Diskuse:Bitevní křižník

Rád bych upozornil váženého autora této stati, že kategorie "bitevní křižník" byla washingtonskou konferencí na přelomu 1921/22 zrušena (zůstaly jen kategorie "bitevní loď" a "křižník", samozřejmě pak "torpédoborce" atd.), po londýnské konferenci se ujala kategorizace "velký křižník" a "malý křižník", takže psát o lodích, které připomínají bitevní křižník, a byly postaveny po r. 1922, nelze jako o "bitevních křižnícícxh". Uvedený "výkon" svědčí o autorově neznalosti a pán by se neměl do podobných pojednání pouštět (stejně jako jiní). Děkuji za pochopení. MJ -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.118.5 (diskuse)

Zdravím a nedá mi to, abych nereagoval. Takže postupně:

1) Netušil jsem, že Wikipedie je serverem útoků uživatelů na uživatele a zase zpět...

2) O zrušení této kategorie Washingtonskou konferencí mi není nic známo. Můžete uvést zdroj, ze kterého čerpáte? To, že se většina námořnictev vzdala svých bitevních křížníků proto, aby se nemusely zbavit svých bitevních lodí a vešly se do povolených limitů ještě neznamená zrušení kategorie jako takové.

3) Termín „bitevní křižník“ se běžně používá nejenom v české odborné literatuře i pro plavidla po londýnské a wahingtonské konferenci. Naprosto běžně je např. pro německé jednotky třídy Scharnhorst používá u nás i Miloš Hubáček. Znamená to, že podle Vás by se i taková česká kapacita na námořní boje, jako je M. Hubáček měla jít raději klouzat?

4) Vzhledem k tomu, že se používá spíše terminologie těžký, lehký a bitevní křižník, svědčí to spíše naopak o tom, že se Vámi prosazovaná varianta velký a malý křižník neujala.

Tolik asi k Vámi řečenému... --Ozzy 09:37, 27. 11. 2006 (UTC)

Pancíř

Chci jen podotknout, že příčinou ztráty britských bitevních křižníků u Jutska nebylo slabé pancéřování, jak se dodnes milně traduje (naopak, pancíř britských křižníků postačoval), ale jednak lehkomyslnost britských námořníků a jednak konstrukční nedostatek. Věc se má tak, že důvodem jejich výbuchu byl zásahu věže a zpětný zášleh plamene do muničních komor pod ní. To se mohl ostát jednak proto, že britští námořníci ve snaze docílit co nejrychlejší palby měli stále otevřené přístupové dveře pro dodávky munice a jednak, že Britové tuto možnost nijak konstrukčně neošetřili a to ani poté, co byla zjištěna (bitva u Dogger Banku). Narozdíl od Němců, kteří po zmíněné bitvě a poté, co málem do vzduchu podobně vylétl Seydlitz učinili nápravu.
To že německé křižníky dokázaly přežít značné zásahy bylo dáno ani ne tak jejich pancéřovou ochranou, ale hlavně tím, že Royal Navy u Jutska používalo značné množství vadných granátů, které vybuchovaly předčasně. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Dzin (diskuse)

Zase ty konference...

Pan Ozzy se skutečně mýlí, když uvádí "bitevní křižník" i po Washingtonské konferenci, stačí si o ní něco přečíst, pak teprve psát. Oprávněnou kritiku nelze považovat za útok. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 85.132.159.231 (diskuse)

Co Vám na výkřiku Uvedený "výkon" svědčí o autorově neznalosti a pán by se neměl do podobných pojednání pouštět (stejně jako jiní) připadá jako konstruktivní kritika? Texty washingtonské (1922) i londýnské konference (1930) jsou k dispozici na internetu - například tady: [1] [2] Nic o zrušení kategorie bitevních křižníků se tam nepíše. Ono se tam o bitevních křižnících totiž nepíše vůbec. Ale o bitevních lodích také ne - obě tyto kategorie jsou zahrnuty pod capital ships. Nicméně jak jsem psal již dříve, označení bitevní křižník se i nadále používalo. To, že Američané své bitevní křižníky třídy Lexington museli zrušit/přestavět a že svoje v podstatě bitevní křižníky třídy Alaska klasifikovali jako "velké křižníky", ani to, že Japonci své bitevní křižníky zrušili (třída Amagi) nebo přestavěli a překlasifikovali (Akagi, třída Kongó), ještě neznamená zrušení kategorie. I nadále se jako o bitevních křižnících hovoří o lodích Royal Navy - viz například Hubáček, ale také Barnett ve své čtyřdílné historii Royal Navy za WWII "Bojujte s nepřítelem zblízka" (Jenom výběr z prvního dílu: "bitevní křižník Hood" str. 40 a další, "bitevní křižník Renown" str. 59 a další, "bitevní křižník Repulse" str. 67 a další). Myslím, že to stačí na ukázku, že se tento termín udržel i po oněch konferencích. Můžete prosím uvést Váš zdroj, ze kterého čerpáte a který by tvrdil, že se všichni tito pánové mýlí? --Ozzy 12. 3. 2011, 09:52 (UTC)

Já bych řekl, že oba máte tak trochu pravdu. Kategorie jako taková sice naznikla, ale při vyjednávání poměrů mezi jednotlivými signátaři splynula. Neřešil se zvláště poměr mezi bitevními křižníky a bitevními loděmi. Prostě se to všechno rozdělilo na 15:15:9. To znamená, že USA mělo 15 bitevních lodí a Velká Británie (po dokončení Nelsonu a Rodney a vyřazení některých starších lodí) 12 bitevních lodí a 3 bitevní křižníky. Já osobně bych myslel, že jde spíš o to, že po první světové válce se bitevní křižníky prakticky nestavěly. Ty dva citové příklady, tří Scharnhorst a třída Alaska nejsou bitevními křižníky v pravém smyslu slova a jejich původního pojetí. Scharnhorsty vznikly jako "z nouze ctnost" a bylo plánováno jejich přezbrojení na ráži 380 mm, ke kterému ale nikdy nedošlo a třída Alaska vznikla jako odpověď na hrozbu (neexistující) ze strany Japonska. Ostatně jako "bitevní křižníky" se mluvilo i o sovětských lodích stavěných po válce ze Stalinovy iniciativy a mluví se tak i o lodích třídy Kirov současného ruského námořnictva. To je ostatně věc, kterou nechápu, protože jsou to klasické raketové křižníky, jenom mají větší rozměry, než je obvyklé.

A ještě jedna poznámka. O tom, jak je rozdělení ošemetné svědčí příklad japonské třídy Kongo. Dostavěny jako bitevní křižníky a pak po rekonstrukci japonci překlasifikovány na bitevní lodě. Prostě uvažujte - jmenuje se to křižník, je to určeno ke křižování, k napadání zásobovacích tras protivníka a podobně. Proto jejich tvůrce - sir Jack Fisher - tak zuřil po bitvě u Jutska, protože podle něj se nikdy neměly dostat na dostřel nepřítele, natož aby je někdo zařadil do bitevní linie. Zkrátka a dobře, bitevní křižník v jeho pojetí byl nákladný omyl a slepá ulička.