Diskuse:Slezská knížectví
Přidat témapolské Slezsko[editovat zdroj]
Kde by se dal najit seznam ceskych (nebo cesko-nemecko-polskych) nazvu slezskych obci/vesnic?
- polsko-nemecke a nemecko-polske nazvy ve Slezsku
http://www.genealogienetz.de/reg/SCI/orte-d.html
- polsko-nemecke a nemecko-polske nazvy v Hornim Slezsku
http://home.arcor.de/oberschlesien/ortsnamen/menu01.htm
- nazvy zeleznicnich stanic a zastavek v polskem Slezsku (nejzajimavejsi jsou polske nazvy z let 1945-1948)
http://www.kolej.one.pl/~halski/indeks_stacji.html
Herzogtum Oppau[editovat zdroj]
Herzogtum Oppau x Herzogtum Troppau
Původní Slezsko[editovat zdroj]
V článku jsem se dočetl „K území Slezska bylo roku 1742 v důsledku první slezské války připojeno Kladské hrabství. Protože však Kladsko nevzniklo rozdělením původního Slezska, ale oddělením od Čech, nebývá mezi slezská knížectví počítáno.“ a mě zajímá to původní Slezsko, respektive Slezsko v roce 1177 je „chudší“ o Osvětimské knížectví, Opavské knížectví a podobně. Proč platí, že Opavské knížectví je část Slezska, když byla přidána Slezsku až v roce 1249 (Odebrána Moravě), a Kladsko přidáno sice později, roku 1742, ale přidáno Slezsku a není považováno za slezské knížectví? (alespon podle článku) TomasF 28. 2. 2010, 18:04 (UTC)
- Pozor, pozor. Opavsko se přidalo ke Slezsku oficiálně až ke konci 30. leté války (kvůli generálnímu pardonu slezských knížat). Jinak fungovalo jako samostatná země, tedy byly Čechy, Morava, Opavsko (později vyčleněno Krnovsko) a jednotlivé slezská knížectví. Bývá tam řazeno snad proto, že Slezsko bylo tehdá rozděleno na malá knížectví, Opava byla malé vévodství a okolo existovaly velké země - Morava, Uhry, Polsko, Míšeňsko, Braniborsko. Kladsko tehdá bylo integrální součástí Čech (až do roku 1742 myslím). --Petr Losert 28. 2. 2010, 18:18 (UTC)
- A jak je to s krevní spřízněností s „původním Slezskem“? Dočítám se, že lidé z Opavska mluví moravsky, ale prý i Slezština se v nedávné historii tak nějak používala, jak to tedy vlastně je? TomasF 28. 2. 2010, 19:09 (UTC)
- No to je otázka. Myslím, že se tu používala čeština (aspoň dle zachovalých listů), poté němčina, slezština na Opavsku nebyla, co se týče měst a vyšších vrstev rozšířena. Jak to bylo na venkově nevím, to je mimo můj obor. Ale Opavsko má blíže kulturně k Moravě než ke Slezsku (koneckonců to bylo do konce 13. století částí Moravy, Opava byla dokonce obklíčena moravskými enklávami olomouckého biskupa). --Petr Losert 28. 2. 2010, 19:17 (UTC)
- I v dnešním Polsku (okolo Prudniku) byla Morava a tamní lidé než odešli po válce do Československa, pokud se nemýlím, byli vlastně původem podobným Opavanům. Jinak bych řekl, že Opava je kulturně mnohem blíž ke Slezsku než k Moravě (zvlášt když to je a byla jakási metropole Rakouského a ted Českého Slezska). Ovšem chápu rozdíl mezi Těšínskem a Opavskem. Díky za diskusi. TomasF 28. 2. 2010, 19:24 (UTC)
- No to je otázka. Myslím, že se tu používala čeština (aspoň dle zachovalých listů), poté němčina, slezština na Opavsku nebyla, co se týče měst a vyšších vrstev rozšířena. Jak to bylo na venkově nevím, to je mimo můj obor. Ale Opavsko má blíže kulturně k Moravě než ke Slezsku (koneckonců to bylo do konce 13. století částí Moravy, Opava byla dokonce obklíčena moravskými enklávami olomouckého biskupa). --Petr Losert 28. 2. 2010, 19:17 (UTC)
Znaky knížectví (př. Volovsko)[editovat zdroj]
Ačkoli slezských knížectví bylo opravdu hodně (až kol. 30), existovalo pro ně jen něco přes deset znaků. Tím, jak se knížectví dělila, ponechávala si nové dílčí knížectví (Teilherzogtum) původní znaky. Konkrétní zubří (či jaká) hlava je znak města Volov, ale knížectví užívalo červeno-stříbrnou šachovnici. Lze se to dočíst leckde, já to mám z knihy Ondřej Felcman a kol.: Poděbradové, Praha, NLN, 2008, kde se heraldikou knížectví pod vládou tohoto rodu dost podrobně zabývají. --Upíří historik (diskuse) 15. 5. 2018, 18:34 (CEST)