Diskuse:Messerschmitt Me 262
Přidat témaČlánek je to zajímavý, bohužel je trošku pokažen tím, že je v něm srovnáváno nesrovnatelné. Gloster Meteor a Me 262 Schwalbe nelze srovnávat, jelikož výsledky těchto porovnání nejsou ze stejné doby. V době kdy Me 262 byl bojově nasazen, byl Meteor teprve testován jako prototyp. To že se vůbec povedlo Meteora I. dokončit (nebo chcete-li zkrátit čas jeho dokončení) je pravděpodobně otázkou toho, že po skončení války (německé kapitulaci) bylo několik Me 262 přelétnuto do Británie konkrétně na zkušební letiště ve Farnborough, kde se podrobil komplexním zkouškám. Následně po důkladném zkoumání draku 262 bylo teprve zjištěno co je na Meteoru "špatně" a teprve na základě odstranění těchto problémů byl dokončen! (resp. uznán schopným nasazení) Zcela konkrétně a nejzávažnější z těchto problémů byl tzv. "hadovitý pohyb" a stranová nestabilita, čož způsobvala krátká příď Meteoru. Tyto zcela vylučovaly jeho jakékoliv nasazení, protože i pokud následně přemanévroval Tempesta, tak ačkoliv by měl zbraně jakékoliv, tak bylo téměř nemožné ho zaměřit. Nemusím se již určitě dále zmiňovat o tom, že dnes by tedy bylo pouze předmětem nepodložených názorů a spekulací, kam by svými vylepšeními a úpravami už z bojových akcí dospěl Me 262 v době kdy Meteor byl dokončen a schopen prvních bojových nasazení. Je pochopitelné, že po kapitulaci německa se Me 262 již dále nikam nevyvíjel je i zcela možné, že Me 262 by měl v té době již zcela jinou výzbroj, ba dokonce i motory apod. Nejlépe o tomto porovnávání píše kpt. Eric Brown (kniha: Křídla Luftwaffe). Cpt. Eric Brown je Britské stíhací eso a následný zkušební pilot, který se osobně účastil zkoušek Me 262, osobně se podílel na vývoji Meteora a byl jedním z iniciátorů aplikací změn na Meteoru dle zkušeností z Schwalbe. Mimo jiné dle názoru tohoto autora byl toho času Me 262 zcela nepřekonatelný a Meteor v téže době jeho kvalit a možností nasazení zdaleka nedosahoval. Těžko by se hledal někdo kompetentnější k tomuto závěru než-li právě Eric Brown, jelikož je zcela jistě velice málo lidí, kteří by měli bohaté osobní zkušenosti a nalétáno mnoho hodin zkušebních letů s oběma stroji. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 81.201.62.39 (diskuse)
- K tomu bojovému nasazení bych pouze připodotknul, že 616. peruť RAF získala plně operační status s Meteory Mk. I v první polovině srpna 1944, Luftwaffe do konce září téhož roku stále prováděla ještě operační testy stíhacích Schwalbe u Erprobungskommando 262/Kommando Nowotny. s pozdravem -87.249.145.69 6. 11. 2012, 16:16 (UTC)
- p.s.: Pokud jde o první střetnutí se vzdušnými protivníky (tj. včetně v rámci ještě zkušebního provozu) tak v případě Messerschmittu 262 je to 26. 7. 1944 (Lt. A. Schreiber od Ekdo 262 nárokoval sestřelené Mosquito 544. perutě RAF, nárok nepodložen spojeneckými zdroji, resp. dotyčný stroj byl poškozen ale bezpečně doletěl na základnu); pokud jde o Meteor tak F/O T.D.Dean a F/O J.K.Rodger 4. srpna 1944 sestřelili po bezpilotní střele Fi 103 (v té době byla s Meteory operační stále jen jedna letka 616. peruti), tj. žádný zásadní rozdíl mezi oběma stroji pokud jde o dobu schopnosti bojového nasazení zde nevidno; poválečné britské zkušenosti s Me 262 udánlivě nutné k dovedení Meteoru do prakticky použitelné podoby jsou pak, z očividných důvodů časových, zcela mimo hru.-87.249.145.69 9. 11. 2012, 13:40 (UTC)
Datum vyřazení z čs. letectva[editovat zdroj]
Co na to monografie typu z nakladatelství MBI? Na straně 53 se píše: „Naše veřejnost se s vojenskými Turbínami, jak byl typ lidově přezdíván, seznámila na vojenské přehlídce 9. května 1951. (…) Krátce po přehlídce (…) byla 5. stíhací letka rozpuštěna a její S-92 i CS-92 rozptýleny po republice jako učební pomůcky mechaniků.“ Rok 1957 bych tedy v článku zaměnil za 1951 — je možné, že pozdější datum odkazuje na vyřazení z učilišť, což už je ovšem něco jiného. — Tobermory 11. 1. 2010, 16:50 (UTC)
- Na en: to bylo nedávno v tomto smyslu upřesněno, ale tam mají jasně řečeno, že jde o datum kdy 'the aircraft left military or revenue service', zatímco tady jsem definici nenašel. Roky 1957/1958 (což lze opět upřesnit i podle MBI, resp. popisek fotografií na zadní předsádce(?) - nemám publikaci nyní k disposici) jako nejspíš vztahující se k době kdy dosavadní pozemní učební pomůcky definitivně skončily ve šrotu anebo museu. Osobně mám za to, že rok 1951 (kdy v ČSR začala seriová produkce S-102 a při přecvičování pilotů asi naprosto stačily Jaky 23) jako datum uzemnění a delegace k výcviku mechaniků je jako datum vyřazení mnohem realnější než rok 1957, kdy tyto draky šly do šrotu. Ještě bych ale chvilku počkal, jestli někdo nepřijde s dalším upřesněním. --Zet (kontakt|příspěvky) 13. 1. 2010, 15:32 (UTC)
- Já bych se skutečně přidržel roku 1951 — prohlížel jsem si teď znovu monografii od MBI a v Tebou zmiňovaných popiskách fotek je uvedeno doslova: „Jeden z československých S-92, PL-01, sloužil v padesátých letech jako učební pomůcka v Protiletadlovém učilišti v Olomouci,“ a „Stejný letoun na konci své kariéry — letiště Olomouc-Holice, rok 1957. Jako většina německých strojů, i tento exemplář skončil v roce 1958 ve Sběrných surovinách.“ Nevím, jak přesně probíhal výcvik protiletadlovců, nicméně ačkoliv se dá předpokládat, že S-92 nestály jenom na zemi, skutečně bych to změnil na rok 1951; u zavedení ve výzbroji bych se přidržel bojových jednotek. Tobermory 16. 1. 2010, 20:43 (UTC)
- V Protiletadlovém učilišti Olomouc sloužila jedna S-92 jako statický exponát v rámci tzv. leteckého kabinetu učiliště - což byla (kromě modelů letadel za účelem výcviku poznávání siluet) polooficiální sbírka několika veteránů (2 x S-97, Avia S-199, CB-32, Avia B-33) i novějších letounů (S-102), kterou tam udržoval jistý npor. Jaroslav Janečka (do doby kdy byl přeložen do Košic a sbírka byla pro nezájem ostatních v učilišti nejdřív přemístěna na letiště Olomouc-Holice a Nedřetín, aby pak byla urychleně sešrotována) tamní učitel taktiky (a pozdější spoluzakladatel a první ředitel Exposice letectví a kosmonautiky Vojenského musea VHÚ), pod záminkou že jde o učební pomůcky. K historii leteckého kabinetu eksistuje, pokud je mi známo, jedině Rajlichův článek "Bílá místa naší historie aneb letecký kabinet protiletadlového učiliště v Olomouci" (HPM 9/2004 s.30-32), kde nemá dost informací o tom kdy a jak byla ta sbírka založena ani o předchozích osudech vystavených letadel, ale předpokládám, že kdyby eksistovaly informace o tom, že tam S-92 užívali letově, byť v nějaké pomocné roli, tak by to zmínil. Mimoto článek naznačuje (právě v popisce k S-92 PL-01), že před zajištěním krytých prostor pro kabinet jeho exponáty také parkovaly pod širým nebem, což by nejspíš nevypadalo na letově používané stroje.--Zet (kontakt|příspěvky) 20. 1. 2010, 13:10 (UTC)
Rok 57 mám prej na svědomí já ;), ale okolnosti už sem zapoměl, asi sem se jenom upsal, tže to bude asi fakt rok 51--Rottweiler 21. 1. 2010, 12:30 (UTC)
- Takže výborně, já to co nejdřív přepíšu na 1951, pokud možno i s úplným refem.--Zet (kontakt|příspěvky) 21. 1. 2010, 13:02 (UTC)
Výroba - komplex Reimagh[editovat zdroj]
Zdravím všechny. Pokud by se našel někdo ochotný, bylo by skvělé, kdyby odstavec "Výroba" doplnil o informace o podzemním komplexu Reimagh. To by v článku o Me 262 určitě nemělo chybět. (viz https://de.wikipedia.org/wiki/REIMAHG) Děkuju. 88.101.239.148 12. 10. 2016, 12:01 (CEST)