Diskuse:Improvizovaná výbušnina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Látka, kterou zde autor popisuje, se nejmenuje ani citramin a ani hexogen. Je to HMTD, čili hexamethylentriperoxydiamin. Její vlastnosti nejsou až tak špatné, pokud je vyrobena z čistých surovin. Vážený pane autore: už NIKDY! se nepokoušejte vyrábět cokoliv výbušného charakteru, dokud se nenaučíte o chemii alespoň něco! Peroxidy jsou velmi nebezpečné. Vy jste asi koupil urotropin v drogerii (pevný líh), někde si přečetl, že se z něj vyrábí hexogen (což je pravda) a tak jste logicky usoudil (logika policejní: "vy nemáte aqárko? Ale to znamená, že jste..."), že jste vyrobil hexogen. Hloupost. Koupil jste špinavé suroviny, smíchal to, možná i zamíchal kovovým předmětem (soudím dle rychlosti reakce) a vyrobil směs peroxysloučenin a jejich solí. To jste si naběhl.
Čistý HMTD:

              Teplota vzbuchu: 	        200°C (při okamžitém zahřátí)
              Teplota vzbuchu*:        	139°C (* při zahřívání 20°C/minutu)
              Výbuchová teplota:       	2370° C 
              Objem plynů (Vo):        	1097 dm3
              Násypná hustota:         	0,88 g/cm3
              Detonační rychlost(0,88g/cm3) 	4510m/s(test v průměru 6mm)
              Detonační rychlost(1,10g/cm3)	5100m/s 
              Citlivost k úderu (2kg): 	3-4cm (o 20% nižší než u fulminátu Hg)
              Energie detonace (E):     	787 kcal/mol 
                                                                    (zdr.   Detonátor) 

Takže nevím, kde jste vzal D až 11,5 km/s. Oranžový záblesk pochází spíše od nitromočoviny - nejspíš jste nevěděl, co tam ještě připsat, aby to bylo zajímavé. Na to mám jednu radu: jestli se Vám chce, můžete sem přepsat bývalý Detonátor, stejně se tady sem-tam objevují vykopírované pasáže. A při této činnosti se něco i naučíte (ale chce to přepsat - ne překopírovat).