Dikobraz srstnatonosý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dikobraz srstnatonosý

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Podřád: dikobrazočelistní (Histricognathi)
Čeleď: dikobrazovití (Hystricidae)
Rod: dikobraz (Hystrix)
Binomické jméno
Hystrix indica
Kerr, 1792

Dikobraz srstnatonosý, též dikobraz běloocasý (Hystrix indica) je dikobraz běžný v jihovýchodní a Střední Asii, vyskytuje se také na Blízkém východě. Mezi všemi dikobrazy je to druh s nejsevernějším rozšířením.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Hystrix hirsutirostris Sykes, 1831
  • Hystrix leucura Brandt, 1835

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 11-18 kg
  • délka těla: 70-90 cm
  • délka ocasu: 8-10 cm

Dikobraz srstnatonosý je velký hlodavec se zavalitým tělem a silnými končetinami opatřenými dlouhými drápy. Srst na břiše, hlavě a končetinách je tvořena hrubými chlupy tmavě hnědé barvy, na temeni hlavy je delší a tvoří „hřívu“. Chlupy vyrůstající na krku, hřbetě a ocasu jsou přeměněné v typické černo-bílé ostny různé délky.

Nejdelší ostny vyrůstají na krku a ramenou a mohou být až 30 cm dlouhé. Mezi dlouhými úzkými ostny se skrývá další řada kratších, ale za to silnějších bodlin, na ocase jsou pak obecně ostny kratší a téměř bílé. Některé z těchto ocasních ostnů jsou navíc duté a při třesení vydávají chřestivý zvuk.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Dikobraz srstnatonosý je velice přizpůsobivé zvíře, vyskytuje se prakticky v celé jihozápadní a Střední Asii v pásu od Bangladéše přes Indii a Nepál až po Blízký východ, jeho areál zahrnuje mimo jiné Izrael, Turecko i Saúdskou Arábii. Mezi dikobrazy má nejsevernější rozšíření, je běžný v Kazachstánu, Arménii i Ázerbájdžánu. Vyskytuje se též v Himalájích a to až do výšky 2400 m n. m.

Dávají přednost kamenitým stráním a úbočím kopců, nicméně to není podmínkou a dikobrazi žijí také v travnatých a křovinatých biotopech nebo v lesích.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Dikobraz srstnatonosý je zvíře s noční aktivitou, přes den spí ve vyhrabaných norách, ve škvírách pod kameny nebo v jeskyních. Živí se výhradně rostlinami, pojídá hlízy, kůru stromů i listy, mladé výhonky, ovoce i semena. Také okusuje kosti, aby tak získal stopové prvky.

Je monogamní, březost trvá asi 240 dní. Novorozená mláďata jsou dobře vyvinutá, mají otevřené oči a jejich těla jsou už krytá krátkými měkkými bodlinami, které časem ztvrdnou. Obvykle přicházejí na svět 2-4 mláďata. Dikobraz se dožívá v průměru 10 let, ale je zaznamenán i jedinec, který se dožil 22 let.

V případě ohrožení se dikobraz naježí a začne výhrůžně chrastit ostny. V případě, že to nepřítele neodežene, pokusí se jej nabodnout na ostny, které se při zapíchnutí do kůže snadno uvolňují. Dikobraz tak dokáže způsobit těžká zranění nebo dokonce zabít i tygra nebo levharta.

Význam pro člověka[editovat | editovat zdroj]

Ve své domovině je zemědělským škůdcem.

Kam do ZOO[editovat | editovat zdroj]

Dikobraz srstnatonosý je nejčastěji chovaným dikobrazem. V Česku ho proto můžeme nalézt ve většině zoologických zahrad.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]