Diskuse:Vápenka (přírodní rezervace)
Přidat téma
Recenze[editovat zdroj]
Utar[editovat zdroj]
Ahoj, článek obsahově vypadá dobře, hlavním problémem jsou krkolomná souvětí, překlepy a místy nedostatek referencí. Možná by se také hodilo více obrázků, ne je pár hnědých stromů (třeba fauna, flora). Následuje soupis dalších připomínek (formátováno shodně s článkem):
Infobox
- Les v přírodní rezervaci Vápenka x Lom v přírodní rezervaci - aspoň jaký les
- Ministerstvo kultury ČSR - odkaz
- Úvod
- ve východní části okresu Děčín, + jihozápadně od města Krásná Lípa v okrese Děčín. - opakované, příliš rozsáhlé
- Chráněné krajinné oblasti Lužické hory - odkaz
- charakteru květnatých bučin rostoucích na jurských vápencích - přeformulovat
- Vápenného vrchu - odkaz, Maškův vrch a výška není v úvodu potřeba
- užického plutonu - odkaz
- vyvlečeny - termín??
- styk všech hlavních geologických jednotek severních Čech - zdroj
- doprovázeno průnikem - ??
- zde roste -> zde roste i
- Lokalita
- Kyjov u Krásné Lípy poblíž - čárka
- dále chráněných -> dále v chráněných
- je Ptačí oblast také oblastí přirozené akumulace vod?
- 12,0197 - zdroj (ten plán péče)
- Z klimatického hlediska - zdroj
- se nachází přírodní -> se nachází v přírodní
- mírně teplé oblasti 2, okrsek - ??
- Dříve měl pojmenování - přeformulovat
- Maškův vrch. - zdroj
- Vrchol kopce se nachází - přeformulovat (rezerace se nachází v XXX výšce a tak je vrchol kopce mimo)
U: upravil jsem, koukni na to
- Přírodní rezervace Vápenka byla vyhlášena - odsadit
- státní přírodní rezervace Vápenka - proč kurzíva?
- převedena - chybí přísudek
- CHKO Lužické hory - odkaz
Historie
- - více zdrojů a rozčlenit
- Pravděpodobně s nové pece - ?? pád
- Ministerstvem kultury České socialistické republiky, Ministerstva životního prostředí - odkazy?
- Přírodní poměry
- Geologie
- Lom v přírodní rezervaci - Nový nebo Starý?
- v geologické literatuře je častěji používán název lužická zlomová zóna z důvodu několikafázového vývoje charakteru pohybu na zlomu v různém čase - poznámka
- dvojslídným - odkaz
- granodioritem - odkaz
- 80 metrů a dál - zdroje
- velmi geologicky velice komplikovanou
- , průměr -> o průměru
- komínovou brekcií který - čárka, rod
- vyroslicemi- vyrostlice?, odkaz
- hydrotermální mineralizace - odkaz
- impregnací, žilníků - odkaz
- U: přidal jsem
- tennatit, -> tennatit a
- Dnes jsou lomy zarostlé. - styl
- sedimentárního sledu- odkaz
- Planolites - odkaz
- U: přidal jsem
- teplického a březenského souvrství - odkaz
- po projídačích sedimentu - termín??
- Flora
- - více zdrojů
- která je velmi cenná. - zdroj nebo aspoň čím cenná
- Les na se skládá
- procent -> %
- (Daphne mezereum) , - mezera
- Dožívající bukový porost ---> Zajímavosti
- Fauna
- Stará důlní štola - není tam více štol?
- monitorována - kým, jak?
- U: upravil jsem
- 10 druhů netopýrů, například - čekal bych jich míň, ne 7 z 10;
- U: pokráceno
- netopýr ušatý je dvakrát
- Na vstupu do štol - není tam více vstupů?
- vyskytují … vyskytuje
- U: upravil jsem, koukni na to
- Ochrana
- suťových lesů - odkaz
- U: přesunul jsem do části Flora
- k pralesu, a zabezpečení - čárka?
- v rezervaci krmelec, který byl umístěn mimo rezervaci, - tak kde??
- "Nad Vápenkou" - české uvozovky
- cyklotrasa číslo 211 - odkaz (možná i ta zelená trasa, ne?)
- Konec
- popisy lokality v ExtOdk - rozlišit je, proč je dobré mít všechny tři
- Fixme:LocMap - ??
- mapka
Po vyřešení většiny připomínek má článek šanci na DČ. Není-li něco jasné, ptej se. --7. 5. 2012, 10:44 (UTC), Utar (diskuse)
P.S.: Psal jsem to offline do txt, tak jsou tu i lehko opravitelné drobnosti. Promiň.
Dík za recenzi, zítra se na článek podívám.--Mirek256 7. 5. 2012, 14:26 (UTC)
Upravil jsem, konec nechápu, mapku nemám, popisy jsem dal tři, každý je jiný, fixme nerozumím. K historii víc odkazů tam nebude, jen mohu trošku jich dát více, ale pořád budou stejné.--Mirek256 13. 5. 2012, 05:25 (UTC)
- Tak jsem to prošel a označil. Připomínky jsou Ano - z mé strany vyřešené, Otázka - ještě na to kouknout; jsou-li všechny připomínky v sekci Ano, je sekce Ano, jinak Ne. Dobrá práce --18. 5. 2012, 11:01 (UTC), Utar (diskuse)
Faigl.ladislav[editovat zdroj]
Ahoj, konečně něco z mého oboru. Tak jdeme na to.
- „Na místě lužického přesmyku se zde stýkají žulové horniny lužického plutonu, křídové pískovce a na povrch vyvlečené malé kry jurských a permských hornin, které v třetihorách pronikly jurskými sedimenty třetihorních čedičových vulkanitů.“ – větu jsem upravil, protože předtím vůbec nedávala smysl. I tak si ale myslím, že by šla ještě osekat
- Vápenný vrch (v úvodu) – chtělo by to odkaz (pořešit stejnojmenný vrch v Jizerkách) a do závorky nadmořskou výšku
- „Lokalita se nachází na území města Krásná Lípa, v katastrálním území Kyjov u Krásné Lípy, poblíž silnice mezi Krásnou Lípou a obcí Doubice.“ – šlo by doplnit číslo silnice?
- šlo by zjistit, do jaké klimatické oblasti oblast spadá? (dle Klimatické oblasti Československa, Quitt, 1971)
- chtělo by odstranit zbytečné prolinky; pakliže již je jura jednou odkazovaná, nemá smysl ji odkazovat Xkrát znovu
- „Mezi Drážďany a Jítravou má charakter plochého přesmyku, kdy došlo k nasunutí severní kry lužického masívu, který je zde tvořen dvojslídným až biotitickým středně zrnitým granodioritem, na jižněji ležící pískovce.“ – kdy by mělo odkazovat k nějakému časovému období; je to dosti matoucí
- „ale jejich výskyt nedosahuje ekonomických parametrů“ – nedává smysl
- „Spodní část sedimentárního sledu tvoří pískovce (dosahují až 10 m)“ – nemělo by tam být třeba (dosahují mocnosti až 10 m)?
- „Většina území je porostlá smrkovým lesem, ale částečně je zde zachována i původní květnatá bučina, která místy přechází do suťových lesů. V části rezervace jsou nepůvodní smrkové lesy.“ – tak většina nebo část? Klidně by šlo dát do jedné věty
- „Přirozené zastoupení dřevin by mělo být 59,7 procent buk lesní a 28,4 procent jedle bělokorá. V rezervaci se má nahodile těžit pouze smrk.“ – opět lehce matoucí; chápu to dobře, že tyto podíly jsou ideálním stavem? obdobně jako uváděná těžba je ideálním stavem?
Obecně musím říct, že struktura článku je zpřeházená. Ponechám stranou, zda-li dát na začátek pasáž o poloze a vymezení (přejmenoval jsem) či historii. Nicméně následuje důležitá pasáž „Fyzickogeografická charakteristika“ (imho vhodnější než Přírodní poměry, ale možné je obé), kde je řazení dílčích částí jasně dané. Na začátku je správně geologie. Následovat by měla geomorfologie (ta však chybí a stručně je zmíněna v úvodní sekci). Poté mají přijít klimatické poměry (to je onen Quitt), hydrogeografické poměry, pedogeografické poměry a biogeografické poměry (čili fauna a flora).
Snažil jsem se eliminovat neblahé opakování některých slov (hlavně „zde“ či „přírodní rezervace“). Některé věty nejsou zcela srozumitelné.
Abych to tedy za mne shrnul: článek je na dobré cestě, aby se stal dobrým, ale ještě na něm zbývá odvést něco práce, aby se tak mohlo stát. --Faigl.ladislav slovačiny 13. 5. 2012, 19:52 (UTC)
Podívám se oba články, ale tento týden budu mít méně času, tak prosím o strpení.--Mirek256 14. 5. 2012, 04:26 (UTC)
Tak po téměř roce popojedeme. Nevím, jestli jsi zapracovával mé loňské připomínky. Každopádně určitě ne tu, že je imho nedobré mít informace roztříštěné (např. geomorfologii, podnebí apod). Proto jsem rozčlenil lokalizaci a vymezení do přírodních poměrů. Další připomínky:
- je nutné v úvodu zmiňovat evidenční číslo? nestačí v iboxu?
- odstranil jsem, ale musím napsat, že to zůstalo po robotickém založení článku
- Dnes se nachází ve správě CHKO Lužické hory. – dnes je kdy? Buď vztáhnout k nějakému roku nebo časové ukotvení vypustit, neb se beztak asi jen tak nezmění.
- to je pravda -:)))
- Nic bližšího k půdám by nebylo?
- to bohužel ne, nic v plánu péče a v knize o podzemí
- Úplně chybí informace o hydrologii, přitom po hranici PR teče Doubický potok a o kousek dál pramení. Do jaké řeky se vlévá a pod jaké spadá PR úmoří.
- to jsem dopsal, ale myslím že ke charakteru rezervace není důležité
- Trochu rozvést charakteristiku této klimatické oblasti.
- plán péče o ní víc nepíše a kniha už vůbec
- Tak to plán péče nezbytně nemusí. Klimatické oblasti jsou určovány na základě klimatických klasifikací dle společných vlastností, ty konkrétně používáš klasifikaci Evžena Quitta (v tabulce třeba zde). Ve Vápence je mírně teplá oblast MT2, takže stačí vypsat charakteristiku této oblasti (je všude prakticky stejná, jedno jestli na krásnolipsku nebo kdekoli jinde v republice. Pár slov k charakteristice oné oblasti je třeba v téhle bakalářce. Jinak kdyby ses chtěl do budoucna kdekoli podívat, kde je jaká klimatická oblast (ale i řada třeba biogeografických regionů), tak je šikovný tento mapový portál.--Faigl.ladislav (diskuse) 4. 4. 2013, 14:36 (UTC)
- něco jsem dopsal, ale abych pravdu napsal, ani nevím co v tabulce znamenají zkratky
- Přirozené ideální zastoupení dřevin by mělo být tvořeno 59,7 % bukem lesním a 28,4 % jedlí bělokorou. – dle koho? co je zdroj této informace?
- dle plánu péče o rezervaci
- Tak to tam napiš --Faigl.ladislav (diskuse) 3. 4. 2013, 15:10 (UTC)
- to jsem udělal
- Tak to tam napiš --Faigl.ladislav (diskuse) 3. 4. 2013, 15:10 (UTC)
- V rezervaci se má v budoucnosti nahodile těžit pouze smrk. – to je poněkud neurčitá informace. Za pět let, za tisíc let?
- plán péče toto neuvádí, doplnil jsem něco ve smyslu po obnově přirozeného lesa
- Chtělo by to fotky nějakého zajímavého rostlinného a živočišného druhu. Takhle je to moc chudé.
- doplnil
- do externích odkazů přidat šablonu s odkazem na kategorii na commons
- doplnil
Teď k citačním šablonám:
- Vyplnění je v některých případech silně nedostatečné. Rozhodně vše projdi a řádně vyplň všechny položky. Někde jsou dosud dokonce vyplněny chybně.
- Odmaž nepoužité parametry
- Čeština se jako jazyk neuvádí
- provedeno
Zatím toto. Po zapracování si ještě pročtu. Na článku bude chtít určitě ještě máknout, ale potenciál na DČ má dobrý. --Faigl.ladislav slovačiny 2. 4. 2013, 17:16 (UTC)
Jan Polák[editovat zdroj]
Něco jsem Ti již v textu přímo upravil. Další předkládám Tobě:
- Má evidenční číslo 488 – lze uvést kde (v jakém seznamu)? V jiném to číslo může být naprosto jiné.
- to jsem vymazal
- Roku 1941 se na Vápenném vrchu začal těžit jurský vápenec – nebylo to už o sto let dříve?
- Přepsal jsem se, když jsem text přeskupoval. Má tam být 1641. --Faigl.ladislav (diskuse) 3. 4. 2013, 08:40 (UTC)
- V letech 1868 až 1869 nechal majitel panství Kinský postavit vápenku a dům pro vápeníka. – dům stojí v přírodní rezervaci?
- dům již nestojí vůbec, byl zbořen, a stál mimo dnešní rezervaci, nevím jestli to mám dopsat
- V geologické literatuře je častěji používán název lužická zlomová zóna z důvodu několikafázového vývoje charakteru pohybu na zlomu v různém čase. – nemá být název psán s velkým počátečním písmenem?
- v článku je část nazvaná „Hydrologie a podnebí“, ale o hydrologii tam není ani slovo. Doplň to! Jak je oblast odvodňována, k jakému úmoří patří, teče zde nějaký vodní tok…?
Tolik asi za mne. --Jan Polák (diskuse) 3. 4. 2013, 08:08 (UTC)