Diskuse:Mikuláš Dačický z Heslova

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Blahma v tématu „Původ příjmení/přídomku

Mnoho informací o myslivosti[editovat zdroj]

Dal jsem zpochybňující šablonu, protože jediný zdroj, který jsem našel, tvrdí spíše to, že byl významným autorem pamětí, který se zmínil i o myslivosti. O nevydaných spiscích jsem nenašel nic --Formol 13. 1. 2010, 20:10 (UTC)

Poslední dvě věty v kapitole Vydané tituly se v článku vyskytuje výše. Chtělo by to sjednotit.

Původ příjmení/přídomku[editovat zdroj]

Vážení badatelé, slovutní historikové, genealogičtí profesionálové i amatéři.

Tíží mne zejména tyto tři otázky:

1) Původ přídomku (či příjmení?) Dačický

2) Potvrzení polského (pra)původu Dačických

3) Definitivní vyvrácení spojitosti s Dačicemi u Telče

Jak jsem zjistil, historikové na to šli podrobným zkoumáním rodokmenu; většinou zkoumali tak usilovně, až nic nevyzkoumali.

Někteří dokonce věštili spojitost se západomoravskými Dačicemi, a to většinou pouze proto, že nějaká část Mikulášova díla se, zřejmě jako kuriozita, dostala do archivu v Jindřichově Hradci. Já se naopak odjakživa domnívám, že řešení máme přímo před nosem, tedy že Dačičtí se nazvali podle Dašic u Pardubic. Písmenko sem, písmenko tam… Kdysi se na pravopis nehledělo. (Tím spíše, pokud jste náhodou částečný Polák.)

Jako naprostý laik jsem svěřil řešení počítači. Zdalipak velká data poodhalí toto velké tajemství původu Dačických?

A tak Mikuláš ve svých Pamětech jmenuje města, která vyhořela: Přelouč, Chrudim, Skalice, Jaroměř – vše v relativní blízkosti Dašic (jako ostatně i Kutná Hora). Jmenuje dokonce i samotné Dašice. Ovšem pouze jediná, nicotná zmínka.

Teď polská stopa. Lorecký z Elkuše; nějakým způsobem prý s Dačickými souvisí. (Jak by ne, když koupil tvrz Lorec v Kutné Hoře.) Elkuš je Olkusz, celkem blízko Krakowa. Těžilo se tam olovo a snad i stříbro, stejně jako v K. Hoře.

U Krakowa jsou i Taszyce. Existují i Gdeszyce (dříve v Polsku, nyní Ukrajina) nebo Gdeszyn.

V Polsku jsou přídomky Gdaszycki (z Gdeszyc = z Gdaszyc = z Gdaszyna), Gdeszeński (z Gdeszyc), Gdeszycki (z Gdeszyna).

Gdeszyce byly dříve nazývany jako Gdaszyce i Gdaszyn.

Jazykovědci odvozují příjmení Gdaszycky i názvy měst Gdaszyce/Gdeszyce od prabaltického güdä, gü-das-jis = původní, prvotní.

Zajímavá je teorie – vzhledem k „chasnickému“ bouřlivákovi Mikulášovi –, odvozující přízvisko Deszycki ze sánskrtského deśa nebo deśi, znamenajícího prý „kraj“, ale taky „chudý člověk“, „venkovan“, vzdáleně snad odkazující k předkům z řad cikánů. Ale ostatně, kdo v 16. století neměl holou zadnici? („Lid český, vzavše formu od lidu vlaského, chodili s krátkým oděvem až po prdel; pyšní, smilní, nesvorní, nic na to nedbaje, že jse cizozemci v zemi jich osazovali. Turkuom pak v Uhřích nikterak odolati nemohli a nic nedbali,“ napsal M. Dačický.)

Abych to shrnul: Takhle od stolu se domnívám, že rod Dačických má původ u zmíněného polského Olkusze, odkud snad pocházeli překové O. Křivoláčka, (existuje polské příjmení Krzywolak). Tedy bohatí polští (případně ukrajinští) Židé? Při rozšiřování svého těžebního impéria se dostali do Kutné Hory. Cestou se snad někdo z rodu zastavil v Dašicích (známých od r. 1308), dobře se tam najedl nebo tak podobně, a tak si to dal do jména. Možná z Dašic pocházela čísi manželka s příjm. Kaňová. Mimochodem, dnes toto příjmení nosí většinou cikáni. Pokud tomu tak bylo i dříve, pak to celkem vysvětluje onu nespoutanou polovinu Mikulášovy povahy…

Nuže, prosím Vás, abyste mé vývody zhodnotili, od srdce se nad nimi zasmáli, nebo je naopak doplnili svými poznatky, jistě mnohem obšírnějšími, avšak stále skýtajícími možnost stručného přehledu.

Přeji Vám dobré chvíle při studiu nesmrtelného odkazu tohoto vskutku renesančního, nadčasového a doslova hmatatelného génia, jakým byl Mikuláš Dačický

Děkuji Osidor (diskuse) 11. 1. 2020, 23:25 (CET)Odpovědět

@Osidor: Dobrý den, hodnocení vašich „od počítače“ učiněných historických závěrů se zdržím, ale musím zareagovat zde na Wikipedii upozorněním, že samozřejmě nic z tohoto vlastního výzkumu nelze v textu encyklopedického článku přímo použít. Můžete to ale zkusit publikovat v nějakém seriózním odborném periodiku a pokud vám to tam vezmou, pak teprve by připadalo v úvahu zmínění těchto hypotéz s odkazem na takový zdroj v textu článku. Do té doby jste udělal jedině dobře, že jste do obsahu článku nezasahoval. Tady na diskuzní stránce článku to tolik nevadí, byť ani tady nejsme primárně od toho, abychom hledali pravdu a tvořili nové objevy, nýbrž jenom abychom dávali dohromady již existující zdroje pro použití v článku a řešili problémy, které při jeho tvorbě nastávají. Děkuji za pochopení. --Blahma (diskuse) 14. 9. 2021, 18:18 (CEST)Odpovědět