Diskuse:Samizdat

Hele hoši (čtu si editační shrnutí), skutečně nezaměňujte mezi technikou tisku a technikou rozmnožování. Něco (čitelně) napsat mohu na psacím stroji (nebo i na tiskárně PC). Pro samizdatovou literaturu bylo ale problémem své letáky, časopisy nebo knihy rozšířit, tedy nevydat něco jen jednou, ale stokrát, dvěstěkrát atp. A s tím byly potíže i v osmdesátých letech. Velice dobře si vzpomínám, že na ona skupina, kde jsem byl činný já, tak i hodně dalších na západě prováděli sbírky, kupovali ormigy (to je snad cyklostyl česky) a nechaly je rozložené pašovat na východ (nejlíp na tom byli poláci). I když zde tedy ormig v té době platil jako něco museálního, pro východní samizdat to byl ten nejefektivnější způsob rozmnožování (tiskovin). -jkb- ✉ 12:46, 8. 8. 2005 (UTC)

Myslím, že se to tu nezaměňuje. V případě, že nebyl k dispozici rozmnožovací stroj, byly hbité prsty, psací stroj a dostatek kopíráků přijatelnou rozmnožovací technikou. Šlo udělat 6-10 kopií a písařka dělala stránku za 10 minut. První Sinclairy s amatérskou tiskárnou tenkrát ještě nemohly stroji konkurovat, ale na kazetách už šlo texty rychle kopírovat a přenášet. Cyklostyl měl tu nevýhodu, že potřeboval lihové barvy (šel snadno vyčmuchat ;-)) a speciální fólie, které se prakticky nedaly získat (byly na jen na zvláštní povolení). --Postrach 13:08, 8. 8. 2005 (UTC)

Jistě, o to se nechci hádat. Ale co byl vlastně samizdat. Pokud nějaký zakázaný básník napsal básničku, tak byl jistě spokojen, když mu to pilná kámoška s hbitýma prastama tucetkrát opsala, dřív či později si to přečetlo daleko víc lidí. Ale samizdat byl i např VONS nebo Charta se svými prohlášeními, které se neměly rozšiřovat jen tucektrát ale několikastovkrát a sice rychle, páč šlo o velice aktuální věci. Tam nějaký ten psací stroj s dvouma písařkama (jedna dopoledne, jedna odpoledne) prostě nestačil. Výpočetní techniku jste měli až daleko později, já ty tiskárny z osmdesátých let znám odtud, to moc velký řešení nebylo. Vycházelo to na cyklostyl - a jo, máte pravdu: ty matrice (blány) jsem kupoval zvlášť a posílal jak se říkalo dalším vlakem... -jkb- ✉ 14:01, 8. 8. 2005 (UTC)

K těm "nejdůležitějším sborníkům" by možná bylo dobré doplnit INFOC (INFormace O Církvi), INFOCH (INFormace O CHartě) a PARAF (PARalelní Akta Filosofie) - ale sám je tam doplňovat nechci nevěda, kdy přesně vycházely a jestli měly náklad srovnatelný s tím ostatním. Gottschalk 10:52, 28. 2. 2008 (UTC)

Heslo je (špatně) zredukováno v úvodních větách na samizdat použitý proti minulému režimu. To je sice velmi důležité z hlediska naší historie, ale samizdat byly všechny mnohokrát kopírované či potajmu množené tisky, např.klubové fanziny, mnohé věstníky společenských organizací (tomíci, sběratelé). Vyráběl jsem jich řadu v nákladu 50-500 ks za 14 dní na stroji, či načerno ve fabrice přes kamarády. --Zákupák 28. 12. 2008, 15:29 (UTC)

Námitky a připomínky: Možná se mýlím nebo špatně chápu, ale domnívám se, že MYŠLENKOU SAMIZDATU ROZHODNĚ NEBYLO VYDÁVAT JEN MALÉ MNOŽSTVÍ VÝTISKŮ! Podle mě tou myšlenkou bylo prostě VYDÁVAT. Mezi samizdatovou literaturu nepatří jen vydávání státem nepovolených tiskovin, ale veškeré vydávání, které nešlo oficiálními cestami -například již zde v diskusi zmíněné fanziny a další. Je zcela opomenut Církevní samizdat, který českém prostředí vznikal ve velkém množství. "Svá díla zde zveřejňovali víceméně všichni členové disentu" -nesmysl, řekl bych ....a další a další... ...rád bych se toho zhostil, ale nevím, zda mi na to v dohledné době vyjde časa síla (Self 23. 2. 2009, 15:30 (UTC))