Diskuse:Usir
Přidat témaSprávný přepis jména je „Usíre“[editovat zdroj]
A řecky Osíris. Proč to někdo v nadpisu neopraví??--89.102.197.208 16:13, 14. 4. 2007 (UTC)
- Přepis jména je v egyptských bohů opravdu problém, dnes se pro češtinu používá spíše Usir než Usire, takže bych to rozhodně neopravoval. Jinak tento článek je poněkud pochybný jako takový (i když není věcně nesprávný), jen na to teď nemám to správné "rozpoložení" :-)--Tedmek 19:13, 14. 4. 2007 (UTC)
Usire[editovat zdroj]
Zdá se, že v literatuře je nejobvyklejší tvar Usire. Dávám ke zvážení návrh na přesun.
- V. Zamarovský: Bohové a králové starého Egypta (Mladá fronta 1979) – Usire
- M. Jordan: Encyklopedie bohů (Alef 1997) - Usire
- H. Marxová: Svět mýtů (Volvox Globator 2002) - Usire
- E. Hallam: Bohové a bohyně (Knižní klub, Balios 1998) – Usirev
- R. Willis: Mytologie světa (Slovart 1997) – Usir
--Vachovec1 (diskuse) 5. 8. 2014, 10:05 (UTC)
- Tak jako v poznámce výši si dovoluji si upozornit, že moderní původní české zdroje i překlady z jiných jazyků užívají přepis „Usir“. Tak je tomu např. v Encyklopedii starověkého Egypta, stejně tak bychom tento tvar našli v jiných publikacích. Přidržel bych se tedy raději stávajícího názvu. --Symmachus (diskuse) 9. 8. 2014, 13:16 (UTC)
Můžete být konkrétnější? Které zdroje, které překlady? zajímají mě obzvláště zdroje/překlady zabývající se konkrétně mytologií či historií Starověkého Egypta, ne například turistické průvodce. Děkuji. Z mé strany nalezeno ještě:
- E. Strouhal: Život starých Egypťanů (Opus Publishing 1994) – Usire
- L. Bareš, R. Veselý, E. Gombár: Dějiny Egypta (Nakladatelství Lidové noviny 2009) – Usir
Tedy zatím 4:3 (když započtu vámi uvedenou e-knihu) pro tvar Usire. --Vachovec1 (diskuse) 19. 8. 2014, 21:36 (UTC)
- Děkuji Vám za odpověď. Pravidla přepisu staroegyptských jmen do češtiny používá Český egyptologický ústav; jsou nastíněna in Encyklopedie starověkého Egypta, Praha : Libri, 2007, s. 8 a tam používaný (ovšem již dříve zavedený) přepis je v odborných kruzích dnes pokládán za autoritativní (k tomu vizte např. ediční poznámku in JANÁK, Jiří. Staroegyptské náboženství. Díl I. Praha : OIKOYMENH, 2009, s. 324, kde jsou tato pravidla pokládána za „obecně užívaný standard“.) V návaznosti na to jsou užívána obecně v překladech naučných textů – lze si to ověřit např. v českých vydáních Assmannových knih.
- Pokud bych se měl vyjádřit obecněji, pak vhodného způsobu se nedá dobrat jen tím, že se provede statistika dosavadních jednotlivých způsobů zápisu jména v češtině a vezme se ten nejčetnější, protože se tato věc sama vyvíjí ve vědeckém pohledu, a dále proto, že převážná většina knih na českém trhu jsou texty neodborné (tím nemyslím jen popularizační, ale přímo laické), které navíc jako překlady z jiných jazyků jsou pro volbu nepoužitelné, neboť se mnohdy nesmyslně drží přepisů do těch moderních jazyků, v nichž byla původně kniha napsána. Hlavně je ale třeba uvést, že žádný z Vámi uvedených zdrojů není odborným textem. Výjimkou je samozřejmě Strouhalův Život starých Egypťanů, nicméně v tomto případě jde o 2. vydání, které se od 1. už z roku 1989 liší jen tím, že je doplněno fotografiemi.
- V neposlední řádě (a podotýkám, že to neříkám pro ´odlehčení´) ovšem je možno dát za pravdu oprávněnosti téměř jakéhokoli přepisu v tom smyslu, že bohům samotným nejspíše dnes už bývá jedno, jak jsou jejich jména přepisována.
- Mějte se pěkně! --Symmachus (diskuse) 20. 8. 2014, 05:13 (UTC)