Řecká vojenská junta

; vlajka	; znak
	Hymna Ὕμνος εἰς τὴν Ἐλευθερίαν (Hymnus ke svobodě)
Geografie
Hlavní město	Athény
Nejvyšší bod	Olymp (2 919 m n. m.)
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Řekové, Turci, Bulhaři, Srbové, Albánci, Arumuni
Jazyky	řečtina
Náboženství	řecké ortodoxní
	Státní útvar
Státní zřízení	vojenská junta; de iure konstituční monarchie (1967–1973); de iure prezidentská republika (1973–1974)
Měna	drachma
Vznik	21. dubna 1967
Zánik	24. července 1974
	Státní útvary a území
	Řecké království
	Řecká republika

Řecká vojenská junta byl řecký režim, vytvořený skupinou důstojníků, která 21. dubna 1967 provedla vojenský převrat a sesadila legitimně zvolenou vládu. V Řecku tak byla nastolena pravicová vojenská diktatura (vojenská junta). Hlavními postavami převratu byli Georgios Papadopulos, Stylianos Pattakos a Nikolaos Makarezos, kteří měli plukovnickou hodnost. Odtud byl také odvozen název Řečtí plukovníci.

Nástin událostí 1967–1974[editovat | editovat zdroj]

Po státním převratu junta rozpustila všechny existující politické strany a začala věznit své nepřátele a oponenty, především z řad liberálů a komunistů, z nichž značná část byla odvlečena do koncentračního tábora na ostrově Jaros. V prosinci 1967 se pokusil král Konstantin II. o svržení vojenské junty, ale pokus byl neúspěšný, což znamenalo jeho vynucenou abdikaci. Papadopulos se posléze ujal funkce předsedy vlády a Pattakos obsadil bezpečnostně strategickou pozici ministra vnitra. V březnu 1968 se sám Papadopulos prohlásil za regenta a v létě téhož roku vyhlásil Řecko republikou, jejímž se stal prezidentem.

Řecko, kvůli své formě vlády a především pro porušování lidských práv, se postupně ocitalo v mezinárodní izolaci. S tím korelovala zhoršená hospodářská situace země, která vyvolala výbuchy protivládních studentských demonstrací v prosinci 1973, které měly za následek odstoupení Papadopula z pozice prezidenta. Jeho nástupcem se stal generál Phaedon Gizikis. V roce 1974 se řecká junta pokusila neúspěšně připojit ke svému území ostrov Kypr, což vedlo opět k vnitropolitické krizi, která definitivně 23. července 1974 ukončila vládu vojenské kliky v zemi.

Nová občanská vláda Konstantina Karamanlise zajala plukovníky, kteří byli postaveni před soudní tribunál a odsouzeni k trestu smrti, jenž byl změněn na doživotní vězení.