Diskuse:Fryderyk Chopin

Článek týdne

Tento článek byl v 42. týdnu 2020 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

První téma

Zajímavý článek. Zdá se mi, že je to vážný pokus o DČ, tak pár tipů k vylepšení:

• používejte typografické „uvozovky“
• citace nejsou v kursivě, stačí uvozovky
• dlouhé pomlčky (–)
• když neumíte přechodníky, tak je nepoužívejte
• pozor na svůdnosti v překladu (u nás je tvář bledá, nikoli bílá, "v malém muzeu v cele ve Valldemosse" atp.)
• cizojazyčné citáty nutno přeložit do češtiny
• také The Farewell Waltz asi bude spíš Valčík na rozloučenou atd. - přece nenazýval své skladby anglicky!
• George Sandová, od Delacroixe - čeština přechyluje a skloňuje

Hodně štěstí,--Ioannes Pragensis 14. 3. 2010, 23:23 (UTC)

Díky za tipy, nedokonalostí jsem si vědom, mám to teď na recenzi u nezávislého člověka (češtináře), chystám se na opravy. --Ajznbony 15. 3. 2010, 09:27 (UTC)

I když hudbě moc nerozumím, článek se mi líbía je v něm spousta práce. Gratuluju! Co mu chybí? Docela určitě důkladná jazyková redakce (mnoho přechodníků je špatně, nešikovné formulace, pasiva, opakování slov atd.). Protože je tak dlouhý, mělo by se v prvních odstavcích pečlivě a stručně shrnout všechno podstatné. Zdraví --Sokoljan 23. 5. 2010, 19:20 (UTC) (Ze stránky Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k recenzi přenesl Jan.Kamenicek 23. 5. 2010, 21:46 (UTC).

• celé dílo x většina díla, nejsem Chopinospecialistou, ale například zde je potvrzení, že to bylo nejen pro klavír
• vložení citace B. Smetany bylo roky ponecháno bez zdroje, tak snad dozrál čas doplnit zdroj (domnívám se, že tam je překlep, není-li to přímo zpackaný překlad) --Jirka62 4. 12. 2011, 11:55 (UTC)

Postřehy – Jan Polák

Zdravím,

dovolím si napsat pár postřehů:

1. Ověřeno bylo by možné (krátce; jednou či dvěma větami uvést, o co v Kościuszkově povstání šlo)?
   1. Otázka Odkaz na Kościuszka, nezatěžoval bych článek zbytečnými podrobnostmi, aby nebyl zase tak moc dlouhý, stačí takto? Nebo to tam mám dopsat?
      1. Napsal bych to třeba asi takhle „Jeho otec, Mikołaj (francouzsky Nicolas) Chopin, původem Francouz z Lotrinska, emigroval do Polska roku 1787 ve věku 16 let a sloužil v polské národní gardě během Kościuszkova povstání, což bylo polské povstání proti ruské nadvládě v roce 1794, které vedl Tadeusz Kościuszko.“--Jan Polák (diskuse) 22. 3. 2012, 17:06 (UTC)
         1. Napsal jsem to bez toho …které vedl T. K., působí to stupidně, holt oželíme jeden modrý odkaz, článku stejně moc nepomůže. -- Mirth 26. 3. 2012, 20:36 (UTC)
2. Ověřeno Ve větě „Justynin bratr byl otcem pozdějšího generála Unie Włodzimierza Krzyżanowského.“ jsou Unií myšleny Spojené státy americké během tamní občanské války? Odkázal bych je.
3. Ověřeno„Ačkoliv již jako mladík svého učitele překonal, vždy se později o Živném vyjadřoval s úctou.“ – je to možné nějak doložit (reference atp.)?
4. Podobně větu „V době svých studií například velmi překvapil svého učitele, když nakreslil jeho portrét.“ je možné doložit? Zvláště to slovo „velmi“.
   1. Otázka Toto je klasický relikt z en.wiki. Mám pocit, že jsem to četl v nějaké knize, ale nejsem si jistý, jestli si to nemotám s nějakým zdrojem co to má z wiki. Na internetu se o tom nemluví jinde než na článcích očividně inspirovaných Wiki. Zatím jsem smazal pouze to velmi, mám to smazat celé? -- Mirth 21. 3. 2012, 23:25 (UTC)
      1. Klidně to tam ve stávající podobě nechej. Jen škoda, že to nemá referenci.--Jan Polák (diskuse) 22. 3. 2012, 17:06 (UTC)
5. „Na konzervatoři Chopina také učil český hudebník Josef Javůrek.“ – má tato skutečnost na Chopina nějaký vliv či pro jeho život nějaký význam, že je zde uváděna?
   1. Otázka Řekl bych, že moc velký vliv neměl, byl to prostě jeho řadový učitel, což ovšem myslím stejně znamená, že by ve článku měl být. Navíc přeci jenom fakt, že jsme na cs.wiki by se měl také zohlednit, asi nás víc zajímají nám blízká témata… -- Mirth 14. 3. 2012, 21:15 (UTC)
      1. A co to napsat „Vedle Elsnera byl na konzervatoři Chopinovým učitelem i český hudebník Josef Javůrek.“?--Jan Polák (diskuse) 22. 3. 2012, 17:06 (UTC)
         1. Jenže Javůrkův vliv byl oproti Elsnerovi minimální, takhle je stavíme na stejnou úroveň… -- Mirth 26. 3. 2012, 20:36 (UTC)
6. „(v letech 1837–39 zde umělec a básník Cyprian Norwid studoval malířství; později napsal poému „Chopinův klavír“, o ruských vojácích, kteří roku 1863 vyhodili Chopinův nástroj z okna.)“ – ve stejném domě jako žil Chopin studoval tento básník malířství?
   1. Otázka Pravděpodobně, je to tak na en.wiki jak ve článku o Chopinovi, tak o Norwidovi, ale beze zdroje, takže najisto to říct nemůžu. A četr ví, jestli ta reference, to ji tu máme, dokazuje pravdivost celé věty… -- Mirth 21. 3. 2012, 23:25 (UTC)
7. Ověřeno Proč v oddíle Vzdělání najednou skočíš a zmiňuješ obraz Chopinovy rodiny a inspiraci jeho skladbám? To druhé bych například dal do oddílu věnujícího se skladbám a nikoliv sem.
8. Ověřeno„Zde odehrál dva koncerty a získal mnoho příznivých kritik, ač mu byl některými vyčítán slabý úhoz“ – Je to možné doložit referencí?
9. Ověřeno „Později ten měsíc ve Varšavě vypuklo povstání (…)“ – kdy později a co to bylo za povstání?
10. Ověřeno„Seznam účastníků nám dává představu o bohatosti pařížského uměleckého života té doby. Např. na koncertě konaném 23. března 1833 hráli Chopin, Liszt a Hiller Bachův koncert pro tři cembala; 3. března 1838 hrál Chopin, jeho žák Adolphe Gutman, Alkan a Alkanův učitel Pierre Joseph Zimmerman Alkanovu úpravu Beethovenovy symfonie č. 7 pro osm rukou.“ – je tato pasáž pro článek důležitá?
    1. Otázka Článek má uvést do souvislostí a myslím že není od věci si představit na konkrétním příkladě, jak Chopinův život v Paříži vypadal. Pokud ovšem myslíš, že to tam nepatří, klidně to smažeme, ať to není zbytečně kontroverzní :) -- Mirth 14. 3. 2012, 21:15 (UTC)
       1. Asi bych to vyhodil. Navíc u toho nemáš ani referenci.--Jan Polák (diskuse) 22. 3. 2012, 17:06 (UTC)
          1. Vyhozeno a nahrazeno lehce bezobsažnou větou :) -- Mirth 26. 3. 2012, 20:36 (UTC)
11. Ověřeno „Všichni čtyři zde žili spolu od října 1839 do listopadu 1842, kdy strávili většinu léta až do roku 1846 v Nohantu.“ – větě příliš nerozumím…
12. Ověřeno „V následujících letech nadále udržovala přátelství se Chopinem, i když stále častěji ventilovala svou netrpělivost a odpor, přinejmenším v dopisech třetím osobám, ve kterých Chopina nazývá dítětem, malým andílkem, mučedníkem a milovaným, zachovávala dekorum.“ – netrpělivost k čemu? A navíc mi tam nějak nepasuje ta poslední poznámka, že „zachovávala dekorum“ (jak, vůči čemu…?)
13. Ověřeno „Toto vystoupení se ukázalo být chybou, protože většina účastníků se zajímala spíše o tanec a občerstvení než Chopinovo klavírní umění.“ – To je informace alá bulvár, ne?
    1. Otázka Informaci jsem zkrátil, ale nemyslím, že by byla úplně k mazání… -- Mirth 8. 3. 2012, 12:51 (UTC)
       1. Dovolil jsem si upravit Tvůj text. Myslím navíc, že dost často používáš přechodníky. Nic proti nim, ale vnímám je již poměrně archaicky, takže já osobně bych je neužíval tak často.--Jan Polák (diskuse) 22. 3. 2012, 17:06 (UTC)
14. Ověřeno „Tato skladba obsahuje velkou část ženských hlasů, ale v tomto chrámu nikdy nebyl sbor s ženskými hlasy. Ženský sbor se nakonec mohl zádušní mše zúčastnit, ale musel být ukryt za černou sametovou oponou.“ – V kostele nikdy nebyl sbor s ženskými hlasy? Budiž. Pak ho, jak vyplývá z kontextu, zřejmě sehnali, ale proč musel být během produkce schován za plentou?
15. Ověřeno „Z Vídně byl vybaven doporučujícím dopisem Václava Viléma Würfla, avšak pražský koncert se pro Chopinovu trému neuskutečnil.“ – měl nějaký být? V textu o něm není psáno.
16. Ověřeno Místo slova „také“, které rád používáš, využij někdy například slovo „též“, ať se stále neopakuješ.
17. Ověřeno „Do roku 2007 to byla nejvyšší Chopinova socha na světě.“ – kdo ji překonal?
18. Ověřeno „Pravidelně je udělována cena Grand prix du disque de F. Chopin, která oceňuje kvalitní nahrávky Chopinových skladeb.“ – kým je udělována?
19. Ověřeno „Životem a dílem skladatele se zabývá varšavský Institut Fryderyka Chopina (polsky Narodowy Instytut Fryderyka Chopina), který mj. letos v březnu otevřel po rekonstrukci Muzeum Fryderika Chopina.“ – co to je „letos v březnu“? Březen 2012, pokud vím, ještě nebyl.
20. Ověřeno Proč jsou některé reference psány tučným písmem?

--Jan Polák 28. 1. 2012, 20:35 (UTC)

Díky moc za postřehy. Obsah článku jsem nepsal, pouze se tento článek snažím tak nějak dát dohromady, aby byl k něčemu, většinu napsal Wikipedista:Ajznbony. S těmi formulacemi a nelogičnostmi zkusím něco udělat. Ty tučné odkazy jsou kvůli citačním šablonám, nevím, proč to ta šablona vypisuje takto. Reference zkusím doplnit, ale bohužel kvůli tomu, že tento článek sepisovalo mnoho lidí, tak si nejsem jist, jestli se všechno podaří dohledat, kdyžtak se to asi bude muset smazat. Většinu bych ale snad měl zvládnout, to o čem tu píšeš většinou vím odkud doložit. Jaký je jinak tvůj celkový pocit z tohoto článku? -- Mirth 29. 1. 2012, 16:51 (UTC)

Tak citační šablony jsem již vyměnil, teď půjdu na ty formulace :) -- Mirth 1. 2. 2012, 22:24 (UTC)

Draceane

Za prvé bych chtěl poděkovat všem autorům, kteří tento článek postupně vytvořili a rovněž Mirthovi, že si dal mravenčí práci, aby dal článek do kupy.

Obecné připomínky

1. Celý článek bych více prolinkoval (zase však ne přespříliš) – třeba odkazy na země, budovy, osoby, události, obecné termíny, střídmě pak data…
2. Článek se spíš červená, než modrá – DČ či NČ si tohle prostě nemůže dovolit – minimálně články typu Nokturna (Chopin), ba dokonce nokturno, či články o příbuzných a vyučujících by existovat měly.
   1. něco jsem doplnil, myslím, že už se spíše modrá než červená, stále je ještě ale co psát :) -- Mirth 25. 6. 2015, 20:54 (CEST)
3. Ozdrojovat, co je třeba ozdrojovat.
4. Ověřeno Bylo by dobré použít citační šablony jednotně (viděl jsem jak {{Citace monografie}}, tak i {{Cite book}}). Do šablon bych pak nacpal i všechno ostatní.
5. Ještě je co dotahovat na typografii (zde však může v mnohých případech vydatně posloužit WIRE).

Konkrétní připomínky

1. Je třeba doplnit referenci ke Smetanově citátu (možná by se hodila šablona {{Citát}}).
   1. nikde se mi ho nepodařilo najít, doplnil jsem alespoň se zdrojem to, že ho měl Smetana rád. Pokud se zdroj nenajde např. v průběhu schvalování článku na DČ/NČ, tak citaci smažu. -- Mirth 25. 6. 2015, 20:54 (CEST)
2. Obrázek na zdi ČNB je poněkud nekvalitní – podle mého názoru by to chtělo sehnat lepší, popř. zvážit jeho úplné vyřazení z článku.
3. Bylo by vhodné rozvést „Pleyel“. (infobox)
4. Ověřeno Větu „Zároveň také vyučoval děti polské šlechty, mj. Skarbeků, s jejichž dcerou Justynou Krzyżanowskou se oženil.“ bych doporučil nějak přeformulovat (vadí mi vazby „děti šlechty“ a „ dcera Skarbeků“). (sekce Dětství)
5. Ověřeno „Chopin tak nevládl francouzštinou perfektně, a to ani později při pobytu v Paříži.“ – osobně mě ta věta přijde rovněž k přeformulování. (sekce Dětství)
6. Citát Édouarda Ganche by též potřeboval reference. (sekce Vzdělaní)
7. Ověřeno „Velice brzy ale svůj záměr zamítl.“ – opět bych přeformuloval. (sekce Paříž)
8. Ověřeno „K závěru nemohlo být dospěno.“ – zde bych asi pasivum zrušil. (sekce Závěr života)

Toť zatím vše. Mnoho dalšího zdaru přeje — Draceane ^diskuse 29. 1. 2012, 17:06 (UTC)

Díky moc, zapracuji na tom… Co se týče červených odkazů, teď jsem to procházel a nevím, co s nimi. Rozhodně plánuji vytvořit články-pahýly jako Nokturna (Chopin) a nokturno, ale zároveň článek obsahuje strašně moc odkazů na osoby (odhadem tak 85% všech červených odkazů), o kterých pochybuji, že budou mít v nejbližší době svůj článek. Nebylo by lepší některé z takovýchto odkazů z článku úplně odstranit? Protože z pohledu české Wikipedie (nikoliv však anglické, ze které je tento článek z velké části přenesen, tedy i s odkazy) podle mě často ještě nedosáhly úrovně encyklopedické významnosti (vím, tento názor je dost inkrementalistický, ale obávám se, že takovéto osoby asi svůj článek ještě nějakou dobu míti nebudou…). -- Mirth 30. 1. 2012, 20:53 (UTC)

Na druhou stranu je třeba podotknout, že tyto články snad jednou budou vytvořeny a podle mého názoru by byla škoda, aby již nebyly odkazovány – myslím si že je stejně jako doplňovat odkazy a zakládat zmíněné pahýly také třeba některé odkazy odebrat. — Draceane ^diskuse 30. 1. 2012, 21:12 (UTC)

Promiň, ale nerozumím ti :) Sice píšeš, že je škoda, aby ty články nebyly odkazovány, ale na druhou stranu podotýkáš, že je třeba některé odkazy odebrat? Jinými slovy, nevíš co s tím stejně jako já, nebo ti jenom špatně rozumím? :) -- Mirth 1. 2. 2012, 22:22 (UTC)

Vysníval

Ověřeno Slovo "vysníval" je převzato ze slovenštiny. V češtině neexistuje a čtenáři připomíná spíš nedokonavý vid. Nemělo by tam být spíše "vysnil" nebo něco úplně jiného? (...a v představách si vybavoval?) Radek Linner 4. 2. 2012, 00:47 (UTC)

Ověřeno .. ani pokračování té věty „.. při hře svých adaptací ...“ není jednoznačné. Zprvu jsem se domníval, že Chopin poslouchal cizí přednes. Výraz adaptace - odborníci mě jistě opraví, že v umění není výraz používán pouze v souvislosti s literaturou nebo filmem, ale u hudby se mi vybavuje spíš variace. Otázka V celém odstavečku jsou enc. informace .. pobýval v Edinburghu a sepsal tam poslední vůli a dál je to o duševních pochodech, které však nevedly k významným událostem (komponování ap.), nebo ano? Možná by bylo možno zmínit, že nešlo jen o pobyt, ale že dr. Łyszczyński Chopina léčil (příp. že Chopin koncertoval v té době v Edinburghu, ale vzhledem k celkové slabosti, pouze jednou).

.. a ještě drobost k obrázkům »v kapit. George Sandová se mi na konci zobrazuje foto A. Clésingera, o němž je v této části jen nevýznamná zmínka - nemyslím, že by vůbec v tomhle článku musel mít foto. Když už, pak sem víc patří Solange, za kterou se Chpin postavil. »portrét sestry Ludwiky se „nevešel“ k textu o Chpinově dětství, nebo k hudebním začátkům, tak je „nacpán“ na závěr života. Jasně, že je článek stále ve fázi velké přestavby, ale bylo to jen btw :) --Krochoman 4. 2. 2012, 10:21 (UTC)

Otázka Dle NIFC v Edinburghu koncert neměl, o léčení se tam také nepíše… Jsi si jistý? -- Mirth 15. 3. 2012, 12:33 (UTC)

Komentáře

Vedle změn, které jsem udělal přímo, bych doporučil ještě podívat se na tyto body:

• Ověřeno v celém článku bych sjednotil odkazování na jednotlivá díla:
  • psát velká či malá písmena u skladeb typu "valčík č. 1 As dur Op. 69"? Obojí je možné, ale mělo by to být jednotně; já bych byl pro malé písmeno
  • v jakém pořadí? Máme například "valčík č. 1 As dur Op. 69", ale "valčík č. 1 Op. 64 Des dur"
  • mnohdy není jasné, zda se u určité skladby (etuda č. 2, scherzo č. 3…) ono číslo vztahuje k celkovému číslování nebo k číslování v rámci opusu. Já bych důsledně psal např. "klavírní koncert č. 2 e moll, Op. 21" u průběžného číslování a naopak "etuda f moll, Op. 25 č. 2" nebo "etuda č. 14 f moll, Op. 25 č. 2" u číslování v rámci opusu
  • a ještě sjednotit, zda před "Op." psát čárku nebo ne.
    • Otázka písmeno jsem nechal velké, tak jak to měl většinou předchozí autor, ale kdyžtak to můžeme hromadně změnit, mě je to vcelku jedno-- Mirth 7. 3. 2012, 22:06 (UTC)
      • Ne, to je v pořádku tak i onak, jen aby to neprovokovalo nejednotností.--RPekař (diskuse) 22. 3. 2012, 14:06 (UTC)
• Ověřeno (úvod) věta Poté vyšla tiskem jeho první skladba…" - z formulace není zřejmé, že je to jeho první skladba vydaná tiskem, ne první skladba vůbec
• Ověřeno (Dětství) Justyna Krzyzanowská byla spřízněna se Skarbky, ale nebyla přímo dcerou žádného z nich, žila u hraběnky Skarbkové jako chudá příbuzná
• Ověřeno (Dětství) vypustil jsem údaje "v Mazovském vojvodství", "v Kujavsko-pomořském vojvodství", protože v té době ovšem bylo administrativní dělení jiné, ale pokud to budete považovat za užitečné, mohlo by se dopsat například "v Brochówě (dnes Mazovské vojvodství)".
  • Otázka Myslím, že takto to je dobré. -- Mirth 7. 3. 2012, 22:06 (UTC)
• Ověřeno (Dětství) Kazimierzský palác by měl být tuším Kazimierzowský (na to jsem při opravách zapomněl)
• Ověřeno (Dětství) členům carské rodiny se u nás tuším říká velkoknížata
• Ověřeno (Dětství) dal bych plné jméno M. K. Ogiňského, protože v tom rodě bylo více skladatelů
• Ověřeno (Vzdělání) nepočešťoval bych křestní jména (Józef, Ignaz, Ludwik)
• Ověřeno (Mládí) s těmi klavírními koncerty: "Merchant Club" bych určitě nepřekládal jako "podnikatelský klub", spíše nějak dobově jako "kupecká beseda" nebo "kupecké kasino", ale hlavně si nejsem jistý obsahem. O koncertu v této instituci jsem se nedočetl. Klavírní koncert č. 2 sice Chopin dal provést nejprve soukromě, ale v domu rodičů. 17. března 1830 měl v Národním divadle veřejnou premiéru právě klavírní koncert č. 2, nikoli č. 1 - ten měl premiéru tamtéž až 11. října 1830.
• Ověřeno (Mládí) pasáž "vědom si a tuše…" by bylo třeba přeformulovat, protože ta slovesa se neváží se stejným pádem: vědom si + čeho, tuše + co
  • Otázka Změnil jsem to, ale je to citát… Snad to zase tolik nevadí… :) -- Mirth 22. 3. 2012, 00:23 (UTC)
    • Originální citát bych ovšem neměnil, ale překlad si můžeme dovolit vylepšit:)--RPekař (diskuse) 22. 3. 2012, 14:06 (UTC)
• Ověřeno (George Sandová) "Všichni čtyři zde žili od října 1839 do listopadu 1842, kdy strávili většinu léta až do roku 1846 v Nohantu." - této větě nerozumím
• Ověřeno (George Sandová) ten "popis tvůrčího procesu" od Sandové je v původní podobě trochu nesrozumitelný, pokoušel jsem se to upravit, ale nevím, zda je to to, co říkala
• Ověřeno (Závěr života) snažil jsem se zbavit "vysnívání", to skutečně v češtině nic neznamená
• Ověřeno (Závěr života) "píše Tad Szulc" - bylo by nutno dodat kdo to je
• Ověřeno (Hudební formy) by stálo za to i rozšířit. Doplnil jsem "instrumentální", alespoň pokud se týče balad; samostatné vokální balady jsou samozřejmě tradiční žánr
• Ověřeno (Vlivy na Chopina) k porozumění by bylo třeba jasněji rozlišit mezi "inspiracemi" (povstání, milované ženy) a "vlivy" (jiní skladatelé)
  • Otázka Ale nadpis jsem neměnil. Přemýšlel jsem nad tím dlouho. Napadá tě lepší formulace? Tahle je sice špatná, ale lepší mě nenapadla… -- Mirth 22. 3. 2012, 00:23 (UTC)
    • Obtížné. „Chopinovy inspirační zdroje“? Všechno nějak pracuje směrem k inspiraci, spíš mi záleželo na rozlišení přímé (hudební, stylotvorné) a nepřímé (námětové) inspirace v samotném textu.--RPekař (diskuse) 22. 3. 2012, 14:06 (UTC)
• Ověřeno (Vlivy na Chopina) pasáž "pod vlivem nebo v druhém případě spoluprací s…" by bylo třeba přeformulovat, protože ty formulace se neváží se stejným pádem: pod vlivem + koho, spoluprací s + kým
  • Provedl jsem změnu, jak jsem ji měl přibližně na mysli, ale prosím zkontrolujte ji.--RPekař (diskuse) 22. 3. 2012, 14:06 (UTC)
• Ověřeno (Rubato) "K dispozici je také názor Chopinova současníka Hectora Berlioze." Tak proč jej neuvádíme?
• Ověřeno (Rubato) "Chopin nebyl nakloněn…" Celý tento odstaveček je trochu nesrozumitelný, dělení do tří bodů není logické, protože nemají stejnou hodnotu. Možná by bylo napsat něco prostšího, např. "Oproti tradovaným názorům nebyl Chopin nakloněn takovým extrémům jako například metronomicky přesný rytmus levé ruky. Stejně tak přednes Chopinových skladeb s nepřesnostmi anebo s odchylkami, jež vycházejí z technických omezení a nejistoty hráče spíše než z jeho invence, nelze ospravedlňovat odkazem na Chopinovo pojetí rubata."
  • Otázka S dovolením jsem použil tvou větu, chtěl jsem to přepsat nějak tak. -- Mirth 22. 3. 2012, 00:23 (UTC)
• Ověřeno (Chopin jako inspirace) používal bych originální názvy skladeb, resp. české názvy případně s originálním názvem v závorce, ale rozhodně ne anglické. Také "Transcendental Études" není jedna skladba, ale dvanáct.
  • Otázka Kde to šlo, sjednotil jsem do češtiny, nevím, co s takovými Funerailles. -- Mirth 22. 3. 2012, 00:23 (UTC)
    • Asi by se dalo přeložit všechno nebo všechno nechat v originále, ale já bych považoval za nejběžnější a nejrozumnější překládat druhová hudební označení (typu "klavírní sonáta", nebo "g moll") a specifická mimohudební označení jako "Funérailles" (nebo "Annnées de pélérinage" nebo "Kinderszenen" nebo třeba Smetanovy "Rêves"...) nechávat v originále. Ovšem vždycky budou hraniční/smíšené případy jako "grand duo" nebo "transcendentální etudy", kde "grand" ani "transcendentální" nejsou obecné hudební pojmy, a tam bych se řídil zdravým rozumem nebo zkušenostmi - třeba že čeští klavíristé asi nebudou běžně mluvit o "velkém duetu" na jedné straně, ale ani o "études d'exécution transcendente" na druhé.--RPekař (diskuse) 22. 3. 2012, 14:06 (UTC)
• Ověřeno(Bibliografie) knihy by měly být uvedeny jednotně, podle šablon
• Ověřeno(Bibliografie) nejedná-li se o češtinu, je lépe uvést původní díla než překlady
• Ověřeno(Bibliografie) mělo by se sjednotit psaní měst, někdy se píší česky (Krakov), jindy v původním znění (Kraków), jindy bůhvíproč anglicky (Warsaw, Cologne)

... a přirozeně je třeba doplnit zdroj tam, kde je žádán. --RPekař 20. 2. 2012, 16:04 (UTC)

Návrh na přesun

Po krátkém průzkumu hudebnin uvedených v NK ČR se mi zdá, že v češtině je jednoznačně preferováno psaní Fryderyk, a proto navrhuji přesun na tuto formu psaní jména.--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 10. 2014, 11:21 (UTC)

Též Společnost Fryderyka Chopina. Matěj Orlický (diskuse) 26. 10. 2014, 11:42 (UTC)

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Marek Koudelka

Pokud chcete mít z článku NČ, po vyřešení těchto bodů bych jej rovnou nominoval a případné další náměty se můžou vyřešit tam. Každopádně teď:

• Doplnit zdroje tam, kde jsou požadavky
• Závěrečné sekce upravit dle WP:ZS, tj. například zbavit se sekce „Seznam použitých zkratek“, dané zkratky vždy vysvětlit v poznámce u prvního výskytu reference (viz například článek Leonard Cohen)
• Na můj vkus příliš mnoho obrázků, nešlo by to promazat?
• Doplnit české popisky obrázků na Commons (takto)

Článek jsem neprocházel úplně detailně (téměř vůbec), to bych případně udělal až v nominaci na NČ. --Marek Koudelka (diskuse) 5. 9. 2015, 20:52 (CEST)

V jednom případě jsem zdroj doplnil, druhý najít neumím, pokud se při nominaci nedoplní, věta se dá odstranit, není moc důležitá pro celek... ZS a popisky jsem udělal, s obrázky jsem trochu pohýbal, je to takhle lepší? :) Díky za recenzi. -- David.Mirth 10. 9. 2015, 21:01 (CEST)

RPekař

Nová recenze k nominaci již myslím není třeba (i když se na článek ještě podívám), upozorňuji ještě na jeden bod z WP:K: Důležité interní odkazy (úvod, popisky obrázků, tučné odkazy) vedou na existující články.--RPekař (diskuse) 5. 9. 2015, 21:19 (CEST)

Ještě dopíšu některé články, které jsou odkazovány v úvodním článku, to je pravda :) -- David.Mirth 10. 9. 2015, 21:01 (CEST)

Dobrý článek?

Myslím si, že v současné podobě má článek na to být Dobrým. (Jako jediný nedostatek vidím větší množství červených odkazů.) Mohl by jít i do WP:NNČ, ale to záleží na Mirthových možnostech. (@David.Mirth:) — Draceane ^diskuse 16. 11. 2016, 00:14 (CET)

Mohl bych s tím teď něco po odmlce ještě udělat :) Nechte mi tak měsíc. -- David.Mirth 16. 11. 2016, 08:01 (CET)

A ještě tedy problematický jeden chybějící zdroj (Gancheův citát). Po doplnění zdroje bych byl pro zařazení jako DČ, pak by se vidělo, jak by to bylo s nominací a dalšími připomnkami. — Draceane ^diskuse 20. 11. 2016, 00:15 (CET)

Docela dlouho jsem se Gancheovým citátem zabýval. Bohužel ho nemůžu nikde dohledat. tento článek jako jediný zmiňuje jako zdroj Gancheovo dílo, které je dostupné online, a dokonce má i zvláštní kapitolu o obrazech Chopina, ovšem tato informace v ní nikde není, nebo jsem ji tam alespoň nenašel (prošel jsem také kapitolu o roce 1829, kdy měl být obraz namalován). Možná je to ale v jiné kapitole, kniha má témeř 500 stran… Tak jsem ho alespoň využil k doplnění jiného citátu ke známějšímu obrazu od Delacroixe. Nevím, co s tím. První vydání této knihy odpovídá datumu, které je všude v tomto citátu uváděno, odpovídá citaci z výše zmíněného článku, ale příslušné kapitoly jsem přečetl dvakrát a číst 500 stran knihy ve francouzštině opravdu teď nemohu. -- David.Mirth 14. 1. 2017, 17:40 (CET)

@David.Mirth:Konečně jsem se k tomu dostal. Děkuji ti za snahu, Davide, osobně bych se přikláněl k vypuštění informace (třeba se později zdroj dohledá) a zařazení článku mezi dobré. Na zdroji se může zapracovat během NNČ, kam bych článek doporučil. Co na to ostatní recenzenti @Marek Koudelka, RPekař, Jan Polák:? — Draceane ^diskuse_příspěvky 8. 2. 2017, 12:20 (CET)

Já souhlasím. Také jsem ten údaj v Gancheově knize hledal a nenašel.--RPekař (diskuse) 8. 2. 2017, 12:24 (CET)

@David.Mirth, RPekař, Marek Koudelka, Jan Polák: Hotovo Zařazen na seznam Dobrých článků. — Draceane ^diskuse_příspěvky 15. 2. 2017, 20:58 (CET)