Dichlorkarben
(přesměrováno z Dichlorokarben)
| Dichlorkarben | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | dichlorkarben, dichlormethyliden |
| Ostatní názvy | chlorid uhelnatý, dichlor-λ2-methan, dichlormethylen |
| Sumární vzorec | CCl2 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1605-72-7 |
| PubChem | 6432145 |
| SMILES | [C](Cl)Cl |
| InChI | 1/CCl2/c2-1-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 82,92 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dichlorkarben (též chlorid uhelnatý, dichlor-λ2-methan nebo dichlormethylen) je organická sloučenina se vzorcem CCl2.
Je vysoce reaktivní.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
CCl2 je lehce dostupný reakcí chloroformu a zásady, jako například t–butoxidu draselného[1] nebo hydroxidu sodného ,rozpuštěné ve vodě. Jako katalyzátor přenosu hydroxylové skupiny se používá benzyltriethylamoniumbromid.
Ostatními prekurzory dichlorkarbenu jsou ethyltrichloracetát reagující se sodíkem v methanolu[2] a fenyltrichlormethylrtuť při tepelném rozkladu[3]
Experimentálním prekurzorem dichlorkarbenu je dichlordiazirin.[4] Ve tmě je za pokojové teploty stabilní a světlem se rozkládá na karben a dusík.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dichlorocarbene na anglické Wikipedii.
- ↑ Organic Syntheses, Coll. Vol. 5, p.874 (1973); Vol. 41, p.76 (1961).Online Article Archivováno 28. 7. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Organic Syntheses, , Coll. Vol. 6, p.731 (1988); Vol. 54, p.11 (1974).Online Article Archivováno 28. 7. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Organic Syntheses, , Coll. Vol. 5, p.969 (1973); Vol. 46, p.98 (1966).Online Article Archivováno 4. 2. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Dichlorodiazirine: A Nitrogenous Precursor for Dichlorocarbene Gaosheng Chu, Robert A. Moss, and Ronald R. Sauers J. Am. Chem. Soc., 127 (41), 14206 -14207, 2005 DOI:10.1021/ja055656c
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dichlorkarben na Wikimedia Commons
