originální vlastní výzkum ani aby zaváděly nějaké nové, své vlastní odborné kodifikace. Článek "vyjmenovaná slova" má být o tom, jaká slova jsou významnými publikovanými zdroji (například gramatickými učebnicemi či monografiemi) řazena mezi vyjmenovaná. Pokud víte o přiměřeně významném zdroji, který vámi vnesené teze publikoval nebo aplikoval, tak je samozřejmě do článku s příslušnými referencemi vložte. Vlastní zdroji nepodložené eseje a inovativní nápady wikipedistů do článků nepatří. --ŠJů 24. 11. 2008, 02:31 (UTC)

Vyjmenovaná slova v historickém vývoji[editovat zdroj]

Protože Wikipedie není jazyková příručka ani učebnice, ale encyklopedie, bylo by vhodné neuvádět vyjmenovaná slova jen v jedné "aktuální" variantě, ale v jejich vývoji: t. j. i přehled, jaká vyjmenovaná slova se používala v dřívějších učebnicích a mluvnicích. --ŠJů 04:25, 3. 1. 2008 (UTC)

Fyzika je cizí slovo a do vyjmenovaných slov nepatří **--MiroslavJosef 08:37, 13. 4. 2008 (UTC)

Asi tak jako hláska "f" nemá co dělat mezi obojetnými souhláskami. Nás by nemělo zajímat, jestli „patří“ nebo „nepatří“, ale jestli existují zdroje, které ji mezi vyjmenovanými slovy uvádějí. --ŠJů 16. 9. 2008, 18:18 (UTC)

Polozamknout[editovat zdroj]

IMHO by se mělo znova polozamknout. Zdá se, že u tohoto hesla se budeme muset smířit se "sezóním vandalizmem", z čehož vyplývá i sezónní zamykání. Počítám, že tak v prosinci už to snad budou ve školách umět, pak bych navrhl odblokování. --Nolanus C E 9. 9. 2008, 23:02 (UTC)

Odkazy na Wikislovník[editovat zdroj]

Navrhuji změnit interní odkazy vyjmenovaných slov na odkazy na Wikislovník. Odkazy na hesla na Wikipedii bych prozatím ponechal pouze u vlastních jmen. Přehled, jaká slova už na Wikislovníku jsou, je možné vidět zde. Zdraví --Doktory 13. 9. 2008, 18:46 (UTC)

To se mi nezdá jako moc systémové řešení. Ve Wikipedii člověk čeká, že za klikatelným vnitřním odkazem je článek o věci, kterou slovo označuje. Případné odkazy do Wikislovníku by bylo vhodné uvádět jako doplňující informaci nějakým zřetelně odlišným způsobem. --ŠJů 16. 9. 2008, 18:16 (UTC)
Možná čeká, ale když klikne na vyjmenované slovo "kobyla" a octne se na stránce "kůň", řekne si že to je docela vtipné. My ale máme Wikislovník a tohle je dle mého soudu nejlepší příležitost, jak ho využít. Když někdo prohlíží vyjmenovaná slova, zajímá ho jazyk. K pousmání bude, že pod vydrou se bude skrývat rozcestník a pod kobylou kůň, ale prospěšné někomu může být vysvětlení slova "slynout" a "vlys" i s jeho tvary atd. --Doktory 16. 9. 2008, 20:02 (UTC)

Prosím, zajímalo by mne, jak se dá vyřešit problém s termínem "obojetná souhláska" s přihlédnutím k tomu, že hláska jakožto zvuk nedá se artikulovat nikterak obojetně.

Wikipedie neslouží jako poradna, ale výjimečně: nevím, jestli dotazu rozumím správně, nicméně je to tak, že ta obojetnost se dnes už týká pravopisu, ne výslosvnosti. --Nolanus C E 14. 11. 2008, 08:52 (UTC)
V dnešní češtině, kde až na některá nářečí je zaniklý rozdíl mezi "i" a "y", už ani rozdíl v artikulaci souhlásek není úplně zjevný. "Obojetná" nejspíš neznamená, že by existovala nějaká "objetná artikulace", ale že tatáž hláska může být artikulována někdy tvrdě, jindy měkce. --ŠJů 24. 11. 2008, 02:31 (UTC)

@Doktory: Ahoj, ad [1]: čmýra je v textu uvedena jako staré vyjmenované slovo, čili to, zda je či není v SSČ či současných Pravidlech je irelevantní. Asi chceš zpochybnit, zda slovo vůbec existuje - existuje (je v SSJČ a PSJČ, pořiď si DEBDict!). Nás ale zajímá, zda bylo mezi starými vyjm. slovy, což je docela dobře možné. Zdravím :-) --Jiří Janíček 5. 3. 2010, 00:44 (UTC)

Ahoj. Klidně ji tam tedy s uvedením zdroje doplň. Já jsem to tehdy revertoval asi proto, že dotyčný za to automaticky přidal zdroj, který byl u předchozích slov a to se mi moc nezdálo (že by ten, kdo to všechno ze Saura opisoval přehlédl čmýru?). Myslim ale, že by bylo vhodné, přidat ji až za dnes používaná slova, protože ten, kdo zadá do googlu/wiki heslo vyjmenovaná slova, bude IMHO velmi pravděpodobně hledat ta současná. --Doktory 5. 3. 2010, 07:52 (UTC)
PS: Opatrně s vykřičníky, jsem na ně citlivý ;-)
Promiň, ale Tvá argumentace jak v popisu revertu, tak tady je úplně scestná - zaprvé argumentování SSČ a souč. Pravidly, což je jaksi evidentně úplně mimo, a teď pocitem, že to tak asi nebude, tak to radši revertnu - to považuju obojí fakt za nepřípustný a i dost těžko pochopitelný postup. U DEBDictu je vykřičník proto, že mě fakt štve, že skoro nikomu z lidí, kterým jsem o tom říkal, to nestálo za to to prohlášení potřebné pro získání přístupu do toho Brna poslat - což považuju za v podstatě do nebe volající, notabene když píšou do Wikipedie a kór když zasahují do jazykových článků, tudíž by se jim to fakt hodilo... Nepochopím. Neber to jako výtku, ale jako neadresný projev rozhořčení. Promiň mi tvrdost této kritiky, jinak to asi neumím. --Jiří Janíček 6. 3. 2010, 01:02 (UTC)
Takovou neadresnou kritiku si piš na blog, ne sem :) Za druhé je můj revert, dle mého, starší, než jakákoliv zpráva od tebe o DEBDictu, který v současnosti už mám. Argumentoval jsem prostřednictvím SSČ a PČP (což promiň, je základní kodifikační příručka češtiny, a jak je psáno v tomto článku, pokud jsi ho tedy četl, "jsou vyjmenovaná slova odedávna součástí Pravidel českého pravopisu"), protože to byly jediné příručky, které jsem u sebe v čase editace měl. A promiň znovu, tenhle tvůj příspěvek postrádá jakoukoliv argumentaci vůbec, tak se nad tou mojí nerozčiluj. Uznávám unáhlenost svého revertu a navrhuju ti, aby jsi ho zrušil, to je vše, co je v mých silách.
Příští týden zkusím někde vyhledat Saura a pokud tam skutečně bude čmýra tak, jak tvrdil editor, omluvím se jemu i tobě. Pokud tam ale nebude, budu dál editovat Wikipedii ne podle nějaké presumpce pravdivosti/nepravdivosti, ale podle svého instinktu a nejlepšího vědomí a svědomí.
Na závěr bych tě opět (spíše preventivně) upozornil na to, že není vhodné presentovat na internetu, a na wiki "kór", osobní informace, ať už jde o osoby editující wikipedii nebo o maily a pod. (jak už jsem ti jednou psal). Za nic se nestydím, ale jak vidno, je třeba ti tahle pravidla jednání neustále opakovat.
A vůbec, proč se tady jen rozčiluješ a ještě jsi to neopravil, jak teď koukám? Nebo o "čmýru" zas až tak nejde a chtěl jsi mě jen poučit o DEBDictu? --Doktory 7. 3. 2010, 13:16 (UTC)
Čau, až teď čtu Tvou reakci na čmýru - vidím, že Tě to velmi popudilo, to mě mrzí, to rozhodně nebylo mým záměrem. Kritiku jsem myslel i adresně a bylo nerozumné se snažit ji ředit. Pokud jde o stará vyjmenovaná slova, tak se ale stejně osobně domnívám, že není jiná cesta, než se podívat do starých Pravidel, dívat se do současných nebo to dělat podle citu mi přijde jako iracionální. S DEBDictem se omlouvám - měl jsem pocit, že to všem otloukám o hlavu, a nikdo o to nemá zájem - tak k Tobě se to asi nedostalo a ani jsem Ti o tom neříkal. Jinak když už se ptáš, o čmýru mi nejde vůbec, jde mi o systém (proto jsem do hesla nezasahoval). Díval jsem se zběžně do Šaura, a tam jsem ji neviděl, ale, co je mnohem relevantnější, díval jsem se do Pravidel 1957, a tam je. Čus bus, --Jiří Janíček 10. 3. 2010, 00:11 (UTC)
PS: Článek jsem vůbec nečetl, reagoval jsem jen na ten Tvůj revert - čili když v článku kapitola o starých vyjmenovaných slovech není a čmýra současným vyjm. slovem taky není, tak tam asi stejně nemusí být, což ten revert ospravedlňuje :-) (Ale osobně jsem spíš pro tam i ta stará slova psát.) --Jiří Janíček 10. 3. 2010, 00:23 (UTC)
Nebyl jsem zas tak popuzen, ale chtěl jsem to vypsat všechno:) Já si myslím, že není na škodu, když tam ta slova budou uvedena odděleně od těch používaných, ale je dobré tam uvést zdroj (pokud tedy nebudeme vypisovat všechna stará slova s ypsilonem po bflmpsvz). Ještě jsem se do Šaura nekoukal (ale pokud jsi tak učinil ty, asi bych ani nemusel), ale to, že je zdroj uvedený nesprávně (možná i záměrně) byl asi hlavní důvod, proč jsem to tehdy odstranil. Pokud můžeš, odcituj ta pravidla 1957/ozdrojuj to jimi, ať už by šlo o samostatnou podkapitolu např. "Vypuštěná vyjmenovaná slova" nebo jen o větičku typu "Některá slova, jako např. čmýra, byla při aktualizace seznamů vyjmenovaných slov vypuštěna." Zdar --Doktory 10. 3. 2010, 07:02 (UTC)

Býkov, Bystřice, Bytča, Libye, Lyon, Myanmar

Ve které učebnici/knize/zdroji jsou tyto názvy uvedeny mezi vyjmenovanými slovy? --Mormegil 25. 8. 2011, 09:31 (UTC)
Ja jsem si myslela, ze Vyjmenovana slova jsou pomucka, seznam slov, kde nasleduje po obojetne souhlasce y. Ale jak mislite. Vydela jsem i Lybie. "Jak se správně píše: Libye nebo Lybie?V tisku i televizi je pokaždé jiné i/y.I ve dvou větách jdoucích po sobě." (http://www.odpovedi.cz/otazky/jak-se-spravne-pise-libye-nebo-lybie-v-tisku-i-televizi-je-pokazde-jine-i-y-i-ve-dvou-vetach-jdoucich-po-sobe)
Vyjmenovaná slova jsou vskutku pomůcka. Ale jsou to vyjmenovaná slova. Ne všechna slova, ve kterých se píše po obojetné souhlásce tvrdé y, jsou ve vyjmenovaných slovech. Platí to zejména pro vlastní jména, ale také pro velkou spoustu cizích či přejatých slov. Tahle stránka neobsahuje „seznam slov, ve kterých se píše po obojetné souhlásce tvrdé y“, ale „seznam vyjmenovaných slov“, tzn. slov, která někdo (nějaký relevantní zdroj – učebnice, příručka mluvnice) takto vyjmenoval. (A Libye se vskutku píše takto. [2]) --Mormegil 25. 8. 2011, 13:24 (UTC)

Význam slova pýří?[editovat zdroj]

Pýří je úplné homonymum. Jednak pýří znamená hebounké chloupky (od peří) a jednak znamená řeřavé uhlíky (ze staročeského pýř, z indoevropského slova pro oheň). V nářečích se jako pýří/pýřavka dokonce označuje i pýr.

  • Zahrnují vyjmenovaná slova oba významy slova pýří?
  • Nebo vyjmenovaná slova zahrnují jen jeden z významů slova pýří?

Vyjmenovaná slova opomíjí archaické málo užívané výrazy jako třeba opyš, čmýra apod. Což by nasvědčovalo, že pod pýřím je míněn pouze význam jemné chloupky.