Diskuse:Jaderná elektrárna Temelín

Článek byl 7. 8. 2008 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 17. 1. 2008 ukončena s výsledkem nezařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 20. týdnu 2007 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla Jaderná elektrárna Temelín byla v období od 26. srpen do 1. září 2013 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … v areálu jaderné elektrárny Temelín se líbí zajícům?“

Diskuze duben 2005 - březen 2006

Stále nevím, proč jsem obecné (politické) věci o elektrárnách východního bloku zmiňovány u Temelína, který nemá s bezpečností v 60. letech či Černobylem nic společného. Dejte to v nějaké lepší formě do Jaderné elektrárny a je to. --Li-sung ✉ 13:33, 12. 4. 2005 (UTC)

Souhlasím, bohužel teď nemám čas napsat sem něco lepšího (NPOV dá práci). Relevantní historická data: [1].

— Egg ✉ 13:48, 12. 4. 2005 (UTC)

Doufam, ze se tady nerozhori dalsi potratovy flame. Taky plne nechapu, proc nekteri neustale motaji dohromady Cernobyl a Temelin, kdyz ty dve elektrarny nemaji prakticky vubec nic spolecneho. At si vzpomenete na jakykoliv detail, skoro vsechno funguje v Temelinu na jinem principu. Jedine, co je v jaderne casti podobne, je ziskavani energie z jadra. Ovsem uz i palivo je rozdilne. Hlavne, vychodni bloky typu temelinskeho VVER nejsou z principu o nic mene bezpecne, nez podobne zapadni. Ze se drive na Vychode kaslalo na spoustu dalsich veci - predevsim z politickych duvodu, to je jina. Konstrukce reaktoru za to ale nemohly (naopak, diky predimenzovanosti byly vychodni bloky spise bezpecnejsi). --Miraceti ✉ 13:53, 12. 4. 2005 (UTC)

Jsem tu teď jen na chvilku a neměl jsem čas detailně studovat historii tohohle článku, ale připadá mi, že spor je v zásadě zbytečný. Naším úkolem přece není řešit, zda JETE je bezpečná či nebezpečná, zda jsou bezpečné či nebezpečné východoevropské elektrárny či zda Černobyl a Temelín mají či nemají společného hodně či málo (tedy to poslední by samozřejmě případně mělo být zmíněno, ale spíše asi v hesle Jaderná elektrárna). Do hesla Temelín prostě protesty (myslím tedy popis těch protestů) a nesouhlas s její výstavbou patří, ať už s nimi souhlasíme či nesouhlasíme. IMHO je článek teď objektivní, samozřejmě je to pahýl, tak se snažme, ať objektivní zůstane i až se heslo rozroste. --Radouch 16:30, 12. 4. 2005 (UTC)

S nasim poslanim samozrejme jen souhlasim. Puvodne ale bylo heslo napsano dost podivne. Treba hlaska o nizke urovni vychodnich bloku byla nesmyslna. A zrovna tak kontext, ve kterem byl zminen Cernobyl, byl dost POV. IMHO by Cernobyl nemel byt v clanku zminen vubec (tak, jak je tomu ted), protoze s Temelinem nema ani po technicke, ani po politicke strance nic spolecneho. Proto jakakoliv zminka Cernobylu v souvislosti s Temelinem je POV. Souhlasim, ze v soucasne (byt pahylovite) podobe je ok a mel by tak i zustat. --Miraceti ✉ 17:20, 12. 4. 2005 (UTC)

Nezlobte se za nedostatek systematiky, ale pomožte. Zajímavý je konflikt, a přinejmenším stejně zajímavá jsou jeho řešení. Zajímavé je také povrchní házení všeho do jednoho pytle, ale jak ukazují věcná řešení, JETE a podobné se daly zvládnout, Černobyl ne. Ten článek Inge Santnerové je docela zajímavý (včetně těch pár nepřesností) o době, ale nemohu najít originál. Jinak je zajímavý Euratom a jeho, velmi silné, lobby v Bruselu. Zdravím Wiki-vr 14:00, 12. 4. 2005 (UTC)

Hm... Černobyl se nedal zvládnout??? Černobyl sice nebyl nijak zvlášť zabezpečen a dnešní kritéria by nesplnil, nicméně... Důvodem jeho havárie nebyla konstrukce, ale nepochopitelný šílený pokus, k jehož provedení byly odpojeny veškeré zabezpečovací systémy (některé mechanicky za pomoci kladiva, krumpáče etc, protože se normálně odstavit nedaly)... Normálně by ani Černobyl nebouchl... Cinik 14:41, 12. 4. 2005 (UTC)

Ano, někteří odborníci říkají, že na Černobylu je názorně vidět, kolik bezpečnostních mechanismů je nutno úmyslně vyřadit, aby se opravdu něco stalo. (Můj názor je irelevantní ale přesto: jediný skutečný problém jaderné energetiky je toxický odpad.) No nic, jsme off topic.
— Egg ✉ 14:59, 12. 4. 2005 (UTC)

No mě napadá,jako by byl reaktor Černobylu konstruován tak, aby se regulační tyče ani nikdy nevysouvaly (rozhodně ne za provozu). Špičky byly totiž z grafitu, což způsobovalo moderování paliva ze tří stran. Pokud se však vysunuly a znovu zasunuly, než zajely dostatečně hluboko aby bor pohltil neutrony, tak zpočátku reakci ještě zrychlily. To vedlo ke stonásobnému zvýšení teploty a taku a k utržení víka. I tak ale nabíhání nouzových čerpadel trvalo moc dlouho, nehledě na to, že Ďatlov nechal snížit výkon moc hluboko, což způsobilo pomalé zásobení vodou, které zase snížilo výkon atd. Také si nikdo nebyl vědom kritického místa v reaktoru, kde se zvyšovala teplota. Faktor proto bylo víc. Nejzajímavější ale je, že nikdo nevzpomene na TMI v USA, což byla zase nejnákladnější havárie-reaktor se unvnitř úplně roztavil a trvalo měsíce než byl postupně rozebrán.--Behemot 11:35, 19. 3. 2006 (UTC)

Provozovatel temelin.cz

Kdo to provozuje, netuším (nějakým "about" se samozřejmě nezatěžují :-) Duha na mě vypadla z whoisu. Jak jsem pak googloval, o Temelínu jsou i nějaké stránky na hnutiduha.cz, ale menší. --Malý·čtenář 16:30, 12. 4. 2005 (UTC)

No jo, to je teda bragl. Ono je ale možné, že jim to Hnutí Duha jen zařídilo a Beránek to webmastroval. Zkusím někomu napsat mejl, jak je to doopravdy. --Radouch 16:47, 12. 4. 2005 (UTC)

Nejvýkonnější?

Jako laik si dovolím malou otázku: Co se rozumí pod pojmeme nejvýkonnější elektrárna? Původně jsem myslel, že nejvíc vyrobí, ale v tomto článku se říká, že vyrobí 14 % veškeré el. E. vyprodukované v Česku a v článku o Dukovanech se píše, že ty vyrobí 20 % veškeré el. E vyrobené v Česku. Tak jak to tedy je? Cinik 12:01, 2. 3. 2007 (UTC)

Největší instalovaný výkon. ( 2 GW oproti cca 1,7 GW v Dukovanech). Běží ale méně hodin, proto za rok vyrobí méně elektřiny. Obávám se navíc, že ta procenta jsou z různých základů (vyrobená versus spotřebovaná elektřina), zkusím dohledat. --Postrach 12:10, 2. 3. 2007 (UTC)

Největší instalovaný výkon. Má o něco víc než Dukovany. V tý výroční zprávě ČEZu sem četl kolem 30 % podílu výroby v jaderných eketrárnách, což vzhledem k tomu, že Temelín byl doteď ve zkušebním provozu vychází, čili měl nějaké výpadky, tak to +- jako nejvýkonnější elektrárna vychází i co se týče výroby, o něco málo výkonnější než Dukovany, i když v rpodukci proudu to bude těsné, možná, že dokonce Dukovany vyrobily víc, zatím.

Pozor nesměšovat podíl výroby elektřiny v ČEZ, podíl spotřeby v Česku a podíl výroby v Česku. Už musím jít, ještě k večeru to případně doplním. /edit konflikt/--Nolanus ✉ C E 12:14, 2. 3. 2007 (UTC)

Reverty odst. Kritika

K opakujícím se revertů a vymazávání odstavce Kritika, zejména Wikipedista:Nolanus: Cílem Wiki není propagovat nebo zatracovat JETE, informace by měly být snad objektivní. Je nutné upozornit na to, že nejde o ojedinělé závady, zjištěných a oficiálně přiznaných havárií je už přes 100 [2], naposledy včera [3]. Není to zanedbatelný počet a svádět to na údajnou silnou medializaci není pravdivé. Úkolem médií je informovat a ať se nám to líbí nebo ne, JETE je a bude médii sledována. Na druhou stranu je tam nutné i napsat, že ty závady a úniky nebyly závažné a neohrozily okolí, lidi atd.
Dále nerozumím zrelativizovávání věty ...technické nedostatky způsobené zejména údajnou nedostatečně odzkoušenou kombinací sovětských a amerických technologií. Pokud neustále píšete údajnou, uveďte, kde jinde než v Temelíně funguje jaderná elektrárna založená na zastaralém sovětském systému v kombinaci s americkou technologií, rád se poučím (nepočítejte ten experiment ve Finsku, to je jiný případ...). Mirekk 12:29, 2. 3. 2007 (UTC)

• Proč považujete Lovisu za experiment a v čem jde o jiný případ, než v JETE ?
• Proč nazýváte sovětský systém zastarlým ? V čem konkrétně ?
• Jak relevantní jsou poruchy v nejaderné části pro posouzení spolehlivosti ?
• Proč nazýváte technické poruchy haváriemi ?

--Torm 12:57, 2. 3. 2007 (UTC)

• Lze ověřit, že v jiných elektrárnách nedochází k technickým poruchá? (Aby závěry že je to něco mimořádného nebyl vlastním výzkumem)
• Lze ověřit, že nedostatky jsou způsobeny nedostatečně odzkoušenou kombinací sovětských a amerických technologií a ne nečím jiným? (aby ta celá spekulace nebyla vlastní výzkum?)

--Li-sung ✉ 13:07, 2. 3. 2007 (UTC)

V první řadě bych rád řekl, že se mě poněkud dotýká shrnutí "rev. neodůvodněného mazání obsahu)", když to nebylo mazání, ale poupravení a zpřesnění, což pokládám za vstřícný krok vzhledem k tomu, že nebyla ozdrojovaná. Kdybych ji tedy opravdu vymazal, což sem neudělal, nemohl by nikdo ani pípnout, viz Wikipedie:Ověřitelnost. Wikipedie nemá sloužit k propagaci ČEZu, ale ani k omýlání pochybných tvrzení, která od sebe novináři prostě z lenosti léta opisujou.

Zdroj econnect i HN mě opravdu pobavil, informací o stovce poruch, jak pobaveně už delší dobu sleduju, rakouská a protijaderná média žijou /HN do toho nezahrnuju v tomhle článku je prostě jen bezduše papouškovali/ a už sem si říkal, že se dá čekat, že s tím někdo vyrukuje i na Wikipedii. Možná, že až se novináři a spol. naučí pracovat s googlem a věrohodnými zdroji a přečtou si výroční zprávy SUJB, což je věrohodný zdroj zjístí, že těch poruch podle nich bylo celkem 191 :). /[4] str. 19/ /Možná čekají, až jich bude 200, aby mohli rovnou přejít na další jubileum./ To ovšem ještě není nic proti de.wiki, kde kdosi informaci o stovce poruch vracel a když sem přidal odkaz na tu výroční zprávu, tak ji pak v další editaci prostě uvedl jako zdroj :)/

Takže tvrdím, že tyto oba Mirkkovy zdroje sou nevěrohodné. Články z novin se prostě obecně hodí pro dokladování informací z oblasti politiky /v rozumné míře/, ale z oblastí odborných. Kdybysme se hádali o něčem z oblasti astronomie, tak bych se zdrojme z HN určitě neoháněl.

Dál je potřeba říct, že počet poruch je pro posouzení úplně irelevantní, když se udělá předpis, že se musí hlásit a za poruchu považuje každý ztráta a zlomení šroubováku, tak těch poruch bude 300 a budeme prostě vědět, že v Temelíně odrovnali, 261 šroubováků /po odečtení jiných poruch/. Naopak to spíš ukazuje, jak je Temelín hlídán. Relevanntí by bylo srovnání s jinými eleltrárnami ve zkušebním provozu, nebo ekletrárnama, jež nejsou v provozu dlouho.

Co se týče údajné nevyzkoušenosti kombinace sovětské a americké technologie, to je imho taky nesmysl. Jaderné elektrárny sou obecně stavěny tak, že většina je svého druhu prototyp, takže nevím, proč se to pořád omílá, když ty technologie příslušným předpisům bezpečnosti odpovídají. --Nolanus ✉ C E 19:56, 2. 3. 2007 (UTC)

Zálohování ETE pro případ výpadku

Určité náklady na zálohování Temelína tu budou, otázka je, jestli sou opravdu tak velké a je-li to natolik vyjímečné, aby to stálo za to zmiňovat. Kdysy sem na to narazil a hledal to a narážel sem na rozporné informace, navíc se situace mění /větší mezinárodní propojenost sítí/.

Pokud se to ukáže jako jasný fakt, bylo by třeba zmínit i to, jaké výhody má větší energ. blok - vyšší hospodárnost, skutečnost, že se počítá s provozem na desítky let a za 30 let může být z 7 % podílu 3 % etc. --Nolanus ✉ C E 15:51, 20. 4. 2007 (UTC)

Vyhody velkeho bloku nekritizuju, jen jsem upozornil na problemy velkeho bloku pro ceske prostredi. Studoval jsem elektroenergetiku na CVUT FEL a na CEPS nam rikali, ze kdyz spadne blok Temelinu, tak maj docela plny ruce prace... Takze zalohovani je urcite neco stoji, zejmena rychlonabihaci elektrarny (napr. plynovy) ci nakup primarni regulace -- a to levny neni. Mstasa 10:36, 21. 4. 2007 (UTC)

Mám dojem, že to však nepatří do kritiky konkrétní elektrárny (v tomto případě JETE) ale prostě do charakteristiky české energetické soustavy (např. článku Elektrárny v Česku). --Li-sung ✉ 11:10, 21. 4. 2007 (UTC)

Myslim, ze to patri do kritiky teto elektrarny, protoze zadna jina elektrarna nema instalovany elektricky vykon 2x1000MW, tedy velmi velky. Dalo by se to take zaradit do kritiky existence teto elektrarny vubec, resp. takto naprojektovane elektrarny. Mstasa 14:07, 21. 4. 2007 (UTC)

Tak, jak je současná společenská kritika elektrárny, tedy kritika relevantní pro Wikipedii, postavena, vysoký výkon oproti celkovému výkonu ostatních elektráren v ČR kritizován není, tato kritika tedy není pro Wikipedii relevantní a jako fakt tedy patří pouze do charakteristiky soustavy. --Martin Kozák 14:21, 21. 4. 2007 (UTC)

Nevím, co je na obtížném zálohování nerelevantního -- je to prostě další z kritik této elektrárny, ať se týká projektu, koncepce či jeho elektroenergetického kontextu. Proto se to objevilo v odstavci věnujícímu se kritice. Mstasa 17:27, 21. 4. 2007 (UTC)

Obtížné zálohování je relevantní, ale jeho kritika nikoliv protože není rozšířená. --Martin Kozák 17:34, 21. 4. 2007 (UTC)

Hm, tomu nerozumim, obtizne zalohovani relevantni je, ale jeho kritika ne? Neni to trochu nesmysl? Kazda nova elektrarna zmeni rovnovahu elektroenergeticke soustavy, tim spis generator 1000MW. Zalohovani zdroju, budovani rychlenabihacich bloku (napr. do 30minut) je nepopiratelny fakt... Nakup primarni regulace na dalsich blocich take. A rozsirenost kritiky je kriterium zarazeni do Wikipedie odkdy? Zvlast v encyklopedii by me to velmi prekvapilo. Encyklopedie je prece uhrn znalosti a vedeni, ne vysledek referenda... i kdyz je pravda, ze u Wikipedie je to nekdy spis to referendum nez encyklopedie ;) Mstasa 15:34, 22. 4. 2007 (UTC)

Uvědomte si, že tvrzení „obtížné zálohování Temelína je kritizováno“ je odlišné tvrzení od „Temelín je obtížně zálohován“. Tou „rozšířeností kritiky“ je myšleno, že to není vaše kritika či kritika nějaké malé skupinky (přestože ten kritizovaný fakt je doložitelně pravdivý a všeobecně známý), ale že to je kritika, která už existuje a je nějak rozšířena, uvádí se v příslušných debatách (tzn. nikoli že se o tom faktu ví, ale že se kritizuje) atd. --Mormegil ✉ 16:04, 22. 4. 2007 (UTC)

No, četl jsem si to 2x, ale nevím, kde je jádro pudla vašeho příspěvku. Co tím chcete říct? Mstasa 06:27, 23. 4. 2007 (UTC)

Pokud máte odkaz na relevantní zdroj pro tvrzení, že nějaká názorová skupina kritizuje Temelín z hlediska velikosti bloku, uveďte jej a kritiku popište jako vyjádření oné skupiny. Pokud se jedná o vlastnost, která není (doložitelně) kritizována, je třeba to napsat jako vlastnost. --Postrach 09:15, 23. 4. 2007 (UTC)

Opakuju, jedna věc je, že chybí zdroj u té informace, druhá věc je, že pokud to je pravda, je třeba zmínit i výhody velkého bloku.

Jinak ale zálohovat by nebylo potřeba 2 x 1 GW, ale jenom 1 GW.

Na druhou stranu nezpochybňuju, pokud to je pravda, že to sem patří, byť je to třeba vlastnost elektrárenské soustavy a ne primárne Temelína. --Nolanus ✉ C E 16:30, 23. 4. 2007 (UTC)

Zdroj považuju lidi z ČEPSu, který mi to řekli. Ale je to obecně známý fakt a trochu logiky. Chováte se absurdně, přece Wikipedie je otevřená encyklopedie a ani ZDALEKA nemá každá informace svůj zdroj. Každopadně vám rad pošlu odkaz na článek, který jsem vygoogloval během jedné minuty: http://www.libinst.cz/clanky.php?id=409 Mstasa 17:02, 23. 4. 2007 (UTC)

Otevřenost znamená, že do ní může přispívat každý, nikoliv, že do ní může přispívat každý cokoliv ho napadne. Přeci jen existují jistá psaná i nepsaná pravidla jak by měl obsah vypadat a jak by měl být relevantní pro svoje zařazení. Každá informace BOHUŽEL nemá svůj zdroj. Měla by mít. Fakt sám o sobě to je, že to je problém, to nikdo nepopírá, nicméně je to relevantní vlastnost elektrárny, resp. soustavy, nikoliv předmět relevantní společenské kritiky. --Martin Kozák 21:28, 23. 4. 2007 (UTC)

Minimálně jedna věc mi v tom odkazu přijde nesprávná: velikost zálohy počítá z instalovaného výkonu a počítá s tím, že se záloha pro Temelín musí držet pořád. Jenže Temelín neběží pořád a ani se nepočítá s tím, že by pořád běžel, takže pro tu období by se pro něj ani neměla muset držet záloha,naopakjako záloha v té chvíli slouží. --Nolanus ✉ C E 19:53, 24. 4. 2007 (UTC)

Cena JETE

Tímto bych chtěl iniciovat diskusi o smazaní sporné pasáže, cituji: "Zajímavé je v tomto případě srovnání s investičními náklady u větrných elektráren (viz Jindřichovice pod Smrkem). Koeficient ročního využití v roce 2006 se přes všechny technologické problémy přiblížil 70%. Po jejich dořešení by měl běžně dosahovat hodnot nad 80 %." A to proto, že není objektivní. Toto srovnání nabádá čtenáře k tomu, že větrná energie je v poměru dražší než jaderná. Problém se týká toho, že u jaderné elektrárny nejsou započítány externality v podobě zapečetění a uložení jaderného paliva, budování střednědobých úložišť, ap. Zároveň nereflektuje rozebrání a uložení radioaktivních částí samotného jaderného reaktoru po uplynutí doby života -- jedná se o tuny radioaktivního materiálu. Mstasa 17:56, 23. 4. 2007 (UTC)

Možná tam spíše doplnit to, co jste uvedl. Přiznám se však, že ať uvažuji jak uvažuji, nějak té větě tam nerozumím. Jako by jí byla polovina nebo byla vytržena z kontextu. Zřejmě mi tak zůstává něco utajeno neboť v ní žádné srovnávání nebo nabádání k čemukoliv vzhledem k absenci dalších informací nevidím ať už to ta věta o sobě tvrdí nebo nikoliv. Ponechal bych proto jen část: „Koeficient ročního využití v roce 2006 se přes všechny technologické problémy přiblížil 70%. Po jejich dořešení by měl běžně dosahovat hodnot nad 80 %.“ Ta obsahuje jen fakta, takže není co řešit. Pravda je, že by se zvláště u takto kontroverzního tématu hodily zdroje, ovšem vzhledem k tomu, že tu jaksi není žádná „druhá strana“ (vy pravděpodobně nejste zastáncem jaderné energetiky), nemyslím, že by bylo vhodné na základě takovéto iniciativy mazat to, co není ozdrojované, neboť by tu zbyl jen článek odpovídající jednomu pohledu. To by bylo pochopitelně špatně. --Martin Kozák 21:21, 23. 4. 2007 (UTC)

Souhlasim s vami navrzenou vetou.

Jednou jsme na Wikipedii a melo by nam vsem jit o objektivnost a fakta. Z clanku o Temelinu je extremne citit velky vliv zastancu teto elektrarny. Viz napr. veta o nevyzkousene kombinaci americke a sovetske technologie v kritice. Pokud je to kritika, nemelo by tam uz co delat zadne "dovysvetleni" -- ktere jakoby uvadi vse na spravnou miru. Je to jakoby v clanku o trestu smerti nekdo doplnoval argumenty PROTI o vysvetleni, ze to tak vlastne neni... A to neni nestrannost...

Nevim, z ceho usuzujete, ze nejsem zastancem jaderne energetiky. Mne jde skutecne hlavne o fakta. Jaderna energetika je zajimava, pro nektera lidska odvetni i nezbytna; a myslim, ze jsem ve svych studiich mel sanci poznat jadernou energetiku mozna i podrobneji nez vetsina horlivych zastancu ci odpurcu, presto si myslim, ze dulezita jsou fakta a pro Wikipedii i objektivnost a nestrannost. Jinak muj nazor na jadernou energetiku je trochu komplexni a nema smysl se jim zde zabyvat. --Mstasa 07:18, 24. 4. 2007 (UTC)

Hmm, pravda, některé části jsou tam řečeny velmi „rezervovaně“. S těmi argumenty se to však má tak, že Wikipedie by správně neměla být nestranná, ale spíše zachycovat (všestranně a vyváženě) všechny pohledy. Těžko říct, jak potom tedy toto brát. Že pravděpodobně nejste zastáncem jaderné energetiky jsem uvedl jen abych dodal větě ke které ta vsuvka patří na kontextu. Napsal jsem „pravděpodobě“, třeba jste a ještě spíše je váš názor komplexní, kdo ví, neznám vás. Proto jsem tam ostatně to pravděpodobně napsal. Doufám, že jsem se vás nějak nedotkl, to bych věru nerad. --Martin Kozák 07:26, 24. 4. 2007 (UTC)

Doplňuji, že jsem ten odstavec jakžtakž upravil. --Martin Kozák 07:36, 24. 4. 2007 (UTC)

To srovnání s elektrárnou v Jindřivicích pod Smrkem si dovoluju označit za úplně mimo, jednak se zde objevuje poněkud neústrojně /působí ve smyslu "podívejte, kdyby postavili místo Temelína milion Větrníků, měli bysme se líp"/, ale hlavně je to srovnání ignorující ostatní fakta.

Je srovnáván instalovaný výkon, zde to teda vychází přibližně jakžtakž. Ovšem jak si každý může přečíst zde, v nejlepším možném případě /což teda nevím, jestli Jindřichovice sou/ bude instalovaný výkon výkon využit z 28 % /pravděpodobně ještě podstatně míň/, takže tu máme ekonomickou náročnost hned 3x horší. Ale navíc ještě si u větrníku nevyberem, kdy proud poteče, dost často ta produkce ani nemusí být využitá a dost často bude větrník stát, když bysme ho zrovna nejvíc potřebovali. Nemluvě o tom, že na náhradu Temelína by bylo potřeba odhadem 5 000 elektráren v Jindřichovicích.

Co se externalit týče, je to obecně ekonomický problém v podstatě u jakékoliv ekonomické činnosti -demontáž větrníků zadarmo asi taky nebude, ne? A lidi, kterým vadí jejich hluk nebo ano?

K externalitám u JETE, poplatky na její budoucí likvidaci sou podle mě zahrnuty v odvodech na jaderný účet [5] . Nevím co myslíte zapečeťováním paliva?

Ke kritice k nevyzkoušenosti kombinace technologií - mě ta kritika samotná přijde dost nesmyslná, nejde přece o to, co je čí kombinace, ale prostě, zda je postavení JETE výhodné a zda JETE odpovídá bezpečnostním požadavkům. Ale mělo by to tam být, protože se to v médiích prostě často objevovalo. Ale že ta kombinace byla už vyzkoušená dřív je objektivní fakt, na čemž to, že si toho média všimla až později nic nemění, takže nevím, proč by to tam nemělo být, pak by si heslo odporovalo. Patří to tam, protože to prostě je uvedení na pravou míru nebo ať někdo rozebere, v čem je kombinace JETE a Loviisa rozdílná. --Nolanus ✉ C E 18:23, 24. 4. 2007 (UTC)

Nolane, první část je, dejme tomu, tvůj pohled na věc; prosím, neřeš to, žádné srovnání nikde v článku není, autor té věty se o Jetřichovicích zmínil z nějakého dosti nepochopitelného důvodu, každopádně ať už je to jakkoliv, ta zmínka nemá v téhle podobě v článku smysl poněvadž nemá smysl ani ta věta jelikož nenese žádnou informační hodnotu, maximálně jen informaci o tom, že to autorovi přijde zajímavé bez toho, aby alespoň vysvětlila proč.

Že ti kritika přijde nesmyslná je také fajn, ale jaký je náš názor na fakta zde jaksi není podstatné. Jak vidíš, nikdo nenavrhuje zmínku o kritice kompatibility odstranit, pouze jsem informaci o vyzkoušenosti v Loviisa přesunul jinam, protože do sekce kritika patří informace o tom, že je to kritizováno (což neimplikuje ani že mají, ani že nemají kritici pravdu), nikoliv polemika na toto téma s uváděním a neuváděním na správnou míru. Tu totiž bohužel nikdo nezná jelikož „správná míra“ je ve velkém množství případů, a v takto kontroverzním zvláště, poněkud problematický a subjektivně vnímaný pojem. I kdybys nakrásně pravdu měl, díky kontroverznosti to nebude možné prokázat. Určitě víš, co mám na mysli.

--Martin Kozák 20:19, 24. 4. 2007 (UTC)

Klidný sem, ale tento příspěvek nechápu. Kritici teda tvrdí, že kombinace "západních" a "východní" technologie je nevyzkoušená a že Temelín je první experiment. Skutečnost je taková, že to tak není, viz Lovisa. A tato informace tam nemá být? To je přece nesmysl a ignorování faktů. Tato část kritiky by tam ostatně normálně neměla být vůbec, zmínkyhodné je to pr¨ávě jen proto, že se o tom hodně mluvilo v médiích.Od toho jak semi to zdá, úplně odhlížím. A mimochodem, už se to tu diskutovalo [6]. --Nolanus ✉ C E 20:35, 24. 4. 2007 (UTC)

A jinak, uvádění potiargumentů v odstavcích pro i proti je běžné,není na tom nic zvláštního. --Nolanus ✉ C E 20:42, 24. 4. 2007 (UTC)

Ono je jedno, zda to tak je nebo není. Relevantní je informace o tom, že to kritizují. Zda oprávněně nebo neoprávněně je druhá věc a nelze to s jednoznačností určit. Dotyčný odstavec o (ne)správnosti jejich kritiky ostatně nemluví a tak to má být. Nemá hodnotit. Má jen informovat o tom, že to tak je. Navíc je tam zcela jasně uvedeno dle jejich názoru. Informace, že to již vyzkoušeno bylo je cca o pět odstavů výše. V odstavci kritika jsou fakta týkajícící se kritiky. Jeví se mi to logické. Ano, zmínkyhodné to je proto, že se to diskutovalo v médiích. Atokonto to je relevantní, protože tento fakt (ať už oprávněně nebo neoprávněně) někdo někomu neustále otlouká a o hlavu a atokonto by to mělo být v odstavci, jež hovoří o tom, co na elektrárně někteří kritizují. Jistě, že se to tu diskutovalo. Samotného mě ostatně udivilo, že jsi se k tom vrátil.

Uvádění protiargumentů je sice zcela běžné ale, ale tak jako je to u všeho, nejsem si ani zde zcela jist, zda je to vždy úplně vhodné. Máš ovšem pravdu, že jak si tu inkriminovanou větu, čtu, zdá se mi, že není formulovaná zcela jasně a může být vysvětlena i tak, že potom jde o POV. Opravím. --Martin Kozák 21:19, 24. 4. 2007 (UTC)

Já se k tomu vrátil, protože ta informace o Lovisa tam původně byla a to imho konsenzuálně a Mstaša to vyškrt. A pozor, já teď neřeším oprávněnost či neoprávněnmost kritiky, ale prostě to, že by tam tento fakt o existneci JE Lovisa měl být zmíněn, nic jiného. --Nolanus ✉ C E 21:26, 24. 4. 2007 (UTC)

Hmm, přiznám se, že konsenzus nikde nevidím, ale to není podstatné. Informaci o Lovisa nikdo nevyškrtl, přesunul jsem ji já a to o několik odstavců výše sem. Fakt o existenci Lovisa tedy v článku zmíněn je, dokonce i v původním kontextu, pouze byl přesunut jinam tak, aby článek neprováděl disputaci, ale poskytoval jen fakta. V té souvislosti mě napadá, že pokud tu větu vhodně naformulujeme, klidně ji můžeme vrátit zpět, jen je třeba ji dát do vztahu se příslušnou větou o kritice z tohoto důvodu správným způsobem. Navrhuji tedy připojit: Zastánci elektrárny naopak tvrdí, že již byla vyzkoušena v jaderné elektrárně Lovisa ve Finsku. --Martin Kozák 22:11, 24. 4. 2007 (UTC)

Jo, omlouvám se, byls to ty, já sem historii procházel, byl to takový poloviční překlep. protože Mstaša o tom mluví v diskuzi. Konsenzus: dle té diskuze nahoře to vidím jako 3:1, což statisticky není úplně 100%, ovšem konsenzus odvozuju hlavně z toho, že Mirekk už na tom dál netrval.

V té větě bych změnil "tvrdí" na "upozorňují " neboť tu kombinaci snad nikdo nezpochybňuje /přesto pro jistotu http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0139.htm / . Jinak OK. --Nolanus ✉ C E 22:43, 24. 4. 2007 (UTC)

No jo, dejme tomu. --Martin Kozák 11:01, 25. 4. 2007 (UTC)

Jen bych chtěl dodat, že bychom opravdu měli jít po základních pilířích Wikipedie... mělo by to být nestranné a základní pocit z toho článku o Temelínu určitě není nestrannost. Nebo spíš nebyl. Proto jsem to opravil. Hodně jsem opravoval i heslo trest smrti a ačkoli mám svůj jasný názor, můžete se sami přesvědčit, jak to dopadlo - přidával jsem arguementy odpůrcům i příznivcům ;) --Mstasa 13:17, 25. 4. 2007 (UTC)

Nemluvte o pocitech. Napište, co z informací v hesle není pravda. Heslo je z velké většiny suše informativní. Mediální poprasky by se v encyklopediích měly brát s rezervou. --Nolanus ✉ C E 18:47, 30. 4. 2007 (UTC)

Kdo financoval výstavbu JETE? Stát anebo ČEZ? Prochaine 07:55, 3. 5. 2007 (UTC)

ČEZ si na ni půjčil od bank. Stát se zaručil za úvěry (a platil by ztráty, pokud by stavbu utnul). --Postrach 08:00, 3. 5. 2007 (UTC)

Weby odpůrců

Odkaz na weby odpůrců by tu měly bejt, ale prosil bych nějaké kvalitnější. Temelin.cz je souhrn zpráv, ale poslední je z roku 2002. Greenpeace má 1 zprávu z roku 2005, jednu z roku 2004 a pak taky pár věcí z roku 2002 a starší, jinak nic. /Pomíjím nijak nedatovanou informaci o získání interních dokumentů dokazujících "nestandardní a podezřelé praktiky" během dokončování ETE a jinak nic /nevím jestli je tím míněna ta tajná oprava toho potrubí/. --Nolanus ✉ C E 20:07, 24. 4. 2007 (UTC)

Podívám se na další weby, nicméně jde o to, aby zde aspoň něco bylo. Já si třeba o kvalitě Neviditelného psa taky myslím svoje... --Mstasa 13:17, 25. 4. 2007 (UTC)

Tak s argumentem, aby tu "něco" bylo nesouhlasím, pokud existuje řada kvalitnějších webů.

O Neviditelném psu si můžete myslet co chcete, nicméně poslední zpráva u nich je podstatně mladší než 5 let a čte ho úpořád ještě docela dost lidí a nemají potíže s kódováním diakritiky jako temmelin.cz. /mimochodem ten článek vyšel původně v denním tisku a oni ho pouze přetiskli/.

Weby téhle úrobně normálně po zběžném shlédnutí odstraňuju jako spam. --Nolanus ✉ C E 18:54, 30. 4. 2007 (UTC)

Chybi toho dost

Chybi popis prechodu k Westnghouse, duvody a jeho dusledky. Samotne rozhodnuti melo a ma vyrazne dopady (zdrzeni, cena, poruchy) a odbornici se s tim nijak zvlast netaji, na rozdil od politiku. Prechod k TVELu by take stal za vic nez za mrnavou zminku.

Chybi odhad zivotnosti, informace o zbylych dvou blocich, informace kdo a proc rozhodl ze se nepostavi a informace o planech na pripadne dostaveni. V clanku je sice more trivialit ale chybi o potrebne silnoproude infastrukture okolo, o zalohovacich systemech nebo jak je JETE zapojena do prenosove soustavy. Pavel Vozenilek 22:01, 15. 6. 2007 (UTC)

Jo a vyzneni clanku (castecna ndsazka): "Temelin je misto kde se furt demonstruje, ktere Rakusaci z nejakych duvodu nemaji radi ale ktere je naprosto bezpecne (dokazano prihlouplym obrazkem)". Jako z Blesku. Pavel Vozenilek 22:08, 15. 6. 2007 (UTC)

Toho ci chybí si sem vědom nicméně: Názory o Westinghouse budou vždy +- POV. Dá se ale předpokládat, že k problémům by došlo po revoluci tak jako tak a obzvlášť vzhledem ke změně projektu /a ke změně projektu by navíc pravděpodobně došlo i bez revoluce/.

Odhad životnosti bych sem nejradši netahal, zatím se ukázalo, že životnost se dá dost protahovat; elektrárna může pracovat 60 let, ale kdo ví, co za 60 let bude. Silnoporoudá soustava etc., to už sou podle mého právě informace spíš pro odborníky, byť se tomu vyloženě nebráním.

Ale ten závěr ... O demonstracích tam není ani zmínka, jen o blokádách hraničních přechodů a to asi 10 řádků; že je Temelín bezpečný v rámci světového průmětu či nad průměrem co já vím odborníci nezpochybňujou; a už vůbec nechápu, co máte proti obrázku, který prostě ilustruje text? --Nolanus ✉ C E 06:22, 18. 6. 2007 (UTC)

Podle mne by mel mit clanek vice narativni charakter (namisto soucastneho detailniho rozclenovani). Mely by vic popsat plany z 80-tych let, zmineny Mochovce, to jak probihala stavba a soucastne s ni protesty a politicke hratky. Dnesni blokady jsou nevyznamne oproti kampani v prumehu 90-tych let ktere se zucastnovali vselijaci vysoci politici a ktere jeste mely sanci stavbu zastavit. Nekolikrat se o tom hlasovalo ve vlade (naposled snad v roce 1999). Prechod k Westinghouse byl jednou hlavnim udalosti - duvody a nasledky by si zaslouzily vice nez pul vety. Pripadne se da kvantitativne srovnat Temelin s podobne planovanymi Mochovcemi.

Co se tyce bezpecnosti: to je obecne slozite tema a spis nez tvrzeni by byla lepsi statistika poruch ci % dni kdy je system v plnem provozu. Obrazek je prihloupy protoze zjednodusuje komplikovany system ktery zahrnuje trebas takova poplachova zarizeni (ta co v 90-tych pravidelne vypovidala sluzbu) na skupinu pasivnich prvku v okoli reaktoru.

Okolni infrastruktura: JETE je napojena pres 400 kV na nove vybudovanou rozvodnu Kocin, do Tyna vede teplovod.

Podle mne by clanek byl nejlepsi slozeny ze tri casti: (1) chronologickou - stavby, protesty, Westinghouse atd, (2) technicke detaily, (3) ekonomicke ukazatele - kolik vyrabi elektriny, cena, komu dodava teplo (zatim jen Tyn, planem byly Budejice). Pavel Vozenilek 21:46, 18. 6. 2007 (UTC)

Statistika poruch je zmíněna u zprávy ČEZ, kam z bezpečnosti vede odkaz. Obrázek: tak on za prvé ukazuje jen část bezpečnostních opatření, za druhé je jasné, že to bude trochu zjednodušeno; jestli někdo dodá komplikovaná schémata dostupná pod PD, budu jedině rád. Jaká poplachová zařízení? V 90. letech Temelín ještě nebyl v provozu, zkoušela se?

O Týně sem věděl, o rozvodu elektřiny ne, dodejte prosím zdroje. Až bude doplněno co říkáte, tak utvořím příslušné nadsekce, ovšem kritika by polde mého měla zůstat zvlášť. --Nolanus ✉ C E 18:54, 19. 6. 2007 (UTC)

Porovnání spotřeby paliva a postavy

V článku je použit obrázek Soubor:Yearly fuel of a nuclear power plant.png a v popisu u něj, že hrana krychle má 1,6 m. To přirovnání dost pokulhává, ta postava by musela mít přes tři metry :) --Tlusťa 08:05, 7. 8. 2007 (UTC)

Trochu přeháníš, sahá mu tak nejmíň do 2/3, takže by byl velkej tak nejvíc 2,40 /prostě čahoun no, mladá generace roste:)/.

Obrázek se mi prostě líbil, kdyby mi někdo dovedl udělat lepší, budu rád. Už sem i přemejšlel o dalších názornostech /třeba zhruba 4 velké vany/, dobře, žes mi to připomněl. --Nolanus ✉ C E 08:21, 7. 8. 2007 (UTC)

Do 2/3? Vidím maximálně do půlky :) --Tlusťa 08:28, 7. 8. 2007 (UTC)

Fakt nekecám, teď jsem to měřil :) . Jestli budeš chtít, udělám SVG s chlapem velkým normálních metr osmdesát. --Tlusťa 08:41, 7. 8. 2007 (UTC)

[[7]]. ale asi máš pravdu, sem si to právě taky měřil. Mezitím sem připadl na schůdné řešení, že by to mohlo být palivo 1 bloku, jenomže protože to jde s třetí mocninou, pořád by to byla krychle s hranou tak 1,3 m. Tak to můžem zkombinovat udělej to tak v poměru 2:1,3 /1,80, to už dneska není žádná vejška/ a jestli to teda pro tebe není moc náročné /jestli třeba jenom někde nastavíš velikost/, tak ho udělej i pro celej Temelín, se můžou hodit obě. --Nolanus ✉ C E 08:55, 7. 8. 2007 (UTC)

OK, večer něco spáchám. --Tlusťa 09:04, 7. 8. 2007 (UTC)

Právě jsem si toho dlouhána taky všimnul. :-) Nebylo by jednodušší zmenšit toho člověka? - UP3 13:47, 29. 8. 2007 (UTC)

Uplynulo 7 let od této diskuze a očividně se nic nezměnilo. Nadále shledávám obrázek jako problematický - velikost hrany krychle je v porovnání s postavou očividně poloviční vůči textovému popisu, což znamená, že její objem je osminásobně menší, než by měl být. Domnívám se, že se jedná o velmi zavádějící ilustraci, která není na Wikipedii akceptovatelná, neboť u kontroverzního tématu zkresluje množství jaderného paliva na osminu vůči uváděné skutečnosti. Nebude-li ilustrace opravena, navrhuji její odstranění. --tcaklos (diskuse) 13. 4. 2014, 09:50 (UTC)

A nemá tam spíš být 1,6 m³, než ta hrana o délce 1,6 m? Hribek89 (diskuse) 16. 4. 2014, 17:24 (UTC)

Ředitel elektrárny

Odstranil jsem již neplatné informace o řediteli elektrárny. Od 1.12.2007 je ředitelem elektrárny Temelín Ing. Miloš Štěpanovský. Stávající ředitel Mgr. Ing. Vladimír Hlavinka přešel na jinou funkci v rámci ČEZ viz [8]. Pokud nezavedeme kapitolu typu Ředitelé JE Temelín, je tato informace spíše zavádějící. Podobné informace nejsou uvedeny ani u vlastní společnosti ČEZ.--Emrys 18:55, 12. 12. 2007 (UTC)

odstavec Kritika

vyváženosti článku by dle mého názoru pomohlo kdyby alespoň v odstavci "kritika obecně" dostatala slovo ktitika, momentálně tvoří více než polovinu odstavce argumenty zastánců jaderné energie,

Špatně ten dostavec chápete, účelem není předmět hesla kritizovat, ale sepsat, jaká kritika se objevila v diskurzu a případně to zanalyzovat. To co ste tam dopsal není zčásti pravda a zčásti je to tam vysvětleno. A není ani pravda, že by nebyly odstaveny žádné uhelné elektrárny. --Nolanus ✉ C E 17. 7. 2008, 17:01 (UTC)

Když sem psal to předcgozí, už sem musel končit, takže nyní i vzhledem k [9] podrobněji: ten údaj zůstave i teď manipulativní a to včetně zdroje ČSU. Když se totiž na tu tabulku podíváme přesně, zjistíme několik zajímavých věcí. Předně nemůže být ani řeči o tom, že by Česko v současnosti vyvážel i 1/3 produkce JEDU /nehledě na to, že údaje za rok 2007 v tabulce vůbec nejsou/. Dál zjistíme, že už v roce 1995 bylo Česko dokonce čistým dovozcem /0,418 Twh/, v dalších letech něco málo vyvezlo a v roce 2000 byl prudký nárůst na 10 Twh; ovšem Temelín byl souštěn až ke konci roku 2000 a to spíš technicky, zatím bez velkého ekonomického významu, čili té energie opravdu moc vyrobit nemohl, vývoz 10 Twh byl ještě bez Temelína už v roce 2000!. Pokud teda budeme tvrdit, že elektřinu z JETE Česko vyváží, měl by teď vývoz /+12 Twh ETE/ být 22 Twh, ale nestoupl tolik ani zdaleka. Přibyly jenom 2 Twh.

Další zajímavá věc je podívat se i na dovoz do Česka /když se mluví o tom, kolik Česko vyváží myslí se tím ves kutečnosti většinou kladné saldo/; dovoz totiž od roku 1995 roste, byť s určitýma kolísáníma; je nanejvýš pozoruhodné, že dovoz vzrostl od roku 2000 /kdy se ještě moc neprojevil Temelín/ do roku 2006 o 2,5 Twh, přestože Česku přibylo 12 Twh Temelína!

Další extrémně zajímavá věc je vývoz elektřiny do Rakouska - to totiž podle zvého zákona nesmí dovážet elektřinu z jaderných elektráren a já předpokládám, že Rakušani svoje zákony dodržujou /:))/. A je to vskutku možné, protože už v roce 2000 /opět da facto před Temelínem/ tam Česko vyvezlo 5,5 Twh a v roce 2006 6,1 Twh, jen o trochu víc. No, a protože jaderný proud do Rakouska Česko vyvážet nesmí /mimochodem, co dělá Evropská unie?, já myslel, že je v EU to je volný trh!/a Česko ani nic z Rakouska nedováží, tak máme jistotu, že minimálně ta polovina z 12 Twh není jaderný vývoz. A že by byl jaderný vývoz ta druhá polovina, to z tabulky moc nevyplývá, pravděpodobně ne /podle toho srovnání výš by to byly 2 Twh/, Temelín a JEDU prostě běží pořád, ve špičkách a pološpičkách se k němu připojí vodní elektrárny a uhelné a protože vyvážet proud se momentálně vyplatí, nechají se běžet chvilku i mimo ty špičky.

Co se týče diskuzí v 90. letech, osobně se nepamatuju, že by příznivci JETE tvrdili, že nedostatek proudu hrozí už bezprostředně po roku 2000, i když to je možné; naopak se ale pamatuju na vystoupení Karla Dyby a Václava Klause v televizi, kde vysvětlovali, že mít zajištěny zdroje elektřiny na několik desítek let dopředu za pár desítek miliard je velmi výhodné; měli pravdu, jen bohužel těch pár deístek let se teď ukazuje jako velmi relativní. Naopak odpůrci rádi říkali, že nejenom, že tu elektřinu nejenom nebude potřebovat Česko, ale že ji nebude chtít ani nikdo jinej. --Nolanus ✉ C E 19. 7. 2008, 10:26 (UTC)

Hmm, a teď koukám, že text /o to i tabulka nahoře/ obsahuje údaj, že JETE vyrobila v roce 2000 2 Twh elektřiny; ale jak by mohl, když nynější výroba je 12Twh v obou blocích, přičemž 1. blok byl připojován až od prosince 2000??? To se někdo sekl o nejmíň o řád, možná i o víc. Prozřetelnost je mi svědkem, že já to nebyl.--Nolanus ✉ C E 19. 7. 2008, 18:42 (UTC)

Čísla z roku 2006

Čísla z roku 2006 nějak nesedí. Alespoň já je tedy z [10] nemůžu dostat. Odkaz v referenci nefunguje, zřejmě změnili web. Miraceti 4. 12. 2008, 10:52 (UTC)

Jaké údaje konkrétně myslíš? Zkusil bych je prověřit. --Emrys 4. 12. 2008, 15:20 (UTC)

Bariéry proti úniku radioaktivních produktů.

Fyzicky i legislativně existují u PWR pouze 3 bariéry proti šíření radioaktivních produktů - povlak palivových proutků, tlaková hranice primárního okruhu a hranice kontejnementu. Prosím opravte.

Editujte s odvahou --Marquas (diskuse) 24. 7. 2012, 16:37 (UTC)

Instalovaný výkon EDU a ETE

Po posledních modernizacích činí instalovaný výkon EDU 4x500 MWe a ETE 2x1020 MWe.

:po dalších modernizacích ETE mají oba reaktory nominální výkon 1055 MWe (viz. http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete.html)

Blíže neupřesněná kritika

Měl jsem možnost mluvit s jedním ze zasvěcených, který se podivoval, že článek o Temelínu na Wikipedii je označen jako dobrý, přestože je plný mýtů a polopravd. Více to upřesnit nemohu, šlo jen o krátkou zmínku v rozhovoru. Pán nemá vřelý vztah k počítačům a vídávám se s ním velmi málo, takže žádat po mě, abych jej požádal o úpravu článku či o bližší informace, nemá smysl. Možná by však mělo být zváženo, zda má článek zůstat i nadále dobrým. — Loupežník (diskuse) 6. 10. 2012, 17:21 (UTC)

Vyřadit článek ze seznamu DČ jen na základě takového vágního tvrzení je nesmysl. Tím samozřejmě netvrdím, že dotyčný pán nemůže mít pravdu. --RomanM82 (diskuse) 12. 3. 2013, 20:45 (UTC)

Aktualizace etc.

Aktualizoval sem tu tabulku, ještě se podívám na aktualizaci úvodu. prořezal sem odkazy včetně těch, co byly už dlouho ve zdrojáku skryté jako neviditelné. Sou kdyžtak v historii, kdyby někdo chtěl dát odkazy na archiv nebo to najít znova, ale já na to teď náladu nemám a věčně to ve zdrojáku strašit nemůže. --Nolanus ✉ C 23. 5. 2013, 16:21 (UTC)

Jo a ještě odkaz ke statistice: http://energostat.cz/elektrina.html --Nolanus ✉ C 23. 5. 2013, 16:25 (UTC)

Ještě upozorňuju na odstavec:

Občas se rovněž objevují názory, že nebyly odstaveny uhelné elektrárny, jež měl Temelín nahradit; ani tato skutečnost neodpovídá pravdě, od roku 1990 do roku 2000 ČEZ odstavil zdroje o výkonu 1,965 MW; v současnosti (2008) ČEZ plánuje obnovu (v podstatě výstavbu nových elektráren na místě starých) dalších uhelných elektráren, jimž v nejbližší době skončí životnost, zvažována je rovněž stavba paroplynových elektráren. Dřívější prognózy o růstu spotřeby elektřiny v Česku se celkem naplňují. Zdravím, --Ivannah (diskuse) 17. 10. 2013, 09:57 (UTC)

Aktualizace

Aktualizoval jsem elektrický výkon na 1055MWe a tepelný na 3120MWt, který se zvýšil po nedávné rekonstrukci, viz http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/4363.html.Hribek89 (diskuse) 31. 12. 2013, 07:42 (UTC)

Nezdá se mi část: "Občas se rovněž objevují názory, že nebyly odstaveny uhelné elektrárny, jež měl Temelín nahradit; ani tato skutečnost neodpovídá pravdě, od roku 1990 do roku 2000 ČEZ odstavil zdroje o výkonu 1 965 MW;"
Bylo by dobré zjistit, jak byl v oné době slib formulován. Já si pamatuji, měl být "po spuštění Temelína odstaven odpovídající výkon uhelných elektráren". Temelín přece nemohl nahradit uhelné elektrárny, které byly odstaveny dříve. V 90. letech totiž probíhalo odsířování elektráren. U kterých se to nevyplatilo, byly odstaveny. Shodou okolností se jejich výkon blížil výkonu Temelína. Ale příčinná souvislost byla s emisemi oxidů síry, nikoli s Temelínem.Reing (diskuse) 29. 7. 2015, 21:42 (CEST)

Odebrání DČ

Vzhledem k dlouhodobé šabloně {{aktualizovat}} jsem DČ odebral. V článku jsou navíc neorefovaná tvrzení. Tohle chce napravit, pak můžeme vrátit. --OJJ, Diskuse 3. 4. 2017, 09:11 (CEST)

Nesoulad v termínech Rakouského referenda a Protokolu z Melku

V textu hlavní stránky stojí: "Ve dnech 14.–21. ledna se v Rakousku uskutečnilo referendum, ve kterém se celkem 915 220 rakouských občanů (15,53 % oprávněných voličů) vyslovilo pro podmínění vstupu Česka do EU odstavením Temelína. Situace se uklidnila po podepsání Melkského protokolu 12. prosince 2000, k jehož sjednání mezi Českem a Rakouskem napomohlo i úsilí Evropské unie, především komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena." Podle https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Volksbegehren_in_%C3%96sterreich ale udané referendum proběhlo v roce 2002. Jak tedy mohlo uklidnit situaci dva roky předem? To působil ve věci JETE stroj času? 2001:1AE9:337:2000:B90B:A4FF:23AD:BFEF 26. 10. 2020, 22:30 (CET)

přesměrování JET

JET je běžně (často, obvykle) používané označení pro jeden z nejznámějších toakamaků - Joint European Torus (dokonce tak běžné, že jsem do dneška celý název neznal). viz https://en.wikipedia.org/wiki/Joint_European_Torus Naopak s označením JET pro Temelín jsem se dosud nesetkal.Reing (diskuse) 30. 3. 2021, 22:47 (CEST)