Diskuse:Pluto (trpasličí planeta)

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Úvodní debaty[editovat zdroj]

Kde můžu najít Fotky z Pluta?

No, z Pluta asi nikde, tam ještě žádná naše sonda nepřistála. Údajně nejpodrobnější je tahle fotka:
http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Pluto.jpg

Není mi jasný důvod přesměrování Pluto na Pluto (planeta). Domnívám se, že stejně budou autoři ve svých článcích odkazovat na Pluto. Dovedu si představit, že Pluto může být i třeba něco jiného než planeta ale význam planeta je podle mého názoru zdaleka nejpoužívanější.

Krom toho taková úprava zněhodnocuje třeba template {{Sluneční soustava}}.

-- Pastorius 10:25, 6. 3. 2005 (UTC)

Je to u všech planet, protože názvy jsou od římských bohů. Tu šablonu jsem upravil. Li-sung 10:33, 6. 3. 2005 (UTC)


Asi je to absolutně čisté z hlediska věcného, přesto se domnívám, že je to velmi nepraktické z hlediska uživatelů a autorů wikipedie. Jednodušše proto, že kontext planet je daleko častější než kontext římských bohů. Stačí si prohlédnout českou wikipedii.

Už jsme o tomto problému mnohokrát diskutovali. Já jsem výsledek těchto debat pochopil takto:

Má-li název článku několik významů a jeden význam se výrazně známější, používanější atd. atd. než ostatní, bude používat článek o tomto aspketu právě tento název (v našem případě - nechť článek Pluto pojednává o planetě Pluto a zároveň bude obsahovat odkaz na rozcestník. Na tomto rocestníku pak může být odkaz na všechny ostatní významy (římský bůh, kreslený pes, Pluto Nash, podmořské potrubí) -- Pastorius 10:55, 6. 3. 2005 (UTC)

Já s Vámi souhasím, jen to potřeba vidět v širším kontextu a v zájmu jednotnosti. Pokud ostatní planety jsou na stránce s názvem jméno (planeta) pak Pluto samo nemůže být výjimkou. Li-sung 11:03, 6. 3. 2005 (UTC)

No ono to s tou planetou není tak jisté. Podle řady astronomů je Pluto transneptunický objekt a časem bude Pluto degradováno. --Luděk 11:44, 6. 3. 2005 (UTC)

Doufám, že degradováno nebude, jsem pro, aby zůstalo jako planeta, i když z mých kolegů si to málo kdo myslí --Sir Aztec 12:21, 28. 1. 2006 (UTC)

Toho bych se nebál. Americká lobby se nenechá připravit o jedinou svou planetu. Li-sung 11:58, 6. 3. 2005 (UTC)

Pokud bude degradováno, velmi rád všechno upravím zpět (ono by to pak stejně vyžadovalo úpravu mnoha článků). Jinak přesměrování jsem skutečně provedl z důvodu, který předjímá Li-sung, neboť jsme měli několik nefunkčních odkazů Pluto (planeta). Obecně sice s Pastoriem souhlasím, nicméně striktní uplatňování pravidla o známosti významů se mi v tomto případě nezdá na místě, protože pokud při tvorbě odkazů bude muset přispěvatel pokaždé uvažovat (a ověřovat si), zda se název planety převážně používá ve významu planeta nebo ne, bude to dost nepohodlné. U mnoha planet (Uran, Venuše) je to totiž s převažujícím významem jinak a všechny planety nesou název odvozený (od bohů). Věc jsem sice neměl čas dotáhnout do konce, správně bych měl udělat i rozcestník a sjednotit v3echny odkazy, nicméně po mém zásahu fungovalo více odkazů než před ním. --Beren 13:36, 6. 3. 2005 (UTC)

Tak nakonec nám Pluto degradovali[editovat zdroj]

Je to tak. [1] --Aktron 13:50, 24. 8. 2006 (UTC)

Když už to není planeta, tak co ji přesunout z Pluto (trpasličí planeta) na Pluto. Lubos 14:52, 24. 8. 2006 (UTC)
ok, nebudu menit zatim odkazy, jen odmazu pluto ze seznamu planet popr. doplnim trpaslici planety. osobne si myslim, ze by to tak melo byt u vsech planet a bozstvum bych do zavorky pridal (bůh) nebo (mytologie). ale pokud se shodneme, ze polatinsteny Hades bude vyjimka, tak proc ne. --Power 14:55, 24. 8. 2006 (UTC)

Střední rod?[editovat zdroj]

Článek používá název Pluto ve středním rodě. Vždycky jsem měl za to že má být v mužském. Souvisí to s degradací na trpasliční planetu? Co na to češtináři?--Pavel Q 20:48, 30. 7. 2007 (UTC)

pravopis hovoří Pluto, -ta m. i s. (planeta) [2] takže to zjevně kolísá. Já jsem si vždycky myslel, že to je jen střední rod, a kolísání je stejné jako u dalších planet, kde je kolísání neživotně životné v rámci mužského rodu. S jiným řazením to těžko má co dočinění. --Li-sung 21:01, 30. 7. 2007 (UTC)
Tak obsáhlejší stať Ústavu pro jazyk český o tomtéž (35/2006), tvrdí, že planeta je skutečně středního rodu, byť původně se užíval mužský rod stejně jako pro antického boha podsvětí. --Li-sung 21:16, 30. 7. 2007 (UTC)

presun diskuse z clanku zplutovat[editovat zdroj]

Pahýl?[editovat zdroj]

O tomto tématu by se dalo psát dál, ale asi už nic moc smysluplného. Takže myslím, že konec pahýlu. --Packa 15:36, 6. 2. 2007 (UTC)

Oprávněnost zplutování Pluta[editovat zdroj]

Přeneseno z osobní diskuze Nenastal právě teď čas probrat to vše v klidu v diskusi? [3]--Horst 13:31, 1. 7. 2007 (UTC) konec přenesení

No, nevím, pravidlo tří revertů ještě nikdo z nás neporušil, takže mi tento moment připadá stejně vhodný jako dřívější :-). Jasně, diskutovat v komentářích k revertům není nejefektivnější metoda. -- Hkmaly 13:36, 1. 7. 2007 (UTC)
Můj názor: když byla objevena Eris, znamenalo to že se musíme rozhodnout jestli chceme mít planet 8 nebo 10 a později možná více. Astronomové se rozhodli že radši 8. Toto rozhodnutí nebylo správné ani špatné, bylo jen nutné (varianta, že by si to každý astronom rozhodl jinak by vedla ke komunikačním problémům). Žádný objev ho jako správné nepotvrdí, protože nejde o vědu, ale o akademickou politiku. Maximálně pokud se těch trpasličích planet objeví několik desítek, lze uvažovat o tom, že bylo vhodnější, protože se teď bude moci více lidí vytahovat že znají všechny planety - ale znalost všech planet není povinná. -- Hkmaly 13:42, 1. 7. 2007 (UTC)
Mimochodem, ani Země tu dráhu až tak vyčištěnou nemá ... Měsíc obíhá Zemi, ale co třeba en:2002 AA29 ? Předpokládám, že vědci mají nějaké řešení, ale je vidět že to kritérium jim dalo dost práce ... -- Hkmaly 13:50, 1. 7. 2007 (UTC)
Hkmaly, draha Zeme je vycistena velmi dukladne. Par sutru tu leta, ale v pomeru k velikosti Zeme jsou to opravdu jen sutry a je jich dost malo. Na druhou stranu, v okoli drahy Pluta je tech sutru velmi mnoho a navic jsou i v pomeru k Plutu velmi velke, nektere mohou byt i vetsi. A to zcela opomijim, ze draha Pluta je tak excentricka, ze v jeji casti je pred drahou Neptunu, ktery by tam ale take nemel byt, pokud by Pluto melo byt planeta (i kdyz drahy se neprotinaji, jsou pomerne blizko sebe; na druhou stranu Neptun ma svou drahu vycistenou, drahu Pluta ma zcela ve sve moci - je v drahove rezonanci). To kriterium nespadlo z nebe. Jak se casem zpresnovala mereni velikosti Pluta a narustal pocet objevenych sutru okolo jeho drahy, bylo cim dal tim jasnejsi, ze to neni planeta jako jsou ty ostatni. Kriterium samo nedalo moc prace, ale prosadit ho ano. Proti byli velmi silne Americane, kteri tak prisli o jedinou planetu, kterou objevili. Ciste politicka sarvatka. Nedivim se, ze si pak z jesitnosti a urazenosti vymysleli jakoby hanlive slovo zplutovat (resp. jeho anglickou verzi). --Miraceti 07:03, 26. 7. 2007 (UTC)
Hledáte ve všem nějaké spiknutí ? Průměrný člověk neví, kdo Pluto objevil, průměrného američana bych z toho teprve nepodezíral. Možná, že na kongresu šlo o politiku, ale reakce obyčejných lidí vychází spíš z toho, že jim vědci dělají bordel ve znalostech, a z emocionálního posouzení situace. -- Hkmaly 18:20, 26. 7. 2007 (UTC)

Nešlo mi jen o 3 reverty (nebo jsem je zmínil?) šlo i o historii stránky, jen upozornění aby tu nevznikaly nějaké zbytečné konflikty, když zde je celá volná stránka kde se můžete (me) domluvit--Horst 13:46, 1. 7. 2007 (UTC)

To byla jen narážka na to "právě teď" ... -- Hkmaly 13:51, 1. 7. 2007 (UTC)

Zdá se mi, že Ragimiri až příliš trvá na svěm stanovisku. Hkmaleho formulace mi přijde lepší. I když vím, že o to v této diskuzi až tak nešlo... --Packa 20:23, 1. 7. 2007 (UTC)

MYSLÍM, ŽE O PLUTU TOHO VÍME ZATÍM (?) TAK MÁLO, ŽE SE TOHO O NĚM MOC NAPSAT NEDÁ... LEDA BY ŠLY PŘIDAT DŮVODY, PROČ BYL VLASTNĚ VYŠKRTNUT ZE SEZNAMU PLANET SL. SOUSTAVY. SOUVISÍ TO S PLANETKOU 2003-UB313. DĚKUJI ZA WIKIPEDII. JE TO DŮVĚRYHODNÝ ZDROJ. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 88.101.116.149 (diskuse)

Důvody jsou trochu vidět v předchozí diskuzi. Stručně jsou popsány na stránkách astronomického kongresu, kde bylo Pluto vyškrtnuto. Pravda, patřily by taky do článku Pluto... Díky za ocenění --Packa 11:40, 23. 2. 2008 (UTC)

Přesun na wikislovník[editovat zdroj]

Kdyby to někoho zajímalo, tak já si nemyslím, že lze toto heslo kompletně přesunout na wikislovník. -- Hkmaly 21:11, 24. 7. 2007 (UTC)

Proč ne? --egg 21:13, 24. 7. 2007 (UTC)
Nedaří se mi tam najít ani informace o původu slova, o referencích nemluvě. -- Hkmaly 21:36, 24. 7. 2007 (UTC)

A to je důvod, aby to bylo v encyklopedii?? --egg 21:45, 24. 7. 2007 (UTC)

Radši tu větu rozvinu: Protože se mi v článcích na wikislovníku nedaří najít informace o původu slova, o referencích nemluvě, zatímco v článku tyto informace jsou. Při přesunu by tedy zmizeli. -- Hkmaly 06:08, 25. 7. 2007 (UTC)
Ale původ slova i reference by ve Wikislovníku být měly. Předpokládám, že wikislovníkáři mají zatím na starosti důležitější věci, proto tam ty informace nejsou, to ale nebrání slovo přenést i s němi. — Timichal 07:31, 25. 7. 2007 (UTC)
U některých slov jsou, např. bratr, jenom prostě ne všude, tady třeba taky ve všech článcích nejsou reference. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 07:48, 25. 7. 2007 (UTC)

Změna názvu?[editovat zdroj]

Vypadá to, že by se článek měl asi jmenovat Pluto (plutoid). Nebo má někdo jiný názor? --Packa 21:10, 15. 6. 2008 (UTC)

A proč to nenechat rovnou jako Pluto? Římský bůh je dnes už stejně podružný význam. Miraceti 21:15, 15. 6. 2008 (UTC)

Já bych nebyl proti, ale četls nahoře tu 3 roky starou diskuzi... --Packa 20:50, 16. 6. 2008 (UTC)

Vidím. Od té doby už Pluto není planeta. Takže konvence pro planety už pro něj není zajímavá. :-) Každopádně už jen z délky článků je jasně vidět, které významy jsou rozšířenější. Bohové by měli ustoupit. Možná by bylo fajn vyvolat na toto téma nějakou diskusi. Po třech letech to snad za trolování nikdo považovat nebude. Miraceti 15:50, 17. 6. 2008 (UTC)
Úplně souhlasím, mám za to, že nejvíce je používané Pluto pro tu kouli, ne pro boha (čili očekávaný název). A obdobně i u dalších těles sluneční soustavy. --Tlusťa 15:53, 17. 6. 2008 (UTC)

Společné těžiště[editovat zdroj]

Teď jsem to počítal s čísly uvedenými v našich infoboxech a vyšlo mi, že je 969 km nad povrchem Pluta.

z toho:

po dosazení vyjde vzdálenost R v km: .

Podle infoboxu je pak rovníkový poloměr 1 153 km.

2122 - 1153 = 969.

K těm 1 200 se nemůžu nějak dostat. Miraceti 15. 8. 2008, 11:41 (UTC)

  • omlouvám se, určitě budete mit pravdu, počítal jsem z hlavy cca 8* větší váha = 8* kratší rameno,

19571/8= cca 2400 - rádius (většinou udávaný kolem 1200) = 1200... asi to bylo hodně cca, nebo jsem někde udělal logickou chybu... logickou chybu 19571/9-rádius = 974

s tím poloměrem mi to nedalo, co zdroj to jiné číslo, ale na de wiki jsem našel tento odkaz... [4] nasa by mohla být spolehlivý zdroj... 90.176.53.96 16. 8. 2008, 07:39 (UTC)

NASA tam uvádí: M=12,5e21 kg, m=1,62e21 kg, V=19600 km, poloměr=1195 km. Z toho vypadne R=2249 km, a tedy výška 1054. Chtělo by to ale opravit ty infoboxy, aby to sedělo. Není moc hezké, když si to někdo přepočítá a zjistí, že jsme vnitřně nekonzistentní. Miraceti 16. 8. 2008, 07:48 (UTC)

Fyz. jednotky používané pro popis planety[editovat zdroj]

Velká poloosa: 5 906 376 272 km, ovšem obvod oběžné dráhy musí mít něco extra, tedy 36,530 Tm (čti terametrů). Cíl wikipedie je zpřístupnit veškeré lidské vědění co nejširšímu okruhu veřejnosti. To je sice hezké, ale pro pochopení někdy i jediného článku (zdaleka se to netýká jen tohoto) je třeba se hrabat desítky minut, někdy hodiny ve wikipedií a mnohdy zbytečně. To je podle mého názoru chyba. Začal jsem terametry, což je pojem, který dnes slyším poprvé. Dále třeba oběžná doba - 90 613,3058 d (248,09 a). Den a rok jako jednotky zkratku v klasické fyzice nemají. Co takhle dokončit pro úplnou "přehlednost" a "srozumitelnost" článku převést povrch Pluta na 16,65 Mm2, objem na 6,39 Mm3, jeho hmotnost na 12,5 Yg? A co takhle... datovat objev na 1,93 kilojuliánského roku po Kristu?
Teď vážně: Wikipedie ztrácí na přehlednosti kvůli tzv. modernizaci jednotek, zkratek, výrazů a podobně. Že to tak uvádí anglická wikipedie, nebude rozhořčeného návštěvníka po šestém článku, který musel navštívit v souvislosti s tím prvním, zajímat. Připomínám, že jedině spontánně vzniklé věci se dokážou uchytit v jazyce nebo jazycích. Ty výrazy, které vymyslela stovka vědců (v horším případě výrazy vymyšlené nějakými úředníky, zákonem protlačené k povinnému používání) na nějakém kongresu jen znepřístupňují a znechucují vědu té nejširší veřejnosti. Pro rozvoj vědy je ale třeba pravý opak a rozvoj vědy je v moderním světě potřeba. Žádný terametr, annum (rok), kibibajty, mebibajty...
Řeknete si možná, proč to píšu sem.. Ale kam? Mám to napsat na newyorský mrakodrap? Poslat tuhle zprávu každému vědci na světě nebo v tomhle státě? Na nějaký kongres určitého okruhu vědců, kde bude jen zlomek všech významných i méně významných vědců? --Tommyk 1. 4. 2010, 20:25 (UTC)

Terametry jsou opravdu nevhodné, ale je vedle nich i údaj v AU, takže to zas tak moc nevadí. Zkratky d a a se běžně používají. Kromě toho jsou na nich odkazy na příslušné články obsahující definice. Mimochodem, výraz klasická fyzika svůj obvyklý význam má. Miraceti 1. 4. 2010, 21:16 (UTC)
"Den a rok jako jednotky zkratku v klasické fyzice nemají." Neříkám, že výraz klasická fyzika nemá význam. Myslel jsem to tak, že ve škole a mezi veřejností se běžně neužívá zkratek dne a roku. Ukážu to na dvou úlohách:
Kolik d trvá Zemi, než oběhne přesně šestinu své dráhy kolem Slunce? X Kolik km urazí auto za čtvrt hodiny, jede-li průměrnou rychlostí 57 km/h?
Druhá úloha zní daleko přirozeněji a našli bychom ji napsanou většinou v této podobě, ale v první úloze je na první pohled "něco špatně". --Tommyk 2. 4. 2010, 13:55 (UTC)
Obě ty zkratky se používájí. Zkratka pro den je zřejmá, i když se nepoužívá ve slovních úlohách tohoto typu. U roku je ten problém, že je to juliánský rok (roků je jinak celá řada: tropický, hvězdný, kalendářní, ...). Proto by se muselo napsat "juliánský rok", což je v infoboxu strašně dlouhé. Zkratka "j. r." by vypadala jako pěst na oko. Naopak zkratka "a" se pro juliánský rok užívá. Bohužel nemáme zatím pořádný ekvivalent k en:Julian year (astronomy). To se ale časem jistě zlepší. Hlavně u obou těch zkratek máme odkaz na články, které je vysvětlují. Miraceti 9. 4. 2010, 17:58 (UTC)

Urban Dictionary jako nevěrohodný zdroj[editovat zdroj]

Urban Dictionary je něverohodný zdroj, protože umožňuje user content ve velké míře a téměř bez redakčního dozoru. Mám to v případě plutoed demonstrovat vložením nesmyslu? --G3ron1mo 31. 8. 2011, 07:08 (UTC)

Miraceti mi už na mé diskusní stránce vysvětlil, že Urban Dictionary není příliš věrohodný. Souhlasím, že tam ten ref být nemusí (což ovšem neznamená, že o je nesmysl). --Packa 31. 8. 2011, 11:05 (UTC)

Zdravím. Požadavek na DČ se po prvním přečtení zdá 'velmi reálný'. Pouze drobnosti.

1) Mělo by tam být zmíněno, že momentálně se pohybuje blízko od svého perihélia, což není obecně známé všem. Datum největšího přiblížení, a dobu kdy byl dokonce před drahou Neptuna jistě jde také dohledat a mít v článku. Také, že Pluto má dráhu dosti excentrickou. Např. ve větě " V současné době (roku 2011) se nachází 32,1 AU od Slunce."

Ale vždyť to tam zmíněno je. Např. datum největšího přiblížení ve větě „…přičemž perihéliem prošel 5. srpna 1989“ či poznámka k údaji v infoboxu. O excentricitě dráhy se v hesle pojednává opakovaně, viz např. věta z úvodu „Obíhá po vysoce výstřední a nakloněné dráze“, a dále také třeba údaj z infoboxu, ale i jinde. Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 16:26 (UTC)

2a) Název sekce "Pád planety X" zní bulvárně a není z něj zjevné o čem to bude.

OK, změnil jsem to. Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 16:26 (UTC)

3) Prozkoumejte, zda článek obsahuje všechny použitelné wikiodkazy ('Wikifikovat') aby se zároveň neopakovaly.

Všechny použitelné wikiodkazy heslo zcela jistě neobsahuje a ani by to nebylo rozumné – odkazovalo by se prakticky z každého druhého slova. Když se podíváte do Wikipedie:Průvodce (odkazy), píše se tam mj. „Vnitřní odkazy je vhodné vkládat tam, kde jejich přítomnost usnadní čtenáři vyhledání dalších informací, prohlubujících a rozšiřujících téma článku. Není tedy dobré je vytvářet zbytečně jen proto, že lze na něco odkázat.“ Co se týká opakování, snažím se držet požadavku, že se jimi nemá „šetřit tam, kde by byly užitečné“ a dále že „obvykle ho vytvoříme jen na první zmínce o dané věci, a pak případně leda na místě, kde se o ní hovoří podrobněji.“ Slovo obvykle si vykládám tak, že to nemusí být vždy. Naopak, pokud se na některých místech k tématu vracím podrobněji, odkaz opakuji. Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 16:26 (UTC)

4) Uveďte prosím nejnovější údaje o misi New Horizons, která míří ke Kuiperovu pásu. Pokud vím, nedávno míjela Jupiter. Možná tedy nic nového nemají. Uvítáme vše.

Toto heslo pojednává o Plutu, tj. tělesu, které bude mise New Horizons zkoumat v cíli své cesty. Nepojednává o celé misi jako takové, např. průlet sondy kolem Jupiteru se tématu Pluto nijak netýká, a proto je zde jen stručné shrnutí. Takové informace patří do hesla New Horizons, na které odsud vede odkaz (dokonce opakovaný). Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 16:26 (UTC)

5) Odkud jste získával zdroje matematických, fyzikálních a chemických dat? Je jisté, že článek neobsahuje žádné překlepy v tomto směru? (např 10,1 místo 12 nebo 101). Zkontrolujte prosím správnost veškerých údajů (z nejnovějších zdrojů).

Zdroje jsou v hesle uvedeny. Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 16:26 (UTC)

6) "Původně ho astronomové považovali za planetu" ... je POV, ..... neutrální je "byl řazen mezi planety od svého objevení 1930 do roku 2006",

Nerozumím, v čem by to mělo být POV. Nevím o tom, že by se po objevu o jeho statutu planety nějak pochybovalo. POV by možná bylo, kdybych napsal, že nyní ho už astronomové za planetu nepovažují, což by nebyla úplně beze zbytku pravda, byť je takových jen nepatrná menšina.
Mám pochopitelně na mysli slovo "považovali". V tomto případě to zní jako myšlenkový proces individuálního rozhodnutí, ve kterém se snad mohli mýlit. Což není ten případ, protože novou definici si stanovili astronomové sami a rozhodně se tím nemohou zříci minulosti. Faktem bylo, že přes 70 let o tom nikdo (nebo téměř nikdo) ani nepochyboval, že je planetou. Změnou definice nemohou vědci prohlásit "Tenkrát jsme byli blázni. Neberte to vážně. Teď už jsme normální." Proto je zde vhodnější komentář typu: "byl řazen" jako planeta. ... a vhodné uvést, že to nebyl nějaký krátký okamžik, ale 76 let, což je dost velká část moderní astronomie jako vědy, a z lidského stanoviska obrovsky dlouhá doba. --JeremySil 21. 1. 2012, 17:42 (UTC)
V hesle jste to změnil, nebudu se kvůli tomu přetahovat, ale opravdu šlo svým způsobem o omyl, neboť hlavním důvodem, proč Pluto tehdy označili za planetu bylo, že ho považovali za těleso podobné terestrickým planetám a netušili, že svým průměrem jen o něco málo přesahuje průměr např. Ceres. Definice planety tehdy žádná nebyla. Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 19:25 (UTC)

7) "'Pluto má '4' 'přirozené družice'" ... Takováto věta v úvodníku není, ačkoliv ji lze z několika vět vydedukovat. Přirozené družice (měsíce) mají v zadní části článku dobře zpracovanou sekci, dokonce vlastní článek, a jednotlivé měsíce také vlastní článek. Skvěle. Dám jim také DČ?! ... V tom úvodu to ale nějak upravte do logického celku.

Mýlíte se, nečetl jste dobře, viz poslední odstavec úvodní části.
Pokud máte na mysli, že by se DČ mělo dát jednotlivým heslům o těchto měsících, pak jsem v této fázi proti, neboť imho zatím nedosahují potřebné úrovně. Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 16:26 (UTC)
Když už mně chytáte za slovo (v posledním příspěvku), tak slušností by bylo říci, 'domnívám se, že se mýlíte'. --JeremySil 21. 1. 2012, 19:52 (UTC)

8) Nejsem si jistý, zda název článku, ačkoliv je astronomicky správný, je z hlediska čtenáře 'očekávaný'. Wikipedie:Název_článku, což je velká podmínka pro DČ. To, že je to plutoid, trpasličí planeta, a pravděpodobně největší těleso Kuiperova pásu je již řečeno v článku několikrát.

Článek Pluto, který je nyní rozcestník, by možná měl spíše uvádět tento hlavní význam ((Pluto (plutoid)) a s pomocí šablonky 'možná hledáte' uvést úplně nahoře v úvodu článku ty 'jiné významy'.

Nevím zda k přejmenování článku byl tehdy WP:Konsensus,nevypadá to, ... název změněn v roce 2006 či 'hurá akce' jednotlivce po pražském astronomickém summitu.

Změna názvu se sice diskutovala, ale souhlasím, že ostatní existující význmy jsou v dnešní době naprosto podružné. Mám za to, že ikdyž není již planetou v astronomickém smyslu, měl by se článek jmenovat jednoduše "Pluto". Bez závorky! (ne "planeta" ani ne "plutoid"). Prostě jen čistě "Pluto". Současný stav vyznívá trochu jako "Pád deváté planety", což je POV.

Stejný názor, že článek se má jmenovat prostě "Pluto" uvedlo v minulosti vícero wikipedistů, např. Pastorius. Přečtětě laskavě zmíněné diskuse, včetně úplně první a druhé na této stránce. Na stránce kritérií pro dobrý článek je v sekci 'Korektnost' zmíněn 'název článku' coby podmínka DČ. --JeremySil 21. 1. 2012, 11:15 (UTC)

Zatím na Wikipedii působíte krátce, takže ještě jste tolik nepronikl do procesů její tvorby. Název hesla Pluto (plutoid) má dvě části - samotný název a tzv. rozlišovač, který se používá, pokud by jinak více hesel mělo stejný název. Název Pluto by totiž kromě tohoto článku mohl nést také např. římský bůh Pluto. Totéž platí i pro názvy dalších těles sluneční soustavy, ať už planety jako Merkur, Venuše... či planetky jako Pallas, Eros, a další.
Takové případy lze řešit dvěma způsoby. Pokud jeden z významů převažuje, dá se mu přednost a ten druhý dostane rozlišovač. Pokud nelze rozhodnout, který význam převažuje, neupřednostní se žádný, rozlišovač dostanou oba a název bez rozlišovače vede na rozcestník.
Kromě toho, v případě těles sluneční soustavy tu máme ještě požadavek, aby všechna tato tělesa měla svůj název vyřešený jednotně. Tj. všechna s rozlišovačem, jako je to nyní (tj. např. Jupiter (planeta), Haumea (plutoid), Pallas (planetka)) anebo všechna bez rozlišovače. Pokud chcete současný stav změnit, můžete se o to pokusit, ale bude nutné zavést někde širší diskusi. Není možné řešit Pluto odtrženě od ostatních těles. Pár pokusů tu už bylo, některé jste zmínil, ale bylo jich více, a ke změně zatím nedošlo.
Zatím děkuji. Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 16:26 (UTC)
To, že je Palas, Ceres, Vesta, Eros ad. asteroid neboli planetka, nezpochybňuji, nicméně u Pluta se obecně výraz plutoid nevžil, -je to příliš krátká doba na změnu učebnic i myšlení lidí-, +název "Pluto (plutoid)" zní jako "Muž (mužatka)", a to bez ohledu na správnost jako takovou. I vzhledem k tomu, že se jedná o ojedinělé těleso (terestrického typu - v oblasti plynných obrů), (dvojplaneta - jediný další případ je Země-Měsíc), (binární těleso -s těžištěm mimo povrch) a další relativní rarity, měla by se udělat výjimka na "Pluto bez závorky". Pokud vezmu v úvahu současné nastavení ostatních těles, že například heslo "Uran" je řešeno stejně, jak říkáte vy, vždy se závorkou, mohu to akceptovat, ačkoliv by nejčastější význam hesla (kosmické těleso) by neměl být upozaďován za ostatní 'Pluta'. Ale dobrá. Dejme tomu, že to tak necháme. Koncekonců, stránka 'Název článku' uvádí "Pro případnou automatizaci práce s velkým množstvím názvů, které by někdy mohly kolidovat s jiným označením, se do názvu článku přidává rozlišení „(planetka)“ vždy, např. Sedna (planetka)." ... Jen upozorňuji, že je to knovence na Wikipedii, protože názor astronomie se bere pouze jako doporučení, kterým se nemá řídit.
Laskavě nechte na mém posouzení do čeho jsem pronikl a do čeho ne a jak moc nový jsem. Mám také svobodnou vůli neproniknout pokud nebudu chtít. Není navíc obvyklé, aby jste osobně útočil WP:ŽOÚ na někoho, kdo vám přišel dobrovolně pomoci a moji ochotu spolupracovat s takovým člověkem to snižuje.
JeremySil 21. 1. 2012, 17:42 (UTC)
Mrzí mě, pokud se vás něco dotklo, nebylo to tak míněno. Na krátkém působení není nic špatného, naopak, nováčky potřebujeme. Myslel jsem to prostě tak, že je pochopitelné, že některé věci nevíte, a proto je musím vysvětlit. I když si to po sobě čtu ještě jednou, nevidím ve svém příspěvku nic urážlivého. Co se týká spolupráce, spíše já bych naopak ocenil, pokud byste heslo před recenzí přečetl pečlivěji, abych nemusel reagovat na věci, které jsou přitom v hesle vysvětleny. Rovněž vaše direktivně znějící požadavky typu zkontrolujte si to a projděte si ono, aniž byste předtím mezi tím či oním narazil na nějakou chybu, nejsou pro autora příliš přínosné. Přesto děkuji, že jste si našel čas. Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 19:25 (UTC)
Vždycky jsem napsal prosím, nebo jsem to aspoň formuloval jako žádost. Kdo jiný dělá alespoň to? --JeremySil 21. 1. 2012, 19:52 (UTC)
Klid, prosím. --21. 1. 2012, 20:02 (UTC), Utar

Hodnocení kvality 'Dobrý článek' - s výsledkem - uděleno (před chvílí). --JeremySil 21. 1. 2012, 18:59 (UTC)

Velmi vám děkuji.
Vrátím však vaši úpravu velkého písmena u sluneční soustavy (a pokusím se nevnímat nezdvořilé shrnutí „opravte si tu gramatickou (sic!) příšernost“), neboť je to zcela v souladu s pravidly českého pravopisu, viz [5]. Je pravda, že po objevu jiných soustav u jiných hvězd se čím dále častěji vyskytují názory, že by se to mělo brát za vlastní jméno, a nikoliv obecné pojmenování, ale tento názor se zatím v oficiálních PČP nijak neodrazil. Než se tak stane, měli bychom se držet současného oficiálního pravidla. Jan.Kamenicek 21. 1. 2012, 19:25 (UTC)
Čtu tam, že si Ústav pro jazyk český protiřečí i neprotiřečí zároveň. Dva odlišné termíny, první s malým písmenem, podruhé s velkým. Píší 'Mléčná dráha' u jména galaxie. Stejně tak 'Sluneční soustava' je jméno naší s naší hvězdou, která se jmenuje Slunce a ne obecný termín pro 'sluneční soustava' - což je soubor jakékoliv jiné hvězdy (neboli slunce s malým s), která má planety. 1 2 Ikdyž uznávám, že ti neznalci nejsou schopni to napsat jednonznačně a uznat, že pochybili. Podobně jako u jiných termínů je český pravopis naprosto neschopný. Nic nového. Už jsem se setkal s mnoha výrazy, které jsou špatně. Holt jazykověda nemůže rozumět nuancím ostatních oborů, když to jsou jednostranně zaměření lidé, kteří nemají páru o specificích ostatních oborů. --JeremySil 21. 1. 2012, 19:52 (UTC)

Perioda rotace[editovat zdroj]

Tak nakonec se mi podařilo vás přesvědčit, že oběh a rotace jsou dvě různé věci. Nyní bych vás ještě rád přesvědčil, že výraz „perioda rotace“ je terminus technikus, výraz „perioda otočení kolem osy“ jsem nikdy neslyšel a ani to mi nedává smysl. Jedno otočení nemá žádné periody, jedna perioda je vlastně právě ono otočení, takže „perioda otočení“ by znamenalo něco jako „otočení otočení“. To, že se v nadpisu a podnadpisu opakuje slovo rotace ničemu nevadí, naopak je to přirozené, když neboť podsekce se nutně zabývá částí toho, co řeší celá sekce. Jan.Kamenicek 22. 1. 2012, 00:36 (UTC)

Ne nepodařilo se vám nic. Jen mně zdržet od zaslouženého odpočinku po tvrdé práci na recenzi článku.
Mimo toho, že je to nepřesné označení, a to ještě jen možná, není však ojedinělé. Pro 1 otočení kolem osy = 1 tamní den, se celkem běžně používá výraz "oběh", ikdyž to doslovné obíhání kolem jiného subjektu není, je to oběh jako takový, neboli otáčivý pohyb. Používá se to celkem běžně ve smyslu rotačním. Hledat "oběh kolem své osy".
Obsah článku má již nadpis "Dráha a rotace". Proto je nepříliš vhodné, aby se podčást jmenovala Perioda rotace, která navíc obsahuje další linky na rotaci. Proto jsem vyjádřil, že je smysluplné tam dát jakékoliv jiné slovo stejného významu. ((což "oběh kolem osy" je.)) Abychom předešli revertování, upravil jsem to na "Perioda otočení kolem osy". ... IMHO, naprosto zbytečné slovíčkaření a zdržování od spánku. Tedy aspoň mně to vadí hodně.
JeremySil 22. 1. 2012, 01:13 (UTC)
Tak to mne mrzí, že se mi to stále nepodařilo vysvětlit, dost jsem v to doufal. To, že různé ireferáty toto spojení používají, dokazuje jen to, že nejste jediný, kdo tomu rozdílu neporozuměl. V odborném textu je však důležité přidržet se užívaných termínů a v žádném odborném textu to takhle nenajdete. Ani perioda otočení, a už vůbec ne perioda oběhu (ve smyslu rotace). Vy tomu říkáte slovíčkaření, ale já tomu říkám přesnost vyjadřování. Věřte mi, že když text píšu, často strávím dlouhé minuty s jednou větou a někdy i s jedním slovním spojením. Obvykle jsem rád, když mi s tím někdo pomůže, ale naopak mě dost rozladí, když někdo tvrdohlavě trvá na svém, aniž by se vyznal v terminologii. Jan.Kamenicek 22. 1. 2012, 01:31 (UTC)
Už jsem vše vysvětlil a stále nic. Prosím ukončete toto zbytečné mluvení. Děkuji. --JeremySil 22. 1. 2012, 07:09 (UTC)
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT
Vysvětlil jste to tak, že jste to viděl na ireferátech a seminárkách.cz. Diskusi jsem zahájil, protože je to lepší, než neustálé reverty. Váš čtvrtý pokus (perioda otáčení kolem osy) už alespoň dává smysl významově, byť jsem to v žádném odborném textu nikdy neviděl. Proto ho ponechám, dokud se k tomu nevyjádří ještě někdo jiný. Díky. Jan.Kamenicek 22. 1. 2012, 09:03 (UTC)

@Jan.Kamenicek: Perioda rotace jako podnadpis nadpisu Dráha a rotace? Nevidím v tom problém.
@JeremySil: Proč jste tedy článek už dával jako Dobrý, když se pak s autorem přetahujete o znění nadpisu a další věci? Nemohlo to počkat, než se vše vyjasní? A znovu, prosím, mírněte svá vyjádření. --22. 1. 2012, 10:12 (UTC), Utar

Rotací tělesa se vždy míní otáčení kolem vlastní osy, naproti tomu oběh znamená kolem centrálního tělesa, zde Slunce. Perioda rotace je správný termín. Rovněž nevidím problém, aby to bylo jako nadpis nižší úrovně v sekci Dráha a rotace.
A ještě na okraj: perioda vlastní rotace (vůči stálicím) je něco trochu jiného než délka slunečního dne. Hodilo by se to rozlišit i v textu článku. Vzhledem k velkému poměru oběžné doby a rotační periody u Pluta je rozdíl jen malý, ale stojí za to vyjadřovat se přesně. --egg 22. 1. 2012, 10:41 (UTC)
Děkuji všem za vyjádření. Nadpis sekce upravím podle toho.
@egg:To je pravda, i když většina zdrojů to právě vzhledem k minimálnímu rozdílu neupřesňuje, o jaké periodě rotace vlastně hovoří. Ale pohledám. Jan.Kamenicek 22. 1. 2012, 21:10 (UTC)

I (úvod a Objev)
Ahoj, tady je první sada návrhů na vylepšení:

  • dodat zdroje
    • informace v infoboxu (Délka vzestupného uzlu a spol.)
      Pohledal jsem, ale problém je, že různé zdroje se od sebe mírně liší. Bude to způsobeno odchylkou měření. Většinu elementů dráhy jsem tedy sjednotil podle databáze AstDys a ref jsem dal do hlavičky této sekce infoboxu, pouze pár údajů ze sekce je zdrojováno odjinud a ty mají své vlastní refy. Ale jak říkám, většinou jde o marginální odchylky. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
    • 1 milión dolarů a krátce jak to dopadlo
      Doplnil jsem. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
    • Constance Lowellová navrhovala
      Je to v nejbližším uvedeném refu (Mager). Je třeba ho opakovat pro tuhle konkrétní větu? Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
      U: Normálně by se to hodilo, neb reference za větou platí jen pro ni samotnou, ale tady je vlastně doloženo, že byly její návrhy zrušeny, tak je předtím asi musela navrhnout, že? OK.
    • z užšího okruhu tří návrhů
      Doplnil jsem. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
    • neoblíbený astronom a možná kým?
      Zdá se že mezi astronomy celkem všeobecně. Byl to en:Thomas Jefferson Jackson See, kterého dokonce ještě kdysi dávno před objevem z Lowellovy observatoře vyhodili [6]. Ale pro tohle heslo to není podstatné, informaci vypouštím. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
    • Symbol užívaný astrology
      Doplnil jsem. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
    • E. Myles Standish, o 0,5 % nižší a odkaz na něj
      Odkaz jsem přidal, ref tam byl. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
  • poznámky
    • č. 1 - K tomu je potřeba znát odrazivost u všech barev viditelných okem. - raději K tomu je potřeba znát odrazivost všech okem viditelných barev.? (Nebylo by lepší něco jako: K tomu musí být známá odrazivost ve viditelné části spektra.? Přece jen pojem všechny barvy je takový zmatečný (kolik jich je, když jsou všechny :) --Tlusťa 24. 1. 2012, 10:13 (UTC) )
      Znalost celkové odrazivosti ve viditelném spektru by nepomohla, potřebují vědět, jak moc se tam odráží červená, modrá apod. Přeformuloval jsem to ještě jinak, snad je to teď dobré. Jan.Kamenicek 25. 1. 2012, 06:41 (UTC)
    Koukám do toho zdroje a chápu to asi takhle: ta animace je v předpokládaných skutečných barvách, tak jak byly vypočteny na základě snímků ze dvou částí spektra a z předpokládaných vlastností povrchu (tmavý, světly a neutrílni led a gunku [sajrajtu? :) neznám geologický termín]). Pro fotografii ve skutečných barvách uvádí zdroj: To get Pluto's true color I really need to know the reflectivity at all colors visible to the eye. A all colors visible to the eye bych nepřekládal jako všechny barvy viditelné okem (což podle mě má charakter jakéhosi nejasného výčtu), ale prostě ve viditelné části spekta (to že ve skutečnosti na snímači sejmete například RGB bych do toho nemíchal). Čili to hlavní - poznámku bych upravil asi takto: Mapa povrchu je v předpokládaných skutečných barvách, tak jak byly vypočteny ze snímků v jiných vlnových délkách na základě pravděpodobných vlastností povrchu. Jak se získávají snímky ve skutečných barvách bych do toho vůbec nemíchal, není to pro tu animaci nijak podstatné. --Tlusťa 25. 1. 2012, 13:18 (UTC)
    Asi moc nerozumím, zejména pak tomu "v jiných vlnových délkách" - jakých myslíte jiných? Jan.Kamenicek 25. 1. 2012, 16:11 (UTC)
    To máte pravdu, špatná formulace. Předpokládal jsem jiných - mimo viditelné spektrum, ale pak jsem dál frekvence těch použitých nehledal a větu už neopravil (určitě by to chtělo uvést v jakém pásmu jsou ta dvě skládaná pozorování). Ale šlo mi hlavně o to, že ty barvy v animaci jsou takové, jak si pozorovatelé myslí, že jsou ve skutečnosti - že tak asi Pluto opravdu vypadá, ale že jde jen o výpočet. A to je v současné poznámce podle mě nějasné. --Tlusťa 25. 1. 2012, 16:34 (UTC)
    Chápu, přesně tohle jsem se snažil vyjádřit, ale evidentně se mi to nepodařilo. Přeformuloval jsem to tedy ještě jednou. Dodal jsem i ty dvě barvy. Jan.Kamenicek 25. 1. 2012, 19:33 (UTC)
    • č. 2 - má to být Takto blízko Slunci byl Pluto naposledy 5. srpna 1989.?
    • č. 3, 5, 6 - nemá to být odvozena? když je odvozen
  • Animace rotujícího Pluta - opravdu rotuje takhle i ve skutečnosti nebo obráceně? pokud obráceně, asi v popisku zmínit
    • Ano, Pluto rotuje na rozdíl od Země a většiny planet v tzv. retrográdním směru. V hesle je to vysvětleno. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 12:06 (UTC)
      Pardon, v textu to vysvětleno nebylo, už jsem to doplnil. Jan.Kamenicek 25. 1. 2012, 10:38 (UTC)
  • v textu je (tj. 4,4–7,4 miliard km) - podle mne zaokrouhlením 7 311 000 000 vyjde 7,3
    Tohle zaokrouhlení jsem převzal z anglické verze, a myslím, že je to tak správně. Pokud mluvíme o rozmezí mezi dvěma hodnotami, tak nezaokrouhlujeme na nejbližší, ale tu spodní hodnotu imho musíme zaokrouhlit dolů a tu horní nahoru. Pokud bychom napsali 4,4–7,3, pak v aféliu by Pluto byl mimo toto rozmezí. Proto bych to nechal. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
  • nejstarší z nich byla pořízena - doporučuju jako Zajímavost
    Dobrý nápad :-)
  • dvoutýdenním rozmezí x pořízených 23. a 29. ledna?
    Těžko říct, jestli to byla výjimka, nebo se to dvoutýdenní rozmezí celkově moc nedodržovalo. Změnil jsem na obecnější "určité rozmezí".
  • a nakonec a navrhovala opravdu tam mají být ty čárky?
    Ano, neboť jde o spojení vět v poměru stupňovacím, nikoliv slučovacím [7]
  • 11leté - rozepsat
    OK. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
  • ve Velké Británii - není třeba uvádět, na Oxfordu je odkaz
    OK. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
  • zvítězil návrh - trochu zmatené, návrh zvítězil, ale až pak se dozvíme, že se hlasovalo
    To je pravda. Předělal jsem to. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
  • podobně jako již předtím byly jiné prvky - konec závorky?
    OK. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
  • nerozlišitelnosti jeho disku v dalekohledu - nerozlišitelnosti od čeho? nechápu
    Změnil jsem formulaci. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
  • Novým výpočtům se pak Uran již na své oběžné - říct jinak
    Tady si nejsem jistý proč. Formulace se mi zdá srozumitelná. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 22:50 (UTC)
    U: Myslel jsem něco jako S novými údaji pak už výpočty dráhy Uranu odpovídaly skutečnosti a teorie Planety X tak byla zavrhnuta. protože Uran sám o sobě toho moc neudělal, ale tak to teda tak nech.


--24. 1. 2012, 09:49 (UTC), Utar

Díky. Postupně se tomu budu věnovat. Jan.Kamenicek 24. 1. 2012, 11:54 (UTC)

OK, hotovo. --25. 1. 2012, 10:17 (UTC), Utar

Proč mužský rod[editovat zdroj]

Bylo by dobré v článku uvést, proč je zde Pluto v mužském rodě (původně byl článek ve středním). Předchozí krátká diskuse vyzněla spíše pro střední rod, podpořená (už nedohledatelným) názorem ÚJČ. Odobně se mi víc líbí střední rod (mužský používám pro toho psa :), ale nemám námitky, když hlavní autor článku použije konzistentně svůj pohled na věc. Jen že by ten rod měl být v článku někdy brzo po začátku vysvětlen. --Packa 10. 2. 2012, 22:24 (UTC)

Je pravda, že by to chtělo vysvětlit. Doplnil jsem zdůvodnění. Jan.Kamenicek 10. 2. 2012, 23:47 (UTC)

K historii výzkumu: chyby převzaté z anglického originálu?[editovat zdroj]

Dvě faktické poznámky:

1. Methanová atmosféra byla objevena už v první polovině 80. let Uwe Finkem v Berlíně, jak lze zjistit už v dobové literatuře (např. Planety naší sluneční soustavy, P. Koubský, vyd. Albatros, 1988; jistě by se našel originálnější zdroj, ale zmínění izraelští autoři to rozhodně nejsou).

Zřejmě jde o článek Detection of a CH4 atmosphere on Pluto z roku 1980. V něm na základě spektrálních měření vyslovili vědci z Arizonské univerzity v Tusconu hypotézu o methanové atmosféře Pluta --Jann (diskuse) 6. 9. 2012, 13:56 (UTC)

2. Už na konci roku 2002 nebo na počátku roku 2003 vypustila NASA k Plutu sondu, která však ztroskotala dříve, než se vzdálila od Země. Informace je z časopisu Scientific American, přesnou citaci bohužel nemám po ruce, ale opět se jistě dá najít pramen blíže ke zdroji.

Pomlčka x spojovník[editovat zdroj]

Jde sice jen o drobnost, ale dle mne do spojení systém Slunce–Jupiter patří pomlčka, cituji z našeho hesla pomlčka: "Odděluje dva či více jmenných či číselných prvků v označení rozmezí, trasy, vzájemného vztahu (vzdálenosti, souboje atd.). V tomto použití se zpravidla nemá (nemusí) oddělovat mezerami: rychlík Praha–Brno, utkání Sparta–Slávie". Jan.Kamenicek (diskuse) 5. 11. 2012, 01:07 (UTC)

Je to skutečně maličkost. Já tam prostě víc než vzájemný vztah čtu ten "systém". A to je vlastně jen jiný výraz pro spojení dvou prvků, o kterém píše článek Pomlčka. Že bez mezer, o tom doufám žádná. --Packa (diskuse) 5. 11. 2012, 01:29 (UTC)