Diskuse:T-72

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
  • Nechcem sa hadat,ale podla www.military.cz ma kanon T-72 2A46 ucinny dostrel s podkalibernou a protipancierovou municiou 4000 m a s triestivotrhavou 5000 m.To su udaje pre zakladnu verziu bez modernizacie,takze sa da predpokladat,ze po modernizacii zameriavacieho systemu sa zvysi a navyse ruske tanky mozu pouzivat strely s reaktivnym urychlenim.U tankov NATO som o tom este nepocul.Pre M1A1/2 Abrams je u kanonu M256 dany ucinny dostrel vyse 2500 m.Pre francuzsky tank Lecrelc s kanonom CN 120-26 raze 120 mm je dostrel s podkalibernou municiou 4000 m.
  • U obou tanků záleží na munici. Už podkaliberní M829A1 s OU měly účinný dostřel ke 3 km a M829A3 můžou mít účinný dostřel minimálně proti BVP na vzálenost i k těm 4 km.

Jinak co já vím tak téčka neumí střílet na 5 km - na 5 km umí jen pálit PTŘS 9M119. Ty mají ovšem průraznost okolo 500mm RH a tudíž nejsou schopny probít čelní pancíř M1.

--Cover72 17:12, 22. 1. 2007 (UTC)

  • Pokud jsme stříleli plnou ráž, tzn. ne z vložné hlavně, a používaly se tříštivo-trhavé náboje, tak dostřel byl až 10 km.

A co se týče technických údajů, tak T-72 jezdil i 100 km/h a spotřeba byla v létě 600 na 100 a v zimě i 1000 na 100. Takže dojezd si můžete spočítat, jelikož s přídavnými nádržemi se vezlo cca 1500 l nafty.

  • Proč byl vložen dodatek "ovšem praxe je poněkud jiná"? Setkaly se někdy někde modernizované T-72 s moderními západními tanky? Podle mých informací nikoli, protože ve třech válkách, ve kterých modernizované T-72 bojovaly (obě války v Čečensku a válka v Gruzii) stály proti také proti sovětským tankům, nikoli západním. Jak tedy může autor vědět, že "praxe je jiná"? To zaprvé. Zadruhé, článek při hodnocení zcela pomíjí rozdílnost sovětské a západní tankové školy a to jak při výrobě, tak v nasazení. Těžištěm výrobních programů v sovětských zbrojovkách byly vždy lehké a mohutně vyzbrojené tanky a hlavním cílem vedení ministerstva obrany (pod které výrobní závody spadaly) byla rychlost, jednoduchost a masovost produkce s možností kdykoli najet na válečný režim výroby. Při nasazení se pak vycházelo z těchto předpokladů a cílem bylo nikoli se se západní produkcí srovnat kus vs. kus, ale výhodným poměrem cena/výkon celkově překonat soupeře masovým nasazením. Naproti tomu západní školu nikdy výrazněji neomezovala cena za jeden kus, ergo nehleděla na masovost výroby, ale minimálně od konce 70. let, kdy se začaly T-72 poprvé výrazněji modernizovat, pouze na kvalitu pasivní ochrany a přístrojového vybavení, které mělo přinést co nejvyšší pravděpodobnost zásahu cíle první ranou. Pokud tedy autor bere za bernou minci války například v Iráku (kde proti sobě stály nadto NEmodernizované T-72 s moderními západními tanky), tak fatálně chybuje, protože irácký režim si nemohl dovolit aplikovat nasazení, se kterým se počítalo při navrhování a konstruování tohoto tanku. Suma sumárum tomu článku čouhá sláma z bot a je na první pohled patrné, že jej psal člověk, který o tancích ví jen naprosté základy. A to si legenda T-72 fakt nezaslouží. Sorry.

Formulace[editovat zdroj]

V české armádě je celkem 123 klasických T-72, ale armáda používá jen 30 modernizovaných tanků, které slouží u 73. tankového praporu ve verzi T-72M4CZ, provedenou modernizací se tank měl stát konkurentem strojům 3. generace. Zbytek je uložen ve skladech po celé ČR.

Tato část je nesmyslně formulovaná, znamená to, že na Území je celkem 123 tanků, anebo, že tu máme 123 klasických tanků, a k tomu 30 zmodernizovaných? Ta formulace vypovídá to druhé, ale autor asi myslel to první. --L.Safranek (diskuse) 18. 7. 2014, 19:06 (UTC)