Diskuse:Jitrocel kopinatý

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

suchomázdřitými[editovat zdroj]

Co to je?--Juan de Vojníkov 13. 1. 2010, 10:35 (UTC)

suchomázdřitými --Chmee2 13. 1. 2010, 10:44 (UTC)

Hmm, to slovo neznám. Ponechám to pro jiné zájemce o českozpyt.--Juan de Vojníkov 13. 1. 2010, 10:54 (UTC)

Je to slovo v botanice normálně používané, znamená: tenký průsvitný a nezelený; přibližně stejné jako mebránovitý, hyalinní.--Don Pedro 13. 1. 2010, 22:08 (UTC)

Hodnocení článku[editovat zdroj]

Myslel, jsem, že to bude rovnou k zařazení mezi dobré články, ale není. Jsou tam některé detaily, které by to chtělo dořešit:

  • jedno neozdrojované tvrzení
  • jinak nevím co znamená výše uvedené slovo, je možné to opravit a někam nalinkovat?
  • občas je to tak neohrabaně napsáno, že i mě dělá problémy, pochopit o co jde. Snad by to měl ještě někdo přečíst a opravit
  • chybí zde barva semínek
viz dvě velká leskle hnědá semena
  • byť i 2500 semínek za rok, mi připadá jako přemrštěné číslo, nebo to myšleno za celý život rostliny?
  • do budoucna bych se nebál ohánět termíny jako anemogamie, skotodormance atd.
jak jsem psal, nejsem botanik, tak se jimi těžko budu ohánět :) Budu ale rád, když to někdo projde a ty odborné termíny tam nasází
  • předpokládal jsem, že kořenový systém je svazčity
s tím asi neporadím, ale např. jitrocel velký píšou: kořenový systém: krátký kořen s vlášením navazující na krátký oddenek
  • ten příklad s roznášením semínek na bod a následného pojmenování, mi připadá až moc fantastický
viz zde[
  • u využití by na prvním místě mělo být, že ho požírají hospodářská zvířata, ne nějaké specifické ptactvo o kterém víme jen to, že je specifické - postě je to součást píce, stejně jako tráva nebo takový to, jak se tomu říká čtyřlístek
(kdyby tě to zajímalo, tak čtyřlístek=jetel)
  • formulace "a proto byl v některých částech světa zařazen do travní směsi pro pěstované trávníky" jako znamená, že HZ mají problémy s jeho požíráním a proto, se stal součástí trávníků?
  • literatury a exteráků by mohlo být víc

--Juan de Vojníkov 13. 1. 2010, 11:11 (UTC)

Ještě bych se trochu zamyslel nad rozmístěním obrázků (nahoře se mi trochu nahlučily). Jinak je to OK, myslím už na DČ, pokud tam nejsou věcné omyly.--Ioannes Pragensis 13. 1. 2010, 13:41 (UTC)

je to takto lepší? Případně, v jakém prohlížeči to dělá problémy, ať se nato kouknu v tom. U mne v Opere vše OK bylo a nyní taktéž :) --Chmee2 13. 1. 2010, 13:43 (UTC)
Už je to lepší, dík.--Ioannes Pragensis 13. 1. 2010, 13:51 (UTC)

Drobnost k listům. Je uvedeno, že "na bázi se náhle zužují v pochvatý řapík" - tak je tomu u jitrocele většího, u kopinatého přecházejí listy v pochvatý řapík plynule. Pozor na podivné webové zdroje, někdy jsou v nich splácány informace o různých druzích dohromady, takže uvádějí chybné údaje - viz výše uvedený příklad kořenů u jitrocele většího (netýkal se článku), nad kterým by se pousmál každý zahrádkář, který někdy plel jeho rostlinky (již mladá rostlinka se třemi lístky se drží svazkem kořenů země jako čert). Pozn.: Počtu semínek 2500 za rok bych se nedivil; dospělá rostlina vyžene za rok řádově desítku stvolů a klasy mají řádově stovky květů, květ plodí 2 semena.Petr Karel 13. 1. 2010, 16:34 (UTC)

díky za připomínku, jen se optám, doupravíš to i ve článku tedy? :) Já nejsem botanik a nebýt to ve spolupráci, tak do toho ani nešťournu, takže budu rád, když se to upraví vhodným směrem --Chmee2 13. 1. 2010, 19:12 (UTC)
Článek byl přihlášen k recenzi Tvým jménem, evokovalo to, že ho chceš dotáhnout na DČ a v takovém případě "dotahování" přenechávám přihlašovateli (zpravidla hlavnímu autorovi), u kterého předpokládám, že má dostatek kvalitních zdrojů. Příště raději předem požádej o pomoc ve vhodném projektu (např. Wikipedie:WikiProjekt Biologie) nebo Pod pípou, než si budeš jistý, že je zralý pro recenzi (Wikipedie:WikiProjekt Kvalita). Taky nejsem botanik (takže neznám korektní terminologii), jen tu rostlinku znám. Jsem rád, že se toho (i když nerad) ujme Don Pedro, jak níž slibuje; patřímu za to dík. --Petr Karel 14. 1. 2010, 12:39 (UTC)

Dobrý článek, ale chtělo by to ještě doladit.

  • Jako velkou slabinu vidím to, že nebyla při psaní článku použita jako zdroj Květena ČR, tedy myslím ta tištěná, volume 6. Je to u psaní o našich kytkách nezbytný zdroj. Možná k ní nemáš přístup, v tom případě pomůžu. Popis rostliny je dobré čerpat z této květeny, myslím hlavně velikost listů atd. Z českých zdrojů je nejhodonověrnější v tomto ohledu, problémem je snad jen to, že se to vztahuje hlavně na české rostliny a ty byly také autorem měřeny, tedy výsak světové variability, ale to je detail.
  • "Mimo jitrocel kopinatý se běžně z území ČR uvádí alespoň další dva druhy jitrocelů, se kterými může být zaměněn. Jsou jimi jitrocel prostřední (Plantago media) a jitrocel větší (Plantago major). Oba dva druhy mají ale menší přítomnost léčivých látek.[3]"

Trochu problémová věta, jednak jitrocelů v ČR roste více, jednak si nemyslím, třeba takový jitrocel větší se dá s jitrocelem kopinatým snadno zaměnit. Z našich druhů jsou nejpodobnější asi Plantago atrata, který v ČR roste jen ve Velké Kotlině v Jeseníkách a Plantago altissima, kdysi rostl na jižní Moravě, nyní pro ČR vyhynulý.

  • Jitrocel kopinatý jako polní plevel? Bohužel, uvádí to i květena. Můj osobní názor je, že druh oraných polí to rozhodně není, možná to je jen autory opisovaný údaj. Na úhorech ještě ano, ale jako vytrvalý druh má jitrocel kopinatý s orbou problém. Jako polní plevel bývá nejčastji Plantago uliginosa. Ale tuto mojí výtku zapomeň, uvádí se to, tak se nedá nic dělat.--Don Pedro 13. 1. 2010, 22:33 (UTC)
  • Rozšíření. Přimlouval bych se za důraznější oddělení primárního a sekundárního výskytu. Nějaké odkazy pro pomoc, jednak květena ČR, pak třeba [1], [2]
  • "Objevuje se od nížin až po subalpínský stupeň[4] do výšky 2700 m n. m." Těch 2700 platí pro které pohoří? Alpy? Není v tom rozpor, je ve 2700 m ještě subalpínský stupeň a ne už alpínský nebo dokonce subnivální? Záleží v kterém pohoří. Jinak Rakušáci ho uvádí jen z collin bis obermontan, obremontan je myslím vyšší lesní horský stupeň, tedy ze subalpinských a alpínských Alp ho neuvádí. Ona to není tak vysokohorská rostlina, může tam být nejvýše zavlečena na trávníčku u nějaké horské boudy, jinak těžko. Prostě chtělo by to dopřesnit--Don Pedro 13. 1. 2010, 22:33 (UTC)

Ještě jsem si všimnul u obrázku v taxoboxu, je tam termím "plazivý list". Podle mě se to nepoužívá, spíš bych řekl "k zemi přitisklé", navíc není to moc pro jitrocel kopinatý typické, má spíš vystoupavé až vzpřímené listy. Výrazně přitisklé listy má jitrocel prostřední.--Don Pedro 13. 1. 2010, 23:29 (UTC)

  • pro ovce a další... mi nepřipadá encyklopedické;--Svajcr 13. 1. 2010, 23:22 (UTC)
  • Ještě drobnost. Jak už jsem psal výše, tak při popisu rostliny je lépe se vybodnout na nějaké obscurní weby, to nejsou důvěryhodné zdroje a čerpat z Květeny ČR popř. jiných zahraničních publikací podobného typu. Třeba hned ta výška, 10-80, těch 80 je zrovna přehnaný extrém, zkus si představit 80 cm vysoký jitrocel kopinatý, do pasu. Jistě, stát se to může. Kubát 2001 udává 7-30 cm. Třeba tady mají v závorce až 60 cm [3]. Napsal bych 7-30, vzácně až 60 cm a je to.--Don Pedro 13. 1. 2010, 23:29 (UTC)

Zeptám se blbě, než vypisovat vše do diskuse, nebylo by snazší to rovnou psát do hesla a to heslo editovat? Je to spolupráce měsíce :) proč se tedy bojíte editovat? :) Já s vámi revertační válku nepovedu ;) tak směle do toho. --Chmee2 13. 1. 2010, 23:49 (UTC)

Dobře, je to sice "newikipedistcké", ale já se do cizích článků nerad zapojuji. Tedy s nějakými zásadními vstupy. Ale tak jo, vezmu květenu a trochu to upravím, během dneška.--Don Pedro 14. 1. 2010, 09:36 (UTC)

Trošku jem to upravil a připsal nějaké drobnosti. Ještě to chce doladit, špatně se mi v tom pracuje, armáda citačních šablon a tvrdých mezer to činí nepřehledné, ale to se nedá nic dělat. Raději dobrou noc.--Don Pedro 15. 1. 2010, 00:33 (UTC)