Diskuse:Válka ve Vietnamu

Toto je stránka určená k projednání návrhů na vylepšení článku Válka ve Vietnamu.

• Pokud svým komentářem otevíráte nové téma, využijte tlačítko Přidat téma při horním okraji stránky, případně jej napište na konec stránky a nad něj dejte nadpis == Popis tématu ==.
• Pokud jste na Wikipedii noví, přečtěte si úvod do nápovědy a často kladené otázky. Využijte průvodce diskusí.
• Prosíme, držte se slušného chování a předpokládejte dobrou vůli. Vyvarujte se osobních útoků a jednejte zdvořile.

Toto je kontroverzní téma, které může být předmětem sporů.

• Čtěte prosím pečlivě tuto diskuzní stránku předtím, než v článku učiníte podstatné změny.
• Pokud doplňujete informace do článku, dbejte na jejich přesné zdrojování. U nedostatečně ozdrojovaných informací zvažte jejich označení šablonou {{Doplňte zdroj}} nebo {{subst:Fakt}}, případně jejich odstranění.
• Diskutujte zcela věcně, vyhněte se osobním vyjádřením včetně narážek.

K překladu a přiměřené úrovni

Mimochodem koukám, že sk: se v detailech dost liší od en:, já bych spíš věřil té. Povšimněte si třeba rozdílu mezi popiskem obrázku "helikoptéry US Navy v boji" a údaji o něm na commons.

A taky začíná uhýbat dost nešťastným směrem - teď, co mi hodinu nešlo spojení a pročítal jsem si en: z cache, jsem našel spoustu věcí, které by chtěly poopravit, ale celkový pohled na "big picture" má velmi dobře zvolenou úroveň; tady se část 1965 ale začíná propadat do přílišných detailů taktické úrovně. Údaje zřejmě pochází z / odpovídají, přes bůhvíkolik mezistupňů, z en:Battle of Ia Drang a do takového hesla by se hodily víc.

Ech, dávno jsem přece věděl, že překládat z překladů se nemá a že to chyby ne násobí, ale umocňuje - v amatérských podmínkách Wiki tuplem. Jak jsem jen na to mohl zapomenout? --Malý·čtenář 15:15, 1. 7. 2005 (UTC)

Zatím bych dělal ten přepis ze slovenčtiny dokud mě to bude bavit (jako že moc ne) a pak se z toho vymažou ty nepotřebné věci. Pokud tedy ten přepis není skutečně katastrofální, v což doufám :)) --Li-sung ✉ 15:59, 1. 7. 2005 (UTC)

Propaganda postcard

propaganda postcard to Vietnam war from socialist Czechia: http://brod.webpark.cz

Název článku – otazník

Všímám si toho zpožděně až dnes, přesto: říká se tomu česky skutečně Válka ve Vietnamu??? Ve všech jiných řečích, kterým aspoň trochu rozumím, je to Vietnamská válka (Vietnam war, Vietnamkrieg, Guerre do/du Vietnam, Guerra de/l Vietnam atp.). -jkb- ✉ 5. 7. 2005 15:18 (UTC)

Já jsem to jako přídavné jméno ještě neslyšel, takže i ten slovenský název mě docela zarazil:)). Vždycky jen "Válka ve Vietnamu". Tak nevím --Li-sung ✉ 5. 7. 2005 15:20 (UTC)

Jistěže pouze Válka ve Vietnamu! --Dodo ✉ 5. 7. 2005 15:38 (UTC)

A co na to strýček Google? "vietnamská válka" (546 výskytů), "válka ve Vietnamu" (4660 výskytů), takže je tento základní tvar na google asi 8× častější. Osobně bych v hovoru použil vietnamská válka, písemně jsem zatím neměl příležitost nad tím rozjímat. --Luděk 5. 7. 2005 15:49 (UTC)

Hmm, to je zajímavé. Já se s názvem Válka ve Vietnamu setkávám snad poprvé v názvu tady toho článku a dost mne zarazil ten google-výsledek 8:1. Pro mne to vždycky byla vietnamská válka. Tolik osobní dojem. Miaow Miaow 5. 7. 2005 16:05 (UTC)

Po edit konfl: ok ok, nechte to mne to trochu zarazilo, znám to skutečně naopak. Ale nejsem češtinářem české wiki, i když byste mne za to chtěli platit. -jkb- ✉ 5. 7. 2005 16:09 (UTC)

Nikdy jsem o tom nedumal, ale sám od sebe bych určitě řekl "Válka ve Vietnamu". --Radouch 5. 7. 2005 16:39 (UTC)

Mnohem častěji jsem slyšel Válka ve Větnamu a toto spojení taky používám. Cinik 5. 7. 2005 18:47 (UTC)

Já také používám Válka ve Vietnamu, slýchávám to mnohem častěji. Vasek7 12. 20. 2005 21:21 (UTC)

Nixon

Mam trochu problem s touto vetou: ... Nový americký prezident Richard Nixon sice začal se stahováním amerických jednotek, ale byl svým způsobem ochotný válku ukončit. Nevite nekdo, co vlastne Nixon chtel udelat s celou valkou? --Krivo 14:58, 20. 6. 2006 (UTC)

opraveno --Li-sung ✉ 15:08, 20. 6. 2006 (UTC)

odpoved je v zverejnených nahrávkach po watrgie,kisinger povedal tvárme sa že sme vyhrali a utečme

Ho Či Minova cesta sa po česky nazýva Ho Či Minova stezka

Ho Či Minova cesta sa po česky nazýva Ho Či Minova stezka, skúste si to dať do poriadku. --87.197.182.74 11:59, 21. 7. 2006 (UTC)

Editujte s odvahou --Li-sung ✉ 12:14, 21. 7. 2006 (UTC)

Upravit

V článku je mnoho překlepů, encyklopedicky nevýznamných informací a nevhodných obratů. Některé pasáže jsou lehce POV. Adam Zivner 01:08, 6. 5. 2007 (UTC)

VLA?

Myslím že by bylo moudřejší místo VLA používat obecně používanější termín NVA (North Vietnamese Army) Koky 20:00, 13. 6. 2007 (UTC)

NVA není termín, ale zkratka. V článku se používá VLA neboť tím je zkracováno "Vietnamská lidová armáda". Ani anglický článek (ze kterého je prapůvodně čerpáno) nepoužívá NVA ale PAVN (People's Army of Vietnam). --Li-sung ✉ 20:36, 13. 6. 2007 (UTC)

Objektivita clanku

Vim, ze situace tam byla slozita, ale napsat "Obě části země byly rozděleny 17. rovnoběžkou a v průběhu dvou let se měly sjednotit po demokratických volbách, které se ale nikdy nekonaly. Komunisté se rozhodli, že zemi sjednotí silou."

Je prinejmensim propaganda. Chybi mi tam informace, proc se ty volby nekonaly. (Jihokorejsky prezident je uspesne 10 let blokoval z obavy vitezstvi komunistu, on sam byl pritom jen nastrcena figurka americanu. ) Komunisti? Od kdy? Vjetman po valce o indocinu nebyl komunisticky...

"To, co mohli diváci amerických televizních stanic denně zhlédnout ve večerních zprávách posilovalo jejich odpor ke konfliktu. Logicky byly pro diváky zajímavé pouze záběry, kde figurovaly americké síly a nikoliv ztráty na civilním obyvatelstvu či popravy, které prováděl Vietkong."

No masakry co provadeli americane, nebo bombardovani civilniho obyvatelstva se tam taky moc neukazovalo...

Jesteze u nas v nejblizsi dobe nehrozi, ze by u nas zase nastoupilo Rusko nebo komunisti. Museli byste cely clanek prepisovat do obraceneho gardu. Anglicka wikipedia pritom vsechno uvadi mnohem objektivneji... (I kdyz by se taky dalo bavit od kdy byli na severu komunisti...)

Ondra 5. 1. 2010, 14:12 (UTC) demokratické voľby sa konali,Diem získal v Saigone 640 000 hlasov,97.5 percenta,len potom vyšlo najavo že tam bolo registrovaných 440 000 voličov,chyba se vloudi--80.242.33.198 27. 11. 2011, 12:58 (UTC)

eM

Obavam se, ze sam popis neobjektivity dane kapitoly je vice mene neobjektivni. Koncem 60. let nebylo opravdu v masovych mediich mnoho zminek o praktikach VC a NVA, naopak byly zvelicovany neuspechy a porazky USA a SVA. Je to celkem logicke, kdy se tisk stavel do opozice vuci pomerne jednotvarne propagande ze strany stabu a vlady.

Je pravda, ze Vietminh nebyl prvoplanove komunisticka organizace (v predkladu by to snad melo byt vietnamsky lid), prvopocatky lze hledat uz pred 2. valkou, i kdyz prave japonska okupace byla hybnou silou pro rozvoj organizace. Najednou Japonci odesli, vratili se Francouzi a chteli navazat na status quo pred valkou. Vietminh tak pokracoval v boji proti okupantum. Po odchodu Francouzu se jiz nejednalo o boj proti pritomnosti cizincu, ale o boj Vitenamcu mezi sebou. Proto take vznik Vietcong (vietnamsky komunista), kdy jadro tvorili byvali prislusnici Vietminh. Nicmene sever zeme byl opravdu komunisticky, dochazelo k prerozdelovani pudy, avsak prichazeli i inzenyri a inteligence, hlavne v prvnich mesicich existence Severniho Vietnamu, kterych se tam nedostavalo a vlada se je snazila vsemozne prilakat. To, ze vetsina z nich posleze skoncila v prevychovnych taborech je vec jina.

Jihokorejska vlada by zaslouzila velkou kapitolu sama pro sebe. Cele veleni armady, vubec cela samosprava byla prolezla korupci, ze si to ani nedokazeme predstavit. Moc schopnych lidi se tam nenaslo a pokud prece, narazeli na nekompetentnost vyssich mist, kde sedeli pribuzni, pratele, ci lide sprizneni s centralni vladou.

Kdy začala Vietnamská válka?

No tak kdy v intervalu 1950-1964 vlastně tato válka začala. Mzslím, že tato informace tam je trochu nejasně napsaná a vůbec tam nejsou ty možné ostatní data a jejich odůvodnění Zagothal 4. 8. 2010, 20:14 (UTC) v r.1960 bolo v južnom vietname 5 zahraničných novinárov pozornosť sa obrátila v novembri 1960 ked sa prvý výsadkový prápor pokúsil zvrhnúť Diema a boje si vyžiadali 400 obetí,bola to jediná a najuspešnjšia akcia saigonských parašutistov

Tendenčnost

"Odpor proti válce v USA a zkreslování reality médii" snad vznikl v tiskovém oddělení Pentagonu, ne? Takové tendenční texty bohužel degradují důvěryhodnost Wikipedie. konarix

názov vietkong ktorý sa tu dokola používa sa vo vietname považuje za dosť urážlivý, znamená vietnamský komunisti, čo nemalo nič spoločné s realitou, proti saigonskej vláde bol všeobecný odpor celej spoločnosti, je tam dosť vtipov v celom článku, najviac sa mi páči že ARVN sa nedala Tet zaskočiť, čo pri inom spôsobe výkladu je pravda pretože 49 percent jej príslušníkov bolo doma--80. 242. 33. 198 21. 7. 2011, 09:06 (UTC)

Zdravím! Pokud máte lepší nápad, jak označit ty, co bojovali proti saigonské vládě a nebyla to přímo severovietnamská armáda, tak sem s ním. Jinak pokud vím, název Vietcong se v literatuře běžně používá. S tím všeobecným odporem společnosti to také nebude tak žhavé – kdyby opravdu celá společnost stála proti saigonské vládě, tak by Vietcong (či si ho nazvěte nějak jinak) neměl potřebu vypalovat vesnice, které s ním nespolupracovaly a v jihovietnamské armádě by neměl kdo sloužit. --Ozzy 21. 7. 2011, 10:16 (UTC)

Zoberte si počty partizánov udávaných samotnými US, tí pribúdali neuveriteľným spôsobom, asi preto že obyvateľstvo obdivovalo saigonskú vládu, ARVN nebola žiadna armáda s výnimkou 1-2 divízii námornej pechoty a niekoľkých práporov rangerov.V r 1964 sa am dozvedeli s prekvapením že regrúti nastupovali bez akéhokoťvek výcviku priamo k bojovým jednotkám.večšina z nich ani nevedela strieľať z AM 16 čo je najzložitejší samopal na svete.inštruktor sa vyjadril že na zaškolenie na kalašnikov potrebuje hodinu na am16 týžden,nevedela s ním zaobchádzať ani veľká časť am. Všetci ostatný boli živitelia rodín za žold, v uniformách bez výcviku a žiadnej bojovej morálky. Ich výsledky stačia, len útek z centrálnej planiny alebo pád Da-Nangu hovoria za všetko, Názov Vietkong zaviedli saigonci spolu s propagandou pentagonu, celú vládu tvorila skupina bývalých francúzkych kolaborantov a šmelinárov ktorý neuveriteľným spôsobom rozkrádali americkú pomoc, cca 150 milíárd dolárov, ale vo veľkej miere v zbraniach, saigonské letectvo bolo r. 1973 tretie najväčšie na svete po superveľmociach. Korupcia tu dosahovala absurdné rozmery, delostrelci i letci si nechávali platiť za palebnú podporu pre pechotu, i Viet-Minh sa dopúšťal krutostí, bola namierená hlavne proti horským kmenom, hlavne Meo, pretože CIA časť z nich získala pre spoluprácu z dôvodu historických averzii. Ale partizáni boli tou slabšou stranou a nezačali i ked to nie je ospravedlnenie žiadneho zločinu. Spôsob ako sa ARVN správala k vlastným krajanom šokoval často i američanov, ak viete napr. čo boli tygrie klietky, masové ničenie poľnohospodárstva, násilné vysťahovenie, verejné popravy bez súdu atd. Jediná ekomonika ktorá fungovala boli žoldy pre armádu za am peniaze, prostitúcia a drogy, takže Vietnamci ten spolok demokratov nadšene podporovali, že boli demokrati niet pochýb, vytvorili svetový rekord v počte ústav, 10 za 20 mesiacov, podľa toho ktory lampsák bol v danom mesiaci prezident. Ked nechám bokom argumenty pokúste sa vysvetliť prečo am túto vojnu prehrali, ak tvrdíte že kvôli novinárom tak ste ideálny kandidát na hovorcu pentagonu, alebo najbližšieho psychiatra. --80. 242. 33. 33 24. 7. 2011, 18:04 (UTC)

Odpusťte si osobní útoky. Já nejsem autorem článku, Wikipedie je kolektivním dílem a i Vy jí můžete editovat, upravit a opravit (ale prosím česky a s referencemi). --Ozzy 25. 7. 2011, 07:46 (UTC)US stratili podľa oficial udajov vo Vietname 4680 slovom štiriyisíšestoosemdesiat vrtuľníkov ak to číslo nič nehovorí niet sa o čom baviť--80.242.33.198 6. 10. 2011, 13:22 (UTC)

ospravedlnujem sa ak niečo považujete za osobný útok,v žiadnom prípade som nič také nemienil,po česky editovať nemôžem pretože by bola sranda z pravopisu,nemám poruke zdroje ale ako je uvedené v diskusii stačí pozrieť logické rozpory faktov -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 80.242.33.198 (diskuse)

Ten známy záber na deti utekajúce z osady skrýva obrovskú záhadu,kde sú dospelí?Kim vypovedala že ich nahnali do budhistického chrámu na kraji dediny,teda deti.Potom podľa jej výpovede priletelo lietadlo a zhodilo oranžovú dymovnicu.Na to prišiel dôstojník a povedal im aby utekali lebo bude nálet.Priletelo druhé a zhodilo dve napalmové bomdy,kam sa predtým,potom podeli rodičia? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 80.242.33.198 (diskuse) 8. 8. 2011, 09:36 (CE(S)T)

K masakru v My Lai,poručík Calley bol tvrde odsúdený,dostal doživotie,prepustený bol 2 slovom dva dni po vynesení po vynesený rozsudku,jeho veliteľ ktorý osobne strieľal deti nebol ani obžalovaný -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 80.242.33.198 (diskuse) 9. 8. 2011, 10:45 (CE(S)T)Calley bol na súde osobne usvedčený z 22 vrážd každej dokázanej

Nerad kazím vaši snahu, ale tyhle poznámky jsou (pro Wikipedii) bez dodání potřebných referencí stejně k ničemu. --Ozzy 9. 8. 2011, 12:43 (UTC)Sorry bolo to v denných správach pred mnohými rokmi,videl som toho fešaka v slávnostnej uniforme ovešaného metálmi v televizi i následnú správu že mu prezident Nixon udelil amnestiu--80.242.33.198 10. 8. 2011, 16:24 (UTC)P.S: zdrojom sú všetky stravodajské agentúry po celom svete v tej dobe

Podľa fotografii z capture s uvedením miesta i identifikácie sa v demilitarizovanéj zone bojovavalo od r 1965 takže tvrdenie že predtým sa tam nebojovalo je chyba i tak to tento národ dotiahne daleko,niet takého ktorý dokázal poraziť tri veľmoci

Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme.

A.U.S. Marine Ch-45 Sea Knight,zasiahnutá raketou pri DMZ 15 júla 1966,zdroj AP Photo/Horst,zahynulo 12 Am nájdite si pád Da Nangu stojí to za to ako sa stotisíc vojakov bez dôstojníkov ktorý zdrhli potuluje po meste a zhána chlast,videl som to v priamom prenose,asi nechceli bojovaľ za demokraciu či čo Strašne sa mi páčilo ako vojaci házali samopaly do mora ked sa utekalo

Myslím, že je článek velmi tendenční, neobjektivní, někdy až zaslepený. Psát např. o severním Vietnamu jako o "komunistech" je stejně objektivní, jako psát o jižním třeba jako o "přátelích Ameriky" :-). Zažil jsem doby i komunistické ideologické propagandy a současná forma si s tím v ničem nezadá. Škoda pro wikipedii, prakticky se nehodí číst zde politicky citlivá témata.

Zaujaté fotky

Z fotek by člověk pomalu došel k názoru že civilisté zásadně trpěli pod knutou západního útlaku. Nešlo by s tím něco udělat? --Homeguard 8. 10. 2011, 19:58 (UTC)

vymažte tie fotky alebo dejiny a zodpovednosť fešáckeho prezidenta kenedyho a jonsona ktorý tú vojnu za demokraciu rozpútali a poslali do hrobu niekoľko milíonov ľudí a spôsobili neskutočné utrpenie historia je najvyší súd dejín zdroj Emanuel Kant-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 80.242.33.198 (diskuse)

Můžete být konkrétnější, jaké fotky by jste si tam představoval nebo nepředstavoval? Fotky z Hue nebo možná ještě něco k evakuaci Saigonu? Jinak s tím útlakem (či terorem) nepopíráte doufám, že třeba v My Lai k němu došlo. S pozdravem --Jenda H. 12. 10. 2011, 18:25 (UTC)

otázka pre homeguard--80.242.33.198 13. 10. 2011, 07:29 (UTC)

Zaujaté fotky? Budeme je retušovat? Kolego Homeguarde, prosím nezanášej do historických článků svůj soukromý POV. Fotka je fotka, ta je objektivní. Pokud máš nějakou, na které Vietnamci vítají Američany květinami, klidně ji do článku přidej. --Kyknos (labuť stěhov 25. 10. 2011, 10:57 (UTC)

Špatně jsem to formuloval, fotky jsou objektivní, jejich popis ani výběr již takové být nemusí (viz. různá užití slavného fota s Nguyenem Van Lemem jinde), domnívám se že pro lepší vyváženost by třeba neškodila, jak navrhoval Jenda, i fotka z Hue. Samozřejmě události jako je My Lai nepopírám, jenom si myslím že v současnosti obsah grafické stránky článku není velmi dobře vyvážen, v podstatě civilisté se na nich výhradně vyskytují ve spojení s utrpením způsobeným mezinárodními silami, což neodpovídá realitě.--Homeguard 25. 10. 2011, 23:43 (UTC)

Nějaké úpravy jsem v tomto směru již provedl klidně pokračujte. Na druhou stranu se bojím přílišného přidávání dalších fotek abychom článek nepřeplnili.--Jenda H. 26. 10. 2011, 18:30 (UTC)

realita je že zahynulo 16 percent obyvateľov Vietnamu,bola to rovnako krutá vojna ako druhá svetová,tí americký bojovníci za demokraciu rozpútali z bezvýznamnej občianskej vojny na konci sveta niečo obrovské a potom ušli.Nixon ktorý sľubovaľ odísť zatiahol do vojny celú Indočínu,pomohol k moci tomu dobytku Pol Potovi a US ho potajme podporovala dodávkami munície až do konca, tej munície mali aj tak málo,museli ľudí zabíjať motykami do hlavy.Na Kambožu zhodili potajme bez vedomia kongresu 520 000 tisíc ton bômb.Westmoreland vyhlasoval v jeseni 1967 že už vidno svetlo na konci tunela,v máji 1968 žiadal zvýšenie US vojakov na 740 000.To znamenalo mobilizáciu strategických záloh,kto mohol správy Pentagonu po týchto táraninách brať vážne?A fotografi z AP asi neboli mezi partizánmi -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 80.242.33.198 (diskuse)

Předně nikdo tu nepopírá krutost této války. Jinak fotka oběti Vietkongu v článku je jen jí někdo popsal jako oběť amerického bombardování. Nebudu spekulovat proč... Tuto chybu jsem již opravil. Jako v každém konfliktu byli civilisté terorizování z obou stran a obojí je třeba zmínit. K té podpoře a dodávkám zbraní Pol Pota máte nějaké zdroje? Jinak zprávy Pentagonu stejně jako VLA do článku samozřejmě patří,e nicméně je třeba vzít na vědomí, že jde o zdroje válčících stran tedy zaujaté často nepravdivé. S pozdravem --Jenda H. 26. 10. 2011, 18:30 (UTC)

Zdroje abc History.cz-dejiny,historie,dejepis,rešerše... s pozdravom alebo slovenská Historická revue dvojčíslo spred dvoch troch mesiacov pod značkou genocída,že klamali obe strany nepochybujem ani sekundu

Tak jsem tedy zapátral sám. A máte pravdu v tom, že USA skrze ČLR skutečně podporovali Rudé Kméry. Nicméně tato podpora začala až po Vietnamské invazi do Kambodže a proto se netýká předmětu tohoto článku. --Jenda H. 27. 10. 2011, 14:29 (UTC)

pokiaľ sa tento článok týka celej vojny v indočíne tak tam tvrdenie o podpore červených kmérov patrí,podľa jedného z uvedených zdrojov čínania ani netušili že am podporujú pol pota,teng siao pching pri stretnutí s am ministrom zahraničných veci verejne vyhlásil že vietnamu treba dať lekciu,dostal príkyvnutie,podpora us pol potovi trvala zhruba od r 1976 ked nastolil protivietnamský kurz a začal pohraničnú vojnu.podpora prostredníctvom cia natrčených organizácii ako air amerika zahrnovala dodávky náhradnych dielov do zbraní ukoristených lon nolovi a munície,celé to o bolo o snahe pomstiť porážku,dodnes to am nestrávila na rozdiel od francúzov.Argumentácia fancúzov i am bola v tom že vietnam nebol nikdy jeden štát,ho-či min-povedal že pokiaľ budú hory stáť vietnamci vždy budú jeden národ,s ním sa stotožnila väčšina spoločnosti.Viet minh určite nebol spočiatku komunistická organizácia,jeho významnými členmi boli statkári,obchodníci,buržovia.bolo to národnooslobodzovacie hnutie proti kolonialistom,následný zásah am bol vnímaný ako pokračovanie tohto boja.Jediného spojenca mohli nájsť v Sov.a tak sa stali komunisti,je to na dlhý historický exurz.Niet žiadny dôkaz čo robili komunisti v Hue okrem tvrdenia us army a pri ich maniackom fotografovaní je to podivné,My-lai bola dokázaná ich vlastnými fotkami

Článek se týká pouze "americké fáze" války v Indočíně tedy americké podpory vlády Jižního Vietnamu a protiakcí Severu. Pokud tedy nemáte nějaké konkrétní návrhy jak tento článek vylepšit dovolil bych si tuto diskuzi ukončit. S pozdravem --Jenda H. 29. 10. 2011, 15:05 (UTC)

Nechám to na Vás,podstata argumentov bola povedaná,za jadro vietnamského odporu považujem vnímanie zásahu zo strany vietnamcov am ako pokračovanie koloniálnej vojny,potom sa tam nabalil komunizmus a reči o demokracii,čo bolo v danej situácii demagogia, lem poznámku ktoré reálie tlač zamlčovala, s pozdravom,ku cti am v My-Lai treba povedať že časť vojakov odmietla strieľať a mali byť pôvodne postavený pred vojenský súd za neposlúchnutie rozkazu a celý masaker zastavil pilot vrtuľníka ktorý ked videl čo sa deje vypálil dávku z palubných zbraní ponad hlavy vojakov s tým že dalšia pôjde do nich,15 dôstojníkov bolo obvinených,vrátane veliteľa divízie Amerikal zo zamlčovania informácii pretože oznámili zabitie 118 partizánov pri strate 2 vlastných ktorý v skutočnosti padli den predtým v džungli, finito.k bombardovaniu v r 1972 a obmedzeniach,znamelo to že letectvo ničilo vodné nádrže v podmienkach pestovania ryže to znamenalo snahu vyvolať hladomor,zhodenie 3000 mín v medzinárodných vodách pred Hai-phogom bolo porušenie medzinárodného práva a vyvolalo protesty rady krajín,westmoreland vyhlásil že zbombarduje vietnam do doby kamennej a snažil sa.Olof Palme ako úradujúci predseda švédskej vlády verejne vyhlásil že toto bombardovanie je zrovnateľné s nacistickými vojnovými zločinmi. V roku 1974 sa am pomoc znížila na 800 mil dolárov,následkom bola dezercia 240 000 vojakov pretože nedostávali žold,z arvn zostala sranda--80.242.33.198 14. 11. 2011, 14:23 (UTC)

informácia pre zábavu,ked partizáni napadli Westmorelandove stanovište v Tet a guľky zo samopalov mu lietali po kancelárii operatívne sa presununul o poschodie nižšie,zdroj tlačové oddelenie Pentagonu. do miestnosti bez okien,v normálnom jazyku to znamená že ušiel do pivnice,ked z nej po 2 dnoch vyliezol oznámil že víťazstvo je na dosah a požiadal o dalších 200 tiíc vojakov, každý sme nejaký,niektorý inakší pre informáciu,v jeseni 1945 po kapituláci japonska obsadili severný vietnam čínania,angličania im navrhli aby si pripojili kočinčínu,vtedy tam bolo 180 000 čínskych vojakov,čankajšek odpovedal 20000 rokov sme sa pokúšali ovládnuť túto krajinu,Francúzi i tý ktorý prídu po ních zistia akú zaplatia cenu,citácia,asi už dorátali, severnom Vietname zomrelo od hladu pod francúzko japonskou vládou v r.1944-5 cca 2milionov ľudí,to sú veci v pamäti národa na ktoré sa nedá zabudnúť,potom je odhodlanie bojovať na život a smrť--80.242.33.198 24. 1. 2012, 21:20 (UTC) Dôvody hladomoru boli jednoduché,japonci nutne potrebovali jutu ako strategický materiál,pre vysvetlenie používala sa na výrobu vriec.Neboli ešte plastové a vrecia boli nutnosť plnených pieskom pri budovaní obranných postavení.Preto úmyselne ničili ryžové polia a nútili roľníkov pestovať jutu,zarábali na tom i francúzke firmy ktoré ju predávali japoncom,výsledkom bol obrovský hladomor--80.242.33.198 22. 3. 2014, 13:48 (UTC)podľa Parižskych mierových zmlúv mala US zaplatiť bližšie neurčenú sumu v rozpetí 3-5 milíard US dolárov ako náhradu VDR,odmietol to Kongres pod zámienkou že vietnam nevidal telá 2000 padlých am,kde v pekle mali vietnamci nájsť tie mrtvoly?--80.242.33.198 2. 2. 2012, 10:49 (UTC)

do smrti nezabudnem ako som videl pád Da Nangu vojaci a partizáni hnali vojakov Arvn po uliciach a nevedeli čo s nimi--80.242.33.198 29. 9. 2012, 09:34 (UTC)

Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme.

Nutná aktualizace

Je opravdu nutné článek aktualizovat,poslední příspěvek k údajné neutralitě pochází z roku 2012. Pokud už článek,ve své stávající podobě,je neutrální,navrhuji odstranit upozornění. --LightShadow0987 (diskuse) 8. 10. 2014, 11:01 (UTC)

Žádost o odstranění upozornění NPOV

Dnes jsem článek pečlivě prozkoumal a nenašel jsem nic,co by svědčilo o narušení neutrality. Žádám proto odstranění upozornění NPOV.--LightShadow0987 (diskuse) 22. 11. 2014, 13:20 (CET)

Fotografie a oprava formulace Americká válka

Upravil jsem formulaci Ve Vietnamu je konflikt znám jako "americká válka" na: V komunistickém Vietnamu je tento konflikt známý jako „americká válka“ i přesto, že byl zahájen komunistickým severním Vietnamem porušením mezinárodní smlouvy o hranici na 17. rovnoběžce podobně jako tomu bylo například v Koreji. Tato úprava je zcela v souladu s dalším textem o konfliktu a původní považuji za zavádějící, protože hlavní viník konfliktu je tu zaměněn. Dále jsou odstranil fotografie. Znázorňovat jen US Army v konfliktu, který vyvolal komunistický severní VIetnam a je odpovědný za miliony lidských životů je nevyvážené. To je jako u článku o 2SV ukazovat fotka jen Rudé armády. (94.113.122.162 1. 1. 2015, 11:54 (CET))

Kolego, tohle je Váš názor (viz wp:NPOV) a zavádějící. --Wikipedista:BobM _d|p 1. 1. 2015, 12:02 (CET)

Tak oprava rozporů je názor? Nebo snad zpřesnění informaci? Nebo úprava jednostraných fotek ve válce, kterou vyvola severní Vietnam? Potom je smutné, že se tací lidé jeko vy zde ralizují! 94.113.122.162 16. 1. 2015, 19:50 (CET)

to že konflikt vyvolal komunistický sever je tvrdenie riadne pritiahnuté za vlasy,napr.Tonkinský yncident začal útokom saigonského námorníctva na hanojskú radarovú stanicu severne od demarkačnej línie a žiadne jednotky severu neboli južne až kým am nezačali bombardovať sever.--80.242.33.198 17. 5. 2015, 17:15 (CEST)

Žádost o přidání upozornění NPOV

Ve článku je napsáno, že válka začala napadením komunistů ze severního Vietnamu jižní části porušením nezinárodní dohody o 17 rovnoběžce. Potom je daná fotodokumentace zavádějící. To je jako u článku o 2SV ukazovat fotka jen Rudé armády. Buď je potřeba doplnit vyrvnané množství fotodokumentace o Vietkongu nebo fotografie neuvádět. Také by bylo vhodné uvést oběti komunistů před vstupem US Army a po odchodu US Army. Dále formulace z komunistické propagandy jsou ostuda tohoto článku a dvojánásob smazání úprav, kterými jsem je opravil: V komunistickém Vietnamu je tento konflikt známý jako „americká válka“ i přesto, že byl zahájen komunistickým severním Vietnamem porušením mezinárodní smlouvy o hranici na 17. rovnoběžce podobně jako tomu bylo například v Koreji. ČLÁNEK NEPOVAŽUJI ZA NEUTRÁLNÍ A PROTO ŽÁDÁM O PŘIDÁNÍ UPOZORNĚNÍ A VRÁCENÍ EDITACÍ 94.113.122.162 16. 1. 2015, 20:01 (CET) veľmi jednoduché videnie,nemá nič spoločné s realitou,vinníkov je viac,na prvom mieste Diem a Taylor P.S.dajte tam fotky o vietcongu reportérov boli stovky a vymažte tie nepríjemné,možno tým zmeníte udalosti--80.242.33.198 18. 5. 2015, 21:57 (CEST) p.s.pred príchodom us sa boje odohrávali hlavne medzi náboženskými sektami a Diemom,prípadne mezi protagonistami režimu ak niečo tušíte o vzbure výsadkového práporu,vtedy sa začala pozornosť obracať k vietnamu,dovtedy bolo v krajine 5 zahraničnžch novinárov to len k tým "komunistickým" obetiam pred am --80.242.33.198 18. 5. 2015, 22:08 (CEST)

Re:

Vážený Ozzy, drobnou relevantní opravu červeného odkazu referencí na existující stránky a lehce zjistitelnou strukturu kyseliny dimethylarsinové, kterou jste označil za vandalizmus, považuji za nekorektní označení. Časté používání červených odkazů, které pak na stránce visí dlouhé měsíce, vnáší do textu spíše zmatky než užitek. Je to můj názor, nicméně s vámi nehodlám polemizovat. Je to váš aktivistický styl. Zdravím. --Zemanst (diskuse) 14. 2. 2016, 10:49 (CET)

Zdravim! A jak byste tedy oznacil Vasi editaci, kdy jste relativne smysluplnou vetu „Použity byly i další chemické látky, např. kyselina dimethylarsinová (Agent Blue) na zničení úrod rýže“ nahradil nesmyslnym textem „Použity byly i další chemické látky, např. ^[12] na zničení úrod rýže“, s referenci, ktera se odkazuje na nemeckou mutaci clanku, ktery mame i v cestine? Cervene odkazy nicemu nevadi, aspon rikaji, jake clanky by bylo dobre zalozit. Resenim neni smazat a dat tam jen odkaz na nemeckou Wikipedii. --Ozzy (diskuse) 14. 2. 2016, 13:22 (CET)

Obecně platí, že dokládat něco jakoukoliv wikipedii je to samé jako nedokládat. Důvodů je víc od toho, že wikipedii nikdo neručí po fakt, že každý text na wiki se mění v čase. Červené odkazy mají smysl v tom, že podporují rozvoj celého projektu, což je důležitější než vzhled jednoho článku. --Jenda H. (diskuse) 14. 2. 2016, 14:14 (CET)

Dvě verze

Souhlasím se stávající verzí, které je autorem Zbrnajsem, ta již neobsahuje termíny, které zdroj neobsahuje, jak tomu bylo v předešlých editacích Zbrnajsem, kdy např. namísto házel dav studentů napsal házeli někteří studenti.--Cechblog (diskuse) 16. 5. 2016, 11:30 (CEST)

To je dobře, že uznáváte moji verzi. Postupně uvidíme, jestli je celý článek v dobrém stavu. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 5. 2016, 11:42 (CEST)