Diskuse:Velká Praha
Přidat témaPodle zdrojů, které mám k dispozici, byly obvody 1 - 16 z roku 1949 již značeny arabskými číslicemi. Můžete informaci ověřit? --ŠJů 04:24, 5. 12. 2005 (UTC)
Rozšíření[editovat zdroj]
Možná by nebylo na škodu zakomponovat do článku i politické pozadí vzniku Velké Prahy - skutečnost, že v centru žila početná německá diaspora, která tak po připojení vyloženě českých vesnic a měst k Praze silně zeslábla na svém vlivu a síle. --Thomas999 10:34, 15. 1. 2012 (UTC)
- Souvislosti s národnostním napětím by určitě měly být v článku také zmíněny. Nicméně k tomu se uvádí, že začátkem 20. století už měli Češi beztak v Praze bezpečnou většinu, takže hlavní motiv to v té době už nebyl. --ŠJů 16. 1. 2012, 13:33 (UTC)
Pojmenování ulic[editovat zdroj]
V článku o Vinohradech jsem nalezl tuto pasáž:
V roce 1922 byly přičleněny k Velké Praze, spolu s dalšími obcemi. V souvislosti s tím došlo k rozsáhlému přejmenování ulic, dříve pojmenovaných po významných českých osobnostech (např. Palackého, Brandlova, Komenského, Dobrovského aj.), aby se zamezilo nejednoznačnosti v rámci Velké Prahy. Z té doby pocházejí názvy vinohradských ulic po státech a hlavních městech spojeneckých států Dohody (Anglická, Americká, Italská, Uruguayská, Jugoslávská, Bruselská, Bělehradská, Římská, Londýnská aj.).
To vypadá rozumně, neboť my jsme dnes zvyklí, že názvy ulic v Praze jsou unikátní (sám jsem bydlel v jedné z Palackého ulic připojených v roce 1974, takže si toho všímám), jenomže realita: z plánu z roku 1938 je patrné, že k žádnému přejmenování po vzniku Velké Prahy nedošlo. Stále tam vidíme vinohradskou, žižkovskou, karlínskou i smíchovskou (nejen) Palackého... Můj dojem z té věci je takový, že šlo až o dílo protektorátních úřadů, tedy o německou důkladnost. Kdo se v tom lépe vyznáte? --Uacs451 (diskuse) 5. 2. 2016, 12:57 (CET)