Diskuse:Supravodivost

U MAGLEVu není pravdivé, že "Nejvíce se využívají v Japonsku, kde například spojuje Tokio a Osaku průměrnou rychlostí 300 km/h." Japonské rychlovlaky jezdí po klasických kolejích a nejsou to MAGLEVy. O stavbě maglevu se uvažuje a mezi Tokiem a Nagoyou by měl jezdit snad někdy kolem roku 2025. Prozatím mají Japonci MAGLEV vlak jen na testovací trati v prefektuře Jamanaši. Viz třeba: http://en.wikipedia.org/wiki/Shinkansen http://en.wikipedia.org/wiki/Shinkansen#Maglev 23. 10. 2011, 11:34 (UTC)

Teorie vysokoteplotni supravodivosti

Z casti "historicke milniky" jsem odstranil

• 2004 – teorie o vysokoteplotní supravodivosti (Stephen Hayden a John Tranquada)

Jednak zde chybi vysvetleni, jaka teorie se tim presne mysli, a druhak podle mych skromnych vedomosti zatim zadna siroce uznavana teorie HTS neni. Pokud by se tam nejaky odkaz na pany Haydena a Tranquadu mel vratit, mel by byt kvalitnejsi. Kvyb6672 (diskuse) 23. 5. 2016, 12:19 (CEST)

Jednotky

Nevím, jestli je to standardní uvádět v českém článku teplotu v Kelvinech, ale neměl by alespoň příhodně přidán převod na stupně Celsia?--83.240.113.174 5. 10. 2017, 23:52 (CEST)

IMHO to není třeba, pochybuju, že článek bude číst někdo, kdo tento převod nezná. V odborných publikacích, i v češtině, se Kelviny používají běžně. --Hugo (diskuse) 6. 10. 2017, 04:26 (CEST)

Uvádění absolutní teploty, tedy v kelvinech (ano, píše se správně s malým k, na rozdíl od Thomsonova lordovského přídomku), má tu obrovskou výhodu, že přímo ukazuje vzdálenost od absolutní nuly, a proto je ve fyzice nízkých teplot užitečnější. Petr Karel (diskuse) 6. 10. 2017, 08:15 (CEST)