Diskuse:Seznam kulturních památek v Praze

Klobouk dolů, udělal jste kus práce. Jen byste měl v úvodu (a možná i v názvu) článku zřetelněji sdělit, že to není celá Praha, resp. kterých částí se tento článek týká. A pak se ptám, zda by se neměl ještě rozdělit - je a bude hrozně veliký. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 25. 8. 2012, 19:24 (UTC)

To, že není seznam úplný naznačuji v poslední větě úvodu - Níže uvedený hlavní soupis nemusí být úplný, památky větších měst včetně jejich místních částí jsou vedeny samostatně, a v takovém případě je naleznete v sekci odkazů na konci stránky. Řezat jistě smysl má, je to opravdu brutálně veliké, ale již jsem tomu obětoval skoro týden pracovního času, a to mne ještě čeká organizační práce nad dohledem celé fotografické soutěže, která je hlavním motorem pro vznik těchto seznamu, v průběhu celého září a pak při vyhlašovaní výsledků a pořádání wikikonference. Omlouvám se, ale další členění, jistě vítané, již musím ponechat na dalších. --Limojoe (diskuse) 25. 8. 2012, 20:02 (UTC)

Co dál?

Určitě se není zač omlouvat, jde jen o to rozmyslet, co s tímhle velkým dílem dál. Název totiž teď neodpovídá obsahu a v tomto článku jsou jen zbytky, které nepatří do těch památkově "bohatších" částí. Domnívám se, že ze čtenářského hlediska by bylo nejlepší:

• Udělat zastřešující rozcestník, kde bude úvod a to, co je teď uvedeno jako "Související".
• Obsah tohoto článku rozdělit, a to buď:
  • jen na půlku podle "levý břeh - pravý břeh" (málo práce, přesné a srozumitelné rozdělení)
  • podle obvodů 2-10, s čímž bude v několika málo případech potíž (katastr. území se dělí do dvou obvodů), ale ani to by nevadilo.

Pokud proti tomu nebudou námitky, zastřešovací rozcestník mohu případně udělat (i když ne hned). Zdraví --Sokoljan (diskuse) 2. 9. 2012, 12:09 (UTC)

Námitky nemám, pomoc uvítám.--Limojoe (diskuse) 2. 9. 2012, 13:44 (UTC)

Prvním krokem, který už jsem v Praze i všech okresech udělal, bylo přemístit odkazy na vyčleněné části seznamu hned na začátky seznamů, jako tu nejhlavnější část - nejsou to jen tak nějaké doplňkové "související" stránky, ale naopak je v nich většinou to nejdůležitější. Od principu, že památkově bohaté čtvrti (v případě okresních seznamů města a obce) se vyčlení do samostatných seznamů a ty ostatní zůstanou v nějakém zbytkovém seznamu, bych tak rychle neutíkal a přikláněl bych se k tomu, aby ty zbytkové položky zůstaly i nadále na společné stránce s tím "rozcestníkem" – protože samostatný seznam, který by byl pojat opravdu jen jako "ostatní", "zbylé" památky, by bez odkazu na ty vyčleněné nedával smysl. Jinou variantou by bylo vytvořit seznamy pro všechny jednotlivé čtvrtě třeba i po jedné položce (podobnou cestou šel Seznam kulturních památek v Brně), další variantou by bylo seznamy památek zbytkových čtvrtí, v nichž je jen jedna nebo pár památek, rozházet přímo do článků o jednotlivých čtvrtí a odsud na ně odkazovat kotvou # (roboti by je tam mohli najít podle šablony úplně stejně jako v samostatných seznamových stránkách, jen odkaz na nepamátkovou "commonscat" by je tam při automatické kategorizaci fotek mohl mást).

Otázka je, jestli chceme zbytkový seznam nějak roztrhat na části, nebo jestli nám půjde spíše o to, aby aspoň nebyl řazen podle abecedy, která čtvrtě míchá do komické směsi a bez skrupulí vrhne Malou Chuchli úplně jinam než Velkou Chuchli. Pokud jde o nějaké bezezbytkové členění Prahy na oblasti, pak

• obvody jsou nepříliš vhodné, protože se nekryjí se čtvrtěmi, ale do jisté míry by se jimi pro pořadí čtvrtí dalo inspirovat
• rozdělení na pravý a levý břeh nám příliš nepomůže, tím rozdělíme jeden zbytkový megaseznam na dva jen trochu menší zbytkové megaseznamy, čehož případná výhodnost možná ani nevyrovná nevýhody plynoucí z tříštění seznamu
• jinou variantou je soustředné členění podle rozvoje Prahy: vnitřní Praha (před rokem 1922 či 1900), Velká Praha z roku 1922, rozšíření ze 60. let a rozšíření z roku 1974. Členění čtvrtí na oblasti podle bývalých okresů (před rokem 1922) by asi po dnešní uživatele nebylo příliš intuitivní. Z památkového hlediska by také mohlo mít smysl členění na bývalá města a bývalé vesnice, což by nám vyčlenilo několik velkých předměstí do samostatné skupiny a typicky venkovské čtvrti do jiné skupiny.
• kolem a kolem vzato, zdá se mi nejlepší nechat to zhruba tak, jak to je, a spíše jen dolaďovat. --ŠJů (diskuse) 9. 9. 2012, 23:15 (UTC)

Rozdělení tabulky do oddílů

Již dříve mě napadlo, že pro lepší orientaci v tabulce a pohodlnější editaci by bylo užitečné ji nějak rozdělit, a když jsem podobné důvody a podobný nápad našel i v diskusi k šabloně, tak jsem toto řešení vyzkoušel zde na pražském seznamu, kde vyniknou výhody i nevýhody tohoto řešení. Je to sice funkční, ale při pohyblivé šířce sloupců to vypadá graficky dost příšerně (což by ovšem mohla být odstranitelná vada, pokud bychom šířku sloupců v šabloně nějakým vhodným způsobem zafixovali). U okresních seznamů se do toho řešení tedy zatím nepohrnu. --ŠJů (diskuse) 9. 9. 2012, 23:19 (UTC)

Proč to přehazování názvů

Nějak nemůžu pochopit, jaký smysl mělo zpřeházení a přepsání adres, provedené 17. 9. Kdyby to alespoň vedlo ke sjednocení označování! Ale nově je tu Praha 9-Běchovice, současně s Dolními Počernicemi. Přitom Běchovice jsou od Prahy 9 odděleny právě Dolními Počernicemi. Při snaze o sjednocení by tedy mělo být Praha 9-Běchovice a Praha 9-Dolní Počernice nebo lépe jen Běchovice a Dolní Počernice bez té Prahy 9. Obě městské části jsou k Praze 9 ve shodném postavení polopodřízených městských částí. Ještě větší zmatek je Horní Počernice vs. Chvaly. Samostatnou městskou částí jsou Horní Počernice a historickými částmi Horních Počernic jsou Chvaly, Svépravice, Horní Počernice, Čertousy, Xaverov (možná jsem některou zapomněl, omlouvám se). Je tedy zmatečné u některých památek psát jako adresu jen Chvaly, u některých Horní Počernice i Chvaly. Chtělo by to sjednotit. Mimochodem i Horní Počernice myslím přenechávají některé pravomoci Praze 9. Leotard (diskuse) 17. 9. 2012, 06:10 (UTC)

Adresy byly původně vygenerovány dost zvláštním způsobem. Krom toho, že skript nedokázal korektně převést adresy kulturních památek, které zahrnují více objektů (více čísel popisných) či mají více čísel orientačních, tak také, což je velmi nestandardní, uváděl název místní části před ulicí a čísly domu a název čtvrti až za ulicí a číslem domu, přičemž názvy "malých" místních částí byly zkomoleny (zkráceny) tak, že vypadaly jako název katastrálního území, a údaj o obvodu v adrese většinou (s výjimkou např. Běchovic) chyběl zcela. Standardní způsob psaní pražských adres je ten, že se uvádí obvod (Praha 1–10) a čtvrť, přičemž příslušnost k místní části se zvlášť neuvádí. V zásadě jsem jenom přeskupil do normálního pořadí ty údaje, které už v adrese byly (ať už byl v adrese uveden územní obvod, nebo správní obvod), a nepřidával jsem údaj o obvodu tam, kde uveden nebyl. Smysl úprav ze 17. 9. byl tedy v tom, aby zpřeházené údaje byly seřazeny do nějakého normálního pořadí a odstraněny duplicity (dvojí uvádění názvu čtvrtě na začátku a na konci adresy). Co se týče Chval atd., tam šlo opět o to, že tam, kde název tohoto sídelního celku byl původně obsažen v adrese, tak jsem jej přesunul do rubriky názvu sídelního celku - jako tomu bývá v mnoha jiných obcí, zatímco tam, kde sídelní celek v rámci Horních Počernic v adrese blíže určen nebyl, tak jsem jej nedohledával.

Pokud jde o to, že u Běchovic byl v adrese uveden územní obvod (Praha 9) a nikoliv název městské části (Praha-Běchovice) či číslovaného správního obvodu (Praha 21), zatímco u Dolních Počernic nebyl uveden žádný obvod, ale pouze v každé adrese dvakrát název "Dolní Počernice", tak ta se vyskytovala i v úplně první verzi seznamu, neobjevila se tam až 17. 9. Zřejmě i tato nesystémovost byla způsobena chybným (nevhodným) algoritmem importu adres z Monumnetu. --ŠJů (diskuse) 23. 9. 2012, 20:14 (UTC)

Adresa ve skriptu byla lepena vždy z "ulice" + "č.p." + "obce" resp "obce" + "čp", pokud ulice není resp. pouze "obce". To, že u Prahy se pracovnící NPÚ rozhodli narozdíl od jiných míst psát do "ulice" i obec viz třeba [1] narozdíl od očekávaného tvaru jinde, je věc druhá. To se prostě jednoduše strojově vyčistit nedá, pokud nejste třeba zaměstnancem Google. --Limojoe (diskuse) 24. 9. 2012, 05:30 (UTC)

Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy

Ahoj vespolek. Dostal jsem dvoudílnou publikaci Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy - operativní seznam vydaný PÚSPPOP v roce 1990 (270 + 213 stran). Pokud by to komukoliv prospělo, rád zapůjčím či věnuji. --Gampe (diskuse) 12. 11. 2015, 07:53 (CET)