Diskuse:Binární kód

Prosil bych o vysvětlení, kam nebo na co se informace ukládá, co se rozumí kódovým slovem, konečným počtem prvků, hodnotou kódového slova a proč, respektive pro jaký účel je nutné, jak uvádíte, hodnotu kódového slova (rozumí se smysluplně, na racionálním základě nebo popudu) přepočítávat. --Klubera 30. 3. 2009, 09:06 (UTC)

K tomu znovu Klubera:

Při veškeré úctě k Vám vážený autore článku ohledně binárního kódování, kde tím zřejmě myslíte modulaci datového signálu pomocí elektronického zařízení (napříkl. počítače), za účelem zobrazení dat přenášených zmíněným signálem na monitor nebo uložení tohoto signálu na datový nosič, případně za účelem přenosu dat na jiná zařízení jako je například tiskárna a mnohá další, to nemá bohužel nic společného s binární, neboli dvojkovou číselnou soustavou. A to navzdory tomu, že se podobná tvrzení jako je ono Vaše, stále ještě objevují v různých pojednáních. Nicméně lze také již pozorovat ustupující trend od tohoto názoru.

Je celkem bezvýznamné, jestli v tomto kontextu hovoříme o kódových slovech nebo bajtech, čímž je prakticky míněno totéž, a do kterých se, jak zmiňujete, ukládají informace, kde bych já raději použil výraz data. Bez významu však není, do jaké kategorie budeme řadit Vámi zmíněné prvky kódových slov, tedy prakticky bity, a to z pohledu charakteru těchto prvků - bitů. Jak vidno, Vy jim přiřazujete charakter hodnotový - číselný, který zřejmě v důsledku zavádějícího označování jedničkami a nulami, považujete za předurčené k přepočítávání binární (rozumí se číselnou) soustavou. Já naproti tomu tvrdím že jde o charakter stavový, kde o nějakém přepočítávání nemůže být řeč a kde stav každého bitu musí být určen s rozmyslem, ne-li programově.

Kromě toho se bity, tedy Vámi zmiňované prvky kódových slov, tj. bajtů při jakémkoli přenosu opírají o fyzikální podstatu, neboť jde o mechanické, magnetické nebo optické kódovací prostředky, včetně radiových, neboli elektromagnetických vln (viz např. internet), což je Vám jistě známo. A které v souladu s momentálním charakterem svého stavu mohou nebo nemusí aktivovat prostřednictvím bitů jim přidělený integrovaný okruh počítače. A teď mi laskavě vysvětlete, co byste si počal v roli nějakého matematika a měl počítač ovládat přepočítáváním kódových slov.

Jediné, co byste od matematika a jeho dvojkové číselné soustavy v tomto případě mohl očekávat je výpočet, kolik kódových slov, tedy bajtů byste měl k dispozici při daném počtu bitů daného procesoru. Ano, zde je možno využít onu neustále omílanou dvojkovou číselnou soustavu, a to pomocí vzorce: 2^8=256, kde číslo 2 znamená základ číselné soustavy a číslo 8 počet bitů procesoru. Pokud výsledný počet, v tomto případě 256 bajtů nebude dostatečný, pak musí být zvolen procesor s větší kapacitou, nebo naopak. Ale rozhodně, při veškeré úctě neplatí, co matematik, to programátor. S přátelským pozdravem --Klubera 5. 12. 2010, 21:14 (UTC)

Jsem vzděláním matematik a praxí informatik a nevidím nic špatného (až na strohost) tohoto článku (a zjevně si to myslí i na jiných wiki). Tento článek není o tom, jak jsou data uložena, ale o tom, jak jsou kódována. Taky v článku o písmu (taky kódování informace) nepopisujeme papír a inkoust. S pozdravem Zagothal 10. 12. 2010, 10:48 (UTC)

K tomu Klubera: Odpověděl jsem Vám na své diskusní stránce, pod názvem: Binární kódování. S přátelským pozdravem --Klubera 10. 1. 2011, 21:31 (UTC)