Diskuse:Jan Karafiát

Karafiát a Masarykova rodina

Životopis Jana Karafiáta by se měl doplnit ještě o méně známé skutečnosti, že Jan Karafiát měl na starosti náboženskou výchovu dětí T.G.Masaryka, neboť se těšil plné důvěře Charlotty Masarykové. Karafiátovu práci propagoval i T.G.Masaryk. Uvádí to Pavel Kosatík a Michael Kolář autoři knihy "Jan Masaryk". --Stupka

Tak to tam nějak přece vmáčkněte. Pokusil jsem se to trochu strukturovat, myslím, že by to patřilo do kategorie pedagogické činnosti. Dobré by byly letopočty, jsou-li ve Vámi uvedené knize. Tu také dejte do literatury o J. Karafiátovi. Okarina 15:05, 12. 8. 2007 (UTC)

Tato informace mě dosti překvapuje, protože Masaryk a Karafiát se teologicky dost rozcházeli. --Qasinka 14:40, 18. 7. 2007 (UTC)

Také mě to překvapuje, ale pouze proto, že jsem to ještě neslyšel. Ale Masaryk se obklopoval i jinými lidmi, s nimiž si jak theologicky tak filosoficky nemohl sednout. V jeho blízkosti se pohybovali i mnozí jiní pietisté. Okarina 15:05, 12. 8. 2007 (UTC)

Nejstarší z kolika?

Z formulace věty v úvodu článku není zřejmé, zda byl Jan nejstarší s těch šesti nebo ze všech deseti dětí. --Kychot 18. 9. 2010, 21:59 (UTC)

Zednář?

Chybí mi tu informace o členství v zednářské lóži. O této informaci se zmiňuje Josef Dobiáš v knize Jimramov 1361-2011 a také se má o jimramovské zednářské lóži, která se nacházela v jejich domě, zmiňovat Jan Karafiát ve svých pamětech. Navíc ještě v roce 1850 vlastnila rodina Karafiátových obřadní knihu, roucho, meč a pečeť zednářského bratrstva. --Freibo 3. 9. 2011, 23:04 (UTC)

Tak informace o Karafiátově zednářství by měla být důkladně prověřena, moc mi to k jeho profilu neoortodxního kalvína nesedí.--Qasinka 4. 9. 2011, 13:24 (UTC)

Josef Dobiáš ho uvádí v souvislosti se zmínkou o jimramovské zednářské lóži, kterou založil Antonín Belcredi. Jinak kromě Antonína Belcrediho byl zednářem také Michal Blažek. O Karafiátovy tu v souvislosti se zednářskou lóží píše: "Z jimramovských občanů byl členem Jan Karafiát, v jehož domě zednářská lóže sídlila." Dnes se jedná o dům čp. 18 (Bistro), kde také sídlilo kasino, které navštěvoval Matěj Josef Sychra. Tento dům byl v majetku rodiny Karafiátových. Jelikož mi tam nesedí ten rok 1850 (viz výše) je možné, že se jednalo o některého z jeho příbuzných. Zároveň je také možné, že jen neexistují zprávy z pozdější doby nebo uvedené předměty vlastnil někdo jiný. Ale i tak by se, myslím, slušela zmínka o zednářství (např. že pocházel z rodiny zednářů). Zároveň si myslím, že by zednáři nenechávali obřadní knihu či dokonce pečeť někomu mimo svoji komunitu. Z toho se dá usuzovat, že už některý z jeho rodičů (snad otec) nebo oba byli členy lóže. Navíc i díky tomu, že vlastnili dům, kde se lóže nacházela, tak jistě nebyli nevýznamnými členy. Ale to bych už moc spekuloval a tedy prováděl vlastní výzkum. O zednářství v souvislosti s Janem Karafiátem píše i Emil Čermák v knize Kronika Zubří země. Jan Karafiát se má o lóži zmiňovat ve svých pamětech. --Freibo 4. 9. 2011, 14:38 (UTC)

Revidované překlady 1878 a 1887??

Velmi by mě zajímaly relevantní zdroje, dokazující uvedenou revizi z roku 1878. Ten údaj Roku 1878 vydal „Rozbor Kralického Nového Zákona" a 1878 „Revidovaný kralický překlad bible Páně". tam přidal už 22. 1. 2006, 19:12, kdy ji uložil 194.228.184.36 – od této IP adresy nemáme na WP žádný článek! Od té doby to tam visí, nikdo to neověřil a mám za to, že už 7 let to z WP kopírují další a další stránky a tím pádem se naplňuje Goebelsovo rčení, že "100x opakovaná lež se stává pravdou". Rád bych se v tomto mýlil, ale doopravdy se mi nepodařilo dohledat nějaký relevantní zdroj o tom, že by Karafiátova revize byla vydána už roku 1878, ve stejném roce, co vyšel jeho Rozbor?

Za celkem relevantní zdroj považuji magisterskou diplomovou práci Memoárová literatura jako pramen poznání života a díla Jana Karafiáta (Irena Matkovská, MUNI 2009). Karafiát se zmiňuje o tom, že Bible kralická se dočkala svého nového vydání roku 1887, ale těžko dohledávám přesný název. Kupodivu Kritické vydání Bible kralické z roku 1613 je v Centrálním katalogu nedohledatelný. Jediná odpovídající bible z roku 1887 dohledávám, je:

Biblí Svatá, aneb, Všecka Svatá Písma Starého i Nového zákona : se vší pilností opět přehlédnutá, ponapravená a v nově vydaná, V Praze : Nákladem Biblické společnosti britické a zahraniční. Karafiátovo jména v bibliografických údajích nenacházím. V memoárech je zajímavá informace: Karafiát se až později dověděl, že oba podniky byly ve sporu, neboť skotská společnost bez povolení vydávala kralický text, na němž Karafiát pracoval na Lhotě. Jaký to byl text? Toto ilegální vydání skotské společnosti jsem také nedohledal.

A také si nemyslím, že by tu šlo o nějakou zásadnější revizi, k té Karafiát dospěl až později. --Kychot (diskuse) 27. 6. 2013, 12:42 (UTC)

Zdrojem mylné informace mohla být digitalizace [1]. Databázový záznam o revizi "T. Karafiátem" odkazuje na nedohledatelnou katalogovou položku Britského muzea, zatímco scan představuje zcela standardní kralické vydání z roku 1613. --Uacs451 (diskuse) 20. 4. 2020, 09:29 (CEST)

Karafiát provedl nejprve drobné opravy a následně zásadnější revizi. Doplněno s odkazem na studijní text J. Mánka (Katedra biblické teologie) z r. 1975. Ve výše zmíněném digitalizovaném vydání z r. 1887 je možno jednu z Karafiátových oprav nalézt v textu Mk 2,26 - str. 38/NZ).--Qasinka (diskuse) 20. 4. 2020, 10:14 (CEST)

Jo takhle, o těchto anonymních změnách vím a nepřikládal jsem jim velkou důležitost. --Uacs451 (diskuse) 20. 4. 2020, 10:24 (CEST)