Diskuse:Akademik

Různé významy

Měl bych námět na drobnou změnu koncepce článku, tedy zobecnit článek. Akademik je (obecně) označení pro řádného člena akademie a právě v tomto smyslu by bylo možné to předělat, s tím, že by bylo dodáno, že ve Východním bloku se z toho vyvinul formalizovaný titul, tak jak to mají na en a dalších Wikipediích. Dále je třeba zmínit, že Hořejšího článek se snad mýlí ohledně volby, kdy na MČSE píší, že akademiky volila vláda ČSSR (na základě volby prezídia - valného shromáždění). --marv1N 27. 4. 2011, 10:13 (UTC)

Nejsem odborník na tohle téma, ale určitě bych byl rád, aby byl článek co nejkorektnější... zkusím to shrnout v bodech:

• Další významny pojmu akademik jsou uvedeny v rozcestníku, tady bych skutečně nechal jen význam titulu, jako je to ve článcích o ostatních titulech. Jak Hořejší upozorňuje, používání slova "akademik" u členů současné akademie je zavádějící. V podstatě je to obdobné jako používání slova profesor u středoškolských pedagogů, se skutečným významem titulu nesouvisí. Určitě by nebylo špatné další význam zpracovat, ale neintegroval bych ho na (tuto) stránku, kam vede mnoho prolinků ve smyslu titulu.
• S vládou mi to nedává smysl. Řada osobností odešla (resp. byla odejita) z VŠ kvůli konfliktům s režimem a odešli právě na ČSAV, která byla relativně apolitická. Nezdá se mi, že by tyto osobnosti právě vláda "odměnila" nejvyšším titulem poté, co byly z politických důvodů vyhozené.
• Je tu ještě jedna věc, kterou jsem do článku zatím neintegroval, protože o ní mám jen kusé informace. "Akademik" se údajně používal už na ČAVU a narazil jsem na případ, kdy byl použitý jako titul u jména (ne jen jako obecné označení). Bohužel netuším, jak by se to dalo ověřit a podložit.

--Xth-Floor 27. 4. 2011, 10:51 (UTC)

• Tady se nabízí otázka, pokud by to mělo být pojato jako titul, zda ve smyslu „akademik ČSAV“, nebo obecněji „akademik akademií Východního vzoru“. Článek v podstatě nahrává Hořejšího informaci „…setkávám [se] s tím, že např. o prof. Václavu Pačesovi (bývalém předsedovi Akademie věd) nebo prof. Jiřím Drahošovi (současný předseda AV) se píše jako o „akademiku Pačesovi“ či „akademiku Drahošovi“, což je chybné“, ovšem zde je s největší pravděpodobností Hořejší úplně mimo, protože dotčení pisatelé tím mohou myslet to, že oba pánové jsou řádní členové AV ČR, což je naprosto v pořádku.
• Samozřejmě, že pravomoc vlády nelze v tomto případě přeceňovat, na druhé straně žádný rebel se asi akademikem nestal (pokud se to o něm vědělo).
• Nebo to opět souvisí s označením pro řádného člena akademie. Vskutku asi nelze v praxi odlišit titul akademika ČAVU, akademika ČSAV, akademika AV ČR, ačkoliv každý byl (je) právně ošetřen zcela odlišně. --marv1N 27. 4. 2011, 12:58 (UTC)

Trochu jsem se na to podíval, prošel pár knih a zeptal se známého z AV ČR. Podle všeho je to jen chybně vžité označení vycházející ze starého systému ČSAV. Termín (vysloveně jsem se ho ptal na termín, nikoli titul) akademik se prý na AV ČR vůbec nepoužívá, cituji "maximálně ze srandy". To koresponduje i s webem AV ČR, kde se vůbec nevyskytuje. Definice, že (cituji) "akademik = 1.řádný člen akademie věd, 2. ...", kterou uvádí třeba Diderot, je bohužel doslovně opsaná ze staršího Klimešova slovníku cizích slov z roku 1981, tudíž se týká skutečně éry ČSAV. Taky jsem se dozvěděl, že dnes nic jako "řádný člen AV ČR" neexistuje, protože dnes má akademie jen zaměstnance, nikoli členy. Pokud se vrátím k definici v Diderotovi (opsané z Klimešova slovníku), tak je tam doslova:

akademik 1. řádný člen akademie věd [pozn.: týká se ovšem éry ČSAV]; 2. dřívější označení pro posluchače vysoké školy, vysokoškolský student; 3. dříve student nebo absolvent obchodní nebo vojenské akademie

Co se volby týče, včera jsem hledal různé články kvůli správné kategorizaci a u několika akademiků právě bylo vyhození z VŠ a nástup na politicky liberální ČSAV + udělení titulu zmíněno, z hlavy si vybavuju Wichterleho, v případě zájmu můžu další dohledat. --Xth-Floor 27. 4. 2011, 14:25 (UTC)

... Jetě jedna připomínka - Wikipedie nazírá na věci pokud možno komplexně - zcela jistě existoval pojem "Akademik" i v Sovětském svazu a pravděpodobně i v dalších státek RVHP - asi by toto chtělo také doplnit, alespoň stručně. Zdravím. MiroslavJosef 27. 4. 2011, 13:15 (UTC)

souhlasím, jen to je dost problém - nejsou informace... v podstatě zatím ani nejsme schopni dát dohromady, jak to skutečně je s naším titulem akademik ČSAV, natož se sovětskou (případně rakouskou) alternativou --Xth-Floor 27. 4. 2011, 14:25 (UTC)

OK, moje chyba, pokud AV ČR nemá řádné členy, tak samozřejmě nemá ani akademiky (a ani to nezpochybňuje tvrzení v Diderotu). Jinak mohu potvrdit, že ČAVU měla řádné členy a několik kategorií mimořádných členů (jak to bylo přesněji, by mohlo být v v článku citovaných Členech České akademie věd a umění 1890–1952). --marv1N 27. 4. 2011, 16:14 (UTC)

Tak jsem nakonec do toho vstoupil jako Černá ruka. Původně jsem to chtěl důsledně vést jako hodnost, ale zjistil jsem, že to v praxi není zas tak snadné odlišit rozdíl mezi mezi těmi dvěma výrazy. --marv1N 28. 4. 2011, 23:25 (UTC)

Hledal jsem, jak je to v zahraničí a nenašel jsem jediný stát, kde by se termín akademik ještě používal jen jako označení pro řádného člena AV (tzn. ne jako vědecký titul). Buďto to mají jako u nás za ČSAV (tzn. nejvyšší titul), nebo jako u nás za AV ČR nyní, nebo členy mají, ale už se pro ně označení akademik dávno nepoužívá (třeba Německo, kde Akademiker nahradili termínem Akademiemitglied). Většina zemí pak termín akademik nepoužívá vůbec, ale místo něj (jako třeba Němci) používá člen akademie. Snad jen Finové ho používají jako čestný titul udělený prezidentem. Takže jsem podle toho článek rozšířil a rozdělil, aby to bylo jednoznačné. --Xth-Floor 29. 4. 2011, 09:30 (UTC)

Vědecká hodnost

Z článku jsem odstranil informace o tom, že v Československu šlo o nejvyšší vědeckou hodnost. Ve skutečnosti šlo o označení řádného člena akademie věd, zatímco „vědecká hodnost“ se udělovala ve dvou stupních: kandidát věd a doktor věd. Dokonce po jistou dobu bylo stanoveno, že akademici získávají vědeckou hodnost doktora věd (§ 6 vládního nařízení č. 60/1953 Sb.). Tudíž tato informace nebyla, alespoň pro československé poměry, přesná. --Vlout (diskuse) 25. 9. 2016, 13:09 (CEST)

Formulace „… titul značící nejvyšší akademickou hodnost“ ale asi ničemu nevadí. Chyba tedy byla jen v rozcestníku. --Vlout (diskuse) 25. 9. 2016, 13:42 (CEST)

Diskuse:Akademik (rozcestník)

Smazaná část diskuse:

Akademik, umělec – představitel akademismu

Umělce "akademika" (či "akademistu") z mí hlavy nemám, to jsem někde vyčetl - na to mé chabé vědomosti nestačí ** Zdravím vespolek MiroslavJosef 11. 12. 2009, 15:08 (UTC)

Ne, že bych chtěl snižovat Vaše zásluhy, ale akademismus jsme tam přidal já... Ono je to tak psáno v čl. akademismus a vzhledem k tomu, že to nepůsobilo nelogicky (nakonec původně to byli členové akademie), tak jsem to opsal, bez důkladnějšího prověření (a to byla ta chybička). --marv1N 11. 12. 2009, 15:17 (UTC)

... omlouvám se, napsal jsem zde už toho tolik, že si už jen málo pamatuji - navíc už jsem také starší člověk a paměť už mi také příliš neslouží ... ** Upřímně řečeno, tato dikuse je z mého osobního pohledu zcela zbytečná a kdyby nebyla vyprovokována jinde, určitě bych se do ní vůbec nepouštěl ** Zdravím vespolek MiroslavJosef 11. 12. 2009, 15:34 (UTC)

... znova opakuji, že vždy když do Wikipedie něco nově zapisuji, vím proč tak činím a proč tak činím. Fakticky jen málokdy něco dělám bez jasného rozmyslu ** s tím, co si pamatuji nebo nepamatuji po X měsících či letech to nemá fakticky vůbec nic společného ... MiroslavJosef 11. 12. 2009, 15:59 (UTC)

Akademik, další význam – nejen titul, či řad. členství, umělec, ale i člen akademické obce

Xth-Floor: Dobrý den, pokud se dnes, v roce 2016, setká člověk kdekoliv se slovem akademik, chcete říci, že se vždy jedná o titul, nebo onoho umělce, představitele akademismu, jak uvádí onen rozcestník? Ne, nemyslím si to, bylo by dobré, aby člověk věděl a nenechal se zmást médii, že dnes, hovorově, se může setkat i s tím, že to může být často myšleno (třeba zmíněná Mladá fronta) i v jiném významu. Zdravím. PS: Právě kvůli neuvedení zde tohoto dalšího možného užití tohoto slova (některými prameny), jsem (do této doby) raději přepisoval i slova akademik, či akademici, na akademičtí pracovníci. --Vřed (diskuse) 24. 9. 2016, 23:27 (CEST)

Ve zprávách a v médiích se často setkáváme se skloňováním číslovky čtyři sta v podobě „se čtyř sty“, „se čtyři sta“, „se styřisty“ a dalšími chybnými tvary. Samotný fakt, že se tento tvar často vyskytuje, neznamená ani to, že je správný, ani to, že by měl být uváděn ve Wikiprojektech. Stejně je to s chybným použitím slova akademik. Když jsem připravoval článek akademik, procházel jsem řadu pramenů a některé věci konzultoval i s pracovníkem akademie věd a VŠ pedagogy. Všichni mi potvrdili, že termín akademik už se skutečně nepoužívá. Na akademiích věd se přestal používat, když akademie skončila s členstvím a na VŠ, když je poslední akadamici opustili. Existují termíny jako akademická obec, akademický senát a podobně, ale ty nejsou synonymem pro termín akademik, byť si to někdo může mylně myslet. Pokud nemáme hodnověrným zdrojem nebo alespoň vyjádřením autority potvrzené, že by tento způsob použití termínu akademik byl správný (a to nemáme, protože žádný ze zdrojů, které mi prošly rukama toto neuvádí), pak tato informace nemá na Wikipedii místo. Mimochodem, na chybné užívání termínu akademik některými médii poukazují i čtenáři v diskusích pod články:

• Akademik je člen ČSAV, nikoliv někdo, kdo se za něj zpupně prohlásí.
• Zcestný název, ne akademici ale akademická obec, na druhou stranu mluví li za akademickou obec tak je jich povážlivě málo.
• Vážená redakce, nepoužívejte prosím termín akademik, pokud neznáte jeho význam. Že se často užívá chybně, nehraje roli. 80 akademiků může být jen těžko naštvaných, protože 80 živých akademiků už se v celé ČR nenajde.

To je jen pár příkladů pro ilustraci. --Xth-Floor (diskuse) 24. 9. 2016, 23:59 (CEST)

Dobrý den, já s tímto vším souhlasím, ale přeci jen, už nežijeme krátce po pádu komunismu, v devadesátých letech, a akademiky běžně používají, krom mnoha médií – ano, nesprávně, příp. ne tak rigorózně, ale v přeneseném smyslu, nebo v novém významu slova – podstatné je, že člověk se s tím může setkat, a bylo by velmi nešťastné, aby to kvůli tomuto pak mohl chybně chápat jako tento význam). Akademici třeba používají i Učitelské noviny (třeba, byť ne v tom významu o kterém píšete, tedy ve významu dalším). Tedy pokud se to prostě používá, a ono se to používá, tedy stav de facto, nikoliv de iure, pak jsem pro to, aby Wikipedie dostála svého významu encyklopedie a čtenáře, který se dnes s tímto pojmem setká, náležitě poučila, že to nemusí být dnes myšleno jako onen titul. To je můj názor. --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 00:05 (CEST)

Pokud jsme zajedno, že je použití termínu v tomto významu chybné, pak mi přijde logické, že by se na Wikipedii v tomto významu vyskytovat neměl. Wikipedie má být zdrojem správných a doložených informací. Pokud si čtenář stránku otevře a najde na ní stávající tvrzení, pak bude předpokládat, že je správné. Což není. Wikipedie nemůže šířit dezinformace bez ohledu na to, jak moc jsou rozšířené. Musím trvat na tom, že tvrzení, které není doložitelné hodnověrným zdrojem, do rozcestníku nepatří. --Xth-Floor (diskuse) 25. 9. 2016, 00:22 (CEST)

Děkuji vám, pane kolego, za věcnou diskusi. Zdroj tohoto významu použití (stav de facto) jsem tam doplnil. Byť samozřejmě uznávám, že je to dnes, v 21. století, používáno jako tento význam přenesený, či hovorový (?), resp. význam nový. Jednoduše zřejmě proto, že v tom „vysokém“ starém významu, který byl velmi ceněný, se s tím dnes už člověk vlastně v praxi setkat v ČR nemůže. --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 00:39 (CEST)

Daný zdroj vůbec termín „akademik“ nevysvětluje a dokonce jej ani neobsahuje(!) --Xth-Floor (diskuse) 25. 9. 2016, 10:03 (CEST)

Krásné ráno, kolego, daný zdroj zde termín používá (v jiném pádě, ad skloňování podstatných jmen – v 1. pádě č. mn.), zkuste Ctrl F a „akademici“, vhodné je psát jenom část slova, do Ctrl F, když se něco hledá, třeba jen kořen slova (kvůli tomu, že čeština má skloňování, tedy třeba jenom akade zkuste napsat), a ano, tento zdroj jej používá právě v daném významu (jako třeba ony další zdroje, třeba ona média – bohužel, ale smiřme se s tímto stavem, a raději bych byl pro, to vysvětlit), než aby si lidi našli, že je to, co si přečetli, titul. Doplnění: Každopádně, vidím, že se s vámi dá skvěle věcně a uvážlivě diskutovat (argumenty a zdroje), tedy pakliže jste opravdu bytostně přesvědčen, že je na daném rozcestníku uvedený význam na škodu, smažte jej, nebudu to případně revertovat. Zdravím vás. --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 10:18 (CEST)

Bohužel nejsem přesvědčen, že takto lze daný význam doložit. Uvedený zdroj přesto termín nevysvětluje ani nedefinuje, pouze se v něm dvakrát objevil v množném čísle (v tom máte pravdu) a lze si jen domýšlet, jak si jej autor ve své hlavě definoval. Pokud Wikipedia předkládá vysvětlení termínu, je třeba doložit právě vysvětlení termínu, nikoli jen pouhý výskyt v textu. V současné podobě to na mě působí více méně jako vlastní výzkum: „Termín „vlastní výzkum“ ve Wikipedii označuje informaci, kterou wikipedisté přidali do textu článku, přestože tato informace ještě nebyla publikována žádným důvěryhodným zdrojem.“ Položku tedy odstraňuji, pokud byste toto řešení považoval za odporující pravidlům, klidně zkuste oslovit další Wikipedisty, ať přidají vlastní názor. Pokud se koukám do historie článku, byl v něm jako literární zdroj uveden Akademický slovník, ale tento zdroj byl Wikipedistou BobM z mně neznámého důvodu odstraněn. Bylo by možná zajímavé zjistit, co o termínu říká tato novodobá publikace. --Xth-Floor (diskuse) 25. 9. 2016, 11:13 (CEST)

Za odporujícím pravidlům vaše jednání určitě nepovažuji, byť mám jiné stanovisko, jak jsem říkal (výše, chce to velmi uvážit, revertovat to příp. nebudu), celkem věřím vašemu názoru. Já právě nemyslím, že by základní kodifikační příručky typu Nový akademický slovník cizích slov (2007, ACADEMIA, od ÚJČ AV ČR) kodifikoval/y přenesené, nové či hovorové (?) významy slov. Jinak do oné kodif. publikace (Nový akademický slovník cizích slov, str. 31, KRAUS, J., ISBN 978-80-200-1351-4) na heslo akademik jsem se díval, pokud vás to zajímá, mohu vám to sem uvést: akademik: akademička; 1. řádný člen akademie věd 2. zast. posluchač vysoké školy, vysokoškolský student 3. (dř.) student n. absolvent obchodní n. vojenské akademie (další heslo hned pod tím je onen akademismus). Doplněno: A třeba jiná základní kodifikační příručka (revidované, nové vydání, 2010) Slovník spisovné češtiny (s dodatkem MŠMT) (ACADEMIA, od ÚJČ AV ČR, autor: Lexografický kolektiv ÚJČ AV ČR, str. 17, ISBN 978-80-200-1080-3) uvádí pro heslo akademik třeba jenom jeden význam: řádný člen akademie 1; -ička. Tedy můžeme i na tomto vidět, že případné další významy na rozcestníku jsou taky významy a respektujeme je zde (nejvyšší titul, představitel akademismu, akademik Richard). Zdravím. --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 11:30 (CEST)

V pořádku, jen nerozumím požadavkům na zdroj u primárního významu. Zdroje jsou uvedené v samostatném článku. Není myslím zvykem, aby se zdroje uváděly v rozcestníku, pokud pro dané heslo existuje samostatný článek, kde to již je doloženo. --Xth-Floor (diskuse) 25. 9. 2016, 12:38 (CEST)

Právě zákl. kodif. příručky (obě výše) považují za primární význam pouze: řádný člen akademie věd. Ale máte pravdu, že existuje článek o tom, kde zdroje jsou, takže ok. Jenom asi, mohl bych vás poprosit třeba místo akademik u titul tam uvést akad., třeba? Přeci jen formulace Akademik může být: akademik – (...). Nechcete to raději přepsat na Akademik může být: akad. - titul (...) nebo nějak lépe formulovat tu větu, prosím? Narážím na formulaci akademik může být akademik... Jinak souhlas, jestli toto budete upravovat tedy, tak to doplnit zdroj dejte tedy pryč klidně. Pokud nebudete, dám pouze já pryč to doplnit zdroj. Doplnění #1: Koukal jsem, že v tomto případě (význam a pramen umělec.), ale také není explicitně onen význam definován, ale je pouze použit v kontextu (!), tedy jako u tohoto významu (číslo 2). Doplnění #2: Víte co, když už jste tam tak dobře doplnil (díky moc za to) ten zdroj teď, hoďte tam klidně (z toho článku), prosím, i ten zdroj na ten titul, když už jsme v tom... Děkuji vám. PS: A co říkáte na ten fakt (#1)? --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 12:50 (CEST)

Už se v tom začínám mírně ztrácet, do úprav se pustil Wikipedista Vlout a začínám mít chaos ve změnách a požadavcích v rámci jednotlivých stránek. Možná by bylo dobré o všem diskutovat na jednom místě. Prozatím jsem do článku Akademik přidal zdroj, podle nějž šlo o nejvyšší hodnost. Co se týče rozcestníku, pak nechám na Vašem posouzení, zda zdroj ve vztahu k umělecké branži považujete za dostačující, nebo ne a položku odstraníte. Vztah tohoto pojmu k umělecké branži jsem nikdy nestudoval a nemám jasnou představu, zda je použití správné a pouze chybí kvalitní zdroj, nebo je použití chybné - postavené na vlastním výkladu (či výzkumu) v rámci daného zdroje. --Xth-Floor (diskuse) 25. 9. 2016, 13:36 (CEST)

A kde jinde se ještě k tomuto teď diskutuje? – Vlout? Chcete říci, že nás tu pozoruje ze zálohy Vlout?! :-) Ale jo, měl k tomu dobrou editaci, dodal tam zdroje pro jeden význam a taky odstranil, že šlo o nejvyšší hodnost. Já respektuji i významy mimo rigorózní výklady (základních kodif. příruček), tedy i akademika Richarda, a proto bych tam dal i toto. Když už tu tedy s námi Vlout je, možná by bylo dobré, kdyby se k tomu taky vyjádřil (k tomuto významu), předem děkuji. PS: Xth-Floor: Pro upřesnění tedy: Zde prosím jen dodejte zdroj, že šlo o (nejvyšší) titul v letech 1953-92. Díky. --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 13:45 (CEST)

1) Pokud šlo o označení ze zákona, a ne o udělovaný titul, jak jste nyní s Vloutem společně upravili, žádám/prosím, aby kdo to tam dal, případně upravil/upřesnil i akademik v této sekci (není to jen v tabulce, která z tohoto článku brala, ale v celé té sekci na kterou jde ten odkaz). 2) Vlout: Jaký je tedy váš názor na tento význam (druhý)? --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 14:52 (CEST)

@Xth-Floor, Vlout: Všiml jsem si, že krom výše uvedených médií, Učitelských novin a dalších pramenů to tak v dnešním významu definuje a chápe dole i prof. Hořejší, který už je jako zdroj užíván, dnešní význam tedy mírně upraven podle něj a přidán tento přenesený význam, díky za odpověď, zajímá mě zde váš názor na ten rozcestník teď (Xth-Floor i Vlouta). Zdravím. --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 16:30 (CEST)

Nic se nemění na tom, že citovaný článek učitelských novin není zdrojem informace, která je jím v rozcestníku dokládána, protože nevysvětluje, kdo je akademik. Co se článku profesora Hořejšího týče, tak ten výslovně uvádí na pravou míru právě toto chybné použití a používat jej jako zdroj dokládající původ tohoto chybného výkladu, je v principiálním rozporu s postojem autora. Připadá mi nekorektní ignorovat 90 % článku včetně důvodů, proč vznikl, a soustředit se jen na závěrečnou poznámku uvozenou slovy „asi“ a „mělo by“, která v daném kontextu působí spíš jako určitá nadsázka. Ani jeden ze zdrojů navíc neuvádí, že jde nebo by mělo jí o přenesené označení. Hořejší výslovně uvádí, že použití v tomto kontextu „odráží nedostatečnou informovanost“, jinými slovy, že je to chybné. --Xth-Floor (diskuse) 25. 9. 2016, 18:05 (CEST)

Děkuji za reakci. (V podstatě se vnitřně ztotožňuji s tím, co píšete.) Přesto jsem to tam uvedl, protože to vnímám jako „nové/přenesené/hovorové“ užití toho slova, které dnes (2016) v podstatě s ničím nekoliduje, ale rozumím... Zkusme ještě počkat, co napíše kolega Vlout, který se v tomto také angažuje a někdy má celkem užitečné příspěvky, třeba dodá nějaký jiný pramen, nebo něco řekne, nebo tak něco (jsou třeba myslím i slovníky hovorové češtiny – příklad atd. atd. atd.). Pak to můžeme klidně dát pryč, ale počkejme na něj. PS: Také. Zdravím. Doplnění: Jinak zapátral jsem v pramenech ÚJČ AV ČR a krom toho a toho, je zde také tento pramen. --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 18:16 (CEST)

Ad 1) snad upraveno, ad 2) bez názoru. K tomu ještě poznámka. Myslím tím, že akademik zřejmě nebyl titulem v klasickém smyslu, tedy že o jeho udělení nikdo nerozhodoval. Šlo, na rozdíl od členů korespondentů, o označení řádného člena akademie (tzn. jakmile se daná osoba stala řádným členem akademie, byla akademikem). --Vlout (diskuse) 25. 9. 2016, 23:02 (CEST)

@Vlout: 1) Díky tam za provedenou úpravu. Nicméně zamýšlím se nad tím, kolegové, jestli je to tam takto vůbec správně. Spíš není. Nechci spekulovat nad tím, kdo akad. tam do sekce Akademicko-vědecké tituly zařadil na té stránce... Přeci jenom ale ÚJČ AV ČR má akad. řazen pod touto sekcí, tedy mezi Akademické tituly (píše se před jménem). I když asi bude lépe to zařazení provést případně primárně dle zákona (viz Vlout), nebo tedy event. dle tohoto pramenu... Kolego Xth-Floor, říkal jste, že k tomu máte, více nastudováno, co myslíte, přeřadit toto výše? Není to akad.-věd. titul, ani se nezískává 3-4letým postgraduálním studiem s disertací, a už vůbec se nepíše za jménem. Ale asi ho nepřemisťovat přímo do tabulky výše, jen zmínit bokem? 2) @Vlout: V této věci (4. puntík). K čemu byste se aspoň přiklonil, podle toho, co o tom víte, prosím, docela bych byl rád za vaši, alespoň stručnou úvahu, třeba jestli myslíte, že moje argumentace k tomu (výše) je a priori obecně špatná (analogicky), nebo alespoň něco, prosím. Hezký večer, kolegové a díky za užitečnou diskusi. Doplněno: Prošel jsem ještě různé prameny (vč. třeba, Wikislovníku či Ottova slovníku naučného atd.) a našel jsem (mimo běžné významy zde, mimochodem student VŠ je tam relativně často, ale to již kodif. je), navíc též kodifikovaný tento význam, akademik: člen univerzity (pramen: ÚJČ AV ČR, 2008, Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991), přímý odkaz na heslo). --Vřed (diskuse) 25. 9. 2016, 23:56 (CEST)

Abych pravdu řekl, zase až tak moc mě toto téma nezajímá, nicméně akademika bych mezi klasické akademické tituly nezařazoval. Klidně může zůstat tam, kde je, má jistě blíž k doktorovi věd, než k Ph.D. K označení člena akademické obce – kromě ní známe akademický senát, „akademickou čtvrthodinku“ apod., ale aby někdo říkal studentovi nebo učiteli akademik, s tím jsem se nikdy nesetkal. Tudíž bych to tam osobně neuváděl, ačkoli mi to nevadí a především se z mé strany jedná jen o osobní výzkum. --Vlout (diskuse) 26. 9. 2016, 10:11 (CEST)

@Vlout: Dobrý den, k tomuto tématu – založil jste novou stránku Vědecká hodnost, hodnost a titul jsou však synonyma, ostatně jak sám uvádí na začátku článek Akademický titul. Osobně bych za mnohem lepší řešení považoval přesměrování stránky Vědecká hodnost na Akdemický-titul#Akademicko-vědecké tituly s rozvedením problematiky tam, než založení nové stránky Vědecká hodnost, která navíc, aby v tom byl zmatek, popisuje pouze CSc. a DrSc., striktně podle práva, a nedrží se extenzivnějšího pojetí a užitečného rozdělení (popsáno dole), které považuji pro účely Wikipedie za mnohem rozumnější. (V praxi je dnes za vědeckou hodnost považováno i Ph.D., Th.D., Dr., ano, to byl zase striktně podle zákona akademicko-vědecký titul, ale v tomto se držet zákona, přesto bych nepovažoval za vhodné zakládat samostatný článek pro Akademicko-vědecký titul nebo (ak.-umělecký, či hodnost), když všichni dobře víme, jak je dnes např. ono CSc. chápáno (jako Ph.D., myslím, že by to spíš stálo za rozvedení na samostatných článcích CSc. a DrSc., resp. přesun tam), navíc by na té vaší stránce měly být ještě: Docent. Profesor. Ano, podle zákona zase jinak (věd.-ped. tituly), ale podle stavu dnes, ano. Viz. Osobně považuji toto vaše striktní řešení přesně dle zákona za velmi nešťastné, snad to přehodnotíte (vaše doplnění sem a sem by bylo super). --Vřed (diskuse) 26. 9. 2016, 16:29 (CEST)

Nechci se o tom opět zcela zbytečně přít, ale vědecká hodnost nebyla akademickým titulem, tudíž si samostatný článek zaslouží. Možná jste si všiml, že je i hlavním článkem u samostatná kategorie. Tudíž věc pokládám za vyřízenou. Jestliže se v tom chcete dále angažovat, nabízí se široké pole možností, jak článek rozšířit. Směle do toho, zdroje jsou uvedeny. --Vlout (diskuse) 26. 9. 2016, 19:32 (CEST)

Nebyla, to máte pravdu, ale titul a hodnost jsou uváděny jako synonyma. V tom případě Vědecká hodnost = Vědecký titul. A vědeckými tituly se zase rozumí: Akademicko-vědecké tituly. --Vřed (diskuse) 26. 9. 2016, 19:45 (CEST)

A Wikipedie, jenž není z papíru, je mj. toho charakteru, že může být stále rozvíjena. Čili má-li něco samostatný význam, může to mít samostatný článek. Stačí ho jen napsat, jako se zde už stalo. --Vlout (diskuse) 26. 9. 2016, 19:59 (CEST)

Já právě myslím, že to samostatný název jinak nemá, že to slovo hodnost je jenom použito v rámci zákona. (Příklad, jak to myslím tak, že se do zákona napíše třeba, já nevím „veřejně přístupná počítačová síť umožňující dálkový přístup“, třeba, normálně je používán jiný termín, encyklopedicky, to byl ale pokus o nedokonalou analogii, ale snad mi rozumíte, na co narážím snad.) Ale něco zkusím... --Vřed (diskuse) 26. 9. 2016, 20:06 (CEST)

@Vlout, Xth-Floor: Lepší? --Vřed (diskuse) 27. 9. 2016, 02:46 (CEST)

"Akademik - (hovorově) akademický pracovník vysoké školy." Pouze s tímto významem se v současnosti termín "akademik" používá. V prostředí vysoké školy se používá jen v mluveném projevu, v plurálu, místo dvojslovného termínu. V psaných textech se vyskytuje v novinových článcích (jak bylo doloženo). Nejde tedy o oficiální termín, ale o termín fakticky používaný, a proto by měl být ve Wikipedii uveden (s tím, že jde o výraz hovorový, eventuálně nesprávný). ----Knihovnik51 (diskuse) 27. 9. 2016, 18:16 (CEST)

@Knihovnik51: Dobrý den, pane, mám stejný názor, v podstatě se pod vaše vyjádření mohu jen podepsat, navíc v dnešní době (2016) již ani tento hovorový výraz už s ničím nekoliduje. --Vřed (diskuse) 27. 9. 2016, 18:35 (CEST)

@Vlout: Mimochodem, jak jsem dělal včera tu revizi (viz výše, na kterou jste mi samozřejmě nic neodpověděl), dospěl jsem k názoru, že ten váš nový článek tady je přeci jen užitečný, protože by to tam nedělalo dobrotu, tak mi dovolte vám za něj, s odstupem, poděkovat. --Vřed (diskuse) 28. 9. 2016, 01:29 (CEST)

@Xth-Floor: Reakce pouze na tuto poznámku: (pokud už budeme zdrojovat rukopisem) Pane kolego, nepovažuji za korektní hodnotit zdroje dle toho, jestli jsou psány rukopisem (analog.), nebo na počítači (digitál.), to byste musel veškeré zdroje před určitým obdobím zcela odmítnout. Naopak: Do dané databáze ÚJČ AV ČR byl pramen zařazen a, při vší úctě, ÚJČ AV ČR je v případě češtiny a významů jejich slov na prvním místě (vydává též závazné základní kodifikační příručky). To byla jen otázka k analog. (rukopis) vs. digitál. (na počítači), a chtěl jsem, aby to výslovně v této diskusi zaznělo. Pokud někdo napíše, tedy použije, dané slovo na svém blogu (viz váš předkládaný pramen), tak ano, je to digitálně... ale ÚJČ AV ČR to opravdu není. Doplněno: Jeden význam (v případě rozcestníku: odkaz na článek) slova „akademik“, pojící se k období 1953-92, již zdokumentovaný máme a máme z onoho rozcest. uvedený význam a odkaz na něj. Myslím ale, že za dalšího čtvrt století, tedy v období, když už existuje Česká republika, je třeba prostě opět akceptovat posun, nejen stále uvažovat jen význam z období 1953-92. BTW náhodou jsem si všiml, že i zde na Wikipedii (již dříve) se v tomto významu „akademici“ též používají hovorově běžně, např. jsem to zahlédl naposledy tady. Pro orientaci: na en wiki se academics též používá obdobně (učitel na vysoké škole, ale samozřejmě zmiňuji jen pro orientaci, ne jako stěžejní argument, protože nejde o češtinu). Zdravím. --Vřed (diskuse) 30. 9. 2016, 23:32 (CEST)

Přesunout na Wikislovník / AfD

Těch 14 refů u jedné položky seznamu je jako myšleno vážně? A zcela obecně: drtivá většina věcí, co tam jsou nyní, do normálního rozcestníku na Wikipedii nepatří. Slovníková hesla se tvoří vedle. Ale vidím, že vy jste tady zvládli o věci, která sem nepatří, popsat 20 kilobajtů... :-) --Harold (diskuse) 26. 9. 2016, 17:36 (CEST)

Dobrý den, netvoříme zde slovníková hesla (to by se našlo i více významů pro slovo akademik, co jsem tak viděl od ÚJČ AV ČR, třeba žák malířské školy apod.), spíš je diskuse o tom, jestli nechat, nebo nenechat, v daném rozcestníku odkaz na onen článek/sekci/význam. Plus logicky od toho odvislá diskuse k dalšímu postavení slova akademik (např. zde). Zdravím. --Vřed (diskuse) 26. 9. 2016, 18:05 (CEST)

To, co se zde nachází, je slovníkové heslo patřící na Wikislovník. Rozcestníky slouží k něčemu jinému. Ale to je jen upozornění a povzdech, dále se v tom angažovat nebudu. --Harold (diskuse) 26. 9. 2016, 18:57 (CEST)

Kolegové, tohle není rozcestník ale slovníkové heslo. Viz Harold. Wikipedie neslouží k výkladu významu slov. Navrhnu jeho smazání v AfD. --Wikipedista:BobM _d|p 27. 9. 2016, 13:01 (CEST)

AfD jsem založil. --Wikipedista:BobM _d|p 27. 9. 2016, 13:11 (CEST)

@Harold, BobM: Zdravím, nyní trochu lepší? (Snažil jsem se to trochu upravit podle Wikipedie:Rozcestníky#Vzhled a styl, aby to mělo smysl rozcestníku – jinak já nejsem autor onoho rozcestníku.) --Vřed (diskuse) 3. 10. 2016, 16:34 (CEST)

Konec smazané části.

Zavádějící formulace ve článku

„Přesněji se podle zákona i ÚJČ AV ČR nejednalo o „titul“, tedy doživotní označení kvalifikace dotyčné osoby – ani zkratka nebyla v právu definována – pouze se tak někdy používala – ale o bývalé označení člena ČSAV; ČSAV pak zanikla roku 1992, od té doby tedy nemůže mít tato instituce ani své členy.“

Tato věta nemá opodstatnění v uvedených zdrojích. Žádný odkaz na ÚJČ AV ČR použitý ve článku neuvádí, že se „nejednalo o titul“. Naopak zdroj uvedený hned za větou (k níž je přilepena citovaná poznámka) výslovně uvádí ve výčtu titulů a jejich zkratek „akademik“ a zkratku „akad.“ (odkaz). Dále není uveden odkaz na žádný zákon, který by tvrdil, že se „nejednalo o titul“. Totéž platí pro „ani zkratka nebyla v právu definována“ - opět bez zdroje. „pouze se tak někdy používala“ - opět bez zdroje, vlastní výzkum. „bývalé označení člena ČSAV“ - nešťastná formulace, titul byl udělován doživotně, takže nositeli zůstal, i když odešel do penze a titul již nebyl udělován. Stejně jako stále žijí právoplatní nositelé titulů, které již nejsou udělovány, jako např. prom. biol. nebo CSc. - rovněž se ve vztahu k nim nemluví nebo nelze mluvit o „bývalém označení“, protože označení je stále aktuální a platné. --Xth-Floor (diskuse) 30. 3. 2018, 15:12 (CEST)