Diskuse:Rodina

Pochybnosti

Odstavec "Dva modely rodiny" budí vážné pochybnosti, nemá zdroje a tvrdí nesmysly (např. že Hajnalův model byl "odborníky přijat"). "Vývoj rodiny" sice má jakýsi zdroj, ale obsah je hodně podivný. Zatím jsem je nechal, ale měly by se asi smazat. --Sokoljan 7. 8. 2009, 17:00 (UTC)

Jsem proti přímému mazání bez náhrady, ale můžete to přepracovat, pokud něco víte o vámi zmíněném, bylo by to i vhodné--DeeMusil 7. 8. 2009, 18:04 (UTC)

Ač se v oblasti nevyznám, ona kapitola vypadá opravdu podivně. Pokud jsou informace zavádějící je ospravedlnitelné i žádoucí je smazat i bez náhrady. --Elm 7. 8. 2009, 20:01 (UTC)

Jsem proti smazání, ale asi to bude chtít ještě dotáhnout: Hajnal skutečně rozlišil "dva typy historického utváření rodiny", byť se nedá říci, že by jeho práce byla přijata bez výhrad - resp. přiznáva se, že jeho rozlišení postihuje jisté obecné tendence v těchto oblastech, které jsou patrné dodnes, ale je zjednodušením, stoprocentně to nesedí, je potřeba připojit i další rozlišovací kritéria. Přesto je zmínka o jeho teorii v této souvislosti skutečně relevantní, v angličtině hledejte "european marriage patterns".

- každopádně můžu odkázat na literaturu k tomuto tématu, i když nevím, odkud autor čerpal. Zdá se mi ale, že Hajnalovi možná přiřkl poněkud víc rozlišovacích znaků, než on sám stanovil, viz:

"V roce 1965 vystoupil John Hajnal s pokusem o typologické od­lišení dvou evropských oblastí s rozdílným způsobem utváření ro­diny v době předprůmyslové společnosti. V roce 1982 toto dělení ještě upřesnil. 24) Hajnal vytyčuje v Evropě hraniční linii mezi tě­mito dvěma typy zhruba na spojnici Petrohrad-Terst. Pro oblast le­žící severozápadně od této linie je charakteristický relativně vysoký věk při prvém sňatku a dále to, že sňatek zde nebyl dostupný všem a určitá část obyvatelstva tak zůstávala trvale mimo manželství. Na jihovýchod od dělící linie je naopak sňatkový věk nízký a sňatek obecněji dostupný. Oblasti se odlišují i vzhledem domácností (ro­din). Hajnal mluví o „severozápadním evropském systému jedno­duché domácnosti“ (Northwest European simple household sys­tem), oproti němuž lze položit výrazně komplikovanější vazby uvnitř rodinné struktury v oblasti typu jihovýchodního. Hajnalovo dělení je pro nás zajímavé i tím, že pomyslná hraniční čára by měla sledovat zhruba moravsko-slovenskou hranici s určitými průniky ji­hovýchodního typu na moravskou stranu díky valašské kolonizaci Beskyd. 25)
Hajnalovu vymezení je nutno přiznat, že vystihuje v povšechné rovině rozdíl ve vzhledu evropské rodiny v tradiční společnosti a ur­čitou tendenci v utváření rodiny v obou oblastech. Shledané rozdíly navíc nebyly smazány přechodem k moderní společnosti. Jejich stopy lze v Evropě sledovat dodnes. Dokonce se dá říci, že mj. také rozdíl v rázu rodinného života je jedním z důvodů, proč se princip moderní občanské společnosti dodnes nemůže v některých zemích jižní a jihovýchodní Evropy plně prosadit. Zároveň je však nutno znovu zdůraznit, že Hajnalova teorie nemá platnost jakéhosi pří­rodního zákona. Plně by jí sice vyhovovaly na jedné straně poměry v Anglii a na straně druhé srbská velkorodina (tzv. „zádruha“) či ro­dina v některých oblastech Ruska. Avšak již v prostředí francouz­ském, německém, rakouském, českém či uherském nalezneme ob­lasti či lokality, pro které se Hajnalova teorie jeví jako přílišné zjed­nodušení.
Ukazuje se tak potřeba mít po ruce přesnější a podrobněji rozli­šující typologickou pomůcku a bohatší soubor kritérií pro porov­návání rázu rodiny v jednotlivých oblastech Evropy. Potřebné na­lezneme jednak u Petera Lasletta, pokud jde o typy domácností, jednak u Alexandra Kagana a Michaela Mitterauera, pokud jde o nástroje k podrobnějšímu posouzení rozdílů v utváření rodiny v jednotlivých oblastech Evropy. "''

(str. 25, Horský, Jan-Seligová,M., Rodina našich předků, Praha 1996) 84.42.162.197 13. 12. 2009, 02:27 (UTC) Ajka

Problematické mazání zdrojů

Wikipedista Kyknos odstranil zdrojování z článku a to tu část Zákona o rodině, který jako jediný mluví o vzniku. Dle mého zcela neoddůvodněně. Pokud má Wikipedista Kyknos problém s tím, že zdroj nedokládá textaci, nechť tedy přeformuluje textaci. Odstraňování relevantních zdrojů bez předchozí diskuse a následné vedení revertačních válek je dle mého tím nejméně vhodným způsobem, jak se popasovat s částmi článků, které se nám nelíbí a hraničí to s poškozováním Wikipedie.--DeeMusil 7. 11. 2011, 15:22 (UTC)

Ustanovení § 1 zní:

§ 1

(1) Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem.

(2) Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí.

Věta zní:

Ačkoliv právní řád České republiky rodinu a její členy výslovně neurčuje, přesto za ni pokládá pouze rodinu založenou manželstvím.

Myslím že věta je nekonsistentní s textem § 1 a měla by být opravena. --Wikipedista:BobM _d|p 7. 11. 2011, 15:30 (UTC)

Ze zákona jasně vyplívá kdo jsou členové rodiny (muž a žena, děti). --Wikipedista:BobM _d|p 7. 11. 2011, 15:40 (UTC)

Registrované partnerství

@Sokoljan: K tomuto revertu: Odstraněný text zněl „nebo i s rodiči stejného pohlaví“, ve shrnutí revertu však bylo argumentováno „registrovaným partnerstvím“. Protože jde o úvod článku, který se obecně zabývá rodinou ze sociologického hlediska, nikoli platnou českou právní úpravou, a protože se zde píše v podstatě o homoparentální rodině, nikoli o registrovaném partnerství, nevidím důvod k odstranění. Nejsem expert-sociolog, ale domnívám se, že funkce (a definiční znaky) rodiny to plní, bez ohledu na uznání zákonem. --Bazi (diskuse) 8. 1. 2016, 22:41 (CET)

Bazi, ale toto je úvod článku, kde musí být věci podány jednoduše. Tebou uváděný text „nebo i s rodiči stejného pohlaví“ by se zde musel obsáhle komentovat (jak to děláš tady v diskusi), takže do úvodu to skutečně nepatří. --Packa (diskuse) 9. 1. 2016, 00:25 (CET)

Co by se na něm mělo obšírně komentovat? Tak, jak byl napsán, byl velmi stručný a přitom trefný. Spíš bych přidal jen ten odkaz na samostatný článek. --Bazi (diskuse) 9. 1. 2016, 01:20 (CET)

Klidně to vraťte, ale přišlo mi to dost nekonzistentní (viz kolega Packa): rodičem fakticky může být nanejvýš jeden z nich. V sociologii se to - pokud vím - nekomentuje a ani tady se nerozlišují adoptivní děti. Takže by to skutečně chtělo širší komentář. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 9. 1. 2016, 14:22 (CET)

Děkuji za odpověď. Rodič je opět něco trochu jiného než rodina. Nemluvě o tom, že máte-li na mysli rodiče biologického, vedle něj ještě mluvíme o rodičích sociálních, což jsou rodičové tzv. „nevlastní“. I oni jsou rodiči, z hlediska sociologického jsou součástí rodiny (a dokonce i z hlediska právního, i když tam je to trochu o něčem jiném). Ostatně i v rodinách s adoptivními dětmi není žádný z dospělých jeho biologickým rodičem a oba jsou jen sociálními rodiči.

Určitou nekonzistenci v tom výroku spatřuji spíš v tom, že se vyjmenovávají rodinné modely, které existují „vedle monogamního či párového uspořádání rodiny“. Stejnopohlavní páry představují párové uspořádání, takže jakoby pod ně mohou být zahrnuty, možná je není nutno vyčleňovat zvlášť. Protože však monogamii zužujeme jen na manželství, tak součástí monogamních párů (v českém právním systému) asi být nemohou, vůči monogamní rodině patrně mohou být postaveny vedle ní (v jiných právních systémech, kde je sňatek otevřený jak heterosexuálním, tak homosexuálním párům, by patrně taky byly součástí). Takže formulačně to asi může být trochu nejednoznačné, ale to je ostatně realita sama, vzhledem k mnohosti právních systémů. --Bazi (diskuse) 9. 1. 2016, 23:24 (CET)