Diskuse:Lev Davidovič Trockij

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Jik v tématu „Historická objektivita

Přesunutí[editovat zdroj]

Navrhuji přejmenovat článek na Lev Trockij. Důvod: předpokládané jméno. --Postrach 17:19, 21. 5. 2006 (UTC)

Souhlas --Li-sung 17:20, 21. 5. 2006 (UTC)
V přesunutí nikomu bránit nebudu, ale považuji to za zbytečné. Na plné jméno odkazuje na české Wikipedii už poměrně dost článků. Některé odkazy v interwiki taky používají plné jméno. Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 17:23, 21. 5. 2006 (UTC)
Google "Lev Davidovič Trockij" - 434, "Lev Trockij" - 11 900 --Li-sung 20:28, 21. 5. 2006 (UTC)
Když zadáš pouze trockij, dosáhneš ještě lepšího poměru - no a co? U ruských jmen považuji za očekávanější tři jména, v případě některých komunistických vůdců pak ještě jen jednoslovnou přezdívku (Stalin, Lenin, Trockij, Molotov) etc. Cinik 20:31, 21. 5. 2006 (UTC)
U jakýchkoliv jmen považuji za nejočekávanější co nejméně jmen potřebných pro rozlišení tzn. dvě. --Li-sung 20:33, 21. 5. 2006 (UTC)
V češtině je to jen 329:520, ale na mnohých stránkách je jednou jméno včetně otčestva a dále jen trockij nebo lev trockij. Navíc to stejně je původně falešné jméno. U lev trocký/lev davidovič trocký je poměr větší. K přejmenování mě vedla častější frekvence i ve článcích na wikipedii (změněná jen chvíli před mým zásahem v rámci odkazování na delší variantu jména článku) --Postrach 20:39, 21. 5. 2006 (UTC)
Když máme články Vladimir Iljič Lenin, Lavrentij Pavlovič Berija, Nikita Sergejevič Chruščov nevidím důvod, proč psát jen Lev Trockij. A to nemluvím o Fjodoru Michajloviči Dostojevském, Alexandru Sergejeviči Puškinovi atd. Jirka O. 20:54, 21. 5. 2006 (UTC)
Tohle všechno je chyba. radši nebudu jmenovat zástup těch kteří prostřední jméno nemají... nebo to někdo kdo na to vymyslí nějaký doporučení přesune. --Li-sung 21:00, 21. 5. 2006 (UTC)
Chápu, to je jinak, než si to představuji, takže je to chyba. Mno, jak daleko s tímto přístupem dojdeme? Cinik 21:05, 21. 5. 2006 (UTC)

Důvodem by třeba mohlo být to, že se Trockij pohyboval po Západě, kde se střední jméno tak často neužívá. Berjovo otčestvo se u nás také moc nepoužívá, a osobně bych byl pro kratší verzi jména. Co se týče Rusů z 19. století, tam je myslím naopak většinou zažitější (t.j. i očekávanější) jméno včetně jména otce. --Postrach 21:07, 21. 5. 2006 (UTC)

Tím, že budeme respektovat nejběžnějších užití dojdeme k naplnění ideálů Wikipedie. --Li-sung 21:11, 21. 5. 2006 (UTC)
PS: tak jsem si to rozmyslel, byť tím riskuji přesun na naprosto neznámá jména... : Velemir Chlebnikov, Vladimir Vojnovič, Vasilij Grossman Anatolij Karpov Sergej Prokudin-Gorskij Alexandr Petrov Roman Jakobson Valentin Rasputin Michail Kalašnikov Boris Jelcin Vladimir Putin

Doplnil bych Jurij Gagarin, Valentina Těreškovová (celým jménem Valentina Vladimirovna Nikolajeva Těreškovová) --Postrach 21:16, 21. 5. 2006 (UTC)

Já k tomu jen můžu dodat, že za mé redaktorské praxe se áčestva (například pro rejstříky u knih) vždy dohledávala, i když se jich třeba pár nenašlo. Ale vlastně je mi to jedno: pokud se dohodneme, že budeme psát Vladimir Lenin, nemám nic proti. Jinak bych chtěl podotknout, že Lenin byl na západě minimálně stejně dlouho jako Trockij, v tom to není. Jirka O. 23:44, 21. 5. 2006 (UTC)

Otecestva do clanku samozrejme patri. Podobne mame vsechna jmena napriklad u americkych prezidentu. Zde se jedna o to, jak by se mel jmenovat clanek. Ale mate pravdu, ze asi byde treba vyvolat nejakou sirsi diskusi. --Postrach 20:57, 22. 5. 2006 (UTC)

Historická objektivita[editovat zdroj]

Viz též diskuze k článku o Stalinovi.

Několik poznámek:

1) Trockého strýc, bankéř Abram Lvovič Životovský viz [1][2], v roce 1905 disponoval částí půjčky poskytnuté Jacobem Schiffem (banka en:Kuhn, Loeb & Co.) Japonsku[3]. Tyto peníze měly podpořit revoluční hnutí v Rusku a tak podlomit ruskou moc. Trockij s Parvusem (Gelfand Izrail Lazarevič) s těmi penězi spekulovali na burze[4]. S tím souvisí i vývoz revoluce organizovaný Trockým, který měl bankéřům pomoci získat další majetek (např. Gilanská alias Perská sovětská republika a Anglo-Iranian Oil Company).

2) Trockij se jako válečný zpravodaj účastnil balkánských válek, jeho zpravodajství však maskovalo špionáž ve prospěch Německa a zpravodajství tendenčně protislovanské[4].

3) V roce 1917 do Ruska přijel jako občan USA.

4) Za občanské války úzce spolupracoval s britskou rozvědkou za účelem pádu bolševiků[5]. Sem spadá i telegram, který zachytily československé legie a který nařizoval popravit ozbrojené legionáře. Tento telegram vyvolal ozbrojené vstoupení legií proti bolševikům. Velmi sporné je tvrzeni, že má velkou zásluhu na vítězství v této válce. Podrobnější rozbor ukazuje na to, že prakticky všechna rozhodující střetnutí vyhrál Stalin a to proto, že se Trockému vzepřel (obrana Petrohradu, Carycin, porážka Děnikina, průlom polských linií)[6][7][8]. Potom v lednu 1923 společně se Zinovjevem a Kameněvem zorganizoval hromadný příjem členů Židovské komunistické strany do VKS(b) a tyto lidi využil v proticírkevní kampani[5]. V roce 1925 tito lidé okolo novin ru:Безбожник (газета) zformovali společenskou organizaci ru:Союз воинствующих безбожников.

5) Za hodně sporné považuji tvrzení "...kladl důraz na úlohu státního hospodářského plánu..." atd. Máte na to nějaký pramen? Vždyť tehdy nic takového neexistovalo, to vše byla teprve budoucnost. On ve skutečnosti pouze měl představu, že bude organizovat mírový život, jako za války - organizoval například "pracovní armádu", ale všechny jeho mírové aktivity byly nesmyslné a končily krachem[9].

6) Trockij z titulu svých funkcí zdefraudoval hromadu zlata. Největší asi byl nákup lokomotiv pro ruské železnice, za který RSFSR zaplatilo přes 230 tun zlata[10][11].

7) Boje se Stalinem se rozhořely ještě za Leninova života. Šlo nejprve o to, že Stalin se pokusil zarazit pogrom na církev a postupně začal omezovat přístup Trockého k penězům. Odkazy viz výše a viz můj příspěvek do diskuze k článku o Stalinovi [12] [13]

8) Obvinění Trockého z protistátní činnosti vypadají zcela reálně, Trockij v SSSR spáchal spoustu zla. Stejně tak se pokoušel ze zahraničí vyvolat teror v SSSR. Sem například patří záležitost J.G.Bljumkina, britského agenta, atentátníka německého velvyslance Mirbacha, tělesného strážce Trockého z doby občanské války, který po vyhoštění Trockého s ním navázal kontakt. Brzy na to zatčen a velmi rychle bez vyšetřování popraven. Též viz [9].

9) Smrt jeho syna NKVD a Stalin nejspíše na triku nemají. Na L.L. Sedova mělo NKVD nasazeno agenta, je nesmyslem si takto uzavřít informační kanál [14].

10) Atentát na Trockého Stalin povolil teprve potom, co Trockij prodal USA sítě sovětských agentů v americe[14].

To vše dohromady značně mění vyznění článku.

Literatura[editovat zdroj]

  1. ru.rodovid.org/wk/Запись:187997
  2. Sutton A.C.: Wall Street and the bolschevik revolution, 2001
  3. Landovskij J.M.:Красная симфония
  4. a b Film Лев Троцкий.Тайна мировой революции, režie Ogurnaja G.[idiinvest.narod.ru/new/lt-rev/lt-rev.html]
  5. a b Karpov V. V.: Генералиссимус; Вече, 2007
  6. Pipes R.: Dějiny ruských revolucí; Jota, 1999
  7. Гражданская война (1918 - 1920) ivstalin.ru/stalin-biografiya/grazhdanskaya-voyna-1918-1920.html
  8. Axell A.: Válka a Stalin očima sovětských generálů; Naše vojsko; 2005
  9. a b Buškov A.: Красный монарх, ОЛМА, 2004
  10. Katasonov V.: Загадки и мифы советской индустриализации – 6[ruskline.ru/news_rl/2014/02/18/zagadki_i_mify_sovetskoj_industrializacii_6]
  11. Katasonov V.: Казнокрадство Троцкого[1]
  12. [2]
  13. "źidobolševizmus"
  14. a b Buškov A.: Ледяной трон, ОЛМА, 2005

Jik ([[Diskuse s wikipedistou [1].:Jik|diskuse]]) 27. 3. 2016, 00:03 (CET)Odpovědět

Brilantní spisovatel?[editovat zdroj]

Byl mimořádně aktivním a brilantním spisovatelem - tato věta je neozdrojovaná, navrhuji ji z úvodu vypustit. Nazgul02 (diskuse) 18. 10. 2015, 01:07 (CEST)Odpovědět

  1. ru.wikipedia.org/wiki/Блюмкин,_Яков_Григорьевич[3]