Diskuse:Bakterie

Článek byl 26. 6. 2008 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 7. 8. 2008 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 37. týdnu 2015 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Tak se omlouvám, schizomycetes je zastaralý název pro bakterie (který se ovšem normálně nepoužívá nějakých 20 let. Trochu jsem si to popletl s podobným názvem řádu hub... Jinak ale bohužel ten článek je pahýl a těch dalších nepřesností (tentokráte nepochybných) je tam dost, opravy, přeformulace a doplnění jsou nezbytné...

Endospory

Nestačilo by jen spory?--Juan de Vojníkov 14:50, 16. 12. 2005 (UTC)

Myslím že endospory jsou termín, lepší než spora. viz en:endospore. --Vojtech.dostal 11:32, 21. 4. 2008 (UTC)

No my jsme se ve škole učili, že spory. Hej to je zajímavý, tady souhlasíš a článek endospory jsi zpochybnil. Sorry nejsem mikrobiolog, abych to dokázal posoudit, ale doporučil bych, Mikrobiologický slovník od Klabana. Jinak vyjma endospor, existují i exospory. Tudíž mi nejde na mozek, proč tvoří bakterie pouze ty endospory.--Juan de Vojníkov 15:16, 21. 4. 2008 (UTC)

Jde o to, že většina pramenů na internetu tvrdí, že endospora se vyskytuje jen u bakterií. Proto jsem to zbochybnil, navíc tam není žádná citace. Když se podíváme na jiné wikipedie, zdá se, že enwiki zná jen endospory bakterií, ale dewiki zřejmě zná i jiné - i když je nezmiňuje. No já nevím... moje Medical Microbiology zase používá termín spora (a jiné vůbec nezavádí), takže možná máš pravdu. --Vojtech.dostal 18:13, 21. 4. 2008 (UTC)

Ale ten HayoBaeß někde psal, že je expert. No možná by jsme se mohli zeptat Flukemana.--Juan de Vojníkov 19:07, 21. 4. 2008 (UTC)

Dneska jsem se ptal; no asi bude spora lepší. Ale možná by bylo lepší spora (bakterie), co myslíš? --Vojtech.dostal 14:16, 22. 4. 2008 (UTC)

No to je opravdu oříšek. U bakterií opravdu existují jen endospory, nicméně často se používá termín spora. Exospory jsem slyšel někde u sinic, či tak něco. Těžko říct, co je teď mezi mikrobiology více používáno, ale je to celkem jedno. Návrh Vojtěcha se mi jeví jako dobré řešení.--Flukeman 19:23, 22. 4. 2008 (UTC)

Souhlas.--Juan de Vojníkov 20:48, 22. 4. 2008 (UTC)

Jenom pro ujasnění - souhlas že to bude spora (bakterie)? pak to tam opravím. --Vojtech.dostal 19:47, 25. 4. 2008 (UTC)

Odkaz Kolonie

Odkazuje na politické kolonie, nikoliv biologické.

Vyřešeno.--Juan de Vojníkov 19:33, 6. 9. 2006 (UTC)

Mám prosbu

Ahoj je mi 11 a na wikipedii si hledám materiály na mé referáty. Spoustě slov ale nerozumím! Nemohli byste zavést i něco s vysvětlivkama na ty složitější slova? Jestli ano budu vám vděčná. -- Tento příspěvek přidal(a) 83.208.101.213 (diskuse) 19:14, 10. 9. 2007 (CE(S)T)

Na ty složitější slova by měli být odkazy. Pokud jsou modré, tak tam bude o nich článek, pokud červené, musíš si najít, co to je, někde jinde. --Japo ¿ 17:26, 10. 9. 2007 (UTC)

Koky

Právě jsem vytvořil článek koky a koukám jak je to tu tvořeno. Že je tu odkaz na každý typ koka. Já jsem zařadil všechny koky do jednoho článku, protože je podle mě zbytečné k tomu mít separátní články. Proto si myslím, že je zbytečné vést z každého koka (např. diplokoky, sarciny) zvlášť link.--Juan de Vojníkov 10:42, 1. 2. 2008 (UTC)

Souhlasím. Těch pojmů je hodně. Vše by se mělo přesměrovávat na stránku Koky --Vojtech.dostal 11:16, 1. 2. 2008 (UTC)

Není to ale o tom, že pojmů by bylo hodně, spíše o tom, že není vpodstatě co psát. Takhle když to bude pohromadě se s toho může udělat docela slušnej článek.--Juan de Vojníkov 18:08, 1. 2. 2008 (UTC)

obsah

ten obsah by se měl zarovnat doprava, je na to nějaký fígl, ale neznám ho. Mohl by to někdo udělat? Dík. --Vojtech.dostal 16:27, 5. 2. 2008 (UTC)

Ehm, nenapadá mě, proč by se to mělo udělat...--Reaperman 16:56, 5. 2. 2008 (UTC)

Vypadá to na stránkách líp, je tam míň volného místa. --Vojtech.dostal 17:04, 5. 2. 2008 (UTC)

No ted už to stejně nepůjde, je tam dlouhý taxobox. --Vojtech.dostal 11:32, 21. 4. 2008 (UTC)

Fymbrye či fimbrie

Je tam i nebo y? Google zrovna moc jasný není, i když dává přednost měkkému i. Tady je ale v textu ypsilon, tak nevím. Mám jen anglickou učebnici, která má samozřejmě fimbriae = pili. --Vojtech.dostal 17:37, 22. 4. 2008 (UTC)

a teď jde ještě o to, jaký je rozdíl mezi termíny pilus a fimbrie. sakra! --Vojtech.dostal 17:39, 22. 4. 2008 (UTC)

Recenze

Tak pár mých poznámek k článku: Na tak rozsáhlé téma se dá psát ještě hodně dalších věcí, je však otázka nakolik by to bylo poté srozumitelné pro laika. Takže jen nabízím pár návrhů na rošíření a úpravy:

• v úvodu bych reformuloval větu s Kochem. Trochu tím odstrkujeme Pasteura do pozadí, i když pravda je, že on začínal spíše s imunologií a viry.

Hotovo --Vojtech.dostal 18:18, 14. 5. 2008 (UTC)

• chybí mi věci o růstu a množení bakterií, růstové konstanty a hlavně něco o kultivaci bakterií. Pár vět o jejich určování apod.

Hotovo, až na růstové konstanty, které podle mě patří do subčlánku --Vojtech.dostal 18:18, 14. 5. 2008 (UTC)

• metabolismus by mohl být o něco podrobnější

Hotovo --Vojtech.dostal 18:18, 14. 5. 2008 (UTC)

• pár poznámek o genetice bakterií by taky mohl být

Hotovo --Vojtech.dostal 18:18, 14. 5. 2008 (UTC)

• kapitola o významu by šla víc podrobněji

Každopádně článek již teď splňuje dle mého soudu kritéria dobrého článku.--Flukeman 19:34, 13. 5. 2008 (UTC)

Ahoj, to jsem moc rád že mám stejnou představu, co tomu chybí. Jinak díky za recenzi, pustím se do toho téměř okamžitě. --Vojtech.dostal 06:31, 14. 5. 2008 (UTC)

Juan

Sorry Vojto, to si nemůžu nechat ujít! Víš co já se i při těch recenzích naučím od lidí věcí? Takže v bodech jo:

A kolik se toho naučím já! :))) jsem samozřejmě moc rád, když "mým" článkům věnuješ čas - a naopak přijmi moje "sorry", že občas napáchám tolik zločinů proti lidskosti :)) --Vojtech.dostal 12:39, 14. 5. 2008 (UTC)

No toto! Vážně?--Juan de Vojníkov 08:09, 15. 5. 2008 (UTC)

• obecně:

1. jaká klasifikace je použitá tady u bakterií? podle Bergeys?

   Kde konkrétně? Klasifikace "přirozená" je zatím podle Campbella a ten nevím kde to vzal (ten obrázek), no a pak tam je neozdrojovaná archaická kapitolka Fenotypová a analytická klasifikace, která není konkrétní, jen vyjmenovává způsoby. Měls na mysli ještě něco jiného?--Vojtech.dostal 13:52, 15. 5. 2008 (UTC)

   Já jsem se spíš ptal na to, jestli je systém dle Bergeys Manual, ale když je podle Campbell, tak. .. :-)--Juan de Vojníkov 09:12, 17. 5. 2008 (UTC)

   Pokud jde o kmeny, jsou podle taxonomiconu.--Vojtech.dostal 16:09, 25. 6. 2008 (UTC)

2. vyčleňujeme tedy Bacteria zvlášť a Archebacteria zvlášť, nebo jaký model by jsi doporučoval?

   No zvlášť... uznávejme třídoménový systém --Vojtech.dostal 12:43, 14. 5. 2008 (UTC)

3. refy se obecně píší bez mezery - tedy přilepeny na slovo, na tečku

   Hotovo--Vojtech.dostal 18:18, 14. 5. 2008 (UTC)

   Taky je třeba si uvědomit proč tam. Pokud cituji celou větu tak se dává ref na konci věty. Věta, začíná velkým písmenem a tečkou, proto se refy lepí za tečku. Dávat refy před tečku je tedy špatné. I když někdy ano, když necituješ větu, ale pouze její část, nebo slovo (např. země výskytu) tak se nalepý ref za to slovo. Vizuj například článek Fascioloides magna.--Juan de Vojníkov 08:09, 15. 5. 2008 (UTC)

4. popisky obrázků začínají velkým písmenem. Jelikož jsou to popisky a né věty, tak se za nimi nepíše tečka

   Hotovo--Vojtech.dostal 18:18, 14. 5. 2008 (UTC)

   To ovšem neznamená, že nemůže být v popisku věta. Může: tedy věta na konci s tečkou. Nevím jestli mi rozumíš, ale u popisků, poku je tam více vět, vždy ta poslední nemá na konci tečku, aby se z toho udělal popisek.--Juan de Vojníkov 08:09, 15. 5. 2008 (UTC)

   Beru na vědomí --Vojtech.dostal 13:52, 15. 5. 2008 (UTC)

5. pročjsou v tom schématickém obrázku některé výrazy v závorce?

   V obrázku Základní tvary bakterií? No něco tam je latinsky, ne? --Vojtech.dostal 13:52, 15. 5. 2008 (UTC)

   Ale proč? Není to zbytečné? Já bych to odstranil.--Juan de Vojníkov 18:07, 21. 5. 2008 (UTC)

   Já bych to nechal, je to detail, v češtině se to v podstatě taky (v přechýlené formě) používá. --Vojtech.dostal 16:09, 25. 6. 2008 (UTC)

6. a nadpis začínající "pučící" je tak divně napsaný?

   Nevím co myslíš... slovo "pučící" se v celém článku neobjevuje. --Vojtech.dostal 13:52, 15. 5. 2008 (UTC)

   Hmmm, tak už nevím, kde jsem to viděl:(--Juan de Vojníkov 18:07, 21. 5. 2008 (UTC)

7. viděl bych to tak, že to do budoucnosti bude chtít více subčlánků
8. no do toho využití možná zasáhnu a něco doplním

   Svět ti poděkuje :)) --Vojtech.dostal 13:52, 15. 5. 2008 (UTC)

9. literaturu a externí odkazy by to chtělo ještě doplnit

   Snad to takhle stačí. --Vojtech.dostal 16:09, 25. 6. 2008 (UTC)

10. možná by jsme mohli vytypovat, nějaké potřebné obrázky a já bych se pokusil je nechat uvolnit pro wiki

    Víš co by se hodilo? Nějaký trochu podrobnější fylogenetický strom bakterií... ale ne jen takového ježka, spíš něco rozvětveného co by odráželo vzájemnou příbuznost mezi jednotlivými kmeny...--Vojtech.dostal 12:43, 14. 5. 2008 (UTC)

    No tak to jsem pochopitleně na mysli neměl. Spíš jsem hovořil o odborných fotkách.--Juan de Vojníkov 13:41, 14. 5. 2008 (UTC)

    Tak z odborných fotek by se mi líbila fotka pohlavního F-pilusu, jako je třeba tady, nějaké pěkné dělící se bakterie, a možná nějaké ilustrační foto k využití v průmyslu... --Vojtech.dostal 18:18, 14. 5. 2008 (UTC)

    Affirmative.--Juan de Vojníkov 08:09, 15. 5. 2008 (UTC)

11. oddíl "systematika" vyznívá, jako kdyby se morfologické a fyziologické metody již nepoužívaly. To ale vlastně není pravda. Pokoušíme se sice o fylogenetický systém, ale metody se široce používají v analytice/rozborech. A pak je tam psáno, že se "přesto zkoumá". Ono to není samoúčelené. Když budeš mít zanalyzova nějakej vzorek, resp. určit nějaký mikry, tak použiješ morfologický a kultivační vlastnosti. - čili tu možná chybí kapitolka určování bakterií (v praxi).

    Ale kapitolku určování už ode dneška mám :)) --Vojtech.dostal 09:16, 17. 5. 2008 (UTC)

    To stále není to o čem mluvím. Obávám se ale, jestli se teď budu zabývat symbiózou tak na toto čas již nebude. Navíc i Flukeman by rád svůj NČ.--Juan de Vojníkov 18:07, 21. 5. 2008 (UTC)

-- tak zatím jen obecně, doufám, že jsem ti nevzal chuť k práci?--Juan de Vojníkov 10:46, 14. 5. 2008 (UTC)

Ne nikoliv; měj se, --Vojtech.dostal 12:39, 14. 5. 2008 (UTC)

Vojtovy dotazy

Tohle jsou moje poznámky, které ještě musím vyřešit. Budu rád, když se k ním vyjádříte.--Vojtech.dostal 16:46, 20. 5. 2008 (UTC)

• "genome-genome hybridization" v souvislosti s systematikou bakterií - nevím jak to přeložit. --Vojtech.dostal 08:07, 17. 5. 2008 (UTC)

* termíny fotoautotrofie, fotoheterotrofie, chemoheterotrofie, chemoautotrofie - mají to být samostatné články? * tyčinky (bakterie) - je to červený odkaz, ale nemám na toto téma žádný zdroj. je to pahýlovaté téma.

• stačí současná podoba fylogenetického stromu? Nebo musí být v NČ lepší?
• diplobakterie, streptobakterie a palisádové bakterie jsou v tomto článku uváděny jako podjednotky tyčinkovitých bakterií. nejsou to normální obecnější návrhy? neříká se jim spíš diplobacily? --Vojtech.dostal 17:19, 28. 5. 2008 (UTC)

IJSEM

Ahoj Vojto, opravdu si myslíš že je potřeba překládat názvy odborných periodik (viz Mezinárodní ročenka systematické a evoluční mikrobiologie)? Zní to jednak příšerně a navíc nevím jestli je vhodné překládat některé názvy (Jak bys např. přeložil Newyork Times?)--Flukeman 17:09, 9. 6. 2008 (UTC)

Orientační překlad doporučují na wikiprojektu překlad, jestli si myslíš, že to není vhodné, napiš jim tam. Mě osobně to přijde ok, co jde přeložit, tak většinou překládám. --Vojtech.dostal 17:37, 9. 6. 2008 (UTC)

Já si myslím, že to až zas takový prohřešek není. Důležité je, že je v textu uvedeno: International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology a že následný článek je International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology. Kdyby se v článku zpětně zjistilo, že nejde vše přeložit, tak by se to mělo v rámci standrardizace zpětně odstranit (ty překlady myslím).--Juan de Vojníkov 06:25, 10. 6. 2008 (UTC)

Co tedy dál

Snažil jsem se umořit vaše cenné připomínky i červené odkazy v článku (tímto děkuji Flukemanovi za pomoc s zamodřováním). Co myslíte, mohl by to být dobrý článek? Počítám s tím, že pokud nebudou další komentáře a budeme mít tu stříbrnou hvězdičku, poslal bych to brzy do nominace na nejlepší článek. --Vojtech.dostal 16:09, 25. 6. 2008 (UTC)

Dal jsem stříbrnou hvězdu, článek už uzrál. Vojto, navrhuji to posunout již do NNČ. Tam to bude stejně dlouho ležet - dost dlouho na další úpravy a zamodřování.--Flukeman 17:04, 25. 6. 2008 (UTC)

OK, dneska to nominuju. --Vojtech.dostal 14:32, 26. 6. 2008 (UTC)

Pro laiky

Je to velice hezky zpracované, laik jako já těžko může radit. Snad bych jen uvítal rozšířit informace o využití v chemických záchodech (jsou červené), čistírnách odpadních vod, chemických septicích založených právě na působení baktérií) Prostě něco i pro laiky. --Zákupák 27. 7. 2008, 19:19 (UTC)

Fajn, to zní jako dobrý nápad. Doplním to tam snad zítra. --Vojtech.dostal 27. 7. 2008, 19:24 (UTC)

Ahoj, dal jsem tam aktivovaný kal a septiky, opravdu jen zmínky, tohle je článek primárně o těch breberkách, ne o technologickém procesu. O chemických záchodech, které by užívaly bakterií, jsem nic nenašel. --Vojtech.dostal 28. 7. 2008, 08:09 (UTC)

He he, škoda, že jsem neměl foťák když jsem byly v takových závodech jako popisuje Zákupák. Asi si budu muset najít na to čas a udělat Vojtovi radost. Už tak mu blokuju jeden článek.--Juan de Vojníkov 28. 7. 2008, 14:28 (UTC)

Děkuji za doplnění hesla, to je přesně ono, i náhodný návštěvník-laik si po přečtení takového hesla něco odnese nového. Protože ryze odborná hesla zajímají (si myslím) jen úzký okruh odborníků. Opravdu díky. K panu kolegovi Juanovi, vůbec jsem nepochopil ty závody. Znám závod Spolana, kde byla velká čistírna odpadních vod, znám chemický přenosný záchod jak pro domácnost, tak pro veřejná prostranství, ale stejně mi to nedochází, co chtěl básník říci. Nebo spolu mluvíte v šifrách a já bych do toho neměl kecat. Dám si na to jedno chlazené z lednice a popřemýšlím. --Zákupák 28. 7. 2008, 15:10 (UTC)

Pivo si rozhodně dej a popřemýšlej o tom. Pokud nepomůže jedno, zkus druhé, a takto analogicky pokračuj. Taky nevím, co tím závodem Juan myslel :)). Možná je záměna "záchodech">"závodech"... hezký den a dobrou chuť, --Vojtech.dostal 28. 7. 2008, 15:42 (UTC)

Barva v infoboxu

Moc pěkný článek, jen se mi jeví něšťastnou ta sytě modrá barva v infoboxu, na jejímž podkladu lze velmi těžko přečíst černý text "kmeny". --Kacir 30. 7. 2008, 14:16 (UTC)

Nevím, jakou sytě modrou barvu myslíš - pod slovem kmeny je barva světle šedá, ne? --Vojtech.dostal 30. 7. 2008, 14:32 (UTC)

Je to zvláštní, já mám sytě modrou. Používám styl monobook. --Kacir 30. 7. 2008, 14:44 (UTC)

Hm, já taky. Není tu někdo třetí, kdo by to rozseknul? :)) --Vojtech.dostal 30. 7. 2008, 14:58 (UTC)

Zvláštní, v Taxoboxu je skutečně uvedena barva světlešedá, ale já vidím sytě modrou. A to nejsem daltonik. :)) --Kacir 30. 7. 2008, 15:32 (UTC)

Tak kolega Miroslavjosef vidí též modře! viz Wikipedista diskuse:MiroslavJosef#Taxobox. --Kacir 30. 7. 2008, 15:41 (UTC)

Ano - přesně tak --MiroslavJosef 30. 7. 2008, 15:43 (UTC)

Opera na mém klasickém monitoru HYUNDAI (narozdíl od LCD monitoru pod Microsoftem) zobrazuje lištu hezky šedivou ** Zdravím --MiroslavJosef 30. 7. 2008, 19:39 (UTC)

Sakra, koukal jsem na to v Exploreru a tam se ten taxobox zobrazuje opravdu divně, bez pořádného rámečku kolem a s modrou výplní v kolonce "kmeny". Přitom ve firefoxu mi to jede správně, tak jak má. Zkusím kontaktovat někoho kdo tomu rozumí zevnitř. --Vojtech.dostal 31. 7. 2008, 06:02 (UTC)

Jo je to těžký v ie7 to vidím bílé (žádná modrá ani šedá). FF 2.0.0.16 to vidí šedě a SM 1.1.10 taky.--Juan de Vojníkov 31. 7. 2008, 07:16 (UTC)

Opraveno (snad). lightgray není standardem definovaná barva. Jestli chcete používat přesně tu a mít jistotu, že to bude všude vypadat správně, musíte zadat přímo RGB. --Mormegil ✉ 31. 7. 2008, 09:40 (UTC)

Potvrzuji - na LCD pod Microsoftem to vypadá přijatelně --MiroslavJosef 31. 7. 2008, 09:43 (UTC)

Jo, teď už to funguje. Stejně se mi to zdá divný - jakto, že to dělá neplechu jen na české wikipedii? Vždyť na anglické mají taky lightgrey a funguje jim to tam správně! --Vojtech.dostal 31. 7. 2008, 10:10 (UTC)

Najděte pě^W jeden rozdíl: „lightgray není standardem definovaná barva.“ „na anglické mají taky lightgrey“ ;-) --Mormegil ✉ 31. 7. 2008, 10:13 (UTC)

Hm, jeden z nás je natvrdlý. Opakuju: na enwiki lightgray používají a přitom jim to funguje správně na všech prohlížečích. Asi stále nechápu. --Vojtech.dostal 31. 7. 2008, 12:16 (UTC)

Neopakujete:

1. na anglické mají taky lightgrey (31. 7. 2008, 10:10)
2. na enwiki lightgray používají (31. 7. 2008, 12:16)

Tak co tedy používají – lightgrey, nebo lightgray? (Odpovím si sám: v současné verzi anglického článku Bacteria používají lightgrey, nikoli lightgray.)

--Mormegil ✉ 31. 7. 2008, 12:23 (UTC)

Děkuji za vysvětlení. To mi nedošlo. Dal jsem sem lightgrey, snad to už funguje ve všech prohlížečích správně. Pokud ano, nějaký robot by mohl opravit všechny lightgray v taxoboxech na lightgrey, myslím, že to je technicky snadné. Ještě jednou díky, --Vojtech.dostal 31. 7. 2008, 12:30 (UTC)

Účel šablony různé významy

Šablona různé významy má za účel napomoci čtenáři, který se na tuto stránku dostal nechtěně – hledá něco jiného, ale dostal se sem. Je proto uvedena na úplném začátku textu, aby nemusel číst něco, co ho vůbec nezajímá, okamžitě zjistil, že je na špatném místě, a mohl pokračovat k článku, který hledá. Oproti tomu odkaz na srovnání tří domén života má zcela jinou funkci: ten odkaz je pro lidi, které zajímají bakterie, ale nabízí jim nějaké doplnění dalších, byť třeba důležitých, informací k článku. Je však tak důležitý, že je důležitější než třeba informace, že „Bakterie je doména jednobuněčných prokaryotických organismů“? Nemyslím; nejsem schopen přesně zhodnotit důležitost takového odkazu (zejména pak v aktuální podobě toho článku, který, obávám se, laikovi příliš informací nesdělí), proto jsem ho zatím umístil na velmi prominentní místo v článku, jakkoli se domnívám, že tam nepatří (a domnívám se, že odkaz na jiný související článek patří právě tam – do souvisejících článků – a případně na místo, kde se při výkladu v článku k tomuto tématu dostaneme), Vojtech.dostal však tvrdí, že tento odkaz patří nahoru, tak to doladění ponechám na někom jiném. --Mormegil ✉ 5. 9. 2008, 12:46 (UTC)

Já taky nevím, proč by měl patřit nahoru. Nejlépe je odkazovat přímo z textu - při nejhorším ze sekce Související články.--Juan de Vojníkov 5. 9. 2008, 14:47 (UTC)

No pokud se vám to nelíbí nahoře, tak kam to chcete dát? V souvisejících článkách to úplně ztratí svou funkci, nikdo si toho nevšimne. --Vojtech.dostal 5. 9. 2008, 15:16 (UTC)

Já osobně bych sjednotil článek Doména (biologie) a Srovnání tří domén života, neboť jako laik bych toho srovnání hledal právě ve článku Doména, ve kterém nyní není o rozdílech zhola nic a dokonce tam chybí i odkaz na článek s porovnáváním. Problém "kam dát odkaz na Srovnání tří domén života" by se tím navíc elegantně vyřešil, neboť na článek Doména se již z Bakterií odkazuje. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 5. 9. 2008, 15:30 (UTC)

No! To mě ani nenapadlo. Zdá se mi to jako dobrý nápad. Co vy, Juane a Mormegile, souhlasili byste s tímto řešením?--Vojtech.dostal 5. 9. 2008, 15:33 (UTC)

Pokud "třídoménový systém" není terminus technicus tak ano.--Juan de Vojníkov 5. 9. 2008, 15:42 (UTC)

Třídoménový systém je běžně používané slovní spojení, český ekvivalent slova "three-domain system". Přesunu to tedy večer.--Vojtech.dostal 5. 9. 2008, 15:45 (UTC)

Výborně, to je přesně to správné řešení! --Mormegil ✉ 5. 9. 2008, 16:30 (UTC)

Zajímavá přednáška a námět o rozšíření

Zdravím. Na hovorech TED (TED talks) Bonnie Blassler z nějakého vědeckého centra v New Jersey prezentovala ve fascinující přednášce poznatky o tom, jak bakterie komunikují s bakteriemi stejného druhu i s jinými bakteriemi obecně; pomocí molekul, které emitují do okolí a receptorů, kterými je detekují. Odkaz na přednášku: [1] nebo [2], trvá 18 minut. Zakomponoval bych to do textu sám, ale jednak si netroufám zasáhnout do nejlepšího článku, jednak si nejsem jist, zda to nespadá pod původní výzkum; a jednak nejsem biolog a neuměl bych to tak dobře podat jako ti, co článek dotlačili mezi nejlepší. Kočičác Bonifák 27. 4. 2009, 22:57 (UTC)

To je skvělé, o TED talks jsem neslyšel. Každopádně se pokusím propašovat do článku pár vět o mezibakteriální komunikaci, ještě sice nevím kam to strčit ale určitě s tím teď počítám. Zdravím a díky, --Vojtech.dostal 29. 4. 2009, 19:18 (UTC)

Nová kniha/COI

Sám autor do sekce Literatura přidal svou vlastní knihu Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie. První pokus jsem zrevertoval, autor tam knihu vrátil a argumentuje v mé diskusi. Já se nechci přít a ani nejsem schopen vhodnost zdroje zhodnotit. Každopádně to vložení je COI, takže by bylo fajn, kdyby to někdo nezaujatý, kdo tématu rozumí, případně letmo zkouknul, jak moc to dává smysl. (Knihu tam zatím nechávám, ono se beztak nic moc hrozného neděje, ale když už to patří mezi nejlepší články… tak třeba i doplnit citační šablonu by šlo.) --Mormegil ✉ 18. 1. 2017, 18:06 (CET)

Argumentace na tvé diskuzní stránce vypadá rozumně, knihu jsem nečetl, název zní skutečně divně, ale jestli je tam fakt dlouhý teoretický úvod, jak pan autor říká, tak to může být prospěšné. Bakteriologické literatury je v češtině pomálu --Vojtěch Dostál (diskuse) 18. 1. 2017, 19:03 (CET)