Diskuse:Ropa

obor: *Anorganická chemie*
Kvalita: střední	Tento článek dosáhl střední úrovně, protože již téma zpracovává důkladněji. Stále však nesplňuje kritéria pro dobré články. Můžete WikiProjektu Chemie pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše.

WikiProjekt Změna klimatu

obor: *Klimatologie*
Kvalita: střední	Tento článek dosáhl střední úrovně, protože již téma zpracovává důkladněji. Stále však nesplňuje kritéria pro dobré články. Můžete WikiProjektu Změna klimatu pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše.

Seznam úkolů pro článek Ropa, priorita 1:

V článku zcela chybí

Vyřešeno environmentální aspekty těžby a využívání ropy:
- Vyřešenovliv na globální oteplování
- Vyřešenovliv samotné těžby na prostředí
- Vyřešenoúniky ropy, ropné katastrofy
- ropné písky

Možné zdroje - enwiki a

Editovat – Historie – Sledovat – Obnovit

Vážený umělá hnojiva se z ropy nevyrabějí - většinou tedy výjimka viz níže.

Prostě k výrobě hnojiv je třeba amoniak - například široce používané hnojivo močovina se vyrábí přímo z amoniaku. A ten amoniak s e vyrábí syntézou dusíku získaného ze vzduchu a vodíku. A ten je nečatěji získáván a to jen proto, že je to tak nejlevnější dnes ze Zemního plynu - tedy methanu jaho teplným rozkladem - altrnativních výrob vodíku je celá řad - z uhelného kosku přes rozklad bioplynu a i biomasy k elektrolýze. Tedy vodík pokud je z ropy - je to jedině z duůvodu ceny a prostě, že při jejím zpracování vznikájí přebytky vodíku.¨

Pokud chcete odkazy - i zde na Wikipendii máte vše docela dobře popsáno - prostě močovina,amoniak, dusík, vodík, methan a Zemní plyn si tam stačí dohledat jako zdroje těchto informací - čast informací vím jak z dřívějška tak i ze součastnosti - z těch mnou zmiňovaných témat.

Obecně ropa lze sintetizovat jako v chemii ostatně cokoliv jiného - z výchozích prvků - o této syntéze zde též píšete - jen je to v současné době příliš drahé.

Blisty proste nejsou seriózní zdroj informací - jak je to podle nich uvedeno v odkazu o hnojivech.

ODPOVĚĎ: Vážený, nemáte tak docela pravdu. Pokud mluvíte ve světovém měřítku, pak se skutečně amoniak vyrábí převážně z vodíku získaného reformováním zemního plynu (cca 70 %), ale v ČR to právě tak není. V ČR vyrábí dominantní podíl amoniaku unipetrol a ten k výrobě využívá vodíku získaného parciální oxidací ropných zbytků. Ze zdrojů si račte vybrat :-) První dva jdou sehnat online, zbytek jedině pokud máte přístup nebo zaplatit a nebo do technické knihovny. Odkazy na články v odborných časopisech nemá cenu do této poloencyklopedie uvádět, protože se k nim stejně běžný uživatel internetu nedostane.

BLAŽEK JOSEF, RÁBL VRATISLAV. Základy zpracování a využití ropy, 2. vydání [online]. VŠCHT v Praze, 2006. Dostupné online. ISBN 80-7080-619-2.
Blažek: Petrochemie. VŠCHT v Praze 2012.
J. Pašek: Uhlíkaté suroviny, skriptum, vydavatelství VŠCHT, Praha 1996 (1999-dotisk).
Krupka: Technické suroviny, přednáškové materiály, VŠCHT, Praha.

PS Syntéza (pozor, píše se s tvrdým Y) z prvků je nesmysl. Stačí se podívat do tabulek na termodynamické hodnoty oněch sloučenin, které byste chtěl syntetizovat, konkt. na slučovací entalpie. Pokud by někdo chtěl plýtvat energií, pak možná...ale ve velikém měřítku je to nepoužitelné. Ostatně tím bychom se mohli produskutovat až k faktu, že čistě teoreticky můžeme živého tvora sestavit z prvků a to tu nemá co dělat.

Syntéza ropy (tedy sloučenin které obsahuje) je samozřejmě možná - i zde na Wkipedii o tom máme článek - https://cs.wikipedia.org/wiki/Fischer-Tropschova_synt%C3%A9za

Samozřejmě se to nebude provádět v době, kdy je ropa tak levná, že se nafta (tedy přesněji LTO - což je, ale jen nafta bez zaplacené spotřební daně) používá i na vytápění. Začne se to používat - až se to ekonomicky vyplatí - tedy při postupném růstu ceny ropy z důvodu ukončování její těžby (bude tedy převládat těžba jen z obtížně dostupných ložisek)- tedy tato syntéza se bude používat jen jako zdroj uhlovodíků pro další chemickou výrobu. Rozhodně tedy nikoliv proto, aby se jí pak následně i topilo.

Jinak vodík se ropy vyrábí, protože se to prostě ekonomicky vyplatí(jako zde v ČR) - není však pro výroby hnojiv nezbytná věc, stejně jako nafta není nezbytná věc pro topení například na horských chatách.

Odpověď: Ale FT syntéza není syntéza "ropy", a už vůbec ne z prvků. Parametry produktu lze poměrně dobře řídit, nevyrábíte "ropu", ale obvykle směs C1-C20(až C40), pro níž je jasné využití. Výchozí syntézní plyn je směs H2+CO. Na světě to v průmyslovém měřítku dělají jen v JARu, továrny Sasol a ty syntézní plyn získávají zplyňováním uhlí. Je to pozůstatek z dob, kdy na ně bylo uvaleno ropné embargo, tak se tím museli nějak vypořádat. Alternativní cesta k syntéze uhlovodíkových směsí pro palivářské využití vede ještě přes methanol (procesy MTG, MTO, MTP), ale MeOH se rovněž získává ze syntézního plynu CO+H2 (procesy od BASF, ICI, ad.), reálně to využívají na Novém Zélandu a aktuálně se staví pár jednotek na střední východě, ale malé kapacity. Všechno jsou to precizně odladěné katalytické systémy, velmi citlivé na nečistoty a ten (s prominutím) bordel, který je ve všech těch "bio"nesmyslech by samozřejmě ty katalyzátory okamžitě vyřadil. Nemyslete si, že to technology už dávno nenapadlo. Ano napadlo a po moři promarněného času to zavrhli. Konec těžby ropy ani zemního nás v brzké době reálně nečeká, tedy pokud nějaká pomazaná hlava její těžbu či dovoz nezakáže. PS jak chcete na veliko bez vodíku vyrábět amoniak? (základ pro výrobu většiny hnojiv) Jestli máte nápad tak sem s ním...

C-P z Mazutu[editovat zdroj]

Zdravim! Tohle je copy/paste z clanku o mazutu, kde to imho nema co delat:

Ropa se po pevnině dopravuje převážně ropovody. Po mořích ji převážejí velké lodě-tankery. Případný únik ropy při její přepravě po souši i po vodě může způsobit ekologické katastrofy, při kterých dochází k úhynu velkého množství živočichů i rostlin vlivem zničení celého mořského ekosystému.

Asi by to chtělo (předělat a ) nějak zapracovat do tohoto článku o ropě. Dík a zatím --Ozzy 22. 3. 2011, 14:51 (UTC)

No možná by stálo za to vytvořit článek doprava ropy, což je IMHO dost zajímavé téma na samostatný článek. MiroslavJosef 22. 3. 2011, 15:01 (UTC)

Trosku jsem prepracoval odstavec o vzniku ropy a uhlovodiku vubec a doplnil informace.

Pridal jsem sekci o pruzkumu (kdyz uz jsme meli sekci o tezbe, tak by tam mela byt sekce o pruzkumu). Mam 21 praxe jako ropny geolog po celem svete a tohle presne delam :)

Pridal jsem par obrazku z Wikimedia Commons vetsina lidi nevi jaky rozdil mezi vrtnym zarizenim a tezebnim zarizenim, tak jsem se to tam snazil vyzvetlit a opatrit obrazky.

Od geologa.....[editovat zdroj]

Trosku jsem prepracoval odstavec o vzniku ropy a uhlovodiku vubec a doplnil informace.

Pridal jsem sekci o pruzkumu (kdyz uz jsme meli sekci o tezbe, tak by tam mela byt sekce o pruzkumu). Mam 21 praxe jako ropny geolog po celem svete a tohle presne delam :)

Pridal jsem par obrazku z Wikimedia Commons vetsina lidi nevi jaky rozdil mezi vrtnym zarizenim a tezebnim zarizenim, tak jsem se to tam snazil vyzvetlit a opatrit obrazky.