Diskuse:Medvěd lední

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Tobartos v tématu „WP:Q

Největší suchozemská šelma?[editovat zdroj]

'Je to nesmysl !!!!!! Největší suchozemská šelma je medvěd Kodiak nikoliv Lední medvěd. Píšete nesmysly !!!!!!! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.179.148.53 (diskuse) 23. 2. 2007, 23:47 (CE(S)T)

Obávám se, že u těchto šelem už vše odvisí od toho, jak se to měří. Jde o výšku, nebo objem? Jde o porovnávání zvířat v jejich běžných rozměrech, nebo porovnávání rekordmanů? Cinik


Co to melete nejvetsi zdokumentovany ledni medved mel necele 4m kdyz se postavil na zadni a vazil 945 kg tak tady nepiste nesmysly!!!! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 78.157.164.66 (diskuse) 16. 9. 2007, 21:51 (CE(S)T)

Kodiak je sice velky ale jeho maximalni prokazana hmotnost byla necelych 700 kg! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 78.157.164.66 (diskuse)

Doložte to prosím odkazem na ty údaje. Vizte wikipedie:ověřitelnost, pokud je to tu špatně, mělo by se to opravit na základě věrohodných zdrojů. --Postrach 21:10, 16. 9. 2007 (UTC)

Mapa rozšíření[editovat zdroj]

Měl bych námitky proti použité mapce rozšíření. Na Islandu se lední medvěd nevyskytuje, oproti tomu na Špicberkách nebo na Nové zemi ano. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 81.30.244.4 (diskuse) 10. 2. 2010, 10:05 (CE(S)T)

WP:Q[editovat zdroj]

Ján Kepler[editovat zdroj]

Zdravím. První připomínky:

  • jako zdroj je bakalářská práce dost nevhodný (Reprodukční chování medvěda ledního), informace určitě budou i jinde
    KomentářKomentář Aha, no, něco jsem z toho použil. Ony v té práci jsou vypsány zdroje, ale nevím jestli bude vhodné je do článku umístit, když je nemám u sebe a nelze to překontrolovat. --Tobartos (diskuse) 8. 6. 2020, 10:09 (CEST)Odpovědět
  • v článku je mnoho odkazů na běžné pojmy jako metr, kg, tuna, vyhodil bych i odkaz na námluvy, ekologie, pevnina, čeleď atd.
  • úvod mi přijde trochu dlouhý a některé informace y tam nemusely být (detroitská zoo?, vyhodil bych i CITES, apod.)
  • naopak v úvodu chybí celkem důležitá informace o prvním popsání tohoto druhu
  • V současné době jsou to patrně nejtěžší dravá zvířata žijící na souši – co jste chtěl naznačit tím patrně? Buď to jsou nebo nejsou.
  • taktéž poměrně malá s hmotností 450 až 900 gramůpoměrně je neurčité, ale hned za tím je konkrétní hmotnost, tedy sjednotit

Zatím vše. --Ján Kepler (diskuse) 8. 6. 2020, 07:16 (CEST)Odpovědět

Vachovec1[editovat zdroj]

Zatím jen v rychlosti k závěrečným sekcím textu:

Vztah s lidmi
Chov v Zoo
  • Prosím vyhodit podrobnosti o chovu v Zoo Praha, zachovat pouze zásadní informaci o světovém prvoodchovu mláděte. Podrobnosti o expozici a chovaných jedincích patří do samostatného článku (kdyžtak založit a přesunout to tam).
  • NevyřešenoNevyřešeno Rozhodl jsem se vrátit původní text o Zoo Praha zpět a to z několika důvodů; řada jiných DČ obsahuje tytéž informace (nevidím pak smysl v tom, proč zrovna tento by neměl), samotný článek o Zoo Praha není zrovna v nejlepším stavu a kdovíkdy bude, a pak podrobnější informace o zoo, která poprvé úspěšně odchovala mládě, jsou poměrně na místě. Tobartos (diskuse) 15. 7. 2020, 13:03 (CEST)Odpovědět
  • Bylo by vhodné doplnit, proč ty odchovy v zoo mají nízkou úspěšnost, proč je chov tak problematický.
  • Ref 122 (druhý ref za prvním odstavcem sekce, bystrčník) přesměrovává na stránku sázkové kanceláře. Nutno opravit: buď dohledat někde v archivu, nebo vyhodit a nahradit.
  • Ref 124 (čtvrtý ref za prvním odstavcem sekce, ZOO Brno) vede na obecnou stránku se zprávami ze ZOO. Také nutno opravit.
Fotogalerie
  • Proč morfologie tlapy či lebky? Je u toho nějaký popis, rozměry atp.? Není.

--Vachovec1 (diskuse) 8. 6. 2020, 18:22 (CEST)Odpovědět

--Vachovec1 (diskuse) 9. 6. 2020, 13:57 (CEST)Odpovědět

Hagar[editovat zdroj]

Děkuji za moc hezký a kvalitní článek. Zkontroloval jsem fyzický vzhled a připomínky rovnou upravil. Tato část tedy v pořádku. Prosím o laskavé doplnění zdroje k informaci, že si medvěd při lovu zakrývá čenich tlapu (pokud je uveden později, tak zvážit i jeho uvedení u této informace). Hagar (diskuse) 8. 6. 2020, 21:46 (CEST)Odpovědět

Zdroj přidán. Hagar (diskuse) 10. 6. 2020, 07:59 (CEST)Odpovědět
Děkuji mnohokrát, obzvláště za Vaši aktivitu a pomoc. Budu jen dobře, kdy tam ještě něco dopište, pokud máte přístup k lepším zdrojům. Tobartos (diskuse) 11. 6. 2020, 11:43 (CEST)Odpovědět

Whitesachem[editovat zdroj]

Zdravím, díky za rozšíření článku. Budu doplňovat postupně, a případně kontrolovat, abych neměl stejné připomínky jako jiní recenzenti.

1) Technické věci

  • U referencí doplnit (či opravit) autory, názvy děl/článků, data vydání - vše nejlépe do šablon, to už je dnes standard. Jde o refy 27, 45, 55, 63, 72 (příjmení autora určitě není December 2011), 88, 113, 115, 116, 119, 120, 121, 123. Možná jsem nějaký vynechal, nevím.
    • NevyřešenoNevyřešeno Jelikož byly přidány další reference a některé refy upraveny, tento můj seznam již neplatí. Proto píšu znovu a jen obecně - na DČ je potřeba refy projít a ověřit jejich funkčnost a správné údaje. Nelze přitom 100% spoléhat na automatické vytváření citací, na tzv. citoid, který občas dělá chyby (například při citování biolibu, ale i jiných webů).
Reference jsem všechny prošel. Dvě nefunkční odstraněny, tři neověřeny - nejsem registrován na příslušných stránkách. V.Kunc (diskuse) 1. 7. 2020, 08:34 (CEST)Odpovědět
  • minimálně dva refy jsou nefunkční (42, 51), tak by stálo za to je projít.
  • U reprezentativních obrázků doplnit alternativní text/popis.
  • Nezlomitelné mezery - až na konci recenzního řízení, když už se nebude text příliš měnit.
  • Proč jsou v článku dvě mapy rozšíření?
VyřešenoVyřešeno Přehlédnutí.--Tobartos (diskuse) 9. 6. 2020, 19:20 (CEST)Odpovědět

2) Jméno zvířete - nezkoumal jsem, ale jsou nějaké solidní zdroje na jméno „bílý medvěd“? Není to jen hovorové označení? Vím, že BioLib uvádí jako alternativu pouze „medvěd polární“ (v běžné řeči se používá i prohozeně, tedy polární medvěd).

VyřešenoVyřešeno Vím, že jsem to slyšel, nebo někde četl. Našel jsem pak akorát "slušnější" zdroj, knížku psanou tak trochu staročesky, v níž se o medvědech píše a zmiňuje se i to, že se nazývá též bílý. Nemyslím si ale, že je to nějak důležité, tudíž klidně pryč s tím.--Tobartos (diskuse) 9. 6. 2020, 19:20 (CEST)Odpovědět

3) Rozšíření - hned první věta hovoří o celé Arktidě a Severním ledovém oceánu, ale mapa v infoboxu vynechává oblast úplně na severu, zhruba severní pól a okolí. Jak to tedy je? Nebude to něco ve smyslu, občas tam zabloudí, ale v zásadě tam trvale nežijí?

4) Taxonomie - „Původně byl lední medvěd řazen do vlastního rodu Thalarctos...“ Původně ho přeci Phipps zařadil do rodu Ursus, tak kdy byl přeřazen do rodu Thalarctos?

VyřešenoVyřešeno.--Tobartos (diskuse) 9. 6. 2020, 19:20 (CEST)Odpovědět

Zatím takto, ještě budu pokračovat. Whitesachem (diskuse) 8. 6. 2020, 22:30 (CEST)Odpovědět

5) Fyzické vlastnosti

  • Existuje někde i údaj/údaje o průměrné hmotnosti? Rozpětí samců 300 až 800 (případně až 1000) kg je extrémně hodně. Je nějaký medián, či průměr? Uvádí se pokles hmotnosti v letech 1984-2009, ale z kolika na kolik? Vím, že to je takové ošemetné, záleží na vykrmenosti, stavu ledu, ročním období atd.
Kloním se k názoru ponechat v současné formě. Zbytečně bychom zabíhali do příliš podrobných detailů. Možná uvést ten medián, který je cca 450 Kg. Možno použít s citací: https://zslpublications.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1017/S0952836902000377 . Váha hodně záleží na místě výskytu. V případě detailních čísel by bylo třeba zmínit, že jde jen o odhad podle šířky hrudníky. Lední medvědy je obtížné vážit. Výsledkem by byl dlouhý a nečtivý odstavec. Hagar (diskuse) 9. 6. 2020, 13:03 (CEST)Odpovědět
Myslím, že čtenáře (mluvím tedy za sebe) statistické údaje například hmotností a délek zajímají (samozřejmě nechoďme do extrémů a neuvádějme délku každé kosti). Když třeba píšu o různých sršních, tak se snažím doslova do úmoru hledat dostupné údaje o délkách a hmotnostech, ač je to mnohdy obtížné a zdrojů na to je minimum. A vůbec jsem nemyslel, že se ten rozptyl 300-800 kg má vymazat. Podnět směřoval k doplnění nějakého průměru či mediánu. Whitesachem (diskuse) 9. 6. 2020, 13:28 (CEST)Odpovědět
VyřešenoVyřešenoSouhlas. Medián doplněn. Hagar (diskuse) 9. 6. 2020, 13:31 (CEST)Odpovědět
OtázkaOtázkaHledal jsem v uvedeném zdroji a to, že medián je 450 kg, jsem tam nenašel. Na jaké přesně straně to je? Je tam ovšem několik zajímavých informací, které by bylo přínosné do článku přidat. Whitesachem (diskuse) 9. 6. 2020, 22:15 (CEST)Odpovědět
VyřešenoVyřešeno Opravím znovu. Nevědecký výčet z grafu 5. Nemyslím, že by někdo počítal medián ze všech populací, ale je tam chyba - uvedl jsem pouze samce. Doplním samici a další zdroj, kde je číslo 450 kg přímo ukázano v grafu (fig. 3 a 4).Hagar (diskuse) 9. 6. 2020, 23:10 (CEST)Odpovědět
Ještě jsem upravil dle zdrojů. Různé populace mají různé hmotnosti, to je potřeba zdůraznit, zmiňují to i uvedené zdroje. Whitesachem (diskuse) 10. 6. 2020, 20:43 (CEST)Odpovědět
VyřešenoVyřešeno Beru za hotové, děkuji oběma za doplnění. Tobartos (diskuse) 11. 6. 2020, 11:34 (CEST)Odpovědět
  • „Zubní vzorec většiny jedinců vypadá takto I 3/3, C 1/1, P 2-4/2-4, M 2/3“. Jsou jedinci, kteří mají jiný zubní vzorec? Ten rozptyl v počtu premolárů je daný věkem nebo něčím jiným?
VyřešenoVyřešeno Zdroj, z kterého jsem čerpal, zatím nějak nefunguje. Nevím co tím bylo myšleno. Odstraněno a ponechán vzorec od Stirlinga (ostatně jako má en-wiki).--Tobartos (diskuse) 9. 6. 2020, 19:20 (CEST)Odpovědět
Ten vzorec byl v pořádku, on může být odlišný počet premolárů, které jsou rudimentární. Mně bylo divné slovo většiny - to by naznačovalo, že někteří jedinci mají ještě jiný zubní vzorec. Whitesachem (diskuse) 10. 6. 2020, 20:43 (CEST)Odpovědět
  • „Pokud je medvěd lední donucen okolnostmi, dokáže běžet rychlostí až 40 km/hod, tedy téměř stejně rychle jako kůň (ten dosahuje výrazně větší rychlosti hlavně při dostizích).“ Myslím, že jsme to snad už řešili. To přirovnání rychlosti ke koni imho hodně pokulhává (ač to zdroj, což je brožura pro děti od 10 do 13 let, zmiňuje) a mohl bych přinést x argumentů, proč to tam nedávat. Průměrný čtenář si jistě dokáže představit kolik je 40 km/h. Jinak některé zdroje udávají, že se při vyšších rychlostech rychle přehřívá (!) a musí zpomalit
KomentářKomentář Ano, nějaká "diskuze" proběhla. Osobně si nemyslím, že je to nereálně. Viděl jsem medvěda (nebyl to sice lední), co poměrně vytrvale doháněl cyklistu, který před ním ujížděl a doslova se ho nemohl zbavit. Nevím teda, kolik přesně jel, ale určitě rychlostí okolo 30 až 40 km/h to bylo. Píše to více zdrojů, možná nebudou extra věrohodné, ale zmiňuje se o tom i anglická wiki (tím nemyslí, že to co má anglická, musí byt vždy pravdivé a jednoznačně v pořádku, spíše jen jde o další bodík, který mě utvrzuje k ponechání). Zrovna tak jsem si něco přečetl o koních a jejich běhu. V přírodě, kde nemusí běhat ze všech sil a nikdo do nich nebuší bičem, se pohybují jen zřídka rychleji, než 40 km/h. Šlechtěný, k tomu určený trénovaný kůň není dílo přírody, ale skoro stroj, který pak opravdu dosahuje převratných rychlostí, až může uhynout vyčerpáním, nebo se na zranění. Takhle se žádné divoké zvíře přirozeně nechová. Samozřejmě, že rychle neběží dlouho, což uváděla hned následující věta (ačkoli ten, kterého jsem viděl na záběru, byl tedy slušně vytrvalý). Přesto jsem to tedy, na Váš popud, alespoň lehce přeformuloval a "zpochybnil".--Tobartos (diskuse) 9. 6. 2020, 19:20 (CEST)Odpovědět
Přidal jsem zdroj z roku 2000. V odborném článku se autoři vyjadřují, že maximální rychlost ledního medvěda nebyla zatím zdokumentována a uvádějí 30-40 km/hod jako maximální jimi náhodně pozorovanou rychlost. Víc se k tomu asi nedozvíme. Hagar (diskuse) 9. 6. 2020, 19:53 (CEST)Odpovědět
Dobře zkusím to znovu vysvětlit. Myslím si, že prostě není vhodné přirovnávat rychlost medvěda ledního ke koni. 1) Proč tam to přirovnání vlastně má být? Vůbec mi to není jasné 2) Co je to „kůň“? K jakému koni je přirovnáván? Pivovarský valach? Lesní tažný? Závodní? Kůň zapřahovaný do kočárů? Arabský plnokrevník? Mustang?... Je to stejné, jako napsat, že běhá stejně rychle jako pes... Hned se nabízí otázka, jaký pes? Buldog? Chrt? Čivava? Bernardýn? Německý ovčák? Průměrný ořech? To přirovnání je nicneříkající a extrémně nepřesné. 3) Navíc si dovedu představit, že prakticky každý "normální" kůň, jemuž půjde o život, vyvine rychlost vyšší než 40 km/h, samozřejmě na příhodném povrchu. Ale to je jen má představa a naše představy a pozorování by zde neměly hrát roli. 4) Zdroj pro toto přirovnání je podle mě na hraně pro DČ - je to kniha určená 10-13letým dětem. Chápal bych přirovnání k rychlosti medvěda hnědého (grizzlyho), který vyvine zřejmě podstatně vyšší rychlost (viděl jsem údaje 50 až 56 km/h), než medvěd lední. Whitesachem (diskuse) 9. 6. 2020, 22:15 (CEST)Odpovědět
VyřešenoVyřešeno Musím uznat, že máte pravdu. Tohle mi nějak nedošlo. Ani to tam opravdu nemusí být. Něž jste mi otevřel oči, zdálo se mi zajímavé takovéto porovnání, třeba právě pro ty mladší čtenáře, ať si dokážou představit. Zkrátka, že lední medvěd není jen tlustá bílá koule, ale poměrně mrštné zvíře. Tohle je ale spíš zavádějící, odstraním. Tobartos (diskuse) 9. 6. 2020, 22:38 (CEST)Odpovědět

Tak další várka. Teď musím přerušit, tak pokračování příště. Whitesachem (diskuse) 9. 6. 2020, 12:38 (CEST)Odpovědět

6) Úvod - „Samec váží obvykle 300–800 kg, ale před začátkem období zimního klidu (tedy zcela vykrmeni) dosahuje hmotnosti pravděpodobně až jedné tuny.“ Tuto větu bych navrhoval přeformulovat (i ze stylistického hlediska - kombinuje se zde jednotné a množné číslo), protože z ní vyplývá, že samci váží běžně 300 až 800 kg a před obdobím zimního klidu 800 až 1000 kg, což není pravda. Mělo by být jasné, že i vykrmení samci mají do 800 kg a ten tunový exemplář je extrém. (K tomu tunovému samic jen taková poznámka na okraj: já osobně jsem k té 1 tuně skeptický. Všechny vědecké seriózní zdroje udávají hmotnost 300 až 800 kg a pak je zde pár populárně naučných a tam je ta maximální hmotnost 1002 kg. Mám takový dojem, že to číslo skuteční vědci berou s rezervou a proto ho nezmiňují. V článku bych ho každopádně nechal, protože nezpochybnitelné zdroje na to jsou). Možná vám přijde, že tady řešíme dokola to stejné a bazírujeme na detailech, nicméně bavíme se tady o rekordních hodnotách mezi všemi masožravci a tato čísla je potřeba v DČ mít pečlivě zvážená a ověřená. Whitesachem (diskuse) 11. 6. 2020, 10:44 (CEST)Odpovědět

  • VyřešenoVyřešeno To je v pořádku kolego, takhle by to mělo být (nejsem zastáncem ani příliš útlého rozpětí, které je obvykle způsobeno nedostatečným výzkumem, ale ani příliš "silných" údajů, které vznikají spíše z představivosti anebo z velmi hrubého odhadu, a nemají kdovíjak vědeckou hodnotu). Tobartos (diskuse) 11. 6. 2020, 11:34 (CEST)Odpovědět

7) Biologie a ekologie

  • chybí mi zmínka o velikosti teritoria či území, v němž migruje. Zdroje uvádějí, že jde o šelmu s největšími domovskými územími ze všech, až stovky tisíc kilometrů čtverečních.
  • Možná by stálo za to více rozvést, že ač obvykle samotářští, i nepříbuzní dospělci spolu občas tráví čas, hrají si a dokonce i spí spolu (viz enwiki, uvádí to i Hunter ve Field Guide to the Carnivores of the World).
  • (Potrava) - „Za pochodu dokáže pozřít hned několik zatoulaných kuřat. Rozrušení ptáci si často pomáhají navzájem a několikanásobně větší šelmu odhání dotěrnými nálety. Větší druhy ptáků dokážou medvěda bolestivě klovnout.“ Toto prosím ozdrojovat.
  • (Rozmnožování) „Zajímavostí také je, že mláďata z jednoho vrhu nemusí mít stejného otce; samice se může pářit s vícero samci, ale především dokáže oplodněné vajíčko znovu „uvolnit“.“ Co to znamená znovu uvolnit oplodněné vajíčko?
    • Stále NevyřešenoNevyřešeno
VyřešenoVyřešenoNepodařilo se mi ověřit ve zdrojích ani najít vysvětelní. Prosím o případné laskavé upřesnění a doplnění. Zatím věta odstraněna. V.Kunc (diskuse) 1. 7. 2020, 08:34 (CEST)Odpovědět
  • (Březost...)
VyřešenoVyřešeno Doplněno V.Kunc (diskuse) 23. 6. 2020, 11:31 (CEST)Odpovědět
  • skutečně si doupě hloubí v listopadu a prosinci? koukal jsem do dvou zdrojů, tam hovoří o konci srpna, září až listopadu, resp. že nejčastěji to je v říjnu.
Prosím, opravte. Tuto informaci jsem nenalezl. V.Kunc (diskuse) 23. 6. 2020, 11:31 (CEST)Odpovědět
  • zdroje udávají porody od listopadu do ledna, většinou prosinec a leden.
Upravil jsem v textu. Formulace zní jednoduše, ale informaci jsem ověřil. Ve zdroji se píše, že nejdřívější porod popsal Harrington (1968) 30. listopadu. Medián na začátku prosince. O lednu se nepíše. Pokud máte zdroj, prosím, doplňte. V.Kunc (diskuse) 23. 6. 2020, 11:31 (CEST)Odpovědět
  • „Mláďata se...rodí téměř holá (pokryta jen krátkou měkkou srstí)“. No asi by bylo vhodné lépe formulovat - vypadá to pak, že mláďata vlastně jsou téměř bez srsti nebo je ta srst prakticky k ničemu, co jsem pochopil ze zdrojů, tak srst mají, ale prostě jemnou.
VyřešenoVyřešenoV.Kunc (diskuse) 23. 6. 2020, 11:31 (CEST)Odpovědět
  • „Dožívají se vzácně až 25 let, jen zcela výjimečně žijí i déle“ - ADW udává 25 až 30 let, totéž Hunter, DeMaster a Stirling 20 až 30 let, možná by se mělo zjemnit to tvrzení, že vzácně, ač je jasné, že většina medvědů umře dřív.
VyřešenoVyřešenoV.Kunc (diskuse) 23. 6. 2020, 11:31 (CEST)Odpovědět

[editovat zdroj]

Prošel jsem připomínky recenzentů. Myslím, že jsou všechny cenné, ale článek již dosáhl úrovně DČ. Při splnění všech připomínek bych doporučil nominaci na NČ. Jedná se o kvalitně zpracovaný text s kvalitními oponenturami. Prosím, oponenty, o laskavé upřesnění kritérií, která považují za nutná pro udělení stříbrného puzzlíku, pokud jsem nějaké důležité opomenul. V.Kunc (diskuse) 23. 6. 2020, 11:36 (CEST)Odpovědět

Ta bakalářská práce, tu za věrohodný zdroj nelze považovat. Ty informace musí být i jinde. --Ján Kepler (diskuse) 23. 6. 2020, 11:38 (CEST)Odpovědět
VyřešenoVyřešeno Myslím, že bakalářská práce může být i kvalitnější zdroj, než mnoho informací z webových stránek. Zdroj jsem neodstranil, ale vždy k němu přidal alespoň jeden dokládající stejný fakt. V.Kunc (diskuse) 24. 6. 2020, 17:48 (CEST)Odpovědět
Nespěchejte, prosím. Ještě jsem to nedočetl a u X refů stále vidím nic než Wayback Machine, nesmyslné autory jako Friday, Ondřej Zicha či nepřevedené refy do citačních šablon (vím, že to není úplná povinnost, nicméně je to u DČ dobrým zvykem). A některé dle mě důležité připomínky nejsou vypořádány. Jinak, abych to poněkud urychlil, přejdu rovnou na opravování údajů dle zdrojů, připomínkovat budu jen věci zcela nejasné a sporné. Whitesachem (diskuse) 23. 6. 2020, 20:20 (CEST)Odpovědět
Jasně. Přišla by mi jen škoda se zaseknout. U takhle velkého a čteného tématu bych se snažil jít opravdu postupně a zaměřit se, abychom měli "jen" DČ připomínky a případné náročnější až k NČ. Díky! V.Kunc (diskuse) 24. 6. 2020, 17:48 (CEST)Odpovědět
Tak jsem dočetl (při tom něco doplnil či upravil) a výše zdůraznil dle mého důležité námitky, které brání udělení DČ. Zásadní je především to projití a opravení/doplnění některých referencí. Připomínám také alty. Pak si myslím DČ nic nebrání. Whitesachem (diskuse) 30. 6. 2020, 19:40 (CEST)Odpovědět
Zkontroloval jsem zatím funkčnost referencí 1-20. Některé vyžadují přístup přes univerzitu, což asi může vyvolat zdání jejich nefunkčnosti. Dodělám zbytek později. V.Kunc (diskuse) 30. 6. 2020, 23:17 (CEST)Odpovědět
Alty jsem doplnil. Reference zkontroloval a případně opravil. Tedy vše vyřešeno. Gratuluji k moc hezkému Dobrému článku a děkuji za kvalitní recenze! V.Kunc (diskuse) 1. 7. 2020, 08:34 (CEST)Odpovědět

Pánové, chtěl bych se omluvit za prodlevu. Znovu jsem se chtěl zapojit a jsem překvapen, že je již v podstatě hotovo. Od minulé zkušenosti jsem očekával mnohem více výhrad, takže pro mě jistý krok kupředu. Jenom to zběžně projedu a případně upravím, doložím zdroji to, co se nenašlo. Se vším jinak souhlasím. Moc děkuji všem, především ale kolegům @Whitesachem: a @Vojtěch Kunc:, za Vaši rychlou a zároveň precizní aktivitu, za můj záskok, vůbec v těchto slunečných dnech. Asi je lepší (rychlejší) rovnou to tam doplňovat, než se tázat např. na měsíce v období rozmnožování, které se zdroj o zdroje liší (v závislosti na lokalitě aj.). Čím více se něco rozepíše, zkrátka čím více možností - zdrojů, tím lépe (a lepších zdrojů obzvláště). Ještě jednou upřímné díky. Tobartos (diskuse) 1. 7. 2020, 13:25 (CEST)Odpovědět

@Tobartos, Vojtěch Kunc: Předně díky Vám oběma za práci na tomto článku, který si DČ rozhodně zaslouží. Nicméně neodpustím si jednu kritickou poznámku, kterou asi tušíte kam budu směřovat. Jen tak pro zajímavost si projděte mé poslední editace v článku týkající se referencí - ty obsahovaly desítky nesmyslů, chyb a nepřesností, které si imho DČ nemůže dovolit. Už jsem to psal jednou, píši to znovu - nelze bezhlavě spoléhat na automatické vytváření refů citoidem - ten mnohdy dělá chyby (například u BioLibu tvrdošíjně uvádí jako autora Ondřeje Zichu, který je tuším hlavní administrátor toho webu, ale nikoliv autor všech článků) - je potřeba alespoň zběžně to po něm zkontrolovat... A přitom se v klidu uvede, že má námitka byla vyřešena - nebyla! Tak to pak nemusím psát recenze. Je mi jasné, že je snaha recenze urychlit, někdy to fakt stojí otřesně dlouho a nic se neděje, ale i urychlování má své meze. Berte tu mou kritickou poznámku jako podnět pro příště a zároveň jako takové ulevení od úmorné kontroly a opravování referencí. Howgh :-) Whitesachem (diskuse) 1. 7. 2020, 20:34 (CEST)Odpovědět
Na editace jsem koukal. Děkuji moc za opravení. Myslel jsem, že se připomínka týká funkčnosti online odkazů. V.Kunc (diskuse) 1. 7. 2020, 21:40 (CEST)Odpovědět
@Whitesachem: Taky jsem sledoval a nejsem si jistý, jestli bych to dokázal upravit správně, jako Vy. Jedině dobře, že jste se toho zhostil. Nezmůžu se na nic víc, než Vám znovu poděkovat. Zasloužil byste si nejedno orosené a pěkně napěněné, za takovou patlačku. Tobartos (diskuse) 1. 7. 2020, 21:59 (CEST)Odpovědět
Něco takového :-) ... Whitesachem (diskuse) 2. 7. 2020, 07:51 (CEST)Odpovědět