Diskuse:Císařov
Přidat témavyjmuto z článku - archaický styl, neupravené, neencyklopedické a nevýznamné informace, vkladatel 193.85.19.2
Císařským nařízením (20. března 1872) kromě mnoha jiných zrušen konvent sester dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci, tudíž statek jeho (Citov, Brodek, Kožušany, Tážaly a část Posluchova, Stětovic a Zešova, úhrnem 49 50/64 lánů) konfiskován (zabrán) jest pro náboženskou matici. I poněvadž tehda již též statek Roketnice po Jezuitech zabraný byl v držení a pod správou státní, Citov a Brodek dostaly se pod vrchní správu Roketskou, kdežto pozemky panského dvora Citovského puštěny v nájmu sedlákům Brodeckým. Aby tedy statky klášterům zabrané a státem spravované více vynášely, již r. 1775 k radě dvorního rady Františka Antona Raaba začali v Čechách státní pozemky rozdělovati, prodávati a nové osady zakládati. Tak se i r. 1785 v měsíci říjnu stalo s pozemky dvoru Citovského, že 287,18 ha na 50 dílů rozděleno a rozprodáno za tou podmínkou, že kupci na vykazovaném místě vystavějí novou osadu pod jménem „Joseflust". (Dle laskavé zprávy důstojného pána faráře Citovského v matrikách nevyskytuje se jméno Joseflust, nýbrž „Kaiserwerth“ - Císařův ostrov.) Ihned také pro novou osadu pořízena obecní pečeť se lvem ve znaku, ale s německou legendou „Unsigel der Gemeinde Joseflust verfertigt A. 1785“. Do konce r. 1786 byly všechny díly rozprodány, a to 46 po 10 zlatých a 2 díly po 20 zlatých. Vesnice byla postavena takto: Dvě řady domů všude stejně od sebe vzdálených táhnou se od severozápadu k jihovýchodu. Celá vesnice jest 808 metrů dlouhá a 152 m široká - se zahradami, hlavní ulice 30m široká a 4 příční uličky po 15 m šířky dělí osadu na 10 skupin po 5 domech. První číslo jest na konci severozápadním po levé straně a poslední naproti němu. I nelze mysleti „ulice" pravidelnější nad osadu Císařov. Domy stavěli z cihel nepálených s krásnými ozdobami, z nichž některé bylo ještě do nedávna viděti. Stodol při 9 číslech nebylo ještě roku 1830, pročež ukládali na hůru a mlátili v kolni. Hned pořízena zvonice dřevěná (zděnou kapli vystavěli r. 1892) i měli „zvon na kytách“ - patrně na rosoše. L. 1795 koupili ze zrušeného kláštera Hradisko sochu sv. Anny a postavili ji prostřed dědiny. První osadníci byli: Martin Baďura, rychtář ze Svisedlic, koupil č. 5, Matěj Melkus, mlynář z Citova, č. 50, Matouš Korhel, učitel z Citova, č. 9, ale ti brzo místa svá prodali jiným, takže r. 1787 drželi jednotlivé familie dle čísel: 1. Ondřej Krejčiřík, 2. František Doležel, 3. Martin Zatloukal, 7. Pavel Zatloukal, 8. František Látal a od r. 1790 Jiří Uherek, 9. Kašpar Netopil, 10. Jan Dočkal, 11. Pavel Strava, 12. Šebestian Stodola, 13. Ignác Čechák, 14. Dominik Loveček, 15. Ondřej Sliva, 16. František Benda, 17. František Látal, 18. Tomáš Thoř, 19. Cyril Sehnal, 20. Jan Malík, 21. Tomáš Zácha, 22. Martin Lacina, 23. Bartoloměj Klučák, 24. Jan Homola, 25. Jan Kráčmer, 26. Jan Měchura, 27. Jan Grmela, 28. Jakub Měchura, 29. Jiří Benda, 30. Jan Chodil, 31. Tomáš Krejčiřík, 32. Josef Hlavinka, 33. Matěj Šmírek, 34. Laurenc Hlobil a od r. 1799 Jakub Polášek, 35. Josef Osadník, 36. František Suchánek a od r. 1799 Tomáš Novotný, 37. Fabián Vykydal, 38. Jan Zatloukal, 39. František Hradil a později Cyril Slezák, 40. Josef Tesařík, 41. Jiří Rakušan, 42. Benedikt Klučák, 43. Antonín Vykopal, 44. Martin Smutný, 45. František Musil, 46. Valentin Zapletal a od r. 1799 Martin Skácelík, 47. Jiří Hučín, 48. Václav Ryneček, 49. Augustýn Dokoupil, 50. Valentin Krejčiřík a od r. 1799 Tomáš Zácha, 51. byla pastouška.