Diskuse:Martin-Baker M.B.5

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

»Martin-Baker MB 5 vycházel ze staršího typu MB 3, který vznikl podle podmínek specifikace F.18/39 Ministerstva letectví požadující stíhací letoun s příjemnými letovými vlastnostmi a maximální rychlostí vyšší než 400 mph (644 km/h). Letoun byl poháněn 24-válcovým motorem Napier Sabre II o výkonu 2300 hp a plánovaná výzbroj měla z šesti 20 mm kanónů Hispano v křídlech. První prototyp byl zalétán 31. srpna 1942, ale o dvanáct dní později byl ztracen při nouzovém přistání, kdy také zahynul kapitán Valentine Baker, pilot a spoluzakladatel firmy. Z výše uvedené specifikace nakonec vzešel vítězně Hawker Typhoon, ale firma Martin-Baker měla stále smlouvu s Ministerstvem letectví na dva další prototypy (…)«

  • Až do dnešního dne jsem žil v přesvědčení, že Hawker Typhoon byl výsledkem specifikací F.18/37, nikoli F.18/39 — které by z něj údajně měly činit současníka typu MB-3?
  • Bylo by možné nějak blíže upřesnit, co v specifikacích F.18/39 značí ty „příjemné letové vlastnosti“?

»Motor Griffon 83 dosahoval se 130 oktanovým benzínem a plnícím přetlakem 1,76 kg/cm2 (25 lb/sq in) výkonu 2340 hp, (…)«

  • Ať hledám jak hledám… Co to je ten 130oktanový benzín? Popř. bylo by lze používat zákonné jednotky? (Použití PSI sice chápu, ale důvod přepočtu na již dlouho neužívané at mi uniká.) Nemluvě o chybějícím horním indexu u jednotky. --Algernon 16. 9. 2008, 10:27 (UTC)


  • máte správné přesvědční - buď jsem se přehlídl nebo byla v některém zdroji chyba
  • převzato z některého zdroje, dnes už si opravdu nevzpomenu z kterého
  • benzín s oktanmovým číslem 130 :) o.č. může přesáhnout stovku - směs má pak lepší vlastnosti než čístý "isooktan"...

Sefjo 16. 9. 2008, 10:48 (UTC)

Ehm… Neptám se po tom, zda-li může mít benzín vyšší o.č. než 100… Nýbrže se ptám na zcela konkrétní benzín, ten údajný „130oktanový“, sic!

Zdroj onoho tvrzení o „130oktanovém benzínu“?

Mimochodem… Může Griffon pracovat, při +25 psi, se „130oktanovým benzínem“..? --Algernon 16. 9. 2008, 10:59 (UTC)

zdroj: http://grognard.com/zines/ga/g2c.txt Sefjo 16. 9. 2008, 11:02 (UTC)

Mooc hezké… A uvádí totéž ještě někdo? Ověřil jste si údaje ještě někde jinde? Nebo na základě čeho věříte tomu, že jde o informace korektní?

Popř. existuje (resp. máte) nějaké informace o tehdejších palivech, či o motorech Griffon? (Právě pro to srovnání.) Mimochodem, ač k wiki mám značnou skepsi, tak kupř. nahlédnutí alespoň na enwiki (ač onen článek o Griffonu má mnoho nedostatků — obracím jen oči v sloup v případě, že je odtamtud cokoli jen přeloženo, nikoli dále ověřeno — co si potom myslet o zdejší rubrice „požadované články“, když je u nich nabízena coby „vzor“ enwiki) by mohlo leccos napovědět… --Algernon 16. 9. 2008, 11:16 (UTC)

informací MB 5 je celkově málo, proto nebylo možné některé informace ověřit z nezávislých zdrojů. motory Griffon jsem opravdu nestudoval. Zdá se že v této oblasti máte větší znalosti, proto nechám na vás případné korekce - studovat motory opravdu není v mých možnostech. Sefjo 16. 9. 2008, 11:25 (UTC)

V tom případě mi ovšem přijde poněkud serióznější, uvádět jen informace ověřené, byť by potom text byl kratší…

  • »Zkoušky s R2496 pokračovaly do roku 1947, kdy byl nakonec tento jediný postavený exemplář sešrotován. Firma Martin-Baker se po tomto obchodním neúspěchu přeorientovala na vývoj a výrobu vystřelovacích sedadel.«
  • Z tohoto mi vyplývá, že firma Martin-Baker se začala věnovat vystřelovacím sedadlům až v r. 1947?
  • »a plnícím přetlakem 1,76 kg/cm2 (25 lb/sq in) výkonu 2340 hp, maximální rychlost činila 740 km/h (460 mph), což byl na polovinu roku 1944 velmi dobrý výkon (pro srovnání: tehdejší nejnovější stíhací letadla RAF, Supermarine Spitfire Mk. XIV a Hawker Tempest Mk. V, dosahovala max. rychlosti k 700 km/h).«
  • Možná by ovšem stálo za to připomenout, že Spitfire XIV i Tempest V v té době už řadu měsíců byly operačně nasazeny (tj. že se i ještě o něco déle vyráběly), zatímco MB-5 se prvně odlepil od země (tj. nikoli že by jeho zalétávání, zkoušení a měření výkonů bylo hotovo) teprve 23. května 1944. Mimo to jen o pár dnů později prvně vzlétá ještě výkonnější Supermarine Spiteful… (Rovněž sériově nevyráběný — proč asi?) Nemluvě o tom, že už před MB-5 (či Spitefulem) létá i prototyp Vampiru, a s Meteory I létá 616. sqdn., „na cestě“ je Meteor III… --Algernon 16. 9. 2008, 11:54 (UTC)

ke srovnání s ostatními letadly a vsší poznámce: to si se článkem neodporuje, je tam přece uvedeno, že výroba byla zavrhnuta pravděpodobně kvůli nástupu nových výkonnějších proudových letadel... 16. 9. 2008, 12:21 (UTC)

To je ke které části? Mimochodem, jak to je tedy s tím „přechodem firmy k vystřelovacím sedadlům“? --Algernon 16. 9. 2008, 13:04 (UTC)

Ahoj, řekl bych, že tenhle článek by teď už s přehledem mohl patřít sem. Napadly mě jen dvě věci. 1) možná by bylo dobré probrat externí odkazy, aby tam byly jen ty, které opravdu mají nějaký informační přínos. Myslim, že nejsou nic moc. 2) Algernone, bylo by skvělé, kdybys přidal pár z pramenů, ze kterých jsi čerpal. Díky. --Nadkachna 18. 9. 2008, 11:59 (UTC)

A to napadlo Tebe samotného? :o) Já bych to třeba neřekl… Tobermory 18. 9. 2008, 18:08 (UTC)
Ne, jen opakuju to, co mi kachna pošeptá do ouška. --Nadkachna 18. 9. 2008, 18:22 (UTC)
V tom případě bych pouvažoval o tom, posadit kachnu na pekáč a poslat ji do trouby. Tobermory 21. 9. 2008, 13:41 (UTC)


Nějak netuším, co to je „DČ“?

Mno… Nemyslím, že by už „tam“ (…) měl patřit. Sice se už alespoň domnívám (na základě srovnání více pramenů, popř. ověření věcí z článků o MB-5, vyjadřujících se k pohonné jednotce, z kvalitních knih zaměřených pouze na motory), že nyní zde věci uvedené jsou korektní, nicméně „do úplnosti“ má popis MB-5 nepochybně značně daleko — dal by se podstatně rozšířit popis vzniku (kupř. včetně specifikací F.18/39, popř. i se zmínkami k těm F.18/37 — daly by se srovnat) a vývoje typu, technický popis (kupř. mnohé se dá udělat podle řezu strojem), etc., etc., etc… Nicméně takto (tj. bez nesmyslů, byť ne „se vším“) mi nynější podoba hesla MB-5 plně postačuje.
Ad bod 1.) já osobně nevím, linky na web vesměs (raději) pomíjím, neb vesměs je jejich informační hodnota nízká až nulová (popř. i záporná, uvádějí-li nesmysly).
Ad bod 2.) Mám-li nějak zabránit nominaci „do kategorie uvedené výše“, potom absencí pramenů tomuto zabráním nepochybně se stoprocentní účinností… :o))) --Algernon 21. 9. 2008, 11:03 (UTC)

No problem, DČ není a nebude. Měl jsem si rovnou nechat zajít chuť. A jinak, protože není čemu bránit, tak bys ty zdroje mohl připojit. Sám je obvykle považuješ dost důsledně;-)--Nadkachna 23. 9. 2008, 08:11 (UTC)
»Sám je obvykle považuješ dost důsledně;-)«
  • Omyl… Požaduji je (nějak „důsledně“) tehdy a pouze tehdy, když někdo začně psát nesmysly — a opakovaně je znovu vkládá po jejich odstranění… Viz kupř. příspěvky Rp., či v poslední době Martin861… (Zajímavé je, že přístup obou je značně blízký; obdobná potom ovšem bývá i moje reakce na podobné počínání…) --Algernon 19. 10. 2008, 09:57 (UTC)


Ty zdroje prosím;-)--Nadkachna 3. 10. 2008, 09:54 (UTC)
  • Následkem je — „Zase odloženo“… :-))) Podívej se — u obrovského množství hesel prameny nejsou (naposledy mi to padlo do oka v případě Me 163), proč bych tedy „měl“, není-li to pravidlem, natož nějak důsledně (…) vyžadovaným, či „vymáhaným“..?
  • Mimochodem, máš už jak TTD, tak i počty vyrobených strojů pro Sopwith Pup (máš to v diskusi k Pupu). Počty vyrobených strojů — v pramenech, která udávají i sériová čísla — jsou totožné (tj. totožný je seznam těch seriálů). Spočtení kusů z těch seriálů ovšem už je jen na Tobě… S výrobou (tj. ukončením, popř. i zahájením) to ovšem asi bude horší… Nicméně vrtá mi hlavou, zda-li se vyráběl (li-by se ještě vyráběl) Pup souběžně ještě v době, kdy se už vyrábí Triplane — popř. kdy se už vyrábí i Camel..?
  • Ještě, ehm, k válečným lodím… (Naposledy snad „třída Atlanta“, nebo třeba „CV-38 Shangri La“, ale fakticky to platí pro všechny lodě, poháněné parními turbínami.) Píšeš, kupř., 2 turbíny (4 turbíny), ehm… Pokud vycházíš (vycházíte, vycházíme…) z počtu šroubů/vrtulí (tj. „jeden šroub pohání jedna turbína“), potom to je tak, že fakticky jeden šroub pohání jedno turbínové soustrojí. Vesměs vypadá nějak tak, že bude mít (v nějaké „minimální konfiguraci“) vysokotlakovou a nízkotlakou turbínu (bývá, někdy, i soustrojí třetí, turbíny středotlaké). Také tam budeš muset mít turbínu pro zpětný chod. A také tam dost často (ovšem nikoli vždy) i turbínu „malého výkonu“, turbínu dávající výkon cestovní. (Což platí pro všechny lodě, poháněné reduktorovými parními turbínami; ty se objevují již před I. sv. válkou, a nízkootáčkové turbíny pohánějící šrouby přímo se fakticky po r. 1918-1920 nevyrábějí už vůbec.) Tj. bylo by spíše na místě u pohonu než o „turbíně“ psát o „turbínovém soustrojí“. --Algernon 19. 10. 2008, 09:57 (UTC)
Ano odloženo, rád bych tam nějakou leteckou novinku viděl, ale nemám potřebu tady někomu něco násilím nutit. Máš pravdu, u obrovského množství hesel prameny nejsou uvedeny, ale všichni víme, že je to špatně a navíc sám přeci klidně někomu nalepíš na článek šablonu chybí zdroj (nepopírám, že třeba oprávněně) a pak sám ty své neuvedeš?;-) Za informace u Sopwithu Pup děkuju (osobně by mi dokonce stačilo něco jako kvalifikovaný odhad z věrohodného pramene, protože si taky myslim, že se toho už nikdo nedopočítá), pak je musím do článku zapracovat. Ohledně turbín se nechám poučit, prameny to uvádějí takto, ale turbínové ústrojí bude asi přesnější. --Nadkachna 19. 10. 2008, 17:29 (UTC)