Diskuse:Mýtus o Usirovi

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Juandev[editovat zdroj]

Na první pohled to vypadá dobře. Obsáhlý text opatřený referencemi, úměrně rozložené obrázky. Kouknu-li se do obsahu, pak mě překvapí:

  • VyřešenoVyřešeno že nevím, jaký rozdíl může být mezi Prameny a Původem, skoro bych řek, že se tam bude psát o tom samém (tedy Prameny o mýtu, Původ mýtu) - co to nějak upřesnit?
  • OtázkaOtázka Pod vlivem pak chápu vliv této legendy
Je to lepší? Nějak němůžu nalézt lepší název. --MartinAFC (diskuse) 6. 3. 2013, 11:26 (UTC)
Bude asi lepší, když si to přečtu.--Juandev (diskuse) 6. 3. 2013, 13:24 (UTC)
  • VyřešenoVyřešeno potom něco z grafické části: do období Staré říše (2686—2125 př. n. l.) a byl, (332-30 př. n. l.) a (332 - 30 př. n. l.) nahradit "n" pomlčkou –. Tu jsem sem teď vepsal, nebo je dostupná ve speciálních znacích pod ediačním oknem. A nejlépe ji neobklopovat mezerami. To první co tam máte je tzv. m-pomlčka, to druhé je spojovník. My tady, ale tam, kde má být použita pomlčka, používáme n-pomlčku. Tu je třeba vložit ručně, protože na klávesnici se vyskytuje jen spojovní.
  • KomentářKomentář chápu to tak, že je to překlad, tudíž ty zdroje, nebudou jen tak dostupné?
Ano, z 95% se jedná o překlad z en wiki
  • VyřešenoVyřešeno Jinak podívejte se, třeba do Říše Ming, zde se zkrácené refy píší s tečkou Fairbank, str. 17 a 19„.“

--Juandev (diskuse) 2. 3. 2013, 06:48 (UTC)

Díky za recenzi, na názvy kapitol se podívám později. --MartinAFC (diskuse) 4. 3. 2013, 11:55 (UTC)

Tak teď jsem se dal do čtení, možná že mi to chvíli potrvá.

  • Výskyt mýtu:
  • VyřešenoVyřešeno větě Díky tomuto rozšíření se vyskytoval v egyptských textech častěji než jiné mytologické příběhy a odkazy na něj lze objevit ve vícero literárních stylech v kontextu textu nerozumím. Jakému rozšíření?
Přeformulováno
  • KomentářKomentář Tyto prameny rovněž poskytují nezvykle velké množství detailů - jaké prameny? To se mi zdá, že je zmíněno až později v textu. Na tomto místě hovořit o textech, které jsem ještě nezmínil mi připadá hloupé!
Odkazuje to na předchozí větu, ve které se uvádí: „... vyskytoval v egyptských textech častěji než jiné mytologické příběhy“. Nahradil jsem tedy na začátku věty slovo „prameny“ slovem „texty“, snad je to teď snáze pochopitelný.
  • VyřešenoVyřešeno Tyto prameny rovněž poskytují nezvykle velké množství detailů[2], - k čemu se ten ref 2 vztahuje? Podle mě se vztahuje k celé větě, protože se mi nezdá, že by v této větě byla vnořena nějaká informace.
  • KomentářKomentář z různých říkadel a „říkání“ - co to je říkání? to je nějaký terminus technicus egyptologie?
Ano
  • VyřešenoVyřešeno „Velkém hymnu na Usira“ - jestli to má být zvíraznění, tak já bych to zvýraznil kurzivou. Teďka ale nevím, jestli se nepletu a jestli to nemáme v pravilech.
Předěláno na kurzivu - v pravidlech jsem narazil na text, který říká, že se zvýrazňuje pomocí kurzivy nebo tučného písma.
  • VyřešenoVyřešeno Horem z Mennofer je někdo jiný než Hor? Pokud ne, tak ten původ uvést na prvním místě a neprolinkovávat, prolinkovat na prvním místě na článek o Horovi z Hora, nebo Hora z Mennofer
Ano, je to někdo jiný, upraven link
  • VyřešenoVyřešeno Ramesse II., faraona 19. dynastie. - zde vysvětlím linkování. V podstatě stačí nalinkovat Ramess II. To že je faraon se člověk doví v onom článku, kde bude také link na faraona. Pak teoreticky také není třeba linkovat 19. dynastii. Ono několik linků za sebou se nedoporučuje, protože je to pro čtenáře matoucí. I když chápu, že ne každý ví co je to faraon.
  • KomentářKomentář „Chester Beatty I“, - to zní anglicky
Zní to anglicky, ale ty papyry jsou tak pojmenovaný. Nevím zda bych to měl pojmenovat třeba „...Chester Beattyho papyru I“ či nějak podobně, ale vždy jsem narazil na označení, které je uváděné v článku.
    • Já bych k lidem normálně uváděl do závorky narození a úmrtí. Člověk čte, že někdo něco vydal/popsal a neví ani kdy.
  • Usirova smrt a vzkříšení

--Juandev (diskuse) 17. 3. 2013, 07:52 (UTC)

Faigl.ladislav[editovat zdroj]

Buď zdráv. Vypadá to na moc zajímavý příběh.

  • VyřešenoVyřešeno Odborníci se pokoušeli rozpoznat přesnou povahu událostíWP:VSVS, na to pozor. Stačí, když do závorky uvedeš jednoho nebo dva: „Odborníci (např. Vomáčka a Novotný) se pokoušeli…“
  • KomentářKomentář Avšak během sedmdesátých let dvacátého století došli egyptologové k závěru – dtto – jací?
    • Tady jsem nezjistil, kteří to přesně byli. Takže jsem tu větu trochu přeformuloval.
  • VyřešenoVyřešeno který byl podle příběhu synem Haroerida a Esety – jinde Eset neskloňuješ, proč tady?
    • Překlep

Zatím takto. Drobnosti rovnou opravuji. Na zbytek kouknu během odpoledne. --Faigl.ladislav slovačiny 2. 4. 2013, 12:43 (UTC)

  • VyřešenoVyřešeno Zkus víc odkazovat na ostatní články. Třeba skrze slova: štíři, hrochů, harpuny, basreliéf, varlata, oko apod.
    • Pár odkazů přidáno, snad jsem toho moc nepřehlédl
  • VyřešenoVyřešeno onemocnění předejít tím, že sperma zachytil do svých rukou. Když se to Eset dozvěděla, danou ruku svému synovi usekla – Nejdřív se hovoří o obou rukou, pak o jedné ruce. Jak to tedy bylo?
    • Bylo to tak, jak píšu, ale špatně jsem to formuloval. doplnil jsem jednu větu snad je to teď snáze pochopitelný
  • VyřešenoVyřešeno Podle starších pramenů byl právě Thovt tím, kdo vznikl z tohoto neobvyklého zrození. – To moc nechápu. Z jakého zrození?
    • Upraveno. Myšleno to bylo tak, že z toho semene nevznikl sluneční kotouč (jak je psáno v předchozí větě), ale samotný bůh Thovt.
  • VyřešenoVyřešeno z tohoto důvodu bylo slunce považováno za jeho pravé oko a měsíc za oko levé – velká písmena
  • VyřešenoVyřešeno Nový král vykonal pro svého otce pohřební obřad a daroval mu jídlo společně s Horovým okem, – se svým okem?
    • V tomto případě se jedná o amulet, který představoval Horovo oko. Ve větě jsem doplnil, že se jedná o amulet.
  • VyřešenoVyřešeno mohl být Usir v posmrtném životě oživen, a stát se tak králem mrtvých – chybí čárka
  • VyřešenoVyřešeno typických znacích tehdejší egyptské společnosti — božská povaha – zde nemá být minus, ale pomlčka
  • VyřešenoVyřešeno Například nářek Esety – opět to skloňování
  • VyřešenoVyřešeno vznikl jako zosobnění vegetace, a jeho smrt a opětovné – chybí čárka
  • VyřešenoVyřešeno stoupenci Hora—krále a vyznavači – má být stoupenci Hora – krále a vyznavači
  • VyřešenoVyřešeno se konal v měsíci Ka-her-ka – měsíce egyptského kalendáře byla vlastní jména, že se píší s velkým počátečním písmenem?
    • není to vlastní jméno
  • VyřešenoVyřešeno odehrával v dávné prehistorii, a na základě toho – chybí čárka

Tedy moc pěkný článek. Po zapracování těchto drobností z něj může být určitě DČ. --Faigl.ladislav slovačiny 4. 4. 2013, 17:42 (UTC)

Zdravím, díky za recenzi, dříve jsem se k tomu nedostal, během víkendu se na jednotlivé body podívám. --MartinAFC (diskuse) 5. 4. 2013, 16:43 (UTC)

Hotovo. Snad jsou všechny body zpracovány podle představ. Ještě jednou díky za recenzi! --MartinAFC (diskuse) 9. 4. 2013, 09:41 (UTC)

Tak vidím, že se přistál stříbrný puclík. Pěkná práce!--Juandev (diskuse) 10. 4. 2013, 14:22 (UTC)

Rovněž děkuji za recenzi. --MartinAFC (diskuse) 11. 4. 2013, 08:09 (UTC)
Nemáte za co, já v posledních 3 letech bych rád recenzoval, ale už na to není vůbec čas. Respetive se přiznám, že jsem ve Wiki našel zábavnější věci. Ale přečetl to Faigl a to je zkušený editor!--Juandev (diskuse) 11. 4. 2013, 12:41 (UTC)