Diskuse:Válka o španělské dědictví

Nekolik poznamek (v cele problematice se moc nevyznam, ale cetl jsem si ted clanek na nemecke Wikipedii)

1. smlouva z roku 1698 - podle dewiki vsak Karel II. slavnostne jmenoval bavorskeho prince jako sveho nastupce)
2. evidentně byl přesvědčen, že je schopen porazit celou koalici, jako přinutil podobnou k ústupu v roce 1697 - jedná se o Falckou válku? chtělo by lepe vysvetlit
3. rakouští Habsburkové a vévoda savojský byly odškodněni Španělským Nizozemím a italskými državami španělského impéria - chtělo by lepe uvest, co komu pripadlo! Navíc podle de:Friede von Utrecht pripadlo Svojum jen kralovství Sicilie!
4. jinak ten text je mírně nesourodý, chtělo by jej přepracovat (omlouvám se, nemám na to ale sám čas)--Avequi 17:55, 30. 5. 2006 (UTC)

Ad1: to je možné, nicméně smlouva existovala též.

Kdo ji uzavřel?? To tam chce napsat.--Avequi 06:48, 31. 5. 2006 (UTC)

Ad2: Myslím, že angličané tomu říkají Války velké aliance.

Chce to tam napsat.--Avequi 06:48, 31. 5. 2006 (UTC)

Ad3: ???

Ad4: Text je pouze hrubý nástřel...

Dávám proto šablonu upravit, je to velmi nepřesné a některé informace poněkud matoucí. --Avequi 06:48, 31. 5. 2006 (UTC)

Cinik 22:08, 30. 5. 2006 (UTC)

Vážený kolego, šablona upravit se dává na články neodpovídajícího formáování či velmi nízké stylistické úrovně či možná i zaqvádějící (tam se však IMHO hodí spíše šablony přesnost či celkově zpochybněno. Jakoukoliv takovou šablonu je ale třeba řádně odůvodnit a v\ jste to neudělal - jediné, co jste dokázal, je, že článek je hrubý nástřel, který lze konkretizovat a rozšířit. To ale neopravňuje k žádné šabloně a neukazuje na žádnou nepřesnost. Proto požaduji, abyste šablonu buďto řádně odůvodnil, nebo odstranil. Cinik 13:48, 31. 5. 2006 (UTC)

Ostranil jsem šablonu - úprava i styl je OK, jestli jste narazil na nepřesnosti nebo chcete článek rozšířit pak Editujete s odvahou.--Kuklava 18:33, 31. 5. 2006 (UTC)

Podotýkám, že při pohledu na en: verzi zjistíte, že Savojům rozhodně nepřipadlo jen království Sicílie (ale i kdyby ano, na pravdivosti toho výroku to nic nemění)... Cinik 18:43, 31. 5. 2006 (UTC)

Jméno

Pokud vím, tvar války o dědictví španělské je nejčastější užívaný tvar v češtině. Google mi to potvrzuje, takže se ptám, proč byl článek přejmenován? Je to dokonce i přesnější, protože nešlo o úplně jednolitý koflikt. --Cinik 3. 12. 2008, 20:27 (UTC)

Ač se mi nelíbí ten nedokonalý překlad, který v češtině působí archaicky, nelze než s Cinikem souhlasit, že je to v češtině nejpoužívanější název. --ŠJů 1. 9. 2009, 20:08 (UTC)

Též souhlasím a myslím si, že by bylo vhodné článek přesunout. Toto ovšem není první příklad sporu o český název článku. Užívanější české názvy jsou mnohdy nepřesné. (např. Kim Ir-sen = Kim Il-sung). --Thomas999 19. 10. 2009, 12:24 (UTC)

Opětovné přejmenování na válka o španělské dědictví

Navrhuji znovu přejmenovat tento článek na válka o španělské dědictví. V odborné literatuře, kterou mám nyní k dispozici jsem vždy našel zmínku pouze o válce v j.č. Jedná se o následující knihy:

• Dějiny Francie od kolektivu historiků - kapitolu o válce zpracoval prof. Hroch
• Dějiny Kuby od prof. Opatrného
• Princ Evžen Savojský - Život a sláva... od doc. Vlnase
• Dějiny Kuby od prof. Polišenského
• Dějiny Rakouska od doc. Vebera a kolektivu (mám k dispozici pouze část knihy, ale v té se píše pouze o válce v j. č.)

Argument, že se nejedná o jednolitý konflikt dle mě nemusí být správný, většina názvů válek, pokud se nejedná o označení pro více válek najednou (napoleonské války) je v j.č. Důležitá je podle mě odborná literatura a pokud někdo nedoloží současný název, doporučuji změnu. Sám ve svých příspěvcích na Wikipedii zatím používám název válka o španělském dědictví.--Pavel Harvey 6. 9. 2010, 15:09 (UTC)

Výsledek

Domnívám se, že popis výsledku:,,Nepřesvědčivé Francouzské vítězství..."není správný. Správně by v tomto případě bylo ,,Nepřesvědčivé vítězství spojenců...". Původní dohoda z roku 1698 mezi Ludvíkem XIV. a Vilémem III. Oranžským (a se kterou souhlasil císař Leopold) stanovovala, že španělský trůn zdědí Josef Ferdinand Bavorský a Francie dostane jako značné odškodnění španělské državy v Itálii. Habsburský císař Leopold by tedy z toho neměl téměř žádný prospěch. Po smrti Josefa Ferdinande dohoda z roku 1699 souhlasila (to podepsal i Ludvík XIV.) s nástupnictvím arcivévody Karla, který tím ztratí nárok na císařský trůn. Podle této dohody měla dostat Francie španělské državy v Itálii a Španělské Nizezemí. Ovšem závěť Karla II. stanovovala jinak. Teď nechme otázku, zda to byl podvod nebo ne. Císař Leopold by do války nešel, kdyby za sebou necítil Británii a Nizozemí. Ba dokonce i mlčky potvrdil Filipa z Anjou španělským králem. Problém nastal, když Ludvík XIV. připustil možnost spojení Francie a Španělska ve svém vnukovi. To byl pravý důvod, proč proti němu koalice pozvedla zbraně. Zcela pochopitelně tomu chtěla zabránit. S myšlenkou nastolení arcivévody Karla přišel až portugalský král Pedro II., když se roku 1703 připojil k Velké koalici. Když později zemřel Karlův bratr Josef I., a on se stal císařem, angličané, kteří o nic víc aby nestálise stal císař zároveň španělským králem, tuto myšlenku opustili a koalice se rozložila. Ovšem Ludvík XIV. z toho neměl nic. Prosadil sice svého vnuka na španělský trůn, ten se ale nikdy nemohl stát francouzským králem. Dokonce se Ludvík XIV. musel vzát území, které připojil v první části své vlády (kromě Štrasburku), a Francie se octla na pokraji bankrotu. Španělská území v Itálii a Španělské Nizozemí získala Habsburská monarchie, která z toho tedy vyšla lépe než podle původních dohod. Proto tedy zvítězila koalice. Francie nedosáhla ničeho, maximálně Filip z Anjou.Vojtacirus (diskuse) 7. 10. 2012, 17:07 (UTC)vojtacirus

Vojtacire, chápu vaše důvody, máte určitě pravdu, že z hlediska francouzského se dá chápat konflikt nejlépe jako nerozhodný, ale na druhou stranu by v hodnocení výsledků války měl být zahrnut úspěch Filipa. Já bych navrhl klidně hodnocení jako nepřesvědčivé vítězství Bourbonů. Vycházím samozřejmě z válečných cílů koalice, které vznikly až v průběhu války, a byly definitivně vedly k rozpadu koalice až v posledních letech války. Proto také definitivně vzaly za své. To byl pro Habsburky jasně neúspěch. Klidně by se takové (přeci jen diskutabilní hodnocení) dalo doprovodit něčím jako „částečný úspěch protifrancouzské koalice“. Pokud by se jednalo o jednoslovné hodnocení konfliktu, tak samozřejmě výsledek nerozhodný.--Beregund (diskuse) 7. 10. 2012, 20:52 (UTC)

Nepochybně se tedy shodneme na tom, že ani jedna ze stran nedosáhla svého konečného cíle (pokud tedy bereme obě aliance jako celek). I když nemohu si pomoci a mám dojem, že válka v podstatě anulovala téměř všechny předešlé úspěchy Ludvíka XIV. a jeho pozice tedy byla značně oslabena (což byl samozřejmě cíl Británie).Osobně bych tedy doporučoval odstranit větu ,,Nepřesvědčivé vítězství Francie.", respektive možná nahradit slovem nerozhodný. A zbytek bych nechal. (Vojtacirus (diskuse) 8. 10. 2012, 20:42 (UTC))