Diskuse:Tenzometr

Proč opakovaně zrušit verzi W.Rebela[editovat zdroj]

Název tenzometr je odvozen od tenze, v tomto případě od mechanického napětí a deformace materiálu to bych prosil nejdříve doložit.

Měření namáhání je prvotní, váhy se rozšířily až v poslední době.

pro zjišťování a analýze zatížení konstrukčních prvků (nosníky, sloupy ...) - kromě překlepu, který W.Rebel není schopen opravit faktická nepřesnost - analýza se provádí až na základě naměřených hodnot. Mimochodem uvádí příklad pouze lineárních prvků, na desky si nevzpomene

Původní znění: Přepočet se obvykle děje analogově, nastavením zesílení měřicího zesilovače, takže tato skutečnost není příliš zjevná. Při plánování experimentu a interpretaci jeho výsledků je však nutno ji mít na zřeteli - zjištěné hodnoty napětí jsou platné jen v oblasti jeho lineární závislosti na relativní deformaci; je-li dosaženo zplastizování materiálu, projeví se to až po odlehčení jako zbytková deformace.

A dle W.Rebela: Při realizaci měření je nutno toto provádět pouze v lineátní oblasti tenzometru, v opačním případě dojde k trvalým změnám ve struktuře tenzometru, což se projeví až po odlehčení jako zbytková a nevratná deformace nebo k úplnému poškození tenzometru. V obou případech je tenzometr dále nepoužitelný. - W.Rebel nepochopil, že nesmí dojít především k plastickým deformacím materiálu zkoumaného předmětu.

Dříve používané mechanické, optické ale i akustické a pneumatické tenzometry byly vytlačeny tenzometry elektrickými odporovými a polovodičovými - k těm optickým,, akustickým a pneumatickým tenzometrům bych žádal W.Rebela nejdříve doložit věrohodný zdroj

čidla nalepená na povrchu součásti (páskové tenzometry) nebo pevně spojená s měřeným tělesem (průmyslové tenzometry pro váhy, trvalé sledování mostních konstrukcí), - tenzometry se dělí na páskové a průmyslové ? To je jako věta Ovoce dělíme na peckoviny a mražené. --PetrS. 24. 6. 2010, 08:56 (UTC)

Odpovím jednoduše a bez ironický poznámek na rozdíl od PetrS (třeba si správci všimnou kdo opakovaně vyvolává konfliktní situace)

1) oprava původního vůbec nekonkrétního dohadu odkud se u nás vzal název, ten je odvozen od viz uvedený link

2) není problém řádky prohodit

3) bez měření analýzu neprovedete, pouze slovní obrat. Ach ty překlepy, to je hrozné. Ještě že je jiní dokáží opravit. A vysvětení (nosníky, sloupy ...) ty tři tečky na konci znamenají něco jako "a další", myslím, že to je většině čtenářům zřejmé. Pokud je v pravidlech někde uvedeno, že se nesmí používat "..." ale musí vypisovat "a další" dejte mi vědět.

4) Měření mimo pásmo linearity je kničemu, protože se dostáváme práve do oblasti plasticity ale ne metriálu zkoumaného přemětu (ten se může klidně zničit) ale má se na mysli materiál tenzometru. Toto je v odstavci uvedeno chybně, navíc věta Přepočet se obvykle děje analogově, nastavením zesílení měřicího zesilovače, takže tato skutečnost není příliš zjevná. je slohově nedokončená ani nemá logiku.

5) Zdroj není problém doplnit.

6) Ano, tenzometry se opravdu dělí. V tomto případě je možno upřesnit, že páskové se používají tam, kde se upevňují (lepí) dodatečně na sledovaný předmět jako je mostní konstrukce, protože samotné mechanické přišroubování by narušilo pevnost materiálu. Zde je důležité to lepení než to, že jsou páskové. Průmyslové tenzometry jsou vybaveny plochami s oky, podložkami, oboje zabroušené, proto aby je bylo možno připevnit šrouby a v případě poškození je možná jednoduchá výměna na stejném místě. Lepení je totiž spoj nerozebíratelný proto se používá jednorázově. Lepené tenzometry na povrch taktéž těžko vyhodnotí tlakové zatížení. Dělení ovoce na peckoviny a mražené je pravdu zajímavé, to bych nevymyslel. --W.Rebel 24. 6. 2010, 19:18 (UTC)

1) Tenzo - metr, tam skutečně nic společného s deformací nevidím

3) desky jsem doplnil sám

4) Výzkumník volí tenzometr s ohledem na velikost pružné deformace zkoumaného předmětu. Pokud u zkoumaného předmětu dojde k plastické deformaci, tenzometr bude stále měřit jen prodloužení - naměří růst napětí, zatímco ve skutečnosti bude docházet při konstantím napětí k plastické deformaci.

5) Domníval jsem se, že máte zdroj s popisem takovýchto zařízení. Zmínka v obecné encyklopedii ... to je skutečně nouzovka. Technický slovník Teyssler-Kotyška uvádí odkaz z tenzometrů na průtahoměry a v kapitole průtahoměry zmiňuje mnoho druhů mechanických, optické (t.j. mechanické se zrcátky) a akustické srovnávající ladění měrné a referenční struny. O pneumatických ani slovo, netuším, jak by to mohlo fungovat.

6) Dělení musí být podle shodného kritéria - drátkové vs. piezoelektrické, lepené vs. šroubované, páskové vs. .... tady nevím označení těch masívních. --PetrS. 25. 6. 2010, 09:42 (UTC)

Pro W.Rebela:

ad 1) Z čeho soudíte, že šlo o dohad? Váš zdroj neuvádí nic jiného než to, co jsem napsal já, pouze jsem výslovně nepoužil výraz tenze. Informaci o přesnějším názvu v němčině jste vyhodil a nahradil nesmyslem o odvození od deformace v češtině. Vyhodil jste úvodní sdělení, že tenzometr měří deformaci, které je ale pro pochopení věci klíčové. Proč?

ad 4) Měření mimo pásmo linearity se provádí tak, jak jsem popsal. Jak jste to popsal Vy, je naprostý nesmysl. Experimentátor dopředu neví, kam až se bude materiál chovat lineárně. Kdyby to věděl, nemusel by nic měřit. Dozví se to po odlehčení, přesně tak, jak jsem popsal. Dělá se to takto: Přepočet se obvykle děje analogově, nastavením zesílení měřicího zesilovače, takže tato skutečnost není příliš zjevná. Při plánování experimentu a interpretaci jeho výsledků je však nutno ji mít na zřeteli - zjištěné hodnoty napětí jsou platné jen v oblasti jeho lineární závislosti na relativní deformaci; je-li dosaženo zplastizování materiálu, projeví se to až po odlehčení jako zbytková deformace. Pokud máte jiný názor, dejte se najmout nějakou organizací, která tenzometrická měření provádí, a prosaďte změnu. Encyklopedie na základě zdrojů popisuje existující svět; nikoliv podle touhy někoho, kdo ví, jak to má být.

ad 5) Doplnění dalších typů tenzometrů je zajímavé a za sebe je vítám, ovšem má význam skutečně jen historický. Základní zdroj, příručka Karla Hofmanna, která je velmi podrobná (jak jinak, Němci), popisuje jen mechanické pákové a to pouze v historickém přehledu. Snad PetrS. nebo Vy nebo někdo další najde čas k doplnění tzv. průtahoměrů podle onoho technického slovníku.

ad 6) Lepené tenzometry na povrch taktéž těžko vyhodnotí tlakové zatížení. Jak jste na tohle proboha přišel? Naprostý nesmysl, lepené tenzometry vyhodnocují zkrácení (opakuji, měří se deformace) stejně dobře jako prodloužení. Kdyby tomu tak nebylo, mj. by nám ve většině případů nefungovaly tenzometrické růžice - pokud nejde o měření na nějaké membráně namáhané vnitřním přetlakem, alespoň jedna mřížka je vždy tlačená. V případě poškození lepeného tenzometru se na jeho místo nalepí jiný. Co jste očekával?

7) pro zjišťování hmotnosti materiálu - proč zrovna materiálu?

Je nepochopitelné, proč jste v tolika případech nahradil ověřitelná a věcná tvrzení svými dojmy i tam, kde zjevně nejste ani základně informován. --Uacs495 25. 6. 2010, 12:17 (UTC)

1) co se tedy pomocí tenzometru měří? nejsou to právě malé deformace - tenze? proto je tam i ten link

3) deska proč ne, ale u prutu by to chtělo link, kde je pojem prut vysvětlen, jinak je označení prut pro mnoho lidí matoucí.

4) výzkumník volí tenzometr tak, aby jej při předpokládaném zatížení během měření nezničil, je to článek o tenzometru a úvod k němu, jeho fungování. Nikoliv způsoby, principy a omezení použití tenzometru v praxi, to když tak samostatný odstavec o měření s použitím tenzometru.

5) MČSE je dostatečně relevantní zdroj, řekl bych, že i relevantnější než zde, co tam píšou je použito tady, nic víc, nic míň.

- Přepočet se obvykle děje analogově, nastavením zesílení měřicího zesilovače, takže tato skutečnost není příliš zjevná. věta bez logiky.--W.Rebel 25. 6. 2010, 13:15 (UTC)

Ad 1) Tenze je napětí, deformace změna tvaru. Ani docela malou deformaci nikdo nenazývá tenzí. To, že obě věci spolu souvisejí, neznamená, že je můžete libovolně zaměňovat.

Nezbývá, než Vám opět doporučit, abyste problematiku, o které hodláte polemizovat, nejdříve důkladně nastudoval z kvalifikovaných zdrojů.--PetrS. 25. 6. 2010, 16:55 (UTC)

Ještě k větě bez logiky - když si přečtete i dvě věty, které Vámi uvedenou "nelogickou" větu předcházejí, pak zjistíte, že to smysl dává.--PetrS. 25. 6. 2010, 16:58 (UTC)

1) Původní odvození z německého názvu podle Uasc je opravdu mylné, to druhé z latiny podle PetrS. je o trochu lepší ale podívejte se na Deformaci kde hned v úvodu článku je přímá souvislost s tenzometrem, dále je i vysvětlen tenzor malých deformací což je princip tenzometru. Tenzor napětí není podkladem pro název tenzometru.

2) Ta deformace, určitě tam patří protože souvisí s malou deformací a názvem tenzometru.

4) Popisuje se zde tenzometr, nikoliv materiál, který se tenzometrem měří, smíchat dohromady v jednom odstavci mechanickou vlastnost zkoumaného materiálu s materiálem tenzometru je opravdu nesmysl nehledě na celkovou nesrozumitelnost zápisu. Článek je o tenzometru jako takovém, popis a podmínky měření patří alespoň do jiného odstavce a ne do úvodu. Experimentátor, který si nedokáže odhadnout materiál a prostě přilepí první tenzometr, který vytáhne ze stolu je pouze vítaným zákazníkem pro výrobce. Měření linearity je snad hlavní využití tenzometrů? ... spíše vlastní výzkum.

5) Typy tenzometrů, opravdu zajímavé, jen jsem to převzal ze zdroje, nic víc. Kdo definoval Karla Hofmanna jako standard? Asi se to jen zrovna hodilo že je to psané německy.

6) Lepené tenzometry, sám uvádíte označení pouze lepené, toť problém, protože pokud neni uveden typ, tedy provedení a lepená plocha bodově na koncích nebo celoplošně nemusí být měření tlaku proveditelné.

7) ... nebo čehokoliv co se dá takto změřit ale je to příklad lehce pochopitelný

Je nepochopitelné, proč v tolika případech vkládáte zavádějící informace o názvu, mícháte popis tenzometru s popisem měření, to je opravdu pak článek o dělení ovoce na peckové a mražené. --W.Rebel 25. 6. 2010, 21:34 (UTC)

ad 1) Na co prosím reagujete? Nemá význam, abyste se uchyloval k tlachání. Pamatuji si dobře, jak diskuse probíhala. Odpověděl vám PetrS., dejte si tu námahu a zpracujte to.

ad 2) V češtině deformace s názvem tenzometru nesouvisí. V němčině ano. Potom nechápu, proč jste informaci o němčině vyhodil. Totéž - neuchylujte se k tlachání, pamatuji si dobře, jak diskuse probíhala.

ad 4) smíchat dohromady v jednom odstavci mechanickou vlastnost zkoumaného materiálu s materiálem tenzometru je opravdu nesmysl Ano, je to nesmysl, a smíchal jste to Vy sám. Mám zopakovat tu větu z prvních dvou odstavců?

Pojednat v úvodu o použití je zcela samozřejmý encyklopedický požadavek. Podrobnosti, to máte pravdu, mohou být přemístěny do samostatného odstavce, ale o tom není řeč. Řeč je o tom, že jste je místo takového zpracování nahradil blábolem. Nepokoušejte se zavádět řeč jinam, pamatuji si dobře, jak diskuse začala.

Experimentátor, který... Zde už hovoříte jen o své neznalosti problematiky. Reagujete jen sám na sebe, stejně jako v první větě tohoto odstavce.

ad 5) Nikdo nedefinoval Hofmanna jako standard. Je v článku uveden jako zdroj, ze kterého jsem čerpal (upravil jsem jen úvod, článek jako takový byl již podstatně napsán), a tedy odůvodňuji, proč jsem je tam neuvedl sám. Pokud čerpáte odjinud, je seriózní doplnit odkud. Povšimněte si, že o doplnění sám žádám, takže nechápu motivaci Vašeho výpadu.

ad 6) Lepené tenzometry jsou lepené v celé ploše.

ad 7) Není to případ lehce pochopitelný, protože obvykle se váží nějaké předměty. Celkem se obecně ví, co je to vážení, a je tam link na váhy, takže jste s klidným svědomím mohl uplatnit svou zásadu uvedenou v bodě č. 4.

--Uacs495 26. 6. 2010, 08:27 (UTC)

Také si pamatuji jak diskuse probíhala a co bylo obsahem předchozího článku. Před Vaším zásahem nebyl šlánek dokonalý, ale přiměřeně srozumitelný a v obecné rovině správný. Zásahem se bohužel dostal do stádia poslepovaných kousků informací bez toho aniž by bylo zřejmé co zrovna popisujete, jestli tenzometr jako takový nebo podmínky a principy měření. Podle toho co píšete jste se ani nepodíval na ostatní literaturu a uvádíte imitace odkazů, které nefunfují a pak se na ně odvoláváte. Sám by jste si měl dát tu práci a seznámit se s problémem a rozlišovat co je tenzometr a co zkoumaný materiál. Hodinky i hlolinky se natahují, zrovna tak materiál i tenzometr se natahuje ale není to jedno a to samé jak si myslíte. U toho experimentátora, nejspíše jste to napsal podle svého praktického řešení, opravdu vlastní výzkum pokus-omyl, pak jsou i ty chyby v článku co píšete a to tlachání, to je od vás. --W.Rebel 26. 6. 2010, 10:23 (UTC)

Já si také pamatuji, a kdo si nepamatuje, má tu k dispozici historii. Vypuštěním zmínky o němčině jste z jazykového úvodu, pane Hapesofte, alias W.Rebele, vytvořil nesmysl. Který odkaz pak považujete za imitaci? To je dost vážné nařčení a měl byste být konkrétní, aby se Uacs495 mohl bránit. --PetrS. 26. 6. 2010, 11:37 (UTC)

Článek byl až na lokální úchylky (viz níže) dobrý, ale aplikacemi se takřka nezabýval. Proč by se čtenář neměl dozvědět, k čemu ta věc slouží? Proč je vlastně encyklopedicky významná? Z míry nepochopení, kterou jste předvedl, lze soudit, že doplnění bylo důležité. Nikoliv naopak. A vše lze vylepšovat.

Ocituji: Tenzometr je přístroj pro měření tenze, mechanického namáhání způsobeného tahem a jím vyvolaného mechanického napětí. Toto Vám připadá v pořádku? Pak máte vcelku nízké nároky. Co je vyvoláno čím? Opravdu zrovna tahem? Nejsou náhodou jiná zatížení, komplikovanější, studovaná právě pomocí tenzometrie? Nechybí tam náhodou informace, že na povrchu?

Ocituji: Základem běžného elektrického tenzometru bývá odporový tenzometr což je ... - toto Vám připadá v pořádku?

Z čeho usuzujete, že jsem se nepodíval na ostatní literaturu? Je opravdu takový problém být konkrétní?

Uvedl jsem jeden odkaz a ten mi funguje doma i v zaměstnání. Jiný uživatel to samozřejmě vinou nastavení (nebo pomalého připojení, kniha má cca 20 MB) může vidět jinak. Než někoho takto nařknete, měl byste si to nejdřívě ověřit. Kromě toho ta kniha existuje v papírové podobě, což mohu doplnit.

Hoffmann neuvádí doslova postup práce experimentátora tak, jak jsem jej uvedl, ten je ovšem determinován principem věci. Zkušební laboratoře takto pracují, mají-li splnit příslušné technické normy. Jedna taková norma, pokud Vás to zajímá, je Evropskou komisí opsána jako příloha TSI-nákladní vozy a tím pádem volně dostupná. Doplním.

Celou dobu píši pouze o základním materiálu. Veškeré záměny s materiálem tenzometru pocházejí od vás. Nechápu, proč si dáváte takovou práci, abyste tím diskusi tapetoval, když v historii je všechno dohledatelné.

--Uacs495 26. 6. 2010, 13:09 (UTC)

Ut tesion sic vis ... aneb proč opakově pochybovat o editacích od PetrS. a jeho kolegy Uacs495.[editovat zdroj]

Struktura článku je nevhodná s ohledem na to, co má článek popisovat. Teprve po dlouhém upozorňování pochopili, že článek je o tenzometru jako o věci, metody použití a práce s tenzometrem sice k tenzometru také patří ale nejsou tím hlavním, tím je tenzometr. Umístění odstavce "Zásady při použití tenzometrů" hned za úvod je stylově i obsahově nevhodné. Po úvodu má obsahovat podrobnější popis o obsahovém předmětu, kterým je tenzometr.

Latinský název tensus-métron sice pěkně zní ale slovníky latinské tensus neznají slovník 1 2 3 4 5 5 6 7 8

Pouze na ruské wiki je zmíňka o latinském názvu, jenže špatně přeložený. Některé slovníky slovo překládají s přehlasovaným e (n-a-p-r-ja-ž-jo-n-n-y-j), některé jako obyčejné e (n-a-p-r-ja-ž-e-n-n-y-j). Význam prvního překladu je stres, drcení, strnulý, namáhavý, intenzita provozu, napnutý, napjatý, namáhaný, upřený, předpjaté oběžné kolo, předpjatý beton, intenzita, druhý význam je silný (hustý) provoz v přeneseném významu napjaté-krizové situace.

Překlady do jiných jazyků: n-a-p-r-ja-ž-jo-n-n-y-j = stresující (cz), stressful (en), Stress (de), stressante (it), Astonishing (pl), stresujúce (sk), stressantes (fr). Vlastní název tenzometru v jiných jazycích vždy obsahuje výraz týkající se deformace: Strain (en) - mj. deformace, natažení, přetvoření, mačkání; Dehnungs (de) - prodloužení; Extension (es) - objem, rozšíření, roztažení; Déformation (fr) - snad netřeba překládat; Estensione (es) - prodloužení, dilatace ... překlady se vyhýbají jakým koliv silovým a napěťovým pojmům.

Mimo angličtiny, slovně jednoduché, se ostatní jazyky názvem vyjadřují princip funkce tenzometru a tou je DEFORMACE. Princip tenzometru je převedení deformace na měřitelnou veličinu, např. změnu elektrického odporu. To, že tato deformace je vyvozena silou nebo mechanickým napětím je to, co tenzometr nepřímo měří. Název tenzometru pochází tedy od tenzoru malých deformací (tenzometr není guma) [Hookeův zákon], [Deformace#Tenzor malých deformací] Tenzor deformace.

Převzetí latinského názvu z ruské wikipedie je sice hezké jak udělal PetrS. ale mylné se vším všudy. Toto označení je rozšířené pouze u slovanských jazyků cz, sk, pl, v ostatních jazycích se tomuto pseudolatinskému výrazu vyhýbají a správně používají, byť krkolomný, ale popisně výstižný název zdůrazňující deformaci jako princip tenzometru.

... a teď to hlavní ...

Ut tesion sic vis neboli Jaké protažení, taková síla je latická věta, která byla kryta anagramem ceiiinosssttuv, for ut tensio, sic vis (as the tension, so the force) (ref: Derek Gjertsen, The Newton Handbook (1986), p. 16.), dále pak Hooke's law, ... ut tensio [as the tension] sic vis [so the force] a mnoho dalších. Odkazy, i poslední odkaz s proloženým vysvětlením, byť anglickém, přižazuje tensio (v přepisu tenzo) - metr správný název, tedy odvození od deformace.

Takže latina ano ale vytvořené latinské pojmenování od PetrS. je pouze fictum item privatus investiga, tedy fieri non potest, ut te.

No, hned ten první slovník uvádí tensio - tlak, napětí. Bohužel tensus jsem v dobré víře opsal z Tenze, kde jsem to už opravil. Slovo tesion ten první slovník nezná a další se mi prohledávat nechce. Přeme se ovšem o české označení tenzometr, ne o označení v jiných jazycích. Nebo už taky? --PetrS. 27. 6. 2010, 20:38 (UTC)

To nebyl překlep jak se snažíte vysvětlit, ale kopie z ruské wiki i s chlupama ... Тензорези́стор (от лат. tensus — напряжённый и лат. resisto — сопротивляюсь). Česky: Tenzoresistor (z lat. tensus - ... deformační odpor, když už to chcete někde používat. --W.Rebel 27. 6. 2010, 20:55 (UTC)

To je možné, že do článku Tenze autor opsal tvar tensus z ruské wikipedie. Tam straší už od 6.12.2008. Deformační odpor nikde používat nechci - proč? --PetrS. 27. 6. 2010, 22:01 (UTC)

Hezké, W.Rebeli. Pochybovat je třeba vždy. Také tak činím.

Vaše domněnka ...Teprve po dlouhém upozorňování pochopili, že článek je o tenzometru jako o věci, metody použití a práce s tenzometrem sice k tenzometru také patří ale nejsou tím hlavním, tím je tenzometr. je nesprávná. Nepochopil jsem vůbec nic.

Už víte, že nejsem stínový účet Petra S. Registruji s potěšením.

Už víte, že deformace není totéž co napětí. Registruji s potěšením.

Už i víte, že moje stručná informace, kterou jste smazal, byla správná, a jste dokonce ochoten o tom přesvědčovat i ostatní editory. Registruji s potěšením.

Úvahu o tenzoru napětí / deformací by to chtělo doladit. Tenzometr totiž měří jen v jednom směru, a ten ještě k tomu musí být na povrchu.

Jednotlivost: напряжённый je adjektivum a znamená v první řadě napjatý. Ostatní významy jsou odvozené a většina z nich se netýká našeho případu. Snadno se dá vygooglovat, že tensus je kupodivu také adjektivum a znamená kupodivu také napjatý (odvozeno od tendere = to stretch).

Prozradím Vám, že do tajů překládání z ruštiny (a principů překládání vůbec) mě nemusíte zasvěcovat, naopak jako exkurs do Vaší psychiky je celý Váš příspěvek, zejména pak deformační odpor, navýsost cenný.

Jak konkrétně postupoval autor názvu tenzometr při jeho tvorbě, se už asi nedozvíme. A docela bych řekl, že je to méně důležité než popis aplikací, který přece patří jako nepodstatný až někam na konec.

--Uacs495 28. 6. 2010, 06:34 (UTC)

Je to podstatné, bohužel se mění pravidla ČJ, stejně jako museum-muzeum tak i tensometr-tenzometr, bohužel toto někomu uniklo. Když jste u té důležitost, tak si opravte chyby co jste nasekal v tom ostatním. --W.Rebel 28. 6. 2010, 06:50 (UTC)

Ref[editovat zdroj]

S dovolením, váš neodborný výklad slova vůbec neměl reference, tedy mylný a jen vymyšlený jak vás zrovna napadlo, tedy opsal z ruské wiki, kde toje také trochu mimo. Vůbec neberete v úvahu význam slova tak jak vzniklo, to že v anglištině je pod ním 20 výrazů vůbec nedokládá, že máte pravdu, mimo jiné je tam uvedena i deformace, což se vám nechce akceptovat a nehodí do krámu, jenže to není odvozenina od anglického základu ale od latinského, což jste sice napsal ale přilepil k tomu anglický význam, nikoliv latinský jak je správné. I jazyky se vyvýjejí a jestli angličani mají 20 významů pro jedno slovo tak to neznamená, že to nemůže být v jiném významu, proto ta exkurse do historie odkud je zřejmé co je principem, mimo jiné je v překladu uvedeno i jiné pojmenování pro sílu aby byl vidět rozdíl mezi pojmenováním pro deformaci (tensio) a sílu (vis) ... Ut tesion sic vis ... jaká deformace, taková síla, máte to v referencích i citované odborníkem (Prof. RNDr. Miroslav Raab, CSc. Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR). --W.Rebel 2. 7. 2010, 20:22 (UTC)

Nemyslím, že název tenzometr vymyslel Robert Hooke. Souvislost tam může být taková, jak líčíte, a nemusí. Už jsem to sem jednou psal. Bylo by od Vás korektní, když už takové věci píšete do článku, označit je jako Vlastní výzkum.

Věrohodnost Vašich příspěvků poměřuji druhým odstavcem tohoto článku, který pochází z podstatné části od Vás. (Další porci nesmyslů už PetrS. odstranil. Jeho opravu jste revertoval, což byl docela komický výstup.) Zkuste se zamýšlet i nad svou vlastní prací, nejen nad ostatními editory. Tenzometrie určitě není to, co tam předvádíte.

--Uacs495 3. 7. 2010, 06:31 (UTC)

Pokud mi W.Rebel ve zdejší diskusi napíše, že tensus je nesmysl, beru to, opsal jsem to z Tenze, nikoli z ruské wikipedie, jak je W.Rebel přesvědčen, což mu už asi nevymluvím, ale bylo to tam úplně stejně špatně. W.Rebel byl pak natolik vstřícný, že mi zde vypsal odkazy na asi 8 slovníků, abych se sám přesvědčil. Přesvědčil jsem se tedy hned v prvním, že správný tvar je tensio a že to znamená napětí, tlak. Nenalezl jsem, že by byl někde překlad tensio = deformace. Pokud ovšem doplním odkaz na slovník jako referenci k překladu, W.Rebel to okamžitě smaže s tím, že pravdu má prostě on. Snad je to tím vedrem ...

Kromě toho mne taky napadá, jestli V tomto případě nedal přednost Hook tomu, aby jeho anagram pěkně vypadal, před vědeckou přesností.--PetrS. 3. 7. 2010, 16:19 (UTC)

Tensus možná není špatně, jak jste se k mému podivu usnesli. Zmiňuji to výše. Pokud není známa přesná etymologie, je obvyklé uvést příslušná slovesa, v našem případě by to bylo tendo, tendere. Pokud Rus uvedl nikoliv sloveso, ale adjektivum, nic tím zásadně nezkazil. Důležité je, že rezignoval na vlastní výzkum v oboru etymologie, což lze jen doporučit.

Zopakuji svou větu z jiné diskuse: Potíž je v tom, že latinští gramatici nebyli současně fyziky a při napínání luku či plachet (slovníkové příklady užití slovesa tendere) sotva fyzikální veličiny rozlišovali. Toto lze nejspíš vztáhnout ještě i na Hooka, který zkrátka tím, že byl první, neměl k disposici vypracovaný pojmový aparát, ale musel sáhnout k tomu, co bylo. Podle dobových zvyklostí třeba i k pěkně vypadajícímu anagramu. Hledat v tom dnešníma očima vědeckou přesnost je srandovní a zavání vlastním výzkumem. --Uacs495 3. 7. 2010, 16:53 (UTC)

Tak co nám říká encyklopedie ČSAV:

tenzometr (lat.+řec.), průtahoměr – zařízení, kterým se měří přetvoření zatěžované konstrukce; na něm je možno odečítat velmi malé délkové změny. T. jsou mech., opt., el., akustické, pneumatické, popř. kombinované. Běžné jsou t. el. odporové (strain gauge), u nichž mírou namáhání součástí je odpor měrného drátku, měnící se jeho přetvořením.

tenzometrie (lat.+řec.), obor měřící tech., zabývající se měřením poměrného lineárního přetvoření na povrchu zatěžované konstrukce, z něhož pak lze stanovit namáhání příslušné části. Měření se provádí průtahoměry (tenzometry). Přesnost závisí na konstrukci průtahoměru.

Takže ano, latina + řečtina. Budete dále tvrdit, že pravdu máte Vy? Bohužel myšlenka pneumatických t. zde není více rozvinutá. Dále je s podivem, že autoři zmiňují odporové t. jen velmi okrajově, ačkoliv tehdy se používaly již běžně a skoro výlučně.--PetrS. 8. 7. 2010, 14:45 (UTC)

Pokud jde o mě, an nemám přístup k té encyklopedii, jsem rád, že se potvrzuje, že zmatená interpretace pojmu tenzometrie uvedená ve druhém odstavci článku je - co říct ještě navíc než zmatená - prostě mylná. Tu bude potřeba opravit především, jakmile bude článek odblokován. Etymologii vzal čert (a nikdo myslím nepochyboval, že lat.+řec.). Roztomilé od W.Rebela je, jak teď všechny okolo přesvědčuje, že principem tenzometru je měření deformace, zapomenuv, že to v článku bylo výslovně napsáno, dokud to nesmazal. :-) --Uacs495 8. 7. 2010, 18:04 (UTC)

... Tak co nám říká encyklopedie ČSAV:
tenzometr (lat.+řec.), průtahoměr / tenzometrie (lat.+řec.), ... přetvoření ... / průtah & přetvoření neblíží se to náhodou deformaci ??? --W.Rebel 14. 7. 2010, 22:34 (UTC)

A co jako? Čtěte výše. --Uacs495 15. 7. 2010, 04:58 (UTC)

Uacs495 to nějak plete ... Pletete to - je to snad už přírodní zákon - Vy, mladý příteli. Text, který jste komentoval, není můj. --Uacs495 19. 7. 2010, 05:29 (UTC)