Diskuse:A přesto říci životu ano

Nějak mi nesedí věta: "Kniha je psána s letitým odstupem, kdy už se rány vězně koncentračního tábora poněkud zacelily ..." Frankl ji napsal v roce 1945 a vydána byla 1946. D.V.

Na článku pracuju, z nedostatku času nestíhám dodělat všechny vzhledové úpravy a dodání referencí. Prosím, abys zatím nikdo do textu nezasahoval, aby nevznikly editační konflikty. Pokud máte někdo ale nějaký návrh, jak co upravit či pozměnit, budu moc rád, když o tom sem napíšete. Díky --ondrejlangr 18. 1. 2010, 15:10 (UTC)

Pokud chcete článek v krátké době upravovat, dejte si do něj šablonu {{Pracuje se}} --Postrach 18. 1. 2010, 15:22 (UTC)

Několik návrhů a připomínek:

Životopisné údaje by bylo lepší přesunout do článku o autorovi.
Veškerá hodnocení je nutno podložit zdroji a připsat patřičným autorům. Článek na Wikipedii by neměl hodnotit, ale předkládat fakta.
chybí úvodní odstavec "A přesto říci životu ano je kniha ... , která ...".
fráze "není možno nezdůraznit ..." je asi nepravdivá - nezdůraznit lze velmi mnohé, když se chce.
o knize by to chtělo uvést více faktografických údajů (vydání, překlady, ocenění)

--Postrach 18. 1. 2010, 15:33 (UTC)

Děkuji za návrhy a připomínky, do zítřejšího večera se je pokusím zpracovat.--ondrejlangr 18. 1. 2010, 19:52 (UTC)

Ještě bych doplnil, že heslo ve Wikipedii by mělo začínat odstavcem, stručně shrnujícím obsah celého hesla. Citát může být až někde dál v textu. --Postrach 19. 1. 2010, 20:11 (UTC)

Zkusil jsem ho dát pod úvodní odstavec, ale moc se mi to nelíbí. Kdybyste měl nějaký nápad, jak ho umístit slušivěji, tak to udělejte. Mám za to, že by ale neměl být někde moc vzadu, protože velmi pěkně ilustruje obsah knihy.--ondrejlangr 20. 1. 2010, 00:04 (UTC)

Tak jsem to ještě trochu přehodil. Nevím, jestli to je dobré, ale subjektivně se mi to tak líbí víc.--ondrejlangr 20. 1. 2010, 00:16 (UTC)

Už to vypadá vcelku dobře. Jen bych navrhoval přesunout životopis do hesla o autorovi (ponechat jen informaci o tom, že to byl psycholog a poslední odstavec, který se bezprostředně týká knihy). Nelíbí se mi ještě hodnocení Je skutečně velmi obdivuhodné, že Frankl nezahořkl - není to spíše Stockholmský_syndrom? Navrhuji napsat jen že nezahořkl bez hodnocení obdivuhodnosti.

Sám jsem knihu nečetl, takže se na heslo dívám z hlediska neznalého čtenáře, který se na Wikipedii chce dostat k hutné a nezaujaté informaci o díle. Proto si netroufám sám na větší úpravy a jen článek připomínkuji. --Postrach 20. 1. 2010, 06:34 (UTC)

To, co zůstalo z Franklova životopisu v článku, bych ponechal. Jedná se o stručné vylíčení jeho života do doby, kdy nastoupil do koncentračního tábora. Mám za to, že takový úvod je nezbytný pro pochopení jeho situace, uvažování, atd. Je celkem zásadní, že to nebyl "běžný vězeň", ale člověk s dobrou znalostí akademického prostředí, lékař a psycholog, že musel předpokládat, že ho koncentrák čeká, ale přesto zůstal kvůli rodičům dobrovolně v Rakousku, atd. V knize se k těmto předchozím zkušenostem vrací. Pokud bychom odstranili životopis celý, mám za to, že by došlo k vytrhnutí děje z kontextu situace.

V podkapitolce o strážích jsem se pokusil o nápravu nezaujatého pohledu (omlouvám se, vím, že tam takové věci byly, text článku pochází z části mé seminární práce, takže plně chápu, když bude nutno tu a tam něco překopat). Nicméně rozhodně v daném případě nejde o stockholmský syndrom, k tomu má Frankl daleko a pochybuji, že by něco takového bylo v podmínkách koncentračního tábora možné. Jedná se o daleko extrémnější situaci než v běžném vězení. (Doporučuji Vám do knihy nahlédnout, opravdu to stojí za to, je to úžasný literární klenot.) Přístup k SS spíš vychází z Franklovi životní filosofie než z nějaké lítosti. Fakt, že si dokáže držet odstup od vlastních pocitů, ale určitě není jen mé hodnocení, on sám v knize tuto snahu líčí a čtenáři je patrná.

Jinak za připomínkování opravdu děkuji, je potřeba se na text podívat nezaujatě. Pokud Vás ještě cokoliv napadne,určitě napište. --ondrejlangr 20. 1. 2010, 08:24 (UTC)

Ad životopis: na životopis se čtenář dostane klepnutím na jméno autora. To, nač se odvolává v knize, by mělo být uvedeno jako odvolávka z knihy. Podrobnosti typu otec je úředník do článku o knize IMHO nepatří. Něco zkusím upravit, na něco si netroufnu, protože jsem nečetl knihu. Ale třeba to upraví někdo další. Uvidíme. --Postrach 20. 1. 2010, 08:48 (UTC)

Díky za článek, je zajímavé si přečíst co někoho jiného v knize zaujalo. Já tuhle na rozdíl od ostatních Franklových knih mám přečtenou jen dvakrát, proto do textu nechci zatím zasahovat. Ale po několikanásobném přečtení jiných jeho knih s některými částmi článku nesouhlasím. Ještě mě napadá, podle toho co Frankl zdůrazňuje v ostatních knihách a bylo i v téhle knize, nepamatuji si jak přesně napsané... že koncentrační tábor mu pomohla přežít tvorba textu o logoterapii. Například v době, kdy byl v koncentračním táboře vážně nemocný, nemohl dýchat a měl vysoké horečky. Ten text později vyšel jako Lékařská péče o duši. V článku je to napsané "Kniha zachycuje Franklovo hledání smyslu a jeho plody. Postupně můžeme poznávat konstrukci terapie, která bude pomáhat lidem nejen po válce, ale kterou začíná v rámci možností při soukromých i skupinových terapiích praktikovat v lágru, navzdory vší své nechuti a slabosti." Podle toho jak to zdůrňuje v jiných knihách, to pro něj bylo velmi důležité. Nešlo by to nějak upravit, aby to šlo lépe z článku pochopit? Zdůraznění myšlenky, kterou se Frankl zabývá "mám se zabít", ale on se zabít nechce a to z tohoto článku nechápu. Naopak přemýšlí čím to, že někteří vězni přežijí. Budete článek ještě upravovat? Viki2007 4. 3. 2011, 06:47 (UTC)