Diskuse:Metro v Praze
Přidat téma
Přesunutá diskuse[editovat zdroj]
ke stránce chybně pojmenované Dukelská - Smíchovské nádraží a následně začleněné do vlastního článku
Pokud by se to nemělo začlenit do článku Pražské metro nebo specifičtěji Trasa B (pražského metra), tak logičtější název by asi byl Trasa (Etapa? Úsek?) IIIB (pražského metra?) nebo kolik to bylo. Dvě místní jména spojená pomlčkou, pod tím to nikdo hledat nebude...
A koukám, že podobně by se asi měly opravit / zrušit všechny červené linky z úvodního textu tam. --Malý·čtenář 12:34, 29. 4. 2005 (UTC)
No, já jen, že takhle je udělanej na to někde nějakej odkaz. Navíc označení III.B, ač je správnější by asi mnoha lidem moc neřeklo. Já spíš myslel, že se sem lidi dostanou přes odkazy a ne přes kategorie. --Aktron 13:27, 29. 4. 2005 (UTC) 13:26, 29. 4. 2005 (UTC)
Mě se to takhle taky nelíbí, ale nevěděla jsem, co s tím, tak jsem to jen kategorisovala. Navíc jsem předpokládala, že když se to objeví v posledních změnách, tak to někdo vyřeší (a skutečně Malý čtenář zareagoval). Kategorii to mít musí. Jinak to různé pojmenování jde řešit přes redirekt, nebo tak, že odkaz bude něco jiného než to co se objeví v textu. Není to ale můj obor, tak do toho nechci šťourat, jen jsem to našla v nekategorisovaných článcích. --Karakal 13:38, 29. 4. 2005 (UTC)
Českomoravská[editovat zdroj]
Změnil jsem odkaz Českomoravská (stanice metra) na odkaz Českomoravská, protože ten první je červený, zatímco ten druhý modrý. Vy jste mi zase vrátili zpátky (čili vrátili jste tam nefunkční odkaz). Buď někdo tedy změňte název článku Českomoravská, nebo to nechte takhle...
- Aha, no tak přenesu ten článek Českomoravská, protože Českomoravská je i ulice v Praze (a také se tak jmenovala jedna kráva loňské cow parady, ale o té mít článek rozhodně nebudeme). --Luděk 12:15, 11. 5. 2005 (UTC)
- Ještě doplněk. Ještě byla Českomoravská nevím co, ale asi to bylo něco, co stálo za řeč, když už se o tom natočil film Tady stávala Českomoravská. --Luděk 12:20, 11. 5. 2005 (UTC)
Stanice se jmenuje podle ulice, na níž je vestibul, a ulice se evidentně jmenuje podle továrny Českomoravská Kolben-Daněk (viz ČKD), která v těch místech bývala/je a jíž (tedy celé společnosti)se tak taky hovorově říkalo. Ale nemyslím, že by ulice vydala na samostatné heslo... --Malý·čtenář 10:14, 18. 8. 2005 (UTC) P. S. Aha, koukám, že už je to dávno v hlavičce hesla Českomoravská (stanice metra), na nějž Českomoravská t. č. redirectuje. No, tak to aspoň bude i tady, ať diskuse dává smysl - možná opravdu nebylo nutné archivovat úplně všechno :-)
Šablony pahýl-část[editovat zdroj]
To mne trochu mate a uchází mi skrytý smysl: když si tenhle douhý článek projedu odzhora dolů tak najdu asi tři nebo čtyři šablony Pahýl, porůznu roztroušené. Jaký to má význam: -jkb- ✉ 09:05, 18. 8. 2005 (UTC)
- To nejsou šablony Pahýl , ale Pahýl část --Li-sung ✉ 09:15, 18. 8. 2005 (UTC)
No jistě, ale to je celkem fuk. Podívejte se na sekci Historie, která má být pahýlem, to přeci nesouhlasí. Že to někdo chce ještě doplnit, OK, ale pahýl to nejni. -jkb- ✉ 09:19, 18. 8. 2005 (UTC)
šablona posloupnost2[editovat zdroj]
vidím to na pískovišti, jo ok, líbí se, ale mám jiný problém. Pokud se to nachází na skutečné stanici metra, tak to přebírá nějak název článku a tam je vždy v závorce (stanice metra), což ovšem u těch stanic před a za není a vypadá to blbě s prominutím. Je to možné nějakým informatikověprogramatickým trickem odstranit? -jkb- ✉ 11:46, 18. 8. 2005 (UTC)
- Jde to odstranit tremi ruznymi sablonami, pro kazdou trasu metra jednu. Byl bych pro ne. Ale musim uznat, ze Li-sungova varianta (tez na Piskovisti) je take dobra. Mozna by bylo dobre je zkombinovat. Zkusim to. --Miraceti ✉ 11:55, 18. 8. 2005 (UTC)
diskuse a návrhy o šabloně posloupnost2 se nyní nacházejí ne na Pískovišti, ale na Šablona diskuse:Linka A (metro v Praze); je to jistější, -jkb- ✉ 13:23, 18. 8. 2005 (UTC)
Ukončete nástup výstup...[editovat zdroj]
Wikipedista:Paddy mne upozornil na commons:Image:Metro.ogg, snad by se dalo použít, ale kam s tím? -jkb- ✉ 07:48, 8. 9. 2005 (UTC)
Tak to prozatím beru zpět, s tím audiem jsou nějaké problémy, viz diskusi o tom na mé stránce v de: zde, kde se kolegové táží, jestli by někdo v Praze nemohl natočit originální tón – může někdo? -jkb- ✉ 08:22, 9. 9. 2005 (UTC)
- To by neměl být technický problém (nahrávka se dá najít i na Internetu [1] ), ale obávám se, že bude dost vážný problém s právy. Originální nahrávky jsou zřejmě majetkem Dopravního podniku. --Miraceti ✉ 08:33, 9. 9. 2005 (UTC)
Jak to vypadá s tou nahrávkou? -jkb- ✉ 17:24, 19. 9. 2005 (UTC)
Na to má DP copyright? To je škoda, já mám hlášení i s jízdou vozu Ečs v telefonu, takže bych to sem mohl poslat.--Aktron 17:36, 19. 9. 2005 (UTC)
- Pokud se smí udělat snímek, tedy fotka, domu (např. Tančícího domu) nebo obrazu (např. nějakého slavného malíře), proč by se nemohl udělat zvukový snímek, tedy nahrávka, jakou metro používá zvukovou signalizaci? To přece není ani umělecké dílo, ale spíš úřední sdělení.
- A jen tak mimochodem. Pokud si dobře vzpomínám, jeden krátký čas bylo sdělení "Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají" asi považováno za příliš lidové a bylo nahrazeno slovy "Uvolněte bezpečnostní pás, dveře se zavírají". --Luděk 17:46, 19. 9. 2005 (UTC)
- jak je to s tou nahrávkou vystupujte... - je to možné či ne?
Ono to hlášení bylo jednou Uvolněte bezpečnostní pás, dveře se zavírají? Velmi by mě zajímalo, kdy to bylo?--Aktron 16:26, 23. 9. 2005 (UTC)
- Možná to pustili, protože někdo na nástupišti lezl do bezpečnostního pásu, když měl vlak odjet. Co mi ukazoval Smidlu, mají tam toho opravdu širokou paletu, včetně hlášení ve stylu "zahovejte klid a pomalu vylezte do tunelu k tomu určenými dveřmi". --che 17:09, 23. 9. 2005 (UTC)
Dobrá. Je toho víc. Němci chtěli ukončete atd. Je to možné nahrát a je to košer? Musím jim nějak dát vědět. -jkb- ✉ 17:13, 23. 9. 2005 (UTC)
- Stoprocentně košer by asi bylo optat se DP, ne? --che 17:27, 23. 9. 2005 (UTC)
Pokusím se zeptat, jak je to s těmi právy a možností uveřejnění některých hlášení z metra. Bohužel to nestihnu dříve než v prvním týdnu října. Jestli budete někdo kontaktovat DP, a.s. dřív, dejte mi vědět na můj mail. Smidlu 17:59, 25. 9. 2005 (UTC)
- Ad autorská práva: právo pořídit např. fotografii Tančícího domu se zde aplikovat nedá; příslušná bezúplatná zákonná licence platí jen pro fotografie, malby, film apod. děl umístěných na veřejném prostranství (už to zde dost pravděpodobně není splněno). Otázka, zda se vůbec jedná o autorské dílo, je jiná, těžko říct. --Mormegil ✉ 19:44, 25. 9. 2005 (UTC)
Vidím, že Paddy tu před nějakým týdnem to audio pražského metra přidal. Nehledě na to, že nevím proč to je u externích odkazů, tak to je práve očividně ono audio z commons (http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Metro.ogg), kvůli kterým jsem byl otázán na nový záznam (zde); u toho na commons od Paddyho se jedná ne o originál, ale někdo to prostě namluvil do mikrofonu, buď on sám či někdo známý. Navrhuji to prozatím smazat. -jkb- ✉ 08:25, 27. 9. 2005 (UTC)
K upřesnění: ten souoiromě namluvený audiosoubor jsem smazal, je tam nyní odkaz na DP, kde je několik tuctů hlásání. Až kolega 3midlu dostane povolení, dáme sem někam originál. -jkb- ✉ 11:20, 27. 9. 2005 (UTC)
pojmenování hesel s jednotlivými typy souprav[editovat zdroj]
Přejmenoval jsem hesla popisující jednotlivé typy souprav, abych to sjednotil a hlavně se vyhnul potenciálním konfliktům. Jenomže jsem si uvědomil, že jsem to možná udělal blbě. Zvolil jsem podobný systém, jako máme zavedený u lokomotiv a před vlastním typem uvádím Souprava metra. Jenže je třeba rozlišovat typ vozu a typ soupravy. Např. u Ečs je to docela jedno, protože souprava se skládá z několika vozů Ečs (akorát je to nepřesné). Ale u souprav 81-71 jde ve skutečnosti o vozy 81-71 a 81-41. U soupravy M1 je to pro změnu tak, že je tvořená vozy M1.1, M1.2 a M1.3. Domnívám se, že je blbost vytvářet samostaná hesla pro jednotlivé typy vozů v soupravě, a že označení Souprava metra ??? je z tohoto pohledu přijatelné, Ale rád bych znal také Váš názor. --Petr.adamek 23:34, 26. 9. 2005 (UTC)
- Podle mě je to takhle ok, akorát by asi stálo za to vytvořit přesměrování z jednotlivých vozů (např 81-71 a 81-41. --che 23:37, 26. 9. 2005 (UTC)
- Takže je to v této stránce pravděpodobně blbě, protože jsem v několika nezávislých zdrojích (internetových i papírových) nalezl označení typu vozů soupravy 81–71 jako 81–717.1 a 81–714.1. (Pro jiné země je místo jedničky za tečkou jiná číslice). Domnívám se, že pro tato označení není třeba přesměrování vytvářet, ale pokud máte někdo jiný názor, směle do toho :-), --Petr.adamek 00:01, 27. 9. 2005 (UTC)
Popisy fotek na commons[editovat zdroj]
Mohl by nějaký zasvěcený fanoušek prosím popsat fotky souprav na commons:Metro, Praha? Nejsem si jistý, která je přesně která. Díky. --che 01:23, 27. 9. 2005 (UTC)
Zařazení do kategorií[editovat zdroj]
Prosím posoudit, zda ponechat i v kategorii Metro, když už je zařazeno v podřízených kategoriích Podzemní dráhy v Evropě a Pražské metro (jako hlavní článek).
pocet prepravenych osob za rok[editovat zdroj]
navrhoval bych umistit takovou tabulku, jako maji na de:Metro Prag do tohoto clanku:
|
|
|
|
to, ze jednotliva cisla jsou u jednotlivych roku v článku Dějiny pražského metra je sice pěkné, ale absolutně to neumožňuje rychlé srovnání vývoje ... vyrobit patricny graf by asi taky nemelo byt nijak narocne. co si o tom myslite? --Power 16:20, 30. 5. 2006 (UTC)
- Kreativitě se meze nekladou, udělat se dá :-) Aktron 16:48, 30. 5. 2006 (UTC)
Eskalátory, Ochranný systém metra[editovat zdroj]
V kapitolce Vybavení by bylo dobré doplnit podkapitolku o eskalátorech (ruské, Transporta Chrudim, Thyssen, nejdelší a nejkratší eskalátor, rychlost jízdy, názory a předpisy ohledně "stůjte vpravo, procházejte vlevo", režim prohlídek a oprav eskalátorů atd.)
V článku Pražské metro by neměla chybět kapitolka o Ochranném systému metra.
Kdo o tom něco víte, zkuste doplnit. --ŠJů 04:23, 1. 6. 2006 (UTC)
Bunkr na Klárově[editovat zdroj]
Možná by stálo za to napsat něco o té obskurní stanici na Klárově. Sám jen vím, že tam něco je, ale nadšenci budou jistě vědět o moc víc a kde to najít. --Miraceti ✉ 21:31, 17. 12. 2006 (UTC)
- Tak ono je tunel z Klárova až k ministerstvu dopravy, to se ví.. nějak by se to článku zapracovat mohlo... A vzhledem k tomu, že jej chci výhledově přebudovat na nejlepší to bude asi nutné. Pro přesnější informace bych se zeptal na Metrowebu (já to tak dělám; návštěvní kniha je mně plná). --Aktron 21:34, 17. 12. 2006 (UTC)
Povodně[editovat zdroj]
Nedokážu to napsat nezaujatě + správně, ale rád bych napsal, že metro je i protiatomový kryt a povodně 2002 byly (vyjma některých stanic) důkazem že funkčním.
- Spíš bych to nějak spojil i s tou informací, že metro mělo chránit před protržením orlické přehrady, kdy by voda vystoupala až na Václavské náměstí. --Aktron (d|p) 19:14, 1. 4. 2007 (UTC)
Připomínky[editovat zdroj]
Zaměřil jsem se především na věci, které by nemusely být každému jasné, a na věci, které by se v článku ještě mohly objevit.
- úvod by mohl pojmout víc informací
- infobox
Napětí - 750 V jm. - co to znamená?Typ metra - klasické metro, sovětského typu - znamená to, že jsou tam dva typy (klasické metro a metro sovětského typu) nebo jen jedno klasické metro sovětského typu?- Konstrukce a vytížení
- Proč se to jmenuje právě takhle,
když o vytížení tam není ani slovo? - Pražské metro je tzv. klasické „těžké“ metro, sovětského typu, tj. budované se snahou o co největší přepravní kapacitu. - Co znamená, že je těžké? Že se snaží o co největší přepravní kapacitu?
Nemělo by tedy být zmíněno lehké metro, v jehož článku je to vysvětleno? ražené tunely, hloubené tunely - Jaký je v tom rozdíl, krom toho, že jsou v různých hloubkách? Jak se to staví? ...- ochranný systém města - Bylo metro skutečně protiatomovým krytem, je jím i nadále? Probíhají k tomu v metru nějaká cvičení? Je metro jako kryt stále funkční, je na takovou situaci připraveno?
- Historie
- často chybějí konkrétní data - Nedlouho před invazí vojsk Varšavské smlouvy... - Jak dlouho, měsíc, dva, nebo víc? Jak dlouho se přestavovalo, kdy se vlastně začalo?
- Za normalizace přišel příkaz shora - Odkud, z NV, z KSČ, z Vlády, z Moskvy? Kdo za ním stál? O jaké nařízení šlo konkrétně? Kdy za normalizace?
Proč právě tady není uvedený přesný termín otevření metra, nejlépe i s časem?Proč se manifestace nezúčastnili prezident ani premiér? Nebyl tam taky někdo z Moskvy?- Jaktože linka metra, jejíž úsek byl postaven jako první nese označení C? Vůbec, proč byla zvolena písmena, a ne nějaké jiné názvy?
byly protipovodňové ochrany opraveny, vylepšeny, popřípadě doplněny po povodni?S obnovou metra, na kterou finanční náklady přesáhly 7,9 miliard korun, pomohly i zahraniční zdroje. O jaké zdroje se jednalo, soukromé, půjčky nebo od nějakých organizaci, států nebo EU?- Linkové vedení
- Co to je?
- Co jsou to spojky?
- Vozový park
- Co to je a k čemu slouží podbíjecí stroj?
- Co to je a k čemu slouží speciální vozík?
- Další připomínky
Hlášení v metru. Kdo je namouval/namlová/bude namlouvat? V tisku kolem toho něco před časem oběhlo. Jaká hlášení existují?- Sebevraždy v metru - jak ovlivňují jeho chod? Jak často se dějí? Jaká je proti tomu ochrana?
Aktuální informace o posledním velkém výpadku v metru.- Ekonomika metra. Jak ovlivňuje ekonomiku Prahy? Jaké jsou náklady na jeho provoz a údržbu? Jaké jsou předpokládané příjmy z metra. Jak je to s finanční a ekonomickou návratností provozu. Kolik přináší reklama? Kolik tam valstně reklama stojí? ...
- Jaké jsou náklady na stavbu metra v Praze?
- Jak je to se spory mezi Prahou a státem ohledně (ne)financování metra?
Zařadit vytížení metra (viz bod 4).Dobrý by byl gráfek vytížení metra během dne.- Zařadit některé návrhy z předchozích diskusí na této stránce.
- Nechat zkontrolovat nějakým češtinářem, aby se chyby odstranily najednou a ne po kouskách, místy se tam objevují.
- Některé odkazy se zbytečně opakují krátce za sebou, jiné jsou v tématu zbytečné.
- Možná se ještě trochu podívat na typo,
např. ing. Vladimír List, který se mi navíc za titulem láme mi nepřijde to pravé ořechové - Reference -
Je poměrně málo orefováno. V historii jediný ref, linkové vedení, kde je hodně statistických údajů dokonce žádný! atd. - Je vhodné používat v encyklopedii slova jako olympiáda
nebo velká voda?
Možná mě napadne ještě něco dalšího, takže kdyžtak připíšu. --Reaperman 20:02, 8. 9. 2007 (UTC)
Jak to vidím já:
- určitě
- infobox
- jo, to opravím
- jedno, další dvě slova upřesňují ty první. Zdá se že nejasné, čárka může pryč
- Konstrukce a vytížení
- Na vytížení bude podčlánek a některé statistiky se zapracují i do hlavního článku
- Se snahou o co enjvětší přepravní kapacitu jej navrhli projektanti, liší se tak od systému lehkého metra atp. Lehké metro se tam může přidat
- ražené se razí pomocí razícího štítu, hloubené se kopou z povrchu
- ano, je ohledně toho pahýl. Možno jej rozšířit
- Historie
- data lze dohledat v literatuře a já tak udělám
- totéž jako to předchozí, pokud to půjde najít
- Bude záležet na tom, co literatura a jiné zdroje nabídnou, čas problém nebude proč tam nebyl ten a ten asi ano. V literatuře je tahle pasáž definovaná obdobným způsboem jako náš článek
- Tak logicky - číselné označení by kolidovalo s tramvajemi, písmenné označení se používalo už i na prvních projektech, názvy linek slovně by byly zbytečný rusismus. Někde zdroj by se najít mohl, mám však silné tušení, že to nebude jen tak.
- Ano. Na metrowebu mají tuším i srovnávací galerii a lze jí narefovat
- dohledám
- Linkové vedení
- Linkové vedení je rozmístění linek v rámci určité sítě.
- Spojky mezi linkami (dvoukolejné A-C a C-A a jednokolejná B-C). Tuším že je to někde rozepsáno podrobněji, ono bude stačit jen pár vysvětlujících slov
- Vozový park
- Podbíjecí stroj slouží k podbíjení kolejnic. tedy aby se to nevysypalo do stran a koleje nesedly, pak by bylo zle
- Ohledně speciálních vozidel bude třeba více upřesňující seznam. Vyhledám v literatuře.
- Další připomínky
- Na lince B Eva Jurinová, na dalších linkách dohledám. Hlášení byla i stará, pak se měnila terminologie, nedávno například byla zvláštní se starými názvy stanic (<1990) na lince C
- Určitě, to by bylo třeba zařadit
- To by se mělo dát do dějin, ne do hlavního článku. Možná jen jako krátká zmínka k povodním, že to nebylo naposledy, co celé metro vypadlo.
- Ano, to by bylo třeba zajistit
- To bude na stránkách magistrátu, mohlo by se najít a orefovat (zařídím)
- Zatím jsem slyšel jen jedinou větu "Stát se přestal na výstavbě podílet"... Městu se to dost nelíbí, podle jeho tvrzení to "není nikde ve světě obvyklé"
- To bude v podčlánku
- ... pokud ovšem nebudou silně outdated
- ano, to jsem zmínil už při nominaci článku
- To je pro mě typické, bylo mi to vyčítáno už u nominace Sarajeva; nakonec jsem to tedy poupravil.
- pevné mezery byly doplněny, ale jen do některých částí a ne do článku celého. Při dalších úpravách tomu tak bude.
- O refech jsem se zmínil už v předešlých bodech. Ideální počet je podle mě tak 30+ pro NČ v současnou dobu
- Ano, protože když budeme neustále opakovat povodeň a olympijské hry, tak to bude vypadat dost nevábně... tj. že autor nemá dostatek kreativity. Je nutné hledat nějaká synonyma..
Dodatek:Prosím nové připomínky číslovat tak, aby navazovaly na tyhle a nevpisovat do tohoto seznamu další, jinak se v tom nikdo nevyznáme. Díky. --Aktron (d|p) 15:25, 14. 9. 2007 (UTC)
- ad 30 - Ono mi jde o to, že olympiáda je použitá asi třikrát a Olympijské hry jsem nenašel vůbec, u olympiád je problém, že těch se v Praze pořádá hodně, například fyzikální, matematická, v anglickém jazyce, ..., kdežto Olympijské hry jsou myslím jen jedny. U povodní souhlasím, že by tam měla být nějaká synonyma, těch protipovodňových něco je tam hodně, ale velká voda mi přijde tak trochu ... spíš bych nejdřív použil záplava nebo tak něco. --Reaperman 15:52, 14. 9. 2007 (UTC)
- Jasně. Potvrzuji rovněž, byl jsem kdysi dávno i na zeměpisný olympiádě. Onehdy mě někteří kritizovali, že jsem používal obraty typu "Bělehrad rozhodl" místo "Srbské rozhodnutí bylo".. Nevím co je na tom špatného. Velká voda se běžně používá, na tom nic zlého není - tedy narozdíl od olympiády, to by se mělo upřesnit. --Aktron (d|p) 15:55, 14. 9. 2007 (UTC)
Reference[editovat zdroj]
K referencím je třeba doplnit standardní informace, tedy autora a název odkazovaného materiálu, název média (webu...), datum nebo rok (je-li materiál datován) atd. --ŠJů 03:27, 15. 10. 2007 (UTC)
Styl[editovat zdroj]
Tento článek je sice poměrně rozsáhlý, ale to samo o sobě v žádném případě není známkou toho, že se blíží ideálu Nejlepšího článku. Naopak to může znamenat, že je vhodné rozčlenit téma do více článků.
Obsahově není článek příliš vyvážený: zatímco některé okrajové záležitosti jsou probírány detailně, o jiných není ani zmínka. (V kterém roce například začaly být zveřejňovány konkrétní jízdní řády metra? O kamerovém systému je toho málo, o informačním systému také)
I jazyková úroveň je velmi slabá. Kostrbaté formulace, podivné rádobypolitické úvahy, parazitní prázdná slova („právě“, „pak“), celé části vět tvořící pochybnou vatu atd. Nikdo není dokonalý a díky za každou snahu, ale nejlepší článek takhle vypadat nemůže – tenhle článek je spíš ukázkou polotovaru ve velmi raném a nedokonalém stadiu vývoje. Pokud však kandidatura pomůže zdokonalení článku, nebyla zbytečná. --ŠJů 03:40, 15. 10. 2007 (UTC)
Socialistické plány[editovat zdroj]
Tak jsem dnes četl týdeník Československá televize z roku 1980 a psali tam, že do do konce roku 1980 bude mít trať 20 km a do roku 2010 bude stát 90 km metra v Praze... takže koukám, že soudruzi měli naplánováno hodně dopředu... jen nevím, jestli to má cenu umísťovat do textu, tyhle jejich plány... jinak to bylo v čísle 19/1980, strana 3. Jeanis 18:06, 2. 11. 2007 (UTC)
Optimální hustota referencí?[editovat zdroj]
Článek je celkem dobrý i když je ještě co vylepšovat. Ale co nechápu je extrémní množství požadavků na zdroje, často i tam kde to nemá smysl. Když jsou za každou větou tři odkazy, nedá se takový článek pořádně číst. Navíc refovat informace typu "ke stanici Depo Hostivař byly přesunuty zastávky mnoha městských a příměstských autobusových linek", což je fakt nezpochybnitelný a velmi snadno dohledatelný mi přijde zbytečné. Navrhuji to projít a trochu pročistit. Nebo to udělám sám:-) Mirekk 18:26, 6. 1. 2008 (UTC)
- Jistě že k takovým věcem se nemusí doplňovat reference, myslím že někteří to s jejich požadavky přehánějí. Navíc se pak při tom množství takové reference těžko kontrolují. Třeba první, který jsem zkusil - 34 [2]- už neexistuje. --Packa 19:23, 6. 1. 2008 (UTC)
- Ten odkaz, který uvádíš jako referenci, vede na oficiální stránky Škody Plzeň. Jako člověk, který se zabývá víc tramvajemi a trolejbusy než metrem, jsem už někdy před Silvestrem přišel na to, že celé stránky Škodovky nějak nejedou. Rozhodně ale prosím nemažte odkazy na tyto stránky, protože se dá předpokládat, že Škodovka zrovna na nich dělá nějaké úpravy. Díky. --Harold 19:44, 6. 1. 2008 (UTC)
- To jsem rozhodně nechtěl ani naznačit :) Reference mají odrážet stav v době svého vložení a proto by se měly zachovat "napořád". Chtěl jsem na tom ukázat, že i u referencí platí, že méně je někdy více. --Packa 20:32, 6. 1. 2008 (UTC)
- Jasně. Já jenom kdyby to náhodou někdo (třeba Wikipedista:Mirekk, který se na to téměř hlásí :-)) chtěl pročistit. --Harold 20:38, 6. 1. 2008 (UTC)
Nene, všiml jsem si sice, že některé odkazy nejdou, ale nyní nejdou ani stránky celé Škodovky, takže jsem nic nemazal. To pročištění jsem myslel spíš u požadavků na zdroje, které jsou v některých případech zbytečné až nelogické. Mirekk 21:01, 6. 1. 2008 (UTC)
- Optimální hustota referencí je alespoň jedna u každého tvrzení. Problém je v tom, že co je zřejmé nám, nemusí být vůbec zřejmé našim potomkům nebo člověku, který se o problematiku hlouběji nezajímá nezajímá, nebo pochází z druhého konce světa. A ten by byl velmi rád, kdyby si mohl snadno ověřit, odkud informace pochází.
- Při velké hustotě referencí může čtení s tolika refy trochu obtěžovat. Ale to je technický problém - technicky se dá zařídit, aby čtenář příslušné refy neviděl, pokud je nechce vidět. Zatím, pokud vím, podobné nastavení v MediaWiki není, ale časem snad bude. Pak Váš problém odpadne. --Miraceti 21:02, 6. 1. 2008 (UTC)
Stejně jako se nedělá wikilink na úplně každé slovo pokud to nemá aspoň minimální souvislost s článkem, tak se nedělá ref ani u každé věty. Samozřejmě je třeba dokládat tvrzení neznámá, sporná, taková o nichž by někdo mohl pochybovat apod. Ale pořád je to hlavně encyklopedie, ne exaktní vědecká studie. Méně je někdy více... Mirekk 21:49, 6. 1. 2008 (UTC)
- Nikoli. Je třeba dokládat každé tvrzení. To, co je zdřejmé pro jednoho nemusí být zřejmé pro jiného. Samozřejmě jsou fakta, u kterých neexistenci refu lze tolerovat, ale je to tolerovaní chyby, nikoli program! Srovnávat to s wikilinky nemá smysl, wikilinky slouží ke zcela něčemu jinému. --Miraceti 18:46, 7. 1. 2008 (UTC)
- To ne, Miraceti. Encyklopedii neděláme pro naše potomky – za těch 25 let bude informační systém někde úplně jinde a dost možná, že vztahy mezi informacemi – tedy i reference – se budou vytvářet skoro automaticky. Wikipedii děláme především pro dobu teď, za rok nebo za 5 let. A abychom ji udělali dobrou, tak tam musíme dát všeho tak akorát: textu, obrázků, wikiodkazů i referencí. Jinak souhlasím, že „co je zřejmé nám, nemusí být zřejmé člověku, který se o problematiku hlouběji nezajímá“, ale tomu přece reference – zvlášť na odborný článek – vůbec nepomůže. Reference je tu především pro lidi, kteří problematice aspoň trochu rozumí (tím neříkám, že u půlky článků to nemůžeme být všichni). --Packa 20:39, 7. 1. 2008 (UTC)
Takže tady neplatí standardní citační pravidla? Tedy že se neodkazuje pokud jde o běžně známá fakta, významné události o kterých jsou serózní záznamy a důkazy, co je běžně známé a co jsou základní poznatky daného oboru?
-> Je tedy věta s pravdivými a ověřenými údaji bez referencí méně hodnotná, než věta s nesmysly a nepravdami ale s odkazem na jakýsi internetový plátek? (typu Novinky na které se zde běžně odkazuje, ale i blogy. To totiž nebývají zrovna spolehlivé zdroje...).
-> Můžete sem dát link na závazné pravidlo Wikipedie, které říká, že se musí dokládat naprosto každé, byť sebevíc banální tvrzení? Díky. Mirekk 20:26, 7. 1. 2008 (UTC)
Obrázek[editovat zdroj]
Nebylo by lepší na vrch infoboxu dát nějaký kvalitnější a výstižnější obrázek? Draceane 21. 6. 2010, 14:32 (UTC)
příspěvek anonyma[editovat zdroj]
Toto napsal anonym, chcete-li, přeformulujte to a klidně to tam dejte.: Mnohdy se ale STARÉ eskalátory v Pražském metru stávají místém vážných úrazů. Většinou se úrazy stávají podceněnou revizní kontrolou, kterou Dopravní podnik města Prahy musí prováďět každý rok. Nejvíce ůrazů se však stává malým dětem, které bohužel neví kam jak je eskalátor nebezpečný, a proto často končí amputovanými prsty či končetinou. Zagothal 10. 9. 2010, 18:38 (UTC)
- Zdroje o úrazech by se jistě našly, snad by se z nich dalo doložit i to, že úrazy se stávají častěji na starých eskalátorech a že na nových nebo upravených je riziko zřejmě nižší. Nevím ale o žádném zdroji, který by dokládal, že DP podceňuje nějaké periodické revizní kontroly (paradoxně, eskalátory v metru nebo na nádraží pravidelným revizím podle drážního zákona podléhají, zatímco eskalátory v obchodních domech ne) ani nevím o důvěryhodném zdroji, který by tvrdil, že zanedbání revizí by mělo nějakou příčinnou souvislost s nehodami. Každopádně detailní informace a analýzy patří do specializovaného článku Eskalátory v pražském metru a ne do obecného článku o pražském metru. --ŠJů 10. 9. 2010, 20:02 (UTC)
DČ[editovat zdroj]
Článek se mi líbí, je důkladný, srozumitelný a dobře napsaný. Požadavky na zdroje tam umí nalepit každý a nemůže to být důvod k odnětí DČ. Zdraví --Sokoljan 17. 10. 2011, 18:42 (UTC)
- Článek se mi také líbí, ale dovoluji si vyjádřit nesouhlas. Požadavky na zdroje opravdu může vylepit každý, neboť každý má mít možnost se dozvědět, odkud dané informace pramení, případně je v tom zdroji ověřit. Na Wikipedii lze uvádět pouze informace, které již předtím byly publikovány v nějakém netriviálním zdroji. Pokud autor tuto podmínku dodržel, nemůže být doplnění zdrojů žádný problém. Do vyřešení si proto myslím, že by se označení DČ mělo odebrat. Jan.Kamenicek 3. 12. 2011, 13:39 (UTC)
Provoz - počet vypravovaných vozů[editovat zdroj]
Shodně se zdrojem je uvedeno, že v provozu je v sedle 254 vozů - to při pětivozových soupravách nedává smysl. 109.239.67.112 14. 6. 2014, 10:22 (UTC)