Diskordance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Diskordance, též nekonformita, je geologický jev, kdy na sebe nasedají vrstvy zemské kůry, mezi jejichž usazením uplynulo delší časové období.

Na dně moře, sladkovodních jezer, v říčních nivách a podobně dochází k postupnému usazování (sedimentaci) úlomků hornin. Tyto úlomky jsou usazovány zpravidla ve vodorovných vrstvách. Tyto vrstvy mohou být následně zpevněny. Vrstvy, které byly takto kontinuálně (bez přerušení) usazeny, jsou v konkordanci.

V důsledku horotvorných procesů (vrásnění) může dojít k přerušení sedimentace. Důvodem může být vyzdvižení dna nad úroveň vodní hladiny. Původně vodorovné vrstvy jsou při těchto pochodech zpravidla různě zdeformovány. Po vyzdvižení jsou horniny vystaveny erozi a následnému odnosu (denudaci). Pokud později dojde k novému zaplavení území (transgresi), např. vlivem zvednutí hladiny světového oceání nebo poklesem zemské kůry, sedimentace pokračuje a na původní vrstvy se ukládají vrstvy další. Mezi staršími a mladšími vrstvami je zpravidla ostrý přechod. Chybějí mezi nimi vrstvy, které by rerezentovaly určité geologické období. Vztah mezi sousedními vrstvami pocházejícími v důsledku přerušení sedimentace ze vzdálených geologických období se nazývá diskordance. Časové období, po které byla sedimentace přerušena, nazýváme stratigrafický hiát.

Typy diskordancí[editovat | editovat zdroj]

Skrytá diskordance
Diskordance s výrazně erodovaným podložím
Úhlová diskordance

Skrytá diskordance[editovat | editovat zdroj]

Při skryté diskordanci (též parakonformitě) došlo k přerušení usazování na relativně krátkou dobu. Za tuto dobu ještě nestačilo dojít významnému rozrušení starších vrstev. Starší a mladší vrstvy na sebe plynule navazují jako při konkordanci, ale scházejí mezi nimi usazeniny reprezentující určité období.

Tento typ diskordance je obtížné odlišit od konkordance. Při konkordantním uložení vrstev mohou být ostré přechody mezi vrstvami. Ty jsou způsobeny rychlými změnami podmínek pro usazování (pokles nebo zdvih dna). Na rozdíl od skryté diskordance však nedošlo k přerušení sedimentace. Ve vrstevním sledu nechybějí žádné vrstvy odpovídající určitému období.

Diskordance s výrazně narušeným podložím[editovat | editovat zdroj]

Tento typ diskordance bývá na odkryvech dostatečně patrný. Mezi jednotlivými obdobími zaplavení uplynula dlouhá doba bez usazování (hiát). Starší vrstvy byly v této době značně rozrušeny, často nerovnoměrně. Usazeniny pak v pozdějším období zaplnily nerovnosti vzniklé ve starších vrstvách.

Úhlová diskordance[editovat | editovat zdroj]

Při úhlové (též zjevné) diskordanci byly starší horniny během hiátu výrazně narušeny erozí. Kromě toho tyto vrstvy byly vystaveny deformačním tlakům během vrásnění. Kombinace působení tlaků a eroze vyústila v současnou podobu vrstev. Když pak později došlo k novému zaplavení území, byly vodorovně usazeny nové vrstvy, které nejsou se starými vrstvami rovnoběžné, ale svírají s nimi určitý úhel.

Skrytá diskordance v Chvalském lomu u Horních Počernic mezi vrstvami usazenin v období křídy. Dole vidíme vrstvy zpevněného jílu. Jeho jemné částečky se usazovaly v nížině, patrně na dně mělkého sladkovodního jezera, kam je přinášely řeky. Když bylo toto území postupně zaplaveno mořem, usazování se načas přerušilo. Se stoupající mořskou hladinou však bylo brzy obnoveno, tentokrát se však začala usazovat zrnka písku. Skutečnost, že v předělu scházejí vrstvy z určitého krátkého období, lze zjistit pouze podrobným geologickým průzkumem.
Úhlová diskordance v lomu Práchovna v Kutné Hoře. Dole se nacházejí původní mořské usazeniny vysokého stáří. Tyto usazeniny byly na konci prvohor vyzdviženy a silně zdeformovány variským vrásněním na konci prvohor, kdy vznikl Český masiv. Protože se nacházely ve velkých hloubkách zemské kůry a vystaveny vysokým tlakům, došlo k jejich přeměně na pararulu. Protože pak nastalo dlouhé období souše, původně mohutné hory Českého masivu byly sníženy a zarovnány. Na jejich místě vznikla rovina. V druhohorách, v období křídy, poklesla zemská deska a do severovýchodních Čech se na čas opět vrátilo mělké moře. Na jeho dně se opět usazoval písek, který byl postupně zpevněn a vytvořil vrstvy pískovce. Když pak moře definitivně ustoupilo, zůstaly na povrchu vodorovné vrstvy, které podléhaly postupnému odnosu, ale již nebyly vystaveny deformačním tlakům.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Unconformity na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]