Diskuse:Surrealismus

Já bych se rád zeptal, někdo sem neustále přidává externí odkazy na zahraniční surrealistické skupiny, jedná se o odkazy, které považuji za hezké, ale nejsem si jist, zda bychom je meli nechavat. Existuji desitky surrealistickych skupin, napr. surrealisticka skupina v Kongu, ale ma smysl mit u clanku surrealismus tolik odkazu na tyto skupiny, ci ma smzsl mit jen ty, rekneme stezejni. dekuji Vrba 09:51, 16. 9. 2005 (UTC)

Naprostý souhlas, Wikipedie není internetový rozcestník. Ponechal bych ty podstatné či případně pro Čecha zajímavé, zbytek bych vykázal třeba na ODP – viz např. [1]. --Mormegil ✉ 10:16, 16. 9. 2005 (UTC)

Hledě na vydání Bretona z r. 34 mi to nedalo a poopravil jsem """definici""" s.-u na "čirý psychický automatismus" místo "čisté duševní automatiky". --Silvestr 23:28, 8. 6. 2006 (UTC)

Surrealistické divadlo

Dobrý den. Bylo by možní uveřejnit nějaké informace o Surrealistickém divadle? Přesněji řečeno, o Surrealistickém divadle u nás a v zahraničí, data vzniku, názvy, rok, kdy byla uvedena premiéra a autoři divadelních představení atd. Díky

Jistě, pokud o něm někdo něco napíše. Můžete to být právě Vy. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 23:32, 8. 6. 2006 (UTC)

Apollinaire

Kde jste přišli na to, že Guillaume Apollinaire byl surrealista? To, že ten název vymyslel pro podtitul Prsů Tiresiových – Surrealistické drama, ještě neznamená, že surrealistou byl. Samotné Prsy Tirésiovy moc se surrealismem společného nemají (spíš s absurdním dramatem - kritika společnosti, nesmyslno).

Jinak se Apollinaire spíš označuje za kubofuturistu. Jeho díla nemají zrovna surrealistický nádech – žádný "čistý" automatický text, spíše "vědomě kontrolovaný" řetěz asociací (Pásmo), žádný vliv psychoanalýzy, dílo má přece jen nějakou strukturu, objevují se i rýmy.

Navíc surrealismus vznikl až ve dvacátých letech (Soupalt, Breton: Magnetická pole - 1920), tedy po Apollinairově smrti (1918). --Cxn3o 16:27, 2. 2. 2007 (UTC)

Upravit

Článek by potřeboval důkladnou všestrannou úpravu. Věcný obsah je místy sporný, výklad špatně strukturovaný, sloh nepodařený, chybí odkazy na odbornou literaturu.--Ioannes Pragensis 21. 2. 2010, 22:00 (UTC)

Editace IP adresy 87.78.213.8

Protože vložený text nebyl více jak měsíc upraven, vkládám jej do diskuze k případnému dalšímu využití. --Vlout (diskuse) 12. 9. 2015, 11:25 (CEST)

Surrealismus je evropské intelektuální hnutí, sdružující básníky, esejisty, výtvarné umělce, filosofy, psychoanalytiky, etnology, historiky, a další představitele různých vědeckých oborů, který usiloval o osvobození individuálního i společenského vědomí ze stereotypů a omezování našeho myšlení každodenním společenským bytím. Obracel svou pozornost k nevědomí, o němž předpokládal, že nepodléhá domestikaci rodinné, školní a všeobecné standardní (stádní) výchovy. Tuto hypotézu si ověřoval zkoumáním snů, básnické imaginace a nonkonformních pocitů a idejí, které – jak věřil – nepodléhají vládnoucí ideologiím represivních společenských systémů. Jinými slovy: hledal nové cesty k osvobozování našeho vnímání skutečnosti a k emancipaci ducha.


Zakladatelem tohoto hnutí byl francouzský básník a teoretik André Breton, údajně inspirovaný výzkumy Sigmunda Freuda, jenž však svůj původní, inspirující impuls získal při četbě knihy Pierra Janetta, (odpůrce Freudovy psychoanalytické metody) nazvané „L´automatisme psychologique“. Breton si nad touto knihou náhle uvědomil, že lze této zvláštní psychické disposice (psychického automatismu) použít jako básnické metody a spolu se svým přítelem, Philippem Soupaultem, vyzkoušel pak nosnost svého nápadu v textu nazvaném „Les Champs Magnétiques“ (1919), (Reprint rukopisu: Lachenal & Ritter, Paris 1988), jenž byl tedy prvním surrealistickým textem, vytvořeným 5 let před „Manifest du surréalisme“ (1924) (prvním Manifestem surrealismu).


Intelektuální evropská mládež tohoto období, šokovaná masakry první světové války i soudobými excesy v koloniích, měla nejprve vesměs revoltní povahu.  Na mezinárodní úrovni docházelo k protestům mladých literátů a umělců, kteří reagovali brutálním zesměšněním „prolhaného“ fin de siécle a poválečných let, tzv. „style moderne“ (secese), libujícím si v obrazech krásných žen a květů, stejně jako půvabných masek a ornamentů, novým  antistylem  zvaným „dadaisme“ (dadaismus, název převzatý z dětského žvatlání „dadada“). Bylo to období anti-umělecké, období provokací, skandálů a hněvu.


Několik prvních surrealistů prošlo tímto obdobím. Sám André Breton a s ním surrealistické osobností jako byli Hans Arp, Marcel Duchamp anebo Max Ernst. Všeobecně se však vliv dadaismu na vznik surrealismu myslím přeceňuje. Breton, který se s dadaismem rozloučil dost záhy, mu vytýkal povrchní negativismus, bezperspektivnost a skandály pro skandály. A skutečně: To, proti čemu se dadaismus bouřil, ztratilo časem význam a infantilní způsob dadaistické vzpoury se nakonec jevil spíše jako zábavný a tím jako málo účinný.


Bretonovo myšlení ovlivňovaly tehdy osobnosti a ideje mnohem subtilnější. Především to byl muž jménem Jacques Vaché, jehož podivuhodný a ojedinělý způsob humoru Bretona mocně zaujal, takže ho přijal do svého surrealistického systému. V této stati není místa na analýzu dosti podrobnou, aby bylo možné tento způsob vyložit. Doporučuji proto četbu Vachéových dopisů z války, které posílal nejrůznějším osobnostem tehdejšího pařížského intelektuálního prostoru. („Lettres de guerre“ (1916-1918) Eric Losfeld, Paris 1970). Těch několik málo písemných dokladů prokazuje genialitu téměř osamělou, která by bez Bretonova přičinění zůstala, tak jako asi mnoho jiných, v jiných dobách a zemích – nepoznána.


Byli to však už tehdy nejenom jeho současníci, ale také básníci minulosti, na něž se Breton odvolával jako na předchůdce surrealismu, čímž prokazoval, že jen sleduje červenou nit jisté intelektuální tradice, která tu byla už dávno před ním. Můžeme tu jen namátkově nabídnout jména jako byli Rimbaud, Baudelaire, či Lautréamont, ale i Lichtenberg, Lasenaire, de Quincey a Swift anebo dokonce příbuzní duchem tak vzdálení v čase, jako byl středověký rebel Villon. To budiž jistým mementem akademických rádoby-komentátorů surrealismu, kteří tupě blouzní v souvislosti s ním o jakési „permanentní avantgardě“.

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Surrealismus. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20110514111419/http://surrealisme.ouvaton.org/ do http://surrealisme.ouvaton.org/

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 5. 9. 2018, 08:43 (CEST)

Doplnění a přepracování

Kapitola Hudba nemá a neměla v surrealismus žádné místo. Plky a nepřesnosti opravuji. Doplňuji poválečná období surrealismu. Souhlasím s množstvím odkazů k mezinárodním skupinám, upravuji.Surrealy (diskuse) 29. 10. 2018, 08:46 (CET)