Diskuse:Prokop Diviš

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 22 dny od uživatele Xyzabec v tématu „Vynález hromosvodu přisuzují Divíškovi pouze Češi.

Correction: Prokop Diviš est né en 1698!

Rozdíl mezi Divišovou a Franklinovou koncepcí[editovat zdroj]

Chtělo by to ten rozdíl nějak vysvětlit, jinak nemá cenu to do článku dávat. --Bohemianroots 26. 2. 2009, 14:57 (UTC)

Místo narození Prokopa Diviše[editovat zdroj]

S veškerou úctou k prof. E. Albertovi, dovoluji si pochybovat o údajích na stránkách obce Pěčín, kde se hovoří o tom, že Prokop Diviš se narodil v Pěčíně. Při procházení matriky z období, kdy se narodil Václav Divíšek, jsem našel jasný záznam o Václavu Divíškovi je ke stažení zde: http://195.113.185.42:8083/186-00002.zip, je to soubor CZEC0004D_186-2_M_00070 - Václav Divíšek (26. března 1698) je třetí řádek odspodu.

Popis matriky je: 10572 sign. 186-2 matrika NO 1688-1714 kn 9080 územní rozsah: Bohousová, Cihák, Dolní Dvur, Dvorek, Helvíkovice, Horský Dvur, Jedlina, Kamenicná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Líšnice, Litice nad Orlicí, Pastviny, Pecín, Popluží, Rybná nad Zdobnicí, Slatina nad Zdobnicí, Vlckovice, Záchlumí, Zajeciny, Žamberk, ojedinele Doudleby nad Orlicí 22x33,5 cm, vazba: polokožená, 270 fol., ceština mikrofilm c. 1870,1871, http://195.113.185.42:8083/186-00002.zip

Odstraňuji proto následující tvrzení, které není na rozdíl od údajů z matriky není ozdrojované: Eduard Albert přišel s hypotézou, že Prokop Diviš se narodil spíše v obci Pěčín, kde na rozdíl od Helvíkovic po několik generací žil rod Divišů.Kde se narodil český vynálezce bleskosvodu? Oficiální stránky obce Pěčín --Bohemianroots (diskuse) 26. 3. 2013, 19:25 (UTC)

Informaci o možném rodišti v Pěčíně jsem do článku umístil já. Nepředkládal jsem to jako fakt, nemám to nijak nastudováno. Jen jsem na tuto hypotézu narazil a přišla mi zajímavá. Nejsem si zcela jist, jestli se má informace úplně odstranit nebo raději přepracovat, minimálně jako zajímavost. Nevypovídá přece jen něco o možných Divišových předcích nebo o původu jeho jména? --Radek Linner (diskuse) 26. 3. 2013, 19:42 (UTC)

Místo úmrtí Prokopa Diviše[editovat zdroj]

Většinou se uvádějí Přímětice, v tamní matrice jsem ale záznam nenašel. Někdy se uvádí Loucký klášter (např. https://brnensky.denik.cz/serialy/divis-knez-z-primetic-ktery-jako-prvni-zkrotil-ble.html) a někde jsem myslím četl že je tam pohřben... Určitě ale není správně aktuální formulace v článku ("zemřel v klášteře v Přiměticích u Znojma"). Poradí někdo, kde Prokop Diviš skutečně zemřel a kde je pochován? --Xyzabec (diskuse) 28. 7. 2020, 14:21 (CEST)Odpovědět

Článek Ivo Krause z roku 1998 (https://archiv.ihned.cz/c1-970815-o-vynalezci-povetrnostniho-stroje) uvádí: "V archívu Strahovského kláštera je zápis, že Wenzeslaus Dibisch Bohemus Senfenbergensis Praem (Václav Diviš, Čech ze Žamberka, řádu premonstrátského) zemřel 25. 12. 1765 v 68. roce svého života" a dále: "Místo na konci Divišovy pozemské pouti však s jistotou neznáme. Snad je pohřben ve společném hrobě pod jednou z hlavních hřbitovních cest v obci Louka na Znojemsku" (zdroj této domněnky neuveden). --Xyzabec (diskuse) 31. 7. 2020, 17:56 (CEST)Odpovědět

Vynález hromosvodu přisuzují Divíškovi pouze Češi.[editovat zdroj]

https://www.britannica.com/technology/lightning-rod Britannica zmiňuje jako vynálezce hromosvodu - lightning rod Benjamina Franklina. Dokonce Wikipedia v anglické verzi Lightning rod opět píše o Benjaminu Franklinovi, který už v roce 1952 zveřejnil plány hromosvodu, jako uzemněné železné tyči s ostrou špicí https://en.wikipedia.org/wiki/Lightning_rod odkazů je požehnaně, přitom zmínka o Diviškovi nebo jak se kněz jmenoval pouze okrajově. https://pabook.libraries.psu.edu/literary-cultural-heritage-map-pa/feature-articles/lightning-rod-not-so-shocking-invention https://fi.edu/en/science-and-education/collection/benjamin-franklin/lightning-rod --Antony Luska (diskuse) 27. 3. 2024, 16:27 (CET)Odpovědět

Enwiki v článku Lightning rod uvádí mj.: "Princip hromosvodu poprvé popsal Benjamin Franklin v Pensylvánii v roce 1755..." (s uvedením zdroje), a dále i "Probíhá diskuse o tom, zda „meteorologický stroj“, vynalezený premonstrátským knězem Prokopem Divišem a postavený v Příměticích v červnu 1754, se považuje za individuální vynález hromosvodu... Aparát byl ale namontován na volně stojící tyč a pravděpodobně lépe uzemněn než Franklinovy ​​hromosvody v té době, takže plnil účel hromosvodu" (a je uveden i obrázek). To, že se jiné anglické zdroje zpravidla o Divišovi nezmiňují, považuji za jejich nedostatek. My to v české Wikipedii asi nerozhodneme, ale nemám nic proti tomu, abychom tu navrhli nějakou úpravu příslušné formulace - místo "Je znám především jako vynálezce bleskosvodu" lze napsat např. "Je znám především jako první, kdo zařízení podobné bleskosvodu postavil". Divišovy experimenty ale zpochybňovat nelze, a pokud vím, byly na těch Franklinových nezávislé. A podle uváděných zdrojů nepostavil svůj stroj později než Franklin, ale naopak dřív; prvenství popisu principu samozřejmě Franklinovi přiznat lze. --Xyzabec (diskuse) 27. 3. 2024, 17:36 (CET)Odpovědět
Pokud budete pokračovat ve čtení Wiki Lightning rod v kapitole United States narazíte na - In what later became the United States, the pointed lightning rod conductor, also called a lightning attractor or Franklin rod, was invented by Benjamin Franklin in 1752 as part of his groundbreaking exploration of electricity - tedy že Franklinovu tyč - hromosvod vynalezl Benjamin Franklin v roce 1752, to znamená, že i Wikipedia má v jednom článku hned několik verzí vlastnictví vynálezu. https://pubs.aip.org/physicstoday/article/59/1/42/1016802/Benjamin-Franklin-and-lightning-rodsFranklin-s navíc Franklin nebyl jediný, kdo hromosvod postavil už v roce 1752. On 10 May 1752, as a thunderstorm passed over the village of Marly-la-Ville, a retired French dragoon, acting on instructions from naturalist Thomas-François Dalibard, drew sparks from a tall iron rod that had been carefully insulated from ground .,, The Franklin institut má tuhle verzi Two years before the kite and key experiment, Ben had observed that a sharp iron needle would conduct electricity away from a charged metal sphere. He first theorized that lightning might be preventable by using an elevated iron rod connected to the earth to empty static from a cloud. Franklin articulated these thoughts as he pondered the usefulness of a lightning rod: https://fi.edu/en/science-and-education/collection/benjamin-franklin/lightning-rod By 1750, in addition to wanting to prove that lightning was electricity, Franklin began to think about protecting people, buildings, and other structures from lightning. This grew into his idea for the lightning rod. Prokop každopádně nemá patent na hromosvod, přitom Franklinovy publikace o hromosvodu datované před rokem 1754 jsou stále k nahlédnutí, Předpokládám, že vynález Prokopa Diviše je potvrzen slovem vesničanů, kteří mu vynález zbořili v roce 1760. --Antony Luska (diskuse) 27. 3. 2024, 18:25 (CET)Odpovědět
Je zřejmé, že oba vynalezli svá zařízení fungující jako bleskosvod nezávisle na sobě zhruba ve stejné době. Franklin má prvenství v teoretickém konceptu a pokusech, Diviš ve stavbě prvního stálého zařízení. Patentovat si je nenechali ani jeden. Text by asi chtěl upravit, ale objektivněji a přesněji, než to činí kolega Antony Luska, a rozhodně i s úpravou zdrojování (není možné pozměnit text a ponechat ho ozdrojovaný článkem, který tvrdí něco jiného). Doporučil bych případné nové znění nějak předpřipravit a prodiskutovat tady. --Týnajger (diskuse) 27. 3. 2024, 19:59 (CET)Odpovědět
Musím svůj výše uvedený předpoklad, že Divišovy experimenty byly na těch Franklinových nezávislé, opravit: informační toky zřejmě už v polovině 18. století docela fungovaly. Podle Ottova slovníku (https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:b9718a50-e6e6-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:08837570-0a07-11e5-ae7e-001018b5eb5c) Diviš o Franklinových experimentech věděl a vyjádřil se k nim kriticky. Jeho zařízení bylo proto na rozdíl od Franklinových draků či tyčí uzemněné a tedy bylo prvním, které skutečně fungovalo jako bleskosvod. Návrh formulace bych proto mírně upravil: "Je znám především jako první, kdo funkční zařízení, podobné bleskosvodu a uzemněné, postavil"; zdrojem může být právě Ottův slovník. Prvenství popisu principu Franklinovi ponechme. Poslední větu úvodu ("Divišova koncepce...") s příslušnou referencí bych raději vypustil, zřejmě je poněkud matoucí. --Xyzabec (diskuse) 28. 3. 2024, 16:19 (CET)Odpovědět