Diskuse:Václav II.

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Jann v tématu „Rozsáhlá citace ze Zbraslavské kroniky

Ta kniha od Charvátové už vyšla??? – Tento příspěvek přidal(a) Acoma,14:24, 27. 3. 2007 SE(L)Č

Nevyšla, dočkáš se :) Právděpodobně ale bude o Václavovi II. :))) Jinny, 30.3.2007

už jsem se lekla, že jsem ji prošvihla, plán je duben, květen, pokud se nemýlím. A o kom jiném by měla být???:)) – Tento příspěvek přidal(a) Acoma,15:53, 31. 3. 2007 SE(L)Č

Jenom detail, Jindřich IV. Probus nebyl bratrancem Václava II., je to o jednu generaci posunuté.

Nový spor s Habsburky[editovat zdroj]

Trochu jsem rozepsal původní frázi o 2 souvětích v odstavci Nový spor s Habsburky: "Nedlouho nato v říjnu 1304 vtrhlo do Čech říšské vojsko v čele s Albrechtem a oblehlo českou pokladnici - Kutnou Horu. Habsburk doufal, že česká šlechta opět zradí svého krále, ale tentokrát byl zklamán a brzy odtáhl s nepořízenou nazpět, aniž by svedl bitvu."

Podle mě je tohle velké zjednodušení, které navíc obsahuje pár nepravd a také je vynechána spousta informací. Jedna z nepravd je, že Albrecht vtrhl do Čech v říjnu 1304. Ve skutečnosti vtrhl do jižních Čech již v září tohoto roku. Možná si to původní autor spletl se začátkem obléhání Kutné Hory, které vskutku začalo až v říjnu. ;-) Dále např. není vůbec zmíněna velká epidemie, která postihla říšské vojsko při obléhání Kutné Hory, což také mělo za následek fiasko tohoto tažení. Rozhodně neodtáhl kvůli tomu, že by byl zklamán z věrnosti české šlechty. ;-) Také mu to způsobilo značné potíže (zejména finanční - výplata žoldů) a nebýt těžkého onemocnění Václava II., mohl si český král prakticky diktovat podmínky.

Později možná trochu editnu některé další pasáže.

Celkové přepracování článku[editovat zdroj]

Článek byl celkově přepracován ve spolupráci Acomy, Mozzana a mne. Článek vznikal tady, v historii můžete dosledovat, kdo je autorem kterých částí. V případě potřeby můžete sledovat i diskusi během tvorby článku. Jakékoliv konstruktivní připomínky a vylepšení jsou vítany. --Saltzmann 19. 5. 2010, 23:50 (UTC)

Jen prosím u těch dcer jeho dejte pryč to polská, slezská plně postačí (pokud možno, tak jmenovat přímo to knížectví). O moravských pánech taky nemluvíme jako o českých.. Díky --Silesianus 20. 5. 2010, 05:43 (UTC)
WP:EsO :-) Jinak máš samozřejmě pravdu. --Saltzmann 20. 5. 2010, 06:38 (UTC)
Jen je ještě otázka, zda o Markétě můžeme mluvit jen jako o vratislavské kněžně, když Boleslav III. byl vratislavský kníže jen do roku 1311, kdy se se svým prévě plnoletým bratrem Jindřichem VI. rozdělil o původní knížectví a dostal lehnicko-břežskou část, ve které vládl až do smrti (tedy 1308 - 1311 byla kněžnou vratislavskou, poté 1311 - 1322 byla kněznou lehnickou). Možná (ale nejsem si vůbec jist) by bylo ideální snad vratislavsko-lehnická kněžna. --Silesianus 20. 5. 2010, 07:07 (UTC)
Já myslím, že bychom to nemuseli přehánět a mohli bychom se držet "nejvýznamnějšího" titulu, že Ti nevadí u Anny Přemyslovny, že není titulována jako korutanská vévodkyně, apod. (když po roce 1310 už českou královnou nebyla) --Saltzmann 20. 5. 2010, 11:04 (UTC)
Vratislavské knížectví není nadřazeno lehnickému. Otec Boleslava III. Jindřich V. byl i vratislavským i lehnickým knížetem, tedy vratislavsko-lehnickým knížetem. I jeho syn byl vratislavsko-lehnický kníže, nejen vratislavský (mimochodem ono označení vratislavský je až současné, sám se tituloval jako Dux Slezie), později již jen lehnický, takže ho značit jen jako vratislavského knížete je podle mne ta nejhorší možná varianta. --Silesianus 20. 5. 2010, 11:40 (UTC)
Další připomínka - v článku se píše, že byl nejstarším synem PO II. a Kunhuty, přičemž Přemyslovci. Budování českého státu udává ještě před narozením Václava dva neznáme syny, kteří zemřeli již brzy po narození (udávají 1262-1264 a 1265-1268 pro prvního a pro druhého podobně). Václav se narodil až 1271, takže nejstarším synem těchto dvou de facto nebyl. --Silesianus 20. 5. 2010, 09:41 (UTC)

Myslím, že teď se hrdě může ucházet o puzzlíky, skvělá práce. Poklona vám. Zagothal 15. 10. 2010, 20:36 (UTC)

Díky moc :-) hele já se dohodnu ještě se Saltzmannem a Acomou, beztak ještě musíme dodělat červené odkazy... ;-) --Mozzan 16. 10. 2010, 08:15 (UTC)

Poznámka č. 14[editovat zdroj]

Text: Zatímco Vratislavsko připadlo lehnickému vévodovi Jindřichovi Tlustému,[pozn. 14]. Pozn. 14: A po jeho smrti bratru Boleslavu Surovému, který už roku 1295 zabránil českému vojsku v pochodu na Vratislav. Jen bych podotkl, že Boleslavu Surovému nepřipadlo knířectví jako takové, ale byl "pouhým" regentem svých nezletilých synovců Jindřicha VI. a Boleslava III. Chtělo by to v tomto duchu upravit, nebo úplně vynechat. --Silesianus 19. 12. 2010, 18:09 (UTC)

Nesedí některá data[editovat zdroj]

Mám v ruce značně komunistickou a asi trochu nedůvěryhodnou knihu BUCHVALDEK, Miroslav a kol.: Československé dějiny v datech. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. Nicméně: svatba Václava II. a Elišky Rejčky je zde datována na 26. května 1303 (hnm, teď koukám, že to je datum její korunovace, v článku nezmíněné, viz Eliška Rejčka). Korunovace Václava II. ve Hnězdně je datována na srpen 1300.--Ben Skála 13. 3. 2011, 23:36 (UTC)

Na starší publikace extrémně pozor! Množství dat pochází ze zkoumání listin, které se s časem vyvíjí, doporučuji zejména k tomu přečíst Zahraniční politika krále Václava II., ta je z roku 2009. V ní není přesně datována korunovace, protože přesné datum neznáme, můžeme je pouze zařadit do časového období, které je určeno dvěma listinami - poslední, v níž se Václav ještě netituluje polským králem a první, kde ano. To se týká poznámky č. 33 v textu - "Datum korunovace se klade někdy mezi 19. říjen a 26. listopad.", kde je odkaz na stránku v použitém zdroji. Ještě bych vás poprosil, abyste doplnil ref u Gozza z Orvieta ohledně data příchodu do Prahy. Datum korunovace Rejčky jsem již nezmiňoval, protože se tím historiografická literatura pro toto období a monografie o Václavu II. příliš nezabývají, v té době se děly důležitější věci, ale nevadí, kdyby se to tam přidalo v podobě poznámky. U Přemysla Otakara II. jsem trochu na vážkách, nejraději bych byl, kdyby se to doložilo taky nějakou novější literaturou, v Buchvaldka nemám zrovan dvakrát důvěru... Spolu s tím bych vážně doporučoval nějakou novější verzi knížky o českých dějinách v datech, vyšly pokud vím např. tyto: [1]. --Mozzan 14. 3. 2011, 06:29 (UTC)
A co jsem koukal, Buchvaldek má chybu i v uložení těla Přemysla Otakara II. Pohřeb se udál roku 1296, viz Václav II. od Charvátové, str. 150. --Mozzan 14. 3. 2011, 06:38 (UTC)

odmítnutí reference ohledně data příchodu Gozza z Orvieta nějaký důvod? --Jann 16. 3. 2011, 09:26 (UTC)

Má, je to (ne)důvěryhodnost knihy vzhledem k osobě autora (Václava Husy) a roku vydání. Myslím, že pokud tam reference musí být, tak by neměl být až takový problém ji nahradit důvěryhodnějším autorem/prací s novějším datem vydání. Obecně platí to, co psal výše Mozzan. --Saltzmann 16. 3. 2011, 10:49 (UTC)
A popravdě, osobně si myslím, že informace o tom, kdy dorazil do Čech Gozzo z Orvieta není zas tak nutná, nevím, čím to čtenáři přispěje, ale budiž – pokud se najde vhodný zdroj, klidně ať to tam zůstane... --Mozzan 16. 3. 2011, 11:14 (UTC)
Já si taky nemyslím, že by byla důležitá, to bych ji vrátil. Jen jsem byl zvědavý, zda má kolega důvod, proč je zrovna tato informace nevěrohodná, nebo jen paušálně odsuzuje cokoliv, co napsal svého času významný historik. Informaci jsem se dozvěděl, děkuji. --Jann 16. 3. 2011, 11:54 (UTC)


Ohledně zadlužení - Někde jsem narazil na poznámku, že ještě Jan Lucemburský uznával italským bankéřům dluh 28 000 hřiven stříbra což bylo docela dost, protože roční výnos z kutné hory v této době činil cca 31 500 hřiven ročně. Myslíte, že tahle čísla jsou reálná? --Stepan-hawk 26. 9. 2011, 19:35 (UTC)

No, moc nechápu, jakou souvislost má tato informace s článkem – nicméně doporučuji Vám pročíst tuto publikaci:
JANOŠÍKOVÁ, Petra. Urbura jako nástroj finanční politiky státu ve 13. a 14. století. In: GROSSMANOVÁ, Dagmar; KRAJČÍK, Tomáš; ŠTEFAN, Jan T. Sborník konference věnované prof. Jiřímu Sejbalovi. Ostrava: MARQ, 2007. ISBN 978-80-86940. S. 35-36.
Není tam toho moc, ale je tam poměrně jasně a výstižně uvedeno, jakou roli středověký „stát“ hrál při získávání rud použitelných pro výrobu mincí. --Mozzan 27. 9. 2011, 07:49 (UTC)

Omlouvám se. Myslel jsem to jen jako ukázku toho kolik stály některé projekty Václava II. Protože tahle platba byla těm bankéřům, kteří navrhli a řídili ražbu pražského groše. --Stepan-hawk 27. 9. 2011, 18:52 (UTC)

Já už bohužel nevím, kde jsem které informace četl, je to víc jak rok, co jsem na tom pracoval, takže jenom stručně – vím, že Charvátová či Antonín, případně snad Vaníček, se o finanční politice Václava zmiňují. Šlo o to, že po většinu času se nezanedbatelná část podniků, úplatků apod. platila z půjček, které Václav postupně splácel. V případě půjček mohl samozřejmě získat větší obnos, než kolik dostával v rámci urbury a podobných poplatků. Krom toho král sám nedostával zas tak velký podíl, rozhodně podle mě nepřesahoval půlku a řekl bych, že ani čtvrtinu, ale bohužel tak dobře mi paměť zase neslouží. Doporučuji se vážně podívat na tu Jánošíkovou, máte-li přístup do Národní knihovny, tam je celé rozdělení zisků z těžby stříbra podrobně popsáno. Dle mého názoru takový obnos zmíněný Vámi výše není nemožný, vzhledem k některým dalším Václavovým podnikům, jejichž náklady jsem v článku neuváděl (skutečně jsem Václavovy výdaje nevypisoval všude, přišlo mi vhodnější takové údaje již nechat na četbu samotné literatury, kde jsou řádně ozdrojovány referencemi na primární zdroje, ze kterých autor čerpal). Dluh mohl vzrůstat postupně, navíc Jan proslul rovněž značnými výdaji, takže bych ty cifry nezvarhoval. Pokud chcete, můžu to někdy v literatuře dohledat, ale mám poslední dobou dost práce, takže by to bylo až za pár týdnů. Co se týče samotných cifer u Václava II., za ty se koneckonců zaručit můžu, protože jsou řádně ozdrojované a v textu citovaní historici jsou ve většině případů na dané období odborníky a rozhodně vycházejí z primárních pramenů. (v tomto ohledu doporučuji pročíst Roberta Antonína, který problematiku kolem Zbraslavské kroniky v zásadě důkladně rozebral. Nicméně, bylo by pro příště lépe vést diskuse výlučně k podobě článku, ať se tady nezabírá místo debatami, které se mohou vést jinde. --Mozzan 27. 9. 2011, 19:49 (UTC)

Rozsáhlá citace ze Zbraslavské kroniky[editovat zdroj]

Co myslíte, má smysl v článku ten nově přidaný citát z kroniky nechávat? Je to sice v poznámce pod čarou, ale přijde mi to trochu zbytečné. --Mozzan (diskuse) 4. 1. 2016, 19:53 (CET)Odpovědět

  • Neexistuje myslím žádný rozumný důvod, proč by citát z dobového pramene nemohl v poznámce zůstat. Četbu článku nikterak nenarušuje, čtenáři však může přiblížit názory a atmosféru té doby.

--78.136.174.37 4. 1. 2016, 21:04 (CET)Odpovědět

No hádat se kvůli tomu nebudu, jen bych řekl, že poznámky pod čarou mají především doplnit určitou informaci a rozvést určité téma, ideálně s odkazem na další literaturu. Ten text to trošku rozrušuje, na druhou stranu citát skutečně ilustruje popis Václavovy osobnosti v samotném textu. Prostě mi to přijde nezvyklé, dávat takhle celý rozsáhlý citát. Pravidla to rozhodně neporušuje, spíš jsem chtěl vědět, co si o tom myslí ostatní. --Mozzan (diskuse) 4. 1. 2016, 22:56 (CET)Odpovědět
Skutečně, takhle dlouhý citát je velmi neobvyklý a v textu (a snad i po straně v rámečku) by překážel, ale v poznámce - proč ne. Rozhodně se mi líbí jako ukázka "názorů a atmosféry doby", které se obvykle při popisu minulosti vytrácejí. Takže, anonymní kolego, děkuji za vylepšení článku. Zdraví --Jann (diskuse) 5. 1. 2016, 21:52 (CET)Odpovědět