Teorie diskrepance
Diskrepance (lat. dis-crepare, být ve sporu, neladit dohromady) znamená rozpor, nesoulad, například mezi dvěma výroky, mezi něčími slovy a jednáním, mezi očekávaným a naměřeným výsledkem.
Význam
O diskrepanci se hovoří, pokud například výsledky experimentu neodpovídají předpověděným hodnotám, pokud se výpovědi svědků dopravní nehody mezi sebou rozcházejí, pokud politik po volbách dělá něco jiného než ve volební kampani sliboval a podobně.
Teorie diskrepance
V diskrétní matematice znamená teorie diskrepance studium odchylek od žádoucího, například rovnoměrného rozložení bodů či hodnot v nějakém intervalu a podobně. Za zakladatele se pokládají Hermann Weyl a Paul Erdös, významně k ní přispěl i český matematik Jiří Matoušek.
Odkazy
Související články
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Diskrepance. Sv. 7, str. 607
- J. Matoušek – J. Nešetřil, Invitation to Discrete Mathematics. Oxford University Press, 1998. ISBN 978-0-19-850207-4.
