Diskuse:Elektromobil

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Pteryx v tématu „Pořizovací cena elektromobilů - lakování narůžovo

Pořizovací cena elektromobilů - lakování narůžovo[editovat zdroj]

Srovnejte si ceník Renault Zoe vs. Renault Clio. Dvojnásobek není "mírně vyšší" cena, zvláště u tak drahého výrobku jako je auto. Ten rozdíl se jistě během 10 let sníží, ale dnes to není pravda. U luxusních automobilů vyšší třídy nebude ten rozdíl tak veliký, a většina elektromobilů je dosud ve té vyšší třídě. Takže se dá snadno udělat studie, která potvrdí že relativní rozdíl ceny není velký. Ale z praktického hlediska, když budete uvažovat o náhradě svého vozu elekromobilem, tak zjistíte že je všechno úplně jinak. Drazí přátelé, publikace banálně nepravdivých informaci snižuje kredibilitu wikipedie. Tohle si ověří každý letmým pohledem do ceníku. Přechod na elektromobilitu nebude procházka růžovým sadem, i když nám to dnes kdekdo lakuje na růžovo. Pak bude spousta lidí právem naštvaných a možná budou volit antisystémové a antiekologické strany. To je škoda.

Je fajn mít ve wikipedii všechno "ozdrojované", ale pokud platí při editaci zákaz používat rozum, tak to dejte někde do pravidel. Pak tady zruším účet. --Pteryx (diskuse) 14. 5. 2021, 13:12 (CEST)Odpovědět

V článku jsou formulace a porovnání, která jednostranně hodnotí či něříkají komletní informaci (speciálně cenu):

  • U zmiňovaných baterií se životností 80 000 (tj. 4 roky při průměrné jízdě 20000km/rok) nebo i těch novějších s dvojnásobnou životností úplně chybí údaj o ceně pro porovnání s motorem (který má životnost kolem 200 000 km).
  • Chybí údaj o tom, jak dlouho trvá rychlodobíjení a jaký má vliv na životnot baterií
  • neefektivita aerodynamiky se týká jak elektromobilů tak aut se spalovacím motorem - uvést ji jen u jedné skupiny vozidel je zavádějící. Jako příklad (vtip) neřešené aerodynamiky elektromobilu bych uvedl ještěrku na nádraží. Jinak můj kamarád má elektromobil, který se nijak aerodynamikou od běžného auta neliší.
  • Špatné formulace - okomentovat porovnání jako zavádějící považuji za nesprávné. Správné naopak bylo uvést tvrzení o přebvažujících krátkých cestách.

Jsou tam i další drobnosti, kvůli nimž působí článek silně nevyváženě.

--Postrach 13:04, 30. 1. 2006 (UTC)


NPOV rebuttal[editovat zdroj]

- Pokud by jste pozorne cetl toto heslo nebo se pokusil si informace overit z jinych zdroju pak by jste pochopil jako jini ctenari, kteri s tim evidentne nemaji problem, ze se hovori o srovnani nakladu km/km vcetne amortizace baterii. Tedy napriklad pokud mate kvalitni GEL baterii s zivotnosti 80.000km tak platite vice mene to same jako za benzin na danou vzdalenost, akorat, ze si to palivo kupujete predem ve forme baterie, el. proud tvori jen 10-20% ceny. Minus oleje, svicky, servis, emisni kontroly, propad ceny vozu kdyz nalitate na spalovaci motor 100-200 tisic km atd..

- Pasaz o rychlonabijeni se da rozsirit to neni problem - uvedena neni z toho duvodu, ze v tomto state s rozvojem podobne infrastruktury stejne nelze pocitat. Drzet se pokud mozno ceskych realii byl Vas pozadavek..

- Neefektivita vozu se spalovacim motorem souvisi s aerodynamikou v tom smyslu, ze kdyz mate palivo o energeticke densite benzinu, ktery se prodaval jeste nedavno temer za cenu 1l balene vody tak vas nic nenuti jako vyrobce optimalizovat spotrebu vozu timto zpusobem. Je ale mozne to preformulovat..

- Zavadejici informace je mozna silne slovo do encyklopedickeho hesla to je pravda, ale vasim vstupem o vyhrevnosti benzinu srovnavate jablka s hruskama. Vetsina denniho provozu nepotrebuje mit v nadrzi 40kg vysoce horlave latky.. Jezdit na pumpu kazdy druhy den kvuli mensi nadrzi by bylo asi dost silene, ale nabit pres noc z vlastni zasuvky do "nadrze" take mene napr. 12-25kWh proudu jiz tolik extra usili nevyzaduje..

Priste prosim argumentujte vice k veci

84.42.179.208

Odpovedi[editovat zdroj]

  • Nemám problém s tím, že se jedná o přepočet na ujetý kilometr. Jen tvrdím, že chybí konkrétní čísla (třeba kolik stojí a váží patřičná baterie akumulátorů, že klesá s časem její kapacita a tak dále). To, že elektřina tvoří malou položku (ale i tu by bylo vhodné uvést - je to přibližně 3 Kč ve dne a 1 Kč v noci proti 8-10 kč za benzín o stejné použitelné energii), jsem myslím nikde nepopíral. Není tam také uvedeno, že užívání silnic elektromobily jde trochu na vrub ostatních motoristů, protože z elektřiny se neodvádí silniční daň (která tvoří přibližně 10kč/litr neboli zhruba 2,5 - 3 Kč/kWh energie z benzínu)
  • U rychlonabíjení by stačil časový údaj (příklad rychlost nabití nějakého druhu baterie a řádová cena, kolik baterie s touto možností stojí)
  • Co se týče aerodynamiky - pro městský provoz (na dálkové jízdy elektromobil zatím asi moc vhodný není), kde je stejně maximální povolená rychlost 50 km/h je to nejspíš skoro jedno. Aerodynamické ztráty jsou proti valivému odporu malé (můžeme uvést kolik).

U zimního provozu navíc elektromobil potřebuje výrazně lepší tepelnou izolaci (opět váha navíc nebo peníze navíc za hi-tech), protože není k dispozici odpadní teplo a vytápění spotřebovává přímo energii z akumulátorů. Naopak lze uvést , že v městském provozu se uplatní rekuperace a téměř nulová spotřeba při stání.

  • Výrobce nutí k aerodynamice zákazníci. Pokud si nebudou aerodynamické vozy kupovat, nikdo je nebude vyrábět. Ale bylo by vhodné argumentovat tvary sériových vozů proti sériovým vozům (kterých jste několik uvedl) nebo zkušebních prototypů proti zkušebním prototypům (stejně jako existují elektromobily, které při testu ujedou stovky kilometrů, existují i vozy se spalovacím motorem, které mají mikroskopickou spotřebu).

Možná by bylo vhodné uvést (asi do samostatného hesla), v čem spočíval ten kalifornský zákon, jakými argumenty byl napaden, a kolik se v té době prodalo elektromobilů proti autům se spalovacím motorem a proti stavu bez platnosti zákona.

Jinak z čistě formálního hlediska mi připadá článek špatně členěný - měl by podle mne nejprve popsat elektromobil, jeho části, vlastnosti a historii (bez jakéhokoliv hodnocení) a pak teprve probrat jednotlivé názory na výhody a nevýhody. --Postrach 15:26, 30. 1. 2006 (UTC)


Článek zamykám, úpravy prosím navrhujte zde. Také prosím 84.42.179.208, aby v případě, že uzná argumenty pro současné ponechání šablony toto nějak signalizoval, aby se mohl článek opět odemknout. Díky. --che 15:39, 30. 1. 2006 (UTC)


Odpovedi - reakce[editovat zdroj]

  • Zivotnost Baterie -> pokud nemame zabrednout do jeste technictejsi debaty, kterou si muzeme nechat na dalsi pilovani tohoto hesla tak by stacilo na uvod zminit prepocty provozu km/km spalovaciho motoru a elektromobilu (s amortizaci baterie) vcetne porizovaci ceny vozu (dostupne na netu pro oba pohony cca 0.25-0.40 Euro/km podle modelu). Trochu lepsi dlouhodbejsi pomer maji mezi elektromobily technologie jako NiCd, NiMH, Zinc, Li-ion, ktere rozlozi naklady lepe v case..
  • Elektromobilista okrada na silnicni dani -> to zase ja povazuji za jeden z krasnych prikladu zamerneho podprahoveho mateni z Vasi strany. Priznam, ze jsem slysel neco takoveho za svuj zivot asi poprve, ale nedivim se, ze prave v Cechach :@ ) Vyssi danova sazba na pohonne hmoty je v EU narozdil od USA zavedena z nekolika duvodu: a/vytvoreni narazniku proti otresum cen ropy b/ tlak na zmenu preferenci zakaznika zohlednujici externality c/ generovani statnich prijmu. Pokud ma vetsina puvodni EU 15 a jine vyspele zeme zrusenou silnicni dan pro elektromobily a jine dane je to presne z techto duvodu, aby vyrovnali rozdil, ktery vzniknul neplacenim externalit jako exhalace a jejich vliv na statni kasu-zdravotnictvi, hluk apod. do ceny provozu spalovaciho motoru. Samozrejme existuji i nazory nekterych extremistickych ekonomu, kteri tvrdi, ze kdyz si koupite SUV za dva miliony tak za sve draze zaplacene dph si muzete znecistovat na ujety km jak je libo a nikomu do toho uz nic neni..

Az bude situace na trhu vyrovnana podle emisi a energeticke narocnosti na ujetou jednotku at plati silnicni dan pro vsechny stejne, tam ale zatim jeste nejsme..

  • Aerodynamika -> No myslim, ze opet nemate uplne presny obrazek. Aero odpor je ctverec rychlosti nebo nejak tomu podobne. Cili je celkem rozdil mezi 50km/h a 85km/h pri jizde na obchvatu jestli mate Cd 0.16 nebo 0.40. Mozna k nam casem dorazi i snizeni rychlosti ve mestech a to vsude na 50km/h jako je tomu v jinych zemich. Pri teto rychlosti, nizkych otackach je efektivita a exhalace ze spalovaciho motoru naprosto nejhorsi..
  • Nulova emisini legislativa v Calif. a jinde> ano to by bylo vhodne pridat informaci je vsude dost. V podstate mandat znel produkovat rocne urcite procento bezemisnich vozidel = elektromobilu, jinak je producent vykazan z trhu uplne. Na jedne strane zacali neochotne prodavat elektromobily (bez marketingu, nebo casto jen jako pronajem, zamerne vyssi porizovaci cena diky zrychlenemu odpisu investic na model oproti spalovaci a jine triky). A na druhe strane to okamzite napadli u soudu..

Vetsina zakazniku byla spokojena, poradniky na nakup atd.. Stat spolu s energetiky poridil obrovskou sit verejnych nabijecich stanic. Svou roli sehral i krach cen ropy na konci 90let.

Zajimave je, ze vyrobci na EV, hybridy a ted i vodik dostali od vlady pekne obulusy na vyvoj a ted to radeji licencuji od Japoncu. Pohon na vodik je podobny podovod na tahani penez, viz nedavna vyjadreni prednich vedcu a ekonomu, ze to nikdy masove fungovat nebude..

  • Rychlonabijeni -> ruzne modely zalezi kde jestli v USA, FR, Nemecku, Svycarsku.. Technicky bud bezpecne indukcni tj. bezdotykove nebo normalni. Vetsinou to vyzaduje koordinaci energetiku, mistni spravy pro uzemni planovani, ale take angazovanych obcanu = nemozne v CR..
  • Vytapeni -> ruzne modely bud hybridni jako maji Francouzi olejem, nebo jen elektricky keramicky ohrivac, ktery si bere asi na plny provoz tak 15% dojezdu.
  • Cleneni -> souhlasim, vice kategorii a uvnitr se drzet tematu.

84.42.179.208

Původně jsem měl rozepsaný rozsáhlý elaborát, kde jsem napadal některé body Vaší argumentace (například že náklady na mé auto jsou pod 0,2 €/km, že snížení Cx má při 85 km/h vliv jen lehce do 20%, že 50km obcích sem dávno dorazilo, že u rychlonabíjení je důležitý čas a ne princip, že v názoru na vodík se asi shodneme a tak dále), ale spíš bychom se měli dohodnout na nějakém kompromisním znění. Tenhle návrh struktury nejspíš vychází z mého POV (i když jsem se snažil o neutralitu), takže očekávám připomínky. --Postrach 00:44, 31. 1. 2006 (UTC)

Můj návrh je následující: Struktura:

  • úvodní odstavec (to nabíjení tam asi nemusí být)
  • historie - pokud možno bez hodnocení ale s konstatováním faktů (třeba ten rychlostní rekord, první elektromobil, rozšíření (klidně jako zajímavost perlička o paní Fordové), některá technická zdokonalení, pozdější ústup a dnes pozvolný návrat, byl bych rád, kdyby to bylo pojato technicky a faktograficky.
  • současný stav a výhledy tady se trochu bojím kontroverzí, takže to asi bude chtít ještě projednat.
  • konstrukce - jak elektromobil vypadá, principy zapojení, technologie, používané motory a tak.
  • akumulátory - moje představa je mít tam jejich kapacity, řádové ceny, životnost a účinnost a to vše asi jako tabulku) i srovnání s benzínem, ale také upozornění, že dojezd na plnou nádrž běžně není třeba (srovnávat na příkladu nejběžnějšího dojezdu elektromobilů - nevím kolik to je, navrhněte hodnotu). Měly by zde být i zmínky o technologiích prodlužujících životnost baterií.
  • výhody a nevýhody - tohle je část, kde by mohly být uvedeny důvodu pro i proti, možná i názory na ekonomiku provozu.
  • názory - sem by mohly přijít teorie o spiknutí automobilo-olejářské loby ale podle mne nikoliv jako fakt, ale jako názor. Podobně by zde měl (opět nikoliv jako tvrdý fakt) zaznít i názor, že se jedná technologii, která teprve teď dozrává k použití
  • seznam některých modelů elektromobilů (případně s krátkou poznámkou, čim je který zajímavý) - to může být i u historie

PS" pod diskusi se podepíšete čtyřmi vlnovkami nebo druhým tlačítkem zprava nad editačním oknem. --Postrach 00:44, 31. 1. 2006 (UTC)

  1. REDIRECT cíl== Návrh odpoved ==

Ja take doufam, ze se k nejakemu kompromisnimu zaveru nakonec dobreme, proto ty moje delsi diskuzni prispevky nyni, abychom se vyvarovali podobne situaci v budoucnu.

  • Ty uvedene naklady na km byly mysleny i s porizovaci cenou mel jsem to napsat presneji uz jsem to tam dodal. Ohledne Cx, to je prave jedna z podstatnych veci ktera Vam mozna unika pokud se nyni bavime jen o faktoru energeticke narocnosti. I kdyby to bylo pri 85 km/h jen 20% je to dulezita, uspora. Pokud pridate usporu za provoz efektivnejsim elektrickym trakcnim system, vnejsi panely z kompozitu, EV pneumatiky s nizkym odporem a spravnym nahustenim a par dalsich detailu = najednou zjistite, ze muzete usetrit znacny podil energie nutne k pohonu, ktery nemusite mit v baterich ci v jinem palivu (benzin, diesel, bio, mix) - jak jste spravne jiz kdysi konstatoval. Pro ilustraci, predstavte si, ze mate normalni otevreny pickup, pokud mu pridelate aerodekl na korbu a dalsi aero prvky, vymenite pneumatiky a nebudete jezdit vice jak 105km/h tak najednou vystacite jen s 60% paliva atd.. Proste jde o dilci vylepseni, ktera maji v souctu znacny vyznam a ktera se dosud z duvodu dostupnosti levne energie neprovadela, ale tato era zrejme konci..
  • V dalsich bodech i co se tyce cleneni v podstate souhlasim
  • Soucasny stav -> trvam na tom, ze je dost praktickych zkusenosti minimalne od 90. let, aby se mohlo tvrdit, ze elektromobil se soucasnou technologii muze nahradit jiz dnes znacnou cast individualni dopravy kde jeho akcni radius pripadne s rozsirenim prilezitostnym nabijenim vyhovuje. Prumerna denni ujeta vzdalenost v individualni doprave, ktera je v dosahu EV se da odvodit z beznych studii o doprave v CR, EU, USA. Vase prvotni fomulace "kratky dojezd" a vyhrevnost benzinu bez dalsiho kontextu me prisla velice zavadejici, ale to myslim jiz ted po predesle vysvetlujici diskuzi neni problem.

Samozrejme, ze existuje take segment "litacu" stovek km rocne nebo kritictejsi aplikace jako pohotovost, policie kde to zatim mozne neni ani ne tak z technickych duvodu, ale spis z duvodu vyssi ceny. Co se tyce nakladni dopravy ta zrejme prejde velice brzy z vetsi casti na biopaliva kde bude prinos snizeni emisi az cca o 80% nejefektivnejsi a relativne levne proveditelny. Avsak ani nejmodernejsi technologie biopaliv (jako na bazi celuozy a sekvestrace CO2 pri vyrobe) celou dopravu neuzivi, jsou tady take lide kteri potrebuji jist a bude nas vic (6.5->8.5mld 2030).

  • Nazory -> ja jsem myslim slovo spiknuti nikdy nepouzil, ale existuji celkem verohodne dukazy, ze tyto kruhy organizovanym zpusobem znicili mestskou a primestskou elektrifikovanou dopravu v USA v prvni polovine minuleho stoleti, ktera byla mozna hustejsi nez dnes v Evrope a kterou nyni dost pracne zase davaji dohromady. Podobnym zpusobem zneutralizovali onen bezemisni mandat v Californii a jinych statech. Clanek o Koizumim a automobilovem prumyslu priznavajicim neochotu zmeny vyroby na EV z duvodu jejich vlastnich chybnych investicnich rozhodnuti byl asi pred tydnem v tisku..

--84.42.179.208 11:09, 31. 1. 2006 (UTC)

Dalsi sada odpovedi[editovat zdroj]

  • I já jsem počítal cenu včetně amortizace pořízení (auto jsem počítal za 10 000 € (mám levnější z druhé ruky, ale i nové stojí pod 10000 a takhle se to lépe počítalo) a předpokládaná životnost 200 000 km - dělá to v nákladech 0,05 €/km, dalších 0,05-0,08 dělá benzín, zbytek pak opravy, náplně a poplatky) Podobně předpokládám , že i Vy uvádíte v nákladech elektromobilu cenu celého auta a ne jen výměnu baterie. Je to tak?
  • Jsem rád, že jste pro názornost uvedl argumenty o možnosti zlepšení (pneumatiky, tvar, další) pro vozidla s libovolným typem pohonu. Protože jejich uvádění jen u jednoho typu považuji za nefér vůči druhému (za stejně nefér bych považoval srovnání odporů aerodynamicky tvarovaného auta na benzín s nádražní ještěrkou nebo auta a kamionu (kde se více než Cx projeví rozdíl v čelní ploše). To je jedna z věcí, kvůli nimž mi článek připadá POV
  • argumentovat průměrným provozem je také trochu zavádějící. Potřebuji se autem dostat nejen po městě, ale občas také pár set kilometrů za rodiči, za zákazníky, či na dovolenou. To, že v průměru jezdím pod 100 km denně, mi moc nepomůže při 1000 km cestě, kde budu muset každou chvíli zastavit u nabíječky (mohl byste prosím uvést, jak rychle ta rychlonabíječka nabíjí? Natankování na 600 km trvá 10 min. Pokud trvá nabití do půl hodiny, lze jej po pát stech kilometrech akceptovat). Uznávám, že mé srovnání hmotnosti potřebného nosiče energie mohlo vyznít pro zastánce elektromobilů také zavádějícně, ale myslím, že věta o výhodnosti v městském provozu to dovažuje.
  • Myslím, že by tam mělo být uvedeno, že na dlouhé cesty (stovky a tisíce kilometrů denně) jsou zatím akumulátorové elektromobily proti autům se spalovacími motory na benzín či naftu nevhodné, ale naopak už jsou plně konkurenceschopné pro městský provoz s ujetými denními vzdálenostmi do málo set kilomerů denně. Uvést jen půlku pravdy považuji za špatné.

--Postrach 12:27, 31. 1. 2006 (UTC)


Dalsi sada odpovedi - reakce[editovat zdroj]

  • Cena -> Ano, porovnaval jsem cenu vcetne baterii, coz uz jak jsme si vysvetlovali je v podstate z hlediska nakladu palivo. Cisla co mam k dispozici hovori priblizne o celkovych nakladech spalovaciho mensiho/stredniho vozu i s porizovaci cenou, servis, pojisteni atd. kolem 0,25-0,35 €/km.

Situace u elektromobilu je komplikovana tim, ze z automobilek je dost tezke dostat jejich vyrobni cenu, pripadne cenu za "glider/plachtak" tedy seriove vozidlo bez vsech spalovacich agregatu (uz jen proto, ze vyrobni linka je organizovana jinak apod.) Odhad na zaklade podobnych projektu v minulosti, nebo limitovana produkce techto verzi na ruzne testovaci ucely apod. je, ze cena plachtaku muze byt asi 50% normalni ceny.

Pokud zustaneme na nejnizsim pouzitelnem technologickem stupni baterii (zamerne vynechvam levnjesi akumulatory s volnym elektrolitem ktere se museji zavodnovat a vozit otevrenou kyselinu neni asi nejlepsi). Tedy posledni generaci rekombinacniho olova co dostaneme v obchode (nova generace "nano-olova" s 3x vetsi densitou se bude prodavat az koncem roku nebo na pres rok) ve forme gelovych akumulatoru tak na zivotnost 50.000km-75.000km budete potrebovat baterii o cca 18kWh "nadrzi", ktera ma ve skutecnosti jen 12kWh pro 1hodinove vybiti. Prakticky radius 40-60km bude odvozen od spotreby na km, ktera zavisi na rychlosti, terenu, pouziti rekuperace, efektivity systemu jako voltaz a DC/AC, aerodynamice. Plus jako rezerva tam je jednou ta sama vzdalenost, pro vyssi cyklovatelnost je totiz lepsi nevybijet pod 50% stavu vybiti (DOD). Za podobnou baterii zaplatite ve vyssi stredni az nejvyssi kvalite asi 90-150 tisic. Agregaty budou nejlevnejsi nejaky nizkovoltazni regulator, DC motor, nabijec, BMS - to cele tak za 70 tisic. Samozrejme to nebude ten nejefektivnejsi system, ale naklady na servis agregatu je prakticky nulove na nekolik set tisic km. Celkove se porizovaci cena tedy vyrazne nelisi, akorat s tim rozdilem, ze u noveho EV mate pri koupi vlastne vetsi cast nadrze na nekoli tisic km dopredu podle typu baterie jiz v cene..

Pokud by bylo vyrobni zadani max. efektivita a rozlozeni investice na vice let, tak to je na jinou kapitolu: komplet vysokovoltazni AC system min. s 20kW motorem treba Siemens Simotion nebo MES-DEA cca 4-5tisic Euro. Pozor vykon kW u EV jsou kontinualni, kdezto u spalovaciho se uvadi max. Ohledne vyssi porizovaci ceny, podle situace na trhu s ojetym EV by si asi take dele drzelo hodnotu nez spalovac se stejnym poctem km diky minimalnimu opotrebeni agregatu. AC invertery se vyrabi v doslova kusovych seriich, takze skutecna seriova vyroba by cenu prinesla podstatne niz. Cili tady je porizovaci cena vyssi, ale pokud hodlam provozovat EV na nekolik set tisic km tak se naklady vuci spalovaci postupne srovnaji..

Nutna by byla i jina technologie baterii NiMH, Li-ion atd.. Nejpouzivanejsi a nejlevnejsi Li-ion pro EV je lehce pres $2/Ah takze pocitejte na 150 tisic km jen mirne vyssi cenu nez u benzinu (za jeho soucasne velice levne ceny).


  • Rychlo dobijeni, vetsinou ma tato infrastrukutra kolem 50-100kW - cas si odvodite z velikosti baterie a stavu vybiti. Takze pokud pres den potrebujete castecne dotankovat je to otazka desitek minut ne hodin.. Zatim se tato sit rozsiruje ve Svycarsku, Nemecku, Italii, slusnou sit ma Francie.


  • Prumerny provoz/mestsky provoz (Radius) -> To bude asi predmetem delsi debaty. Mozna budete protestovat, ze to rozsiruji o dalsi dimenze a vyhybam se primemu srovnani.

Predevsim, statistika prumerneho provozu znamena, ze vyznamna cast pravdepodobne vetsina individulanich jizd denne probiha v ramci dojezdu i tech nejlevnejsich EV, pripadne za pomoci castecneho dobiti pres den.

Na druhe strane jak upozornujete Vy je zde take KVALITA soucasne mobility, kdy cast spotrebitelu muze napr. sama usednout do pohybujiciho se objektu o 1.5t z kovu a plastu, rano opustit predmesti do prace, vecer si zajet k pribuznym o 100km dal a pak se zase vratit do vychoziho bodu. Coz je historicky bezprecedentni luxus z hlediska energeticke narocnosti umozneny jen diky neuveritelne levnemu a koncentrovanemu zdroji energie v kapalnem fosilu. Bohuzel na zaklade podivne optimistickych prognoz se na tomto jedinecnem zdroji postavila vetsina soucasne mobility, coz kompletne zmenilo dopravni infrastrukturu a silne znevyhodnilo jine dopravni systemy jako drahu a jine ktere maji energetickou efektivitu na jednotku km/vahu silne lepsi a to o mnoho faktoru. O mensim zatizeni prostredi, ale nakonec i komfortu nemluve, ted nemluvim o Ceskych drahach :@ )

Cili, znacna cast vedecke obce, ale i laiku se pravem obava toho, ze tato situace je naprosto neudrzitelna a zatim jsem nevidel cisla, ktera by davala nadeji, ze tuto kvalitu fosilni individualni mobility je mozne udrzet ci dokonce neustale rocne zvysovat o klasickych 2-3% jak o tom mnozi sni i do budoucna. Zatim se zadna revoluce v alternativach jako biopalivech, vodiku apod. nekona. Nic zrejme nedokazde nahradit densitu kapalneho fosilu za stejnou cenu a predevsim ve stejnem OBJEMU jeho produkce - nyni jsme na 50-55% (vrchol) jeho extrakce a to co zbyva je mene kvalitni a vice energeticky narocne na zpracovani i tezbu.

Dale, ja jsem zasadne proti oznaceni EV za vhodnou alternativu jako tzv. "vozu do mesta". Vhodnejsi termin by byl neco jako primestska individualni doprava. V soucasne dobe v Praze generuje doprava vice jak 2/3 znecisteni exhalacemi, hlukem, do mesta sjizdi asi milion aut denne. Toto je asi spis kulturni a socilogicka odbocka, ale auto do mesta v soucasnem objemu proste nepatri at jezdi na jakykoliv pohon. V nekterych vyspelejsich spolecnostech k takovemu zaveru jiz dosli drive viz Londyn, Stockholm nebo jina mensi mesta po celem svete a omezeli individualni dopravu obecne. V ramci tohoto omezeni take zvyhodnili provoz elektromobilu, ktere zatim zadnou hrozbu nepredstavuji, ale i na jejich negativa je treba se predem pripravit.


  • Negativa -> To se vracim k predeslemu, ze EV kvalitou fosilni mobilite zatim konkurovat nemuzou, otazka je jestli onen komfort u te fosilni je vec dana nebo jen docasna diky dostupnosti levneho fosilu. Dalsi negativa viz Emise..

Bylo by dobre zduraznit, ze zastanci EV netvrdi, ze se jedna o nejlepsi univerzalni reseni, ale to nejvhodnejsi pro zachovani alespon casti individualni mobility s co mozna nejmensi energetickou a environmentalni stopou. Kolo plus vlak zminovat nebudu - nechci zbytecne provokovat to si nechame na 2015 az bude situace snad nasi verejnosti jasnejsi :@ )


  • Emise -> Zminit treba celkovou zatez tzv. od kolebky az do hrobu tedy za celou zivotnost vyrobku od jeho vyroby az po demontaz, pripadne recyklaci apod. Projezdeny benzin recyklovat nelze, na druhe strane napr. recyklace baterii je asi jedna z nejuspesnejsich vubec i kdyz samozrejme take asi nejak energeticky (CO2) narocna.

Vyroba elektriny> nejmensi stopu z hlediska emisi ma biomasa, jadro, hydro. Nejhorsi uhli, nasleduje plyn, vetraky (mysleno velke prumyslove parky z ocele, betonu/cement - ne male diy OZE).

Argumentace[editovat zdroj]

Koukám, že se tu rozvinula bohatá diskuse s argumenty na obou stranách. Jdu zkusit ten článek odemknout v naději, že se tam nestrhne další hromada revertů. Argumentů na obou stranách je koukám dost, takže doporučuji je nějak stručně zkusit zahrnout do článku. Tím budou pokryty oba úhly pohledu, ne? --che 16:47, 1. 2. 2006 (UTC) Pánové, přátelé a známí, pokud byste měli zájem se podělit i o mé praktické zkušenosti z provozování několika vozidel v čr, jsem ochoten se o ně podělit. Mohu znát Postrachova kamaráda, abych jej pozval do mého klubu pokud tam ještě není? Děkuji EKOLO

Elektromobily v prodeji[editovat zdroj]

Hezká diskuse, ale nemyslíte, že by mohlo být vhodné do členění zahrnout i sekci, kde by byly představovány jednotlivé modely, včetně technických specifikací a nejlépe i ceny...?
Vždyť těch modelů je představováno rok od roku více, některé mají i velmi dobré vlastnosti... (mne třeba z těch novějších upoutal vůz Lotus ZAP-X s dojezdem 560km, maximálkou 250km/h, zrychlením 0-100 za 4s a rychlonabíjením za 10 minut...) Comodor W. Falkon 12:26, 17. 2. 2007 (UTC)

Smazte to foto - deckou hracku[editovat zdroj]

Nevim ktery provokater, ale smazte nebo vymnete prosim to priblble foto na zacatku stranky. Jako by nebyly tuny fotografii skutecnych elektromobilu: GM EV1, Toyota RAV EV, Honda EV, Tesla Roadster, ACP eBox, ACP T-zero, Skoda Eltra, Tatra Beta, atd..

Jinak ten puvodni odkaz na anglicke wiki se presunul sem, takze to mate take blbe: http://en.wikipedia.org/wiki/Battery_electric_vehicle


Thomas Edison[editovat zdroj]

V článku o Thamasu Edisonovi je, že vynalezl elektromobil a odkazuje to na tuto stránku. V tomto článku se ovšem o Edisonovi (pokud jsem pozorně četl) nikde nepíše. Mně osobně nedává tata souvislost smysl. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.208.190.129 (diskusebloky) 22. 2. 2008 (CE(S)T)

Ale chlapci, nehašteřte se...[editovat zdroj]

berlingo electric provozuji rok a půl a cena baterek je dvěstěpade, úspora na pohánění za tu dobu je kolem stopade a ještě něco najezdím, údržba motoru je stejně nákladná jako údržba motoru vysavače,brzdy spíš zrezatěj než se obrzdí - rekuperace stačí v pohodě na vetšinu potřeby brzdit, asi juknu na převodový olej v jednostup. převodovce s diferákem, baterky saft 6v x 100ah mají přes dva tisíce cyklů do zvadnutí na osmdesát procent, kdy na cyklus najedete 60-90km , a než kixnou bude tu číňan s kapacitorama za pade a s radostí přezbrojím na vyšší rychlost a dojezd,  :-) , -- kolem chalupy na režijní jezdění v regionu či rozvoz knedlů nebo pošty není lepší alternativa... a s ohledem na stavbu vlastního zdroje http://www.msvoboda.cz/e/ není co řešit

k babi na konopiště a dovču samozřejmě čouďákem...dokud se EV díky masivním sériím nezlevní jako mo třeba mobily, taky jsem volal za 35k minutu a ted je to jiný... -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.208.245.243 (diskuse)

Tak co, uplynulo šest let, Berlingu je 7 a půl, jak to vyšlo? Co Číňan za pade? --Uacs451 (diskuse) 11. 4. 2014, 22:00 (UTC)

Negativní osobní pohled majitele[editovat zdroj]

Samozřejmě, že článek je NPOV. Pan J.Végr (který se nepodepisuje,ale podle charakteru textu a argumentů ho poznávám) je fanatik do elektromobilů, dováží ojetiny a prodává je desorientovaným zájemcům bez garance na baterie. Je smůla, že jsem nebyl informován alespoň na úrovni této diskuse. Elektromobil je pro nadšené kutily s dvěma vozy (viz předchozí příspěvek). Nákup ojetého stroje je loterie s losem kolem 150 tisíc. To je totiž cena baterií, které Vám mohou kdykoliv kleknout. Což se mi stalo a cena elektromobilu vylétla z čtvrtmilionu o pětinu. Teď to jezdí, ale užitná hodnota je minimální.--DRobert 9. 6. 2011, 05:16 (UTC)

Informácie![editovat zdroj]

Najhorším v tejto téme je nedostatok informácii! Myslím si, že ak by GM nezabetónovalo EV1 (zdroj Kto zabil elektromobil/Kdo zabil elektromobil?/Who Killed the Electric Car?), boli by e-mobily asi o dosť ďalej. E-mobily jedni považuje za to najlepšie, druhi za najhoršie. V USA vláda dala obrovské dotácie na H-mobily na úkor e-mobilov. U nás Vás z LPG nepustia do garáži a považujú ich nádrže za bomby ale potom čo si mame myslieť o H-bombe:-) Záverom budem parafrázovať V.I.Lenina: "Informácie, informácie, informácie!" Juraj Ľ.

Smazání nesmyslů[editovat zdroj]

Sice se nerad zapojuji do flamewar článků, ale musel jsem smazat jeden nesmysl, konkrétně větu „Přesto jejich celková energetická účinnost, při započtení všech ztrát, není lepší než u spalovacích motorů, dosahuje okolo 25% zatímco u spalovacích motorů 30% - 40%“.

Účinnost elektromotoru aspoň jak nás to učili před pár lety ve škole je přes 90 %, a myslím si, že spočítat celkovou účinnost pohonu (tj. od výroby elektřiny / těžby ropy přes přenos elektřiny / převoz benzinu na čerpací stanici až po účinnost motorů) by byla práce na půl života (a přístup tohle už existuje, tak se to nebude počítat do nákladů dle mě není NPOV). Dál jsem článek zatím nečetl…

Vasek H (diskuse) 12. 6. 2013, 23:48 (UTC)

Údaje ze zdroje ČEZ[editovat zdroj]

V odstavci "Porovnání s vozidly se spalovacími motory|Výhody a nevýhody|Ekologie" nacházím pozoruhodné údaje. Firma ČEZ předpokládá, že v roce 2020 budou elektromobily dobíjené z běžné sítě nepřímo vypouštět do ovzduší o 73 % méně emisí CO2 (44 g/kWh) než běžný automobil B-segmentu (164 g/kWh). Údaj je refován stránkami ČEZ, kde se toto, jak jsem si ověřil, skutečně říká.

Hned v následujícím odstavci "Baterie" se praví: Nejkvalitnější kapalná fosilní paliva (jako například benzín) mají výhřevnost přes 11 kWh/kg, což při 35% účinnosti motoru znamená asi 3,5 kWh mechanické práce, .... To jsou realistická čísla a budou platit i v roce 2020, nevynalezne-li někdo do té doby perpetuum mobile. Přepočtu-li si to, přesněji vyjde 3,85 kWh. Dejme tomu, pro zjednodušení, že benzínem je čistý oktan. Stechiometrickým spálením 1 kg oktanu vznikne 3,09 kg CO2, pro množství oktanu odpovídající jedné kWh (1/3,85 kg) tedy 0,80 kg/kWh CO2. Průměrný benzín může být výhřevnější (12,9 kWh/kg, praví se v příslušném článku) a těžší, výsledek bude trochu jiný, ale určitě nebude pětinový: 0,164 kg/kWh.

Soudruzi z ČEZ někde udělali chybu. Nápadný je už údaj "běžný automobil B-segmentu" - údaj v g/kWh není samozřejmě na druhu automobilu nijak závislý.--Uacs451 (diskuse) 11. 4. 2014, 08:01 (UTC)

@Uacs451: podle čísel uvedených Vámi se zřejmě jedná o g CO2/km. A troufnu si tvrdit, že 164g/km je pro nově vyrobený automobil hodně přestřelená hodnota (ano, možná v průměru pro všechna registrovaná vozidla velikosti Fabie). Pro nové Fabie III (1.2 TSI) je uváděná kombinovaná spotřeba 107 g/km - najednou jsou uhlíkaté emise elektromobilu řádově poloviční a to nevypadá tak sexy. Takže zdroj ČEZu považuji za tendenční a tudíž nevhodný.--Z.Johny (diskuse) 23. 5. 2017, 11:14 (CEST)Odpovědět
@Z.Johny: Aha, prostá záměna kWh za km, to mě nenapadlo. Bylo mi divné, proč by to mělo záviset na druhu automobilu... Na stránkách ČEZu už ten text není. Ale zato je tam jiná perla: Náklady na „pohonné hmoty“ se u elektromobilu pohybují na úrovni zhruba jedné třetiny ve srovnání s úsporným dieselovým spalovacím motorem. Jak je to možné? Především proto, že klasický motor pracuje v nejlepších případech s účinností mezi 25 a 30 %, tj. pouze přibližně ¼ veškeré energie obsažená v palivu je nakonec skutečně využita k pohonu vozu. --Uacs451 (diskuse) 23. 5. 2017, 11:53 (CEST)Odpovědět
@Uacs451: Jestli dobře vidím všechny desinformace, tak je to 1) zamlčení účinnosti tepelné elektrárny (max 45%), 2) nízká daň z uhlí vs. vysoká spotřební daň na ropná paliva (téměř 50% z ceny), 3) podhodnocená účinnost moderního spalovacího motoru a s tím spojené 4) zamlčení nutnosti krmit pomocné pohony elektromobilu. Vidíte ještě něco dalšího? --Z.Johny (diskuse) 23. 5. 2017, 12:25 (CEST)Odpovědět
@Z.Johny: 5. zamlčení účinnosti nabíjecího cyklu akumulátoru, 6. neuvažování účinnosti elektrického pohonu jako takového (byť je vysoká, 100% to není). Naopak účinnost moderního spalovacího motoru bych nepřeceňoval, protože zdaleka ne stále pracuje v optimálním režimu. Blbá situace, při současné záplavě elektromobilní propagandy (na iDNES jeden článek denně) zdejší článek nikdy nebude objektivní, má snad někdo recenzovanou monografii? --Uacs451 (diskuse) 23. 5. 2017, 13:29 (CEST)Odpovědět
@Uacs451 Ohledně účinnosti spalovacího motoru vycházím z údaje 50 let starého K6S 310DR (ano, vím, že na tehdejší dobu to byl velmi úsporný motor a údaj dále se týká hospodárného režimu), kde mi účinnost vychází cca 38% (při měrné spotřebě kolem 220g/kWh). Mám za to, že údaj se týká "čitého motoru" bez započítání ztrát vzniklých při přenosu výkonu Na druhou stranu se v moderních vozidlech různí rádci a asistenti snaží o provoz v co nejúspornějším režimu. --Z.Johny (diskuse) 23. 5. 2017, 14:40 (CEST)Odpovědět

Výhody elektromobilu[editovat zdroj]

I když je v článku psáno že je úspornější než klasická auta nemusí to být pravda. Mnoho vědců zpochybnilo jejich úspornost. Protože stanice na nabíjení elektromobilů bývají napájeny tepelnou elektrárnou . Málokdy tak bývají úspornější než než klasické automobily. Walter Klosse (diskuse) 31. 12. 2016, 11:19 (CET)Odpovědět

Elektrobus pryč?[editovat zdroj]

V úvodu je odkaz na automobil, kde se píše, že sem obvykle nepatří elektroautobusy. Aneb elektromobil není každé vozidlo na elektriku. Takže kapitola eletrobus by měla přijít jinam. --Pavouk (diskuse) 8. 10. 2019, 23:31 (CEST)Odpovědět

Obvinění z NPOV[editovat zdroj]

Článek vyžaduje HLUBOKOU revizi od někoho, kdo tématu rozumí. Článek je dalece za hranicemi NPOV (ve prospěch spalovacích motorů), osahuje i špatné jednotky (řivotnost se na km počítá u spalovačů, NE u elektromobilů - tam se životnost uvádí jako počet cyklů, než kapacita baterie poklesne na 80% - obvykle 2000-4000 v závislosti na hloubce vybití a typu baterie. "Vyměkčil" jsem nejbrutálnější blábol - o účinnosti. To je sice nesmysl, ale mnoho lidí mu věří a byli by schopni slepého revertu.

Chybí porovnání reálných rozdílů v účinnosti jednotlivých systémů - třeba vozů Škoda v tovární a v EVC verzi. (Např. Škoda Fabia 1.2 HTP, tabulková spotřeba 5,1 l/100km = 171 MJ/100km, EVC Škoda Fabia = cca 54 MJ/100km)

S pozdravem, FN 109.80.153.128 4. 1. 2012, 02:54 (UTC)

Mimochodem - pokud by byly elektromobily zavedeny, bude přece průmysl kolem nich vytvářet zisk leasingem a náhradními díly také. Nějak mi uniká vztah k porovnání elektromobilů a aut se spalovacím motorem - ten obchodní model je přece stejný. (elektromobilům mimochodem fandím, ale myslím, že teprve teď začínají být alespoň trochu konkurenceschopné) --Postrach 23:41, 27. 1. 2006 (UTC)

No tak si prectete zbytek odstavce. Z jejich pohledu neni zrovna jednoduche pristoupit na fakt, ze museji zacit odepisovat investice do fosilu. To bylo i nedavno potvrzeno kdyz se japonsky PM, Koizumi setkal s kapitany prumyslu s tim, ze po nich chtel aby ze strategickych (ropa) a environmentalich duvodu zacali opet vyrabet vice elektromobily (v Japonsku maji trochu jiny model kapitalismu s celkem silnou roli vlady). Odpoved byla at si trhnen nohou, ze to nelze - maji v tom jiz utopeno moc penez a patenty na baterie jim take nepatri - obvykle vymluvy.. 84.42.179.208

Jakožto příznivce elektromobilů mne potěšilo, že tu tento článek vznikl. Bohužel jsem po jeho přečtení a několikanásobném opravování ale musel zkonstatovat, že je stále více psán přespříliš tendenčně. I přesto, že jsem odstranil několik příliš subjektivně zabarvených formulací, jeví se mi stále jako nedostatečně objektivní. Pro lepší ilustraci ocituji reakci kolegy, který si, aniž by byl předem jakkoliv ovlivňován, tento článek přečetl: „Z toho přímo čiší nenávist ke spalovacím motorům.“
Ne, rozhodně si nepřeji, aby byl tento článek smazán. Ale přeji si, aby byl napsán s větším odstupem a nadhledem. Některá použitá tvrzení je poměrně kontroverzní a měla by pro lepší věrohodnost být doložena citacemi, resp. zdroji.
A na závěr obecně známý, leč často zapomínaný fakt: Přílišná horlivost a neústupnost v prosazování věcí může vést k odporu proti těmto věcem.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12:41, 30. 1. 2006 (UTC)


Podivejte, ja sem vdecny za vetsinu prispevku, ktere prispeli ke zkvalitneni tohoto hesla. Rovnez tak za korektury apod. Na druhe strane ja nemohu za to, ze jste mel nebo dosud mate chybne nebo nedostatecne informace z tohoto oboru. Heslo je nyni vice vyvazene, nez bylo na zacatku, takze vase hratky s NPOV jsou bezpredmetne. 84.42.179.208

Chybějící aspekty elektromobility[editovat zdroj]

Tématu do jisté míry rozumím, mám vystudované elektrické pohony. Myslím, že bychom se měli zdržet emocionálních argumentů a pokusit se najít pravdivý stav v roce 2021, protože se v současnosti vše dramaticky proměňuje. Zásadní otázka, kterou ukáže až praxe, je životnost baterií a měniče. Baterie tvoří podstatnou část ceny elektromobilu. Běžně se uvažuje životnost asi 800 nabíjecích cyklů, což by při běžném dojezdu okolo 200 km mělo odpovídat asi 160 tisícům km. Toto je třeba započítat do nákladů. Rovněž měnič není nezničitelný, při zatěžovacích cyklech trpí tranzistory změnami teploty při změnách zatížení. Prakticky je otázka co udělá s životností baterií zima, nebo časté rychlonabíjení. Taky existuje riziko samovznícení baterií při výrobní vadě nebo poškození provozem, hašení atp. není ještě zcela dořešené. Rovněž se dá očekávat, že když vypadnou daně za benzín, tak bude více zdaněná elektřina. Také se zvýší opotřebení silnic, protože elektromobily jsou těžší. Připadá mi, že článek se těmto aspektům elektromobility vyhýbá. Celkové náklady na provoz elektromobilu neumíme posoudit, protože elektromobily nejsou na trhu dostatečně dlouho. Při větším rozšíření elektromobilů povede k potřebě rekonstruovat přípojky elektrické sítě, která není dimenzovaná na tak vysoký odběr. Každopádně, náklady na elektromobilitu postupně klesají jak roste masovost výroby a jak se zlevňují baterie. Přechod na bezemisní energetiku je z ekologického hlediska naprostá nutnost. --Pteryx (diskuse) 14. 4. 2021, 14:53 (CEST)Odpovědět

@Pteryx: Dobrý den, děkuji vám za zájem o článek. Můžete na článku klidně pracovat. Doplněné informace vždy doplňte zdrojem z kterého jste čerpal. Informace již uvedené v článku nemažte, ale převeďte do minulého času. Vlastní úvahy a domněnky do Wikipedie nepatří. Doplňujte jen ty informace, které jsou již někde uvedeny, nejlépe v odborném tisku. Pokud odpovídáte na předešlý text v diskusi, tak jen upozorňuji že je již několik let starý a netřeba na něj odpovídat. --Podroužek (diskuse) 14. 4. 2021, 17:14 (CEST)Odpovědět
Jak mi vyjde čas, pokusím se to doplnit. Znám wiki celkem dlouho, takže díky za "svolení" že smím na článku pracovat :) Asi se Vám moc nelíbí co jsem napsal, když jste to dal úplně nakonec? Dobře vím, že jedna věc je něco odborně vědět a druhá věc je dohledat k tomu zdroje, právě proto jsem to zatím nedával přímo do článku. Zvláště když je tady hromada jedinců, kteří tady šíří polopravdy, aby prospěli dobré věci elektromobility. Za pár roků, až se projeví problémy spojené s rozvojem elektromobility se ti samí lidé budou pohoršovat, podobně jako je to dnes s tou řepkou. Ne že by elektromobilita nebyla v podstatě dobrá věc.
Ale podívejte se třeba na tohle: "Tento princip, zvaný také V2G (vehicle to grid), využívá elektromobil v podstatě jako velkokapacitní úložiště. Namísto toho, aby auto energii pouze přijímalo, ji v případě vysoké poptávky může do sítě zpětně odevzdávat za předem dohodnutý tarif či jiné výhody. V praxi to funguje tak, že majitel vozidla dá prostřednictvím mobilní aplikace svému dodavateli elektřiny vědět, které dny v týdnu potřebuje svůj vůz bezpodmínečně nabitý, a kdy naopak může jeho auto sloužit ke zpětnému napájení. Vzhledem k tomu, že zhruba 10 % z celkového počtu vozidel je v kterémkoliv okamžiku přítomno na silnicích a zbylých 90 % někde parkuje, se jedná o poměrně inteligentní přístup." (https://www.byznys-energie.cz/clanek/jak-ceska-rozvodka-utahne-elektromobily)
To je skvělé, síť to zvládne, že? Jenomže máte 400 až 800 nabíjecích cyklů ... Lidi neví kolik je 1 + 1 a když bych to tu napsal, tak mi to smažete jako vlastní výzkum.

--95.173.68.226 19. 4. 2021, 10:17 (CEST)Odpovědět