Diskuse:Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním

Krym

Podle zákona musí nezávislost potvrdit referendum. Do té doby Krym sám sebe považuje za de jure součást Ukrajiny. --Jenda H. (diskuse) 13. 3. 2014, 21:22 (UTC)

Nestudoval jsem současný faktický stav, tak jen několik poznámek:

• ukrajinská ústava neobsahuje referendum na samourčení nižších územně-správních jednotek (autonomního Krymu), takže referendum je z hlediska nejen mezin. práva nezákonné (zajímavé by bylo např. sledovat reakci Ruska na referendum jeho autonomní republiky Čečenska na vystoupení z federace),
• nezávislost (samotné jednostranné vyhlášení nezávislosti) tedy nemá na zařazení do tohoto článku vliv (pokud Karlovarský kraj vyhlásí vystoupení z Česka a nikdo jej neuzná, neměl by zde být uveden)
• důležité je, zda takové teritorium s problematickou suverenitou uznávají jiní členové mezinárodního společenství (suverénní státy), pokud ano, pak sem útvar patří. Ale řadíme sem dokonce i ty "kvazistáty", které uznávají pouze další útvary s nejasným mezin. uznáním (Abcházie uznala Podněstří) on už název Seznam států je zavádějící, zjednodušující.--Kacir 13. 3. 2014, 22:17 (UTC)

P.S. Tvé vyjmutí Krymu bylo správné (pokud tedy nějaký stát již Krym neuznal).--Kacir 13. 3. 2014, 22:21 (UTC)

Laická úoznámka ke třetímu bodu poznámky :-): Podle uvedeného textu Somaliland taky nikdo neuznal, takže je otázka, zda-li by tu měl být. --Harold (diskuse) 13. 3. 2014, 23:03 (UTC)

Imho jde primárně o faktickou kontrolu nárokovaného území. Mezinárodní často neřeší kdo území de fakto ovládá. --Jenda H. (diskuse) 14. 3. 2014, 08:11 (UTC)

@Harold: Ano, Somaliland není oficiálně nikým uznán. Zařazen je (zřejmě) proto, že přesto udržuje zahraniční vztahy s jinými státy, včetně diplomatických zastoupení na nižší úrovni.--Kacir 14. 3. 2014, 12:41 (UTC)

Nesouhlasím s odebráním Krymu ze seznamu. Všechny tyto státy mezinárodní právo neuznává a Krym už nyní de facto jako stát funguje. Navíc díky tomu, že vyhlásil nezávislost tak se při nejmenším on sám považuje za nezávislý stát, takže by zde měl být uveden, aby byl zachován neutrální úhel pohledu.

PS: Krym má diplomatické vztahy minimálně s Ruskem.--Dag13 (diskuse) 14. 3. 2014, 17:43 (UTC)

Taky myslím, že tady ten Krym klidně už může být, protože i když referendum teprve má proběhnout, už předtím přece tamní vláda vyhlásila samostatnost a (možná trochu zmatečně) to referendum spíš jen zpětně vyhlásila pro stvrzení. --Bazi (diskuse) 14. 3. 2014, 17:48 (UTC)

Deklarace parlamentu je jasná [1]pro angličtináře Krym (včetně Sevastopolu!) bude „nezávislý“ republikánský stát až od 15. 3. 2014, do doby než ruský parlament schválí jeho anexi. Takže zítra zviditelnit. Pokud ruský parlament provede formální anexi vymazat ze seznamu. --Jenda H. (diskuse) 14. 3. 2014, 21:15 (UTC)

Doněcká lidová republika

Dneska povstalci loajální Doněcké lidové republice obsadili několik měst a drží nezanedbatelnou část regionu, proto si myslím, že by měly být zařazeni mezi neuznané státy.--Dag13 (diskuse) 13. 4. 2014, 13:03 (UTC)

V této fázi určitě ne; (dle en wiki) by se mělo jednat pouze o několik set proruských aktivistů okupujících úřady, bez zjevné širší podpory. Mj. to odpovídá bodu kritérií pro nezařazení takových entit do seznamu – Excluded entities: Those areas undergoing current civil wars and other situations … where the conflict is still in its active phase, the situation is too rapidly changing and no relatively stable rump states have emerged yet, což je alespoň částečná ochrana před předčasnými snahami o zařazení do seznamu.--Kacir 13. 4. 2014, 13:48 (UTC)

Máte pravdu tohoto bodu jsem si nevšiml. Někdo by měl ty kritéria přeložit.--Dag13 (diskuse) 13. 4. 2014, 15:19 (UTC)

Podobný bod bych aplikoval i na šablonu. --Palu (diskuse) 13. 4. 2014, 19:44 (UTC)

Novorusko - DLR a LLR

Vzhledem k úspěšnosti povstalců v konfliktu v Donbasu by možná bylo dobré upravit stránku i šablonu neuznaných států a přidat státy povstalců. Dále dodávám že na stránce mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie je uvedeno, že Jižní Osetii uznávají oba Novoruské státy --Špekaron (diskuse) 6. 3. 2015, 13:10 (CET)

Nevím, jestli to není předčasné. Povstalecké státy sice splňují definici "neuznaného státu", ale stále tam v podstatě probíhá konflikt i když po dobytí Děbalceva to vypadá, že by se příměří mohlo naplnit. Počkal bych ještě tam měsíc jestli příměří bude fungovat a pokud ano tyk bych byl pro zařazení.--Dag13 (diskuse) 7. 3. 2015, 18:27 (CET)

Pokud bychom DLR a LLR nakonec zařadily na tento seznam, má být v tabulce uvedeno mezinárodní uznání celé konfederace, nebo zvlášť uznání prvního a druhého donbaského státu? --Špekaron (diskuse) 29. 3. 2015, 13:29 (CEST)

Rozhodně separátně žádné Novorusku ve smyslu státu podobné entity neexistuje. --Jenda H. (diskuse) 29. 10. 2016, 13:14 (CEST)

Situace se na Donbasu poslední dobou moc nemění, i když je internet plný zpráv o tom že se znovu bojuje. Jste pro zařazení? Špekaron (diskuse)

To je otázka. Platí minské dohody nebo ne? Pokud ano tak žádné Novorusku nebo Doněcká či Luhanská lidová republika ve smyslu samostatného státu neexistuje. --Jenda H. (diskuse) 27. 6. 2015, 11:06 (CEST)

Pokud vím, tak sami povstalci navrhli pro sebe ústavu s širokou autonomií, ale bez suverenity [2]. --Yopie (diskuse) 27. 6. 2015, 14:07 (CEST)

Islámský "stát"

Nesouhlasím se zařazením Islámského státu z jednoduchého důvodu - nejde o stát, ale o teroristickou organizaci nazývající se Islámský stát. Podle konstitutivní teorie nejde o stát, protože ho jiné státy neuznávájí [3]. Podle Montevidejské konvence musí mít a) trvalé obyvatelstvo; b) vymezené území; c) vládu; d) schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy. Obávám se, že nesplňuje bod b) a d) "vymezené území" a "schopnost vstupovat do vztahů" zcela jistě a je otázkou bod c) "vláda". V každém případě - nenašel jsem jediný zdroj, který by "Islámský stát" označoval za stát. Vím, že je to název, který mate, ale nejde o stát. Podotýkám, že ostatní WP ho také neuvádějí jako neuznaný stát, viz de:Liste der von den Vereinten Nationen nicht als selbstständige Staaten anerkannten Gebiete, en:List of states with limited recognition a pl:Państwa nieuznawane. --Yopie (diskuse) 18. 9. 2014, 20:12 (UTC)

Sice s vámi souhlasím, že Islámský stát do seznamu zatím nepatří, ale nemáte pravdu v tom, že to není stát a pokud se někdy v budoucnu jeho hranice ustálí (bude vyhlášeno příměří nebo něco takového) tak bych byl pro jeho zařazení. Islámský stát je totiž i organizace i stát, který tatéž organizace vyhlásila, zatímco organizace existuje už deset let tak stát byl vyhlášen až letos. Vymezené území tento stát má, ale neovládá ho celé. Je pravda, že schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy je u IS omezená, ale potencionálně také existuje, například udržuje styky s tálibánem, který kdysi vládl v Afghánistánu a kdoví co bude po odchodu američanů. Jinak nemáte pravdu v tom, že ho ostatní wikipedie neuvádějí například ruská, španělská nebo francouzská verze ho mají uvedený.--Dag13 (diskuse) 26. 9. 2014, 14:58 (UTC)

Principiálně nejsem proti "Islámskému státu" v seznamu a souhlasím s Vámi, že momentálně na seznam nepatří. Ale v tuto chvíli (září 2014) má extrémně pohyblivé hranice a obyvatelstvo, které mu utíká. Můžeme počkat pár měsíců, jak se situace vyvrbí a pak přezkoumat jeho zařazení.--Yopie (diskuse) 26. 9. 2014, 18:10 (UTC)

Mikronárody

Vymazal jsem vložené mikronárody. Z definice vyplývá, že do tohoto seznamu nepatří. Pokud jde o Bír Tavíl a Liberland, ani jeden z nich nemá trvalou populaci nebo kontrolu nad územím, které nárokuje. Takže je opravdu nejde považovat za státy. Problematika Sealandu je složitější, ale v podstatě jde o velice úspěšný sqaut v majetku britské vlády. --Jenda H. (diskuse) 8. 10. 2016, 17:01 (CEST)

Donbas faktický stav 2016

O rok pozdějí: Pokud lze hovořit o nějáké impelentaci minských dohod tak jen v případě periodického stahování těžkého dělostřelectva. DLR a LLR fakticky kontrolují významné části nárokovaných území včetně milionových měst Doněck a Luhansk, který aktuálně je dokonce mimo ohrožení ukrajinskou armádou. Fronta je vpodstatě statická (tedy existuje definovaná hranice s kontrolními stanovišti atd), i když kolem ní stale umírají lidé. Mezinárodní kontakty probíhají s Ruskem přes Jižní Osetii (viz zde) nemluvě o účasti vedení povstalců na vyjednáváních v Minsku. To mě vede k závěru že DLR a LLR na seznam mezinárodně neuznaných států patří. --Jenda H. (diskuse) 29. 10. 2016, 13:14 (CEST)

Myslím, že přesnější je umístění na tento seznam. Na rozdíl od Jižní Osetie a Abcházie, na legitimnost povstaleckých struktur (pokud je mi známo) neodkázal žádný světový uznaný stát. --Palu (diskuse) 29. 10. 2016, 13:37 (CEST)

Jížní Osetie uzanla samostatnost Doněcké lidové republiky i Luhanskou lidovou republiku. Čímž se separatisté dostávájí do situace Podněstří a Náhorně-karbašské republiky a předčí vládu Somalilandu. Popravdě nevidím moc rozdílů mezi Náhorně-karabašskou republikou a ukrajinskými separatisty.--Jenda H. (diskuse) 29. 10. 2016, 14:07 (CEST)

Jižní Osetie ano, ale Jižní Osetii nepovažuji za uznaný stát. Snad ani Rusko neuznalo legitimnost ukrajinsko-separatistických "státních orgánů", nebo mi to jen uniklo? --Palu (diskuse) 29. 10. 2016, 14:19 (CEST)

Rusko uznalo donbasskou reprezentaci zvolenou ve volbách v roce 2014.[4] Nikoliv nezávislost obou útvarů na Ukrajině. Nicméně států, které Rusko neuznalo máme v seznamu nejméně pět (přišemž dva z nich jsou ruské satelity). Tři územi ze seznamu neuzanává dokonce žádný členský stát OSN. Somaliland, jehož zařazení na seznam nikdo nespochybňuje uznává méně mezinárodních entit než DLR a LLR. Nahorní Karabach a Podněstří jsou, pokud jde o mezinárodní uznání, na stejné úrovní jako DLR a LLR. Jak tedy odůvodníme jejich zařazení a nezařazení DLR a LLR? Rozhodně nejde jen o ozbrojený odpor. Faktem je, že vám Doněcku ukrajinské pasy nevydají, a to co vám vydají neuplatníte v zase Krematorsku. --Jenda H. (diskuse) 29. 10. 2016, 15:28 (CEST)

No tak jestli je Rusko uznalo, tak to tak pak tam asi rozdíl už není. Z pohledu mezinárodního práva určitě o neuznané státy nejde, zvlášť když je doloženo, že Rusko v tom má minimálně podstatný podíl a existují vážné pochybnosti o tom, jestli nejsou ony struktury loutkové. Nicméně z POV Ruska asi o neuznané státy jde. Teď jde o to, jestli na tenhle seznam patří POV většinového mezinárodního společenství nebo POV jednoho státu. Obě POV se tam asi zaznamenat nedají, nebo mě nenapadá jak. --Palu (diskuse) 29. 10. 2016, 16:32 (CEST)

Tady nejde o nějaký ruský názor, ale o faktickou situaci na zemi. Prostě z Doněcku do Krematorsku autem bez speciálního povolení neprojedete. Chleba stojí v Doněcku taky víc než v Krematorsku, protože se povstalecké hospodářství potýká s brutální inflací. Na Doněcké poště je o hodinu víc než na té Krematorské[5] atd... A co je podstatné nevypadá to, že by se tenhle stav měl v dohledné době měnit, takže by to wikipedie měla podle mého názoru přeci jen začít reflektovat. To že probíhá nějaký mírový proces je fajn, ale na Kypru také několik desetiletí probíhají jednání o sjednocení ostrova. --Jenda H. (diskuse) 29. 10. 2016, 17:02 (CEST) Tak to zkusím ještě jinak: Můj argument pro zařazení do seznamu stojí na deklarativní teorii svrchovanosti, podle níž je stát aktérem mezinárodního práva pokud má:
a) trvalé obyvatelstvo; Ano - lidé tam jsou chodí do práce, nakupovat, do krytu a dokonce i volit
b) vymezené území; Ano - fronta se rok nepohnula setrvává více méně na linii stanovené minskou dohodou
c) vládu; Ano - existuje stabilní zastoupení v čele se dvěma „prezidenty“. Vláda funguje nejen ve smyslu vojenského velení.
d) schopnost vstupovat do vztahů Ano - účast na minských dohodách, uznání Jižní Osetii (Tady by se dalo asi diskutovat, ale jsou na tom evidentně lépe než Somaliland, který v seznamu je.) --Jenda H. (diskuse) 29. 10. 2016, 18:50 (CEST)

No... něco podobného má i Islámský stát, byť se to formálně projevuje jinak. Přiznám se, že se mi to nelíbí, protože z mého pohledu a z pohledu mezinárodního práva jde o teroristy, takže mi přijde přiznání statusu státu jako sice de facto asi pravdivé, nicméně docela výrazně POV. Dokonce i média nikdy nezapomenou napsat, že jsou to "samozvané státy". Víc k tomu ale nemám a k odmítnutí zapsání to na ten seznam asi tyhle argumenty nestačí. Ideální by bylo aspoň nějakou poznámkou popsat, čemu všemu ten "státní stav" oněch organizací odporuje. --Palu (diskuse) 29. 10. 2016, 19:04 (CEST)

U Islámského státu probíhá aktivní debelace (neexistuje žádná linie za kterou má být staženo jeho dělostřelectvo, protože žádné nemá, stejně jako celý ISIS, existovat), povstalci ztrácí území, tisíce lidí prchají ze zóny bojů, a představa, že by Baghdádí organizoval pravidelné tiskové konference, tak jako to dělá Zachračenko je úsměvná. Naproti tomu v případě DLR a LLR, v tuto chvíli (asi rok a půl) nic nenasvědčuje tomu, že by problém měl vojenské řešení. Diplomatická jednání se protahují do podoby standardního post-sovětského zamrzlého konfliktu, tak jako v Náhorním Karabachu, Moldavsku či Gruzii. Taky se mi to nelíbí a klidně můžeme ještě počkat, ale trend je v případě Donbasu celkem jasný. --Jenda H. (diskuse) 29. 10. 2016, 20:03 (CEST)

Afghánistán

Co soudíte o Islámském emirátu Afhgánistán? Na mapě byl od loňského převratu dvakrát vyznačen a dvakrát to bylo revertováno s odkazem na to že není mezinárodně uznaný ani částečně. Tady je ale problém s tím, že tahle stránka Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním je propojena s anglickou List of states with limited recognition , v české verzi by tedy z logiky věci zahrnut být mohl. Když budeme vycházet z výše uvedených Montevidejských kritérií, tak první tři splňuje určitě a čtvrté je diskutabilní. Žádný stát jej sice vysloveně neuznal - spadal by tak stejně jako Somaliland do kategorie Nečlenské státy OSN neuznané žádným státem - troufám si ale říct, že jisté diplomatické styky s jinými státy zde existují - viz například nedávné jednání Talibů se zástupci západních států v Norsku, nebo fakt, že Saúdská arábie a Spojené arabské emiráty znovu otevřely své ambasády v Kábulu (info zde a zde ). Já bych byl rozhodně pro. Mattesák (diskuse) 22. 2. 2022, 21:03 (CET)

A on někdo kromě Talibánu nárokuje nějaká afghánská území? Ano, v seznamu je také Arménie, ale v jejím případě jde primárně o území. --Jenda H. (diskuse) 23. 2. 2022, 17:50 (CET)

Nenárokuje. To se musí? A skutečně primárně? --Mattesák (diskuse) 23. 2. 2022, 19:51 (CET)

Africká unie a ECOWAS v současnosti neuznávají vlády Guiney, Mali, Burkiny-Faso a Súdánu. Kladu si otázku jaký je rozdíl mezi těmito vojenskými juntami a talibanskou vládou. Kdyby se v Kábulu nějakým zázrakem zítra v Kábulu objevila, sekulární, a v Chartúmu, demokraticky zvolená, vláda. Okamžitě zanikne problém s jejich mezinárodním uznáním. Změna vlády v Prištině, Jeruzalémě nebo Doněcku zásadně nezmění pohled mezinárodního společenství na existenci jakéhokoliv státního útvaru. Podle mého názoru jde o dvě různé kategorie. Byť se mohou někdy prolínat, jako je to v případě Číny (dokud Tchaj-wan oficiálně nevyhlásí nezávislost). Vláda a stát jsou dvě související ale rozdílné věci, za druhé světové války například existovala exilová československá vláda, ale de-facto žádné Československo. --Jenda H. (diskuse) 23. 2. 2022, 23:53 (CET)

Uplně jste ignoroval moje (záměrně poněkud přihlouple položené) otázky, tak se zeptám znovu. Je pro zařazení na seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním nutné aby si jiný stát nárokoval jeho území? Podle mě postačuje, aby daný stát nebyl vůbec nebo částečně mezinárodně uznáván. A k té Arménii, nechápu přesně co jste myslel tím, že tam jde primárně o území - Pákistán, který s Arménii ani nesousedí, si na její území rozhodně nedělá nároky a ani neuznává Náhorní Karabach za svrchovaného vládce nad celým jejím území. Dále argumentujete situací vlád Guiney, Mali, Burkiny-Faso a Súdánu - tyto státy však jsou mezinárodně uznané, to že jim mezinárodní organizace pozastavila členství je snad ale něco jiného, na uznání ostatními svrchovanými státy to nic nemění. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že tyto vlády nevyhlásily na svém území nový státní útvar, jako se to stalo v Afghánistánu - tam nešlo jen o to, že by Talibán převzal moc, ale došlo k zániku Afghánské islámské republiky a vznikl Islámský emirát Afghánistán. Tedy nejen nová vláda, ale i nový stát. Tvrzení, že "kdyby se v Kábulu nějakým zázrakem zítra objevila, sekulární vláda, okamžitě zanikne problém s jejich mezinárodním uznáním" nelze brát vážně už jen proto, že argumentovat hypotetickým zázrakem rozhodně není OK, a tvrzení ve stylu "kdyby se stalo tohle, tak pak bude následovat určitě toto, takže to berme jako fakt" už vůbec není OK, nehledě na to, že mezinárodní společenství uznává mnoho islamistických států, které se asi sotva kdy sekularizují, takže v tom ten problém asi fakt nebude. Máte pravdu v tom, že vláda a stát jsou dvě související ale rozdílné věci, které se však prolínají - záleží na úhlu pohledu. Pokud jde o zmíněnou čs exilovou vládu, tady tady by se dalo polemizovat o tom, zda - jak vy uvádíte - existovala vláda ale neexistovalo československo, nebo na to nahlížet spíše tak, že československo existovalo a mělo svou (spojenci uznanou) vládu, která však dočasně ztratila kontrolu nad svým územím. Tím se ale už dostáváme trochu daleko od tématu. --Mattesák (diskuse) 24. 2. 2022, 07:05 (CET)

Zařadit Afghánistán najednou mezi mezinárodně neuznané země, protože se v Kábulu vyměnila vláda, mi přijde stejné jako na seznam zařadit Súdán nebo Mali, které jsou v podobné situaci (byť pouze na regionální úrovní). Ale co si myslím já není tak úplně podstatné, pokud víte o nějakém nějakém věrohodném zdroji, který dnes řadí Afghánistán na seznam mezinárodně neuznaných státu (nikoliv pouze vlád), tak ho na seznam klidně přidejte. --Jenda H. (diskuse) 25. 2. 2022, 14:22 (CET)