Diskuse:Švýcarská reformace

Tento článek vznikl nebo byl významně rozšířen v rámci projektu Studenti píší Wikipedii.

Pokud se chcete seznámit s projektem blíže či se jako vyučující zapojit, navštivte stránku projektu.

Seznam úkolů pro článek Švýcarská reformace, priorita 7:

• Je vítána jakákoliv pomoc s opravou odkazů na rozcestníky: Akademie, Baden, Jižní Morava, Kanton, Konfese, Konkurence, Konzistoř (revize 21378650 | rozdíl). -- 13. 6. 2022, 11:47 (CEST)

---

Editovat – Historie – Sledovat –

Poznámky ke zpracování v rámci projektu Studenti píší Wikipedii (2013/2014)

Formální

• do textu doplněny požadavky na zdroje; viz sylabus ke kursu: „Povinný je úplný průběžný poznámkový aparát (reference). U každého jednotlivého tvrzení (a samozřejmě též u každého citátu) musí být uveden přesný odkaz na zdroj, u stránkovaných zdrojů včetně čísla strany“
• každý z použitých zdrojů musí být následně zanesen v závěrečném seznamu literatury
• chybí ilustrační obrázek (cokoli tematicky spřízněného se švýcarskou reformací, např. portréty reformátorů, kde je to vhodné; obrázky slouží čtenáři jako vizuální pomlka při čtení a zlepšují vzhled článku, stačí si projít obrázky na wiki)
• doplnit do textu odkazy na stávající hesla nebo odkazy na prázdná hesla k dopsání v budoucnosti
• pozor na gramatické chyby a čárky v souvětí
• do článku doplněna pracovní šablona „Studenti píší Wikipedii“

Arachne39 (diskuse) 1. 12. 2013, 18:19 (UTC)

• Často nekorektní jazyk - použita srozumitelná, ale slohově nevhodná slovesa.
• Sloh celého textu bude zapotřebí revidovat.
• Gramatické chyby.
• Někde nekorektní, neúplné věty "nejníže klade Kalvín jáhny (péče o chudé a nemocné)" - dobré jako poznámka, ne jako součást encyklopedického článku.
• Kolísání historického prézentu a minulého času.
• Úvodní odstavec je spíše příliš dlouhý - nepomůže tomu, kdo hledá shrnutí ve 4-8 větách.
• Neozdrojovanost textu může hraničit až s plagiátorstvím. Někde bude zapotřebí zdroje (včetně stránkového odkazu) i hustěji než jen na konci odstavců, kam tutorka vložila šablonu Doplňte zdroj.
• Literatura a reference nepoužívají citační šablonu.

Dz (diskuse) 2. 12. 2013, 22:06 (UTC)

Obsahové

• úvodní odstavec je příliš jednolitý. Samotný blok textu bych doporučila ještě rozdělit na další odstavce (cca odpovídá místům, kde jsou označeny požadavky na zdroje). Také by bylo vhodné na úplný začátek dát stručný popis hesla (může obsahovat informaci o tom, v čem se švýcarská reformace liší od reformace v jiných oblastech, které osobnosti a lokality jsou pro ni nejdůležitější atd., vše v rozsahu max dvou vět, dvou řádků).

Viz návody na psaní hesla na wiki: „Jestliže je popis hesla delší a je rozdělen do několika odstavců, první odstavec by měl být vždy stručný a měl by obsahovat výstižný a krátký popis hesla. Podrobnosti můžete vložit do dalších odstavců.“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#.C3.9Avod)

• CHYBÍ ODSTAVEC O DĚJINÁCH BÁDÁNÍ, jenž byl mezi požadavky vyučujícího. S tím také souvisí chybějící odkazy na zahraniční tituly k tématu. Jako rozcestník bych doporučila tento článek: Roth, John D., "Recent Currents in the Historiography of the Radical Reformation" , Church History 71/3, 2002, 523 - 535. a další texty, o nichž jsme se bavily v rámci diskusí o možné struktuře hesla (viz ELF)
• bylo by vhodné DOPLNIT ODKAZY NA ZÁKLADNÍ PRAMENY k tématu (viz doporučovaný seznam literatury ke státní bakalářské zkoušce na Ústavu religionistiky FF MU), použité překlady či originály zavést dle potřeby do referencí a do závěrečného seznamu literatury
• HODNOTÍCÍ KONOTACE: „V katolické církvi docházelo k velkému morálnímu úpadku“ nebo „církev hromadila majetek, žila rozmařilým životem a prodávala odpustky.“ Chtělo by to opustit „marxistické“ soudy o úpadkovosti katolicismu, z něhož měl vycházet revoluční potenciál tehdejších společností a hlouběji promyslet obsah a význam užívaných termínů i historických událostí, které jsou v jejich pozadí
• oddíl „Šíření reformace“ a CHYBĚJÍCÍ INFORMACE O KONFESIONALIZACI VIZUÁLNÍ KULTURY ŠVÝCARSKA – zde jsme se s autorkou domlouvaly, že kromě popisu jednotlivých lokalit, kam se švýcarská podoba reformace šířila, jenž z podstaty věci musí klouzat do určité míry po povrchu, doplníme obraz dobového „intelektuálního kvasu“ o příklady dopadu reformačních myšlenek na různé sféry kultury tamních společností. Autorka původně chtěla zapojit do textu kromě informací o společenském a politickém dopadu také informace o konfesionalizaci umění v daných lokalitách, odraz ikonoklasmu ve výzdobě protestantských sakrálních památek ve Švýcarsku apod. Od tohoto záměru, jak se zdá, zatím upustila, což je škoda. Doporučila bych ještě pár detailů k tomuto doplnit, neboť odraz ve vizuální kultuře k (nejen) švýcarské reformaci nedílně patří.
• TEXT JE DOST DLOUHÝ, VHODNÉ ZKRÁTIT - zejm. úvodní sonda do dobového intelektuálního podhoubí obsahující všeobecně známé informace o šíření myšlenek humanismu a renesance i základní charakteristiky reformace, jež si může zájemce o detaily dohledat např. také proklikáním příslušných wiki hesel, na něž je v textu odkazováno, by šlo zkrátit a zaměřit se opravdu jen na to podstatné. Stejně tak bych doporučila zrevidovat i některé další části. Stručnost jazyka a zaměření se na hlavní informace budou prospěšné pro čtenáře, jenž většinou hledá na Wikipedii informace snadno a rychle dostupné, vyhneme se také zbytečným hodnotově zabarveným a příliš košatým vyjádřením, ke kterým má bohužel text (jenž pravděpodobně vycházel především z v češtině dostupných teologizujících textů církevních historiků) tendence sklouzávat.

Arachne39 (diskuse) 1. 12. 2013, 18:35 (UTC)

• V textu chybí odkaz na článek Reformace; nepatřil by tam, na nějaké vhodné místo? Také chybí vyjasnění vztahu švýcarské reformace a protestantismu: je protestantská, není... I tyto základní informace by encyklopedické heslo mělo čtenáři sdělit.
• Text je často nepříliš sofistikovaný, působí někdy až jako sešitové poznámky.

Dz (diskuse) 2. 12. 2013, 22:06 (UTC)

Díky tutorce za bdělost a velmi dobrou práci! Zpracovatelku pak prosím o zohlednění připomínek. U těch, které byly zohledněny, prosím o krátkou poznámku, která umožní to snadno zjistit, např. nový odsazený odstavec a zmínka "Zohledněno". Dz (diskuse) 2. 12. 2013, 21:32 (UTC)

Komentáře k nové podobě hesla z 9. 12. 2013

Je zde patrná určitá práce od předchozí verze, díky za ni. Článek však ještě stále nezohledňuje všechny připomínky nebo je nezohledňuje dostatečně kvalitně. Vyžaduje další gramatické a stylistické úpravy. V seznamu literatury se nacházejí překlepy. Velmi důležitá je také lepší hypertextovost (propojení s okolím) a "zakřivení prostoru" v konceptuálním okolí hesla. Dz (diskuse) 13. 12. 2013, 15:03 (UTC)

Úvodní odstavec nevymezuje, co to vlastně (švýcarská) reformace je, nýbrž se pouští hned do dějin. Encyklopedické heslo by ale podle mého názoru mělo obsahovat i vymezení. Nějaké nápady zpracovatelky, tutorky a dalších wikipedistů, jak by mělo toto vymezení vypadat? Dz (diskuse) 13. 12. 2013, 15:10 (UTC)

Bylo by na místě ještě důkladně využít Dobrodružství reformace, které je citováno v seznamu literatury, avšak soudě dle referencí zatím nebylo reálně použito. Dz (diskuse) 13. 12. 2013, 15:03 (UTC)

Značka <ref> je využívána správně, včetně <ref name> u citací, které se opakují (a včetně toho, že se využívá jen tam, kde se čerpá z téže strany), avšak zatím nejsou korektně využívány citační šablony. Dz (diskuse) 13. 12. 2013, 15:07 (UTC)

Poznámky ke stávající podobě hesla (10. 1. 2014)

OBSAHOVÉ A FORMÁLNÍ POZNÁMKY

• stále chybí úvodní odstavec se zkrácenou definicí hesla, nutné doplnit. Pokud se jedná o jeho možnou podobu, lze se podívat do mých poznámek k obsahu zde v diskusi, viz výše „… Také by bylo vhodné na úplný začátek dát stručný popis hesla (může obsahovat informaci o tom, v čem se švýcarská reformace liší od reformace v jiných oblastech, které osobnosti a lokality jsou pro ni nejdůležitější atd.).“
• přetrvávají některé gramatické chyby a bylo by vhodné doplnit více odkazů na wiki hesla do textu
• slohově jsou některé pasáže problematické, části jednotlivých odstavců na sebe nenavazují logicky ani jazykově. Často jednotlivé odstavce obsahují několik nesourodých informací, jež by si každá zasloužily samostatné rozvedení a vizuální odlišení v odstavci nebo samostatné podkapitole (viz upozornění níže)
• doplněno několik požadavků na reference
• oddíl „Pohled badatelů na švýcarskou reformaci“ je v současné podobě zcela nedostačující a hlavně není vůbec o jednotlivých badatelských přístupech, nýbrž o pohledu katolické církve na reformaci a to ve značně zestručněné formě… Pro sestavení odstavce o dějinách bádání by bylo vhodné nahlédnout do doporučených časopiseckých textů k tomuto tématu, např. do „Recent Currents in the Historiography of the Radical Reformation“ od J. D. Rotha a dalších. Lze zmínit klasické historické přístupy, i ty teologizující, postmoderní, dekonstrukcionistické, sociologické aj. Určitě je z čeho čerpat a nad čím se zamýšlet.
• seznam literatury stále nevyužívá bibliografické šablony wikipedie (viz návody na https://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Literatura/%C5%A0ablony)

POZNÁMKY K VYBRANÝM PASÁŽÍM V TEXTU

• v druhé polovině prvního odstavce se autorka patrně snaží vyjádřit, že jsou počátky švýcarské reformace propojeny se vznikem nových vzdělávacích institucí navázaných nikoli na kláštery (u tohoto termínu doplnit odkaz na wiki heslo, stejně jako u termínu „univerzita“), ale na města. Ve stávající podobě není informace o vzdělávacích institucích organicky propojena se zbytkem odstavce. Doporučila bych tomuto věnovat samostatný odstavec s odůvodněním, proč je tato informace pro téma počátků reformace důležitá. A nezapomenout na reference.
• slohové nevyváženosti a významové nejasnosti: „Socioekonomické změny měly za důsledek nárůst měst“, lépe asi „nárůst počtu“?
• „V 15. stol. a počátkem 16. stol. se objevuje celá řada nových myšlenek jako např. humanismus“ zde asi lépe „myšlenkových proudů“.
• „Biblicismus jako proud související s reformními snahami v církvi.“ není celá věta, doplnit přísudek a lépe zapojit do textu, opět přidat informaci o tom, proč o biblicismu píšu a co tímto termínem myslím.
• „Na počátku 16. století nabylo výrazné volání po reformě celoevropských rozměrů.“ – opět chybí zapojení věty do textu odstavce (bezprostředně navazuje na zmínku o biblicismu, což je matoucí). V podstatě nic neříkající věta – reforma čeho? Kdo po ní volal?
• „Městská rada v Curychu se dostala do sporu s Kostnickým biskupem a Zwingliho vystoupením podpořila své zájmy“ – z věty není patrné, jestli městská rada podpořila Zwingliho vystoupení nebo jeho vystoupení podpořilo zájmy městské rady.
• „Jeho působení po r. 1527 se zaměřovalo na vyvážení snah reformace po celém Švýcarsku.“ - vyvážení snah?
• „Francii proběhla tzv. „plakátová aféra“, ve které byl král obviňován a zesměšňován.“ – nejasná věta, např. z čeho obviňován? Následují jména reformátorů, se kterými se Kalvín setkal – doplnit do textu odkazy na hesla.
• „Institutio religionis christianae byla myšlena jako spis“ – sjednotit rody.
• „Roku 1555 vzniká teologická akademie“ – kde?
• „Zwingli byl mnohem radikálnější a kladl důraz na strohost liturgie, která by měla být očištěna od rituální symboličnosti. Zwingli liturgii považuje za pouhé shromáždění věřících, které posiluje víru. To vedlo k obrazoborectví.“ – příliš velký logický skok, lépe něco ve smyslu, že požadavek strohosti liturgie se odráží také v požadavcích na strohost interiérového vybavení reformačních sakrálních prostorů, jež se následně projevily v obrazoborectví.
• „Roku 1525 byla uspořádána náboženská disputace, na kterou se sjela celá řada teologů, kromě Zwingliho.“ – kde?
• „Curych slíbil, že nebude šířit reformaci mimo Curych.“ – lépe např. „mimo své hranice.“
• „Tento radikalismus vyděsil představitele curyšské obce, která proti nim přijala opatření.“ – věta působí nedotaženě, buď doplnit, jaká opatření a nebo ji smazat.
• V oddíle „Radikální proudy“ od věty „Síly katolického biskupa a lutherské šlechty 1536 dobyly Müntzer a nastolili starý řád a pořádek.“ nedostatečná provázanost s předchozím textem. Lépe závěr této části rozdělit do samostatných odstavců a případně rozvést, pozor na sloh a gramatické chyby.
• „Šíření švýcarské reformace“ – v odstavci o Francii bych přidala zmínku o pronásledování hugenotů v 16. a 17. stol. a jejich následné emigraci do protestantských zemí a Ameriky, doplněnou o reference.
• „Ve Skotsku vzniká, díky působení Johna Knoxe vznikla presbyterská církev.“ – pozor na jazyk. Závěrečná vsuvka v tomto oddíle o kulturních dopadech humanismu, renesance a reformace nekoresponduje se zbytkem. Doporučila bych ji rozšířit do samostatného oddílu.

Arachne39 (diskuse) 10. 1. 2014, 11:48 (UTC)

Odstavec o přehledu bádání - tipy a nápady (25. 1. 2014)

• po obsahové stránce zlepšení, jsou zde ale stále rezervy. Oddíl se příliš netýká konkrétně švýcarské reformace, na kterou je heslo zaměřeno - je vztažen na reformaci jako celek - což se mi zdá jako zbytečně široké vymezení, které s sebou nese také nedostatečnou komplexitu výběru položek ve výčtu badatelských přístupů. Doporučila bych se tedy orientovat opravdu jen na švýcarské prostředí. Doporučuji tedy následující:

1. Podívat se na materiály švýcarské provenience a tamní badatelské instituce – jaký mají ve Švýcarsku vztah ke své reformační historii (nacionální, teologická, akademická rovina…), jaké instituce (a zda nějaké) se reformační historií zabývají (budou to pravděpodobně teologická pracoviště různých konfesí, sekulární univerzity a další vědecké instituce). Která specializovaná témata které instituce řeší, jestli jsou mezi jejich přístupy nějaké rozdíly, posuny v paradigmatech, diskuse... Zde bych se zaměřila také na existující tematické odborné časopisy, konferenční sborníky či ediční řady, ve kterých se tyto diskuse dějí. 2. Obdobně se podívat na badatelské instituce a odborná periodika za hranicemi Švýcarska. 3. Zaměřit se na možné směry bádání vztáhnutelné na téma švýc. ref.: studium pramenných textů - historické bádání sekulární – církevní historie - teologie – další humanitní obory (sociologie, antropologie…?) – to jsou tematické okruhy, které mne první napadly jako možné sledovatelné. 4. Možné ideologizující a hodnotově zabarvené badatelské směry (př. marxistická historiografie, nacionalistické proudy a rétoriky, teologizující přístupy) a jejich vývoj 5. Badatelské osobnosti. 6. Doplnit odkazy na stránky se zásadními texty a weby institucí. Zahrnout důležité texty do literatury. Nezapomenout odstavec provázat se stávajícími hesly na Wikipedii pomocí odkazů v textu.

• Zohledněním těchto bodů by mohl vzniknout relativně dostačující obraz bádání o švýcarské reformaci. Vše postačí jen ve velmi popisné rovině, není třeba zacházet do zbytečných podrobností. K realizaci doporučuji užít kromě standardního Googlu také internetové vyhledávače zaměřené na odborné texty typu Google Scholar nebo e-zdroje MUNI (přístup a návody lze najít na stránkách knihovny filozofické fakulty). Opravdu by mohlo pomoci zaměřit se na institucionalizovanou rovinu bádání v dané oblasti, která by mohla být dobrým vodítkem do začátku. Stručně řečeno: zkusit si odpovědět na otázky kde, kdo, o čem a jak píše a jestli/jak na sebe jednotlivé texty reagují. Některé materiály budou pravděpodobně kromě angličtiny také v němčině či francouzštině. To by ale, vzhledem k našemu účelu – stručně informovat o možných směrech – nemuselo až tolik vadit.

Arachne39 (diskuse) 25. 1. 2014, 18:00 (UTC)

Poznámky k celkové podobě hesla (25. 1. 2014)

• úvodní odstavec doplněn, obsahově už by asi mohlo být
• objevily se nové chyby a překlepy – doporučuji si text znovu projít a opravit
• odstavce v některých podkapitolách na sebe stále nenavazují a působí příliš kolážovitě, text neplyne na některých místech organicky. (viz předchozí příspěvek v diskusi z 10. 1.)
• stále nebyly zohledněny citační šablony Wikipedie (viz předchozí příspěvek v diskusi z 10. 1.)

Arachne39 (diskuse) 25. 1. 2014, 18:09 (UTC)

Zohlednění

• Návrhy na změny a připomínky k článku jsem zohlednila. Ještě se pokusím přepracovat oddíl bádání, který je asi nejnáročnější na vyhledávání a pročítání literatury.

Jitka R. (diskuse) 12.2. 17:28

Poznámky k poslední verzi hesla (13. 2. 2014)

• opraveny chyby a překlepy
• doplněny požadavky na zdroje

• principy sola: mělo by být asi v textu zachováno, že se jedná o způsoby zajištění spásy. Proto by tam někde to slovo „spása“ asi mělo být
• „Zwingli vystoupil před veřejností a pojídal klobásy. Útočil tak na podstatu skutků.“… lépe „na spásnou podstatu“
• část o Kalvínově díle oddělena od textu jako samostatný odstavec
• nejsou-li na cs. wikipedii hesla k osobnostem jednotlivých reformátorů (Bullinger aj.), možná by bylo vhodné doplnit do textu jejich celá jména (tj. alespoň tradované jméno a příjmení, kde je to možné)
• sjednocena čísla sloves a podstatných jmen u pasáže o kalvínských církevních úřadech
• větu „Roku 1555 vzniká v Ženevě teologická akademie, která se záhy stala nejvýznamnějším vysokoškolským učilištěm reformovaného světa.“ bych doporučila připojit k odstavci o Kalvínově působení v Ženevě za zmínku o teokratické republice a doplnit o reference.
• „Roku 1524 se dohodlo 12 švýcarských kantonů a zakázaly útoky na katolickou víru“ lépe např. "Roku 1524 se dohodli zástupci 12 švýcarských kantonů a zakázali útoky na katolickou víru.“
• o Novém Jeruzalému: závěr věty „to byl nejradikálnější pokus o vytvoření nové obce“ mi přijde nadbytečný, nepřidává už žádnou zvláštní informaci, klidně bych tuto část smazala.

• terminologická poznámka: v textu jsou střídavě užívána označení „novokřtěnci“ a „anabaptisté“. Možná by bylo dobré někde vsunout větu o tom, že se jedná o dvě označení téže skupiny. Pro čtenáře neznalého detailů to může být matoucí.
• šíření švýcarské reformace: nebylo by na škodu krátce zmínit, jak je to s rozšířením kalvinismu dnes (nejlépe ve vztahu k v textu zmiňovaným zemím)

• DĚJINY BÁDÁNÍ: struktura je už snad i docela dobrá, k postmodernistům bych zmínila také to, že kladli důraz na důslednější terminologické zakotvení bádání o švýcarské reformaci a věnována byla z jejich strany pozornost dekonstrukci a diskursivní analýze zavedených badatelských kategorií (tak jak to ostatně mají postmodernisté rádi u všech svých témat…). Odstavec o historiografických tématech působí trošku nejasně – je zde zmiňována „revizionistická učenost 70. let“, se kterou je poměřováno současné bádání, aniž by však byly základní principy tohoto badatelského proudu blíže popsány. Sousloví „akademičtí vědci“ zní trochu nešťastně – snad lépe „badatelé“, „akademici“ a nebo „vědci“ všechno dohromady ale raději ne. Věta o badatelských směrech v historiografii by potřebovala lépe slohově „učesat“.

Arachne39 (diskuse) 13. 2. 2014, 12:22 (UTC)

Poznámky vyučujícího k verzi z 14. 2. 2014

Nejsou použity citační šablony. Dz (diskuse) 14. 2. 2014, 17:46 (UTC)

Zohledněno

"Byl ovlivněn Lutherovým vystoupením, ale přišel s celou řadou specifických myšlenek": není to ve značném napětí s informací, že švýcarská informace vznikla nezávisle na německé? Dz (diskuse) 14. 2. 2014, 17:34 (UTC)

Zohledněno

"Roku 1522, na začátku postního období, Zwingli vystoupil před veřejností a pojídal klobásy. Útočil tak na podstatu skutků. Tímto činem vyvolal debatu na téma spásné role skutků": epizoda je podána dost nesrozumitelně, spíš doporučuji nejdřív dát výklad, o co mu šlo, a pak teprve toto jako anekdotu. Dz (diskuse) 14. 2. 2014, 17:34 (UTC)

Zohledněno

"Se zásadou sola scriptura ukázal, že skutky nemají podstatu v Písmu svatém": sporné tvrzení, srov. např. List Jakubův, který na skutky klade důraz: nerozlišení Zwingliho polemického diskurzu a diskurzu encyklopedického hesla. Dz (diskuse) 14. 2. 2014, 17:34 (UTC)

Zohledněno

Nevyřešený rozpor: "Zwingli odmítá transsubstanciaci a existenci Krista ve víně a chlebu. Viděl v tom pouze symbolickou připomínku poslední večeře." × "Ježíš Kristus je podle Zwingliho reálně přítomen v eucharistii, ale nedochází k přepodstatnění." Dz (diskuse) 14. 2. 2014, 17:46 (UTC)

Zohledněno