Diskuse:Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka

Jak to tedy je česky? Polské slovo paulin se překládá buď jako pavlín nebo jako pavlán. Pavláni jsou z řádu sv. Františka z Pauly v Kalábrii. Tento článek zřejmě pojednává o pavlínech, ne? Viz také [1]. --Luděk 20:12, 24. 5. 2005 (UTC)

Na české verzi řádových stránek je používáno slovo paulín. Čekal bych, že vědí, jak si říkat... Cinik 20:15, 24. 5. 2005 (UTC)

Tak jsem se koukl na ty jejich stránky v češtině a troufám si tvrdit, že dost dobře nemusejí vědět, jak se jejich řád nazývá česky. Vždyť na http://www.paulini.pl/zakon_m_cz.html je správně snad každá pátá věta. Příklad: "Z Uherska se Řád Paulínů rozšířil na území Chorvatska, kde bylo založených kolem 50 klášterů, v Remetském klášteře vybudovali a zřídili první z řádů mariánského poutního místa. V Charvátsku po prvé začali používat paulínský misál a breviář. Paulíni vedli vlastní školy a také univerzitu. Z Paulínů vyrostli i biskupi, dokonce i 1 kardinál- mučenník." V jednom odstavci mají Chorvatsko i Charvátsko, mučenník je jasné polské męczennik, má být poprvé (v polštině to je po raz pierwszy; sice v polštině existuje také po pierwsze, ale to je ve smyslu našeho výčtu za prvé, za druhé - z toho tam asi vznikla ta mezera), to s tím "zřídili první z řádů mariánského poutního místa" vůbec nechápu. Paulíni by vůbec mělo být malým písmenkem, stejně jako františkáni. A také by se mělo psát spíše z Uher, protože Uhersko se začalo říkat mnohem později, možná až po roce 1867, kdy vzniklo Rakousko-Uhersko, ale to už za chybu nepovažuji. Takže ta jejich čeština je dost ubohá. Možná bych jim tam mohl napsat... ;-) --Luděk 16:58, 25. 5. 2005 (UTC)

Já teda nevím, ale nikdy jsem neslyšel slovní spojení Jasná hora, i od Čechů či Moraváků jsem slyšel pouze Čenstochová nebo Jasna Góra. Osobně jsem tomu místu nikdy Jasná Hora neřekl ani říkat nehodlám. Myslím, že překládat by se měla jen ta jména, co se opravdu běžně překládaj. Cinik 20:18, 24. 5. 2005 (UTC)

No, teď jsem se kouknul po googlu, v češtině Jasná hora vede, takže beru zpět... Cinik 20:29, 24. 5. 2005 (UTC)

V českém (a skvělém) překladu Potopy od Henryka Sienkiewicze je jen Jasná Hora (no, možná tam někdy řeknou latinsky Clara Montana). Polsky Jasna Góra se čte [jasna gura] a obávám se, že průměrný Čech by se snažil vyslovovat dlouhé "ó" ve slově "Góra". Myslím, že když ten polský název zůstane v závorce, tak nikdo nebude moci pochybovat, o čem je řeč... Akorát nevím, jak s velkými písmenky. Hora by se měla jmenovat "Jasná hora", ale klášter zřejmě "Jasná Hora"... --Luděk 20:32, 24. 5. 2005 (UTC)

Já si myslim, že česky to je Jasna Gora [jasna gora] --Li-sung ✉ 20:41, 24. 5. 2005 (UTC)

Česky je to Jasná Hora. Z původních hlásek g, h a ch zůstaly v polštině g a ch, kdežto v češtině h a ch. (Později do polštiny opět připutovaly h a do češtiny g sekundárně ve slovech cizího původu). Není rozumný důvod, aby se česky říkalo Jasna Gora (včetně toho krátkého přídavného jména). Stejně tak říkáme Krakov (místo Krakuv), Gdyně (a ne Gdynia), Hnězdno (a ne Gniezno), Kladsko (a ne Kłodzko [kuodsko]), Osvětim (a ne Oświęcim [ošvěnčim]). Samozřejmě jsou i jiné případy, jako se nyní často říká Vroclav (polsky se město Wrocław vyslovuje [Vrocuav], česky tradičně se město nazývá Vratislav). Obávám se však, že tento příklad má za příčinu neznalost - ve škole se o Polsku člověk moc nedozví, takže ani neví, že Wrocław, Breslau a Vratislav jsou pořád jedno a totéž město. --Luděk 21:03, 24. 5. 2005 (UTC)

To už je filozofie na téma z kterého období to přejímat. Já třeba neříkám Vratislav, protože od toho současného názvu je to daleko, ale říkám Vroclav. Podobně je Göteborg ve švédštině sice [jöteborg] ale česky [göteborg]. Nebo třeba Oslo (v norštině [ušlu]) česky [oslo]. Taky je tendence neříkat Saská Kamenice, ale [chemnyc] --Li-sung ✉ 21:10, 24. 5. 2005 (UTC)

A to od kdy se v češtině říká Geteborg? Nás učili Jeteborg (minimálně nás tak učili na hodině hudební výchovy, protože tam působil Bedřich Smetana). --Luděk 21:17, 24. 5. 2005 (UTC)

a ušlu vás neučili?? To sou ale neřádi takhle preferovat jen některý jazyky. --Li-sung ✉ 21:20, 24. 5. 2005 (UTC)

V Ušlu zřejmě Smetana nepůsobil. Zřejmě také s Nory moc kontaktů nebylo, proto se neví, jak se jejich hlavní město vyslovuje, kdežto se Švédy kontakty byly - v 17. století se dost potloukali po Evropě. A tím se zase nenápadně dostáváme k Jasné Hoře. Právě Švédové (protestanti) vpadli do Polska ve druhé polovině 17. století a u katolického klášteru Jasná Hora (jak píše Sienkiewicz) neuspěli, což byl počátek polského odporu a nakonec ty Švédy vypudili. Ve skutečnosti to sice bylo poněkud jinak, ale stejně je ta Potopa velice čtivá. --Luděk 21:32, 24. 5. 2005 (UTC)

Mno, ta podstata (útok na polskou národní svatyni, její trapné nedobytí a Švédy tragický dopad na polskou morálku) se snad s historií nijak nepere... :o) Jinak faktem ovšem je, že Sienkiewicz byl asi tak stejně přesný historik jako Jirásek... (To znamená opravud nic moc. Leč faktem je, že historický román není historické pojednání). Cinik 04:35, 25. 5. 2005 (UTC)