Dibutyl ftalát
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dibutyl ftalát (DBP) je lipofilní ester kyseliny ftalové. Za běžných podmínek má formu bezbarvé kapaliny a je považována za látku toxickou pro reprodukci.[1]
Obsah |
Použití[editovat]
Nejčastěji se používá jako změkčovadlo v plastech, zejména polyvinylchloridu (PVC).
Regulace[editovat]
DBP je rozhodnutím Evropské komise 1999/815/ES zakázáno (společně s pěti dalšími ftaláty - DEHP, DIDP, DINP, DBP, a DNOP) v hračkách a předmětech, které děti do 3 let vkládají do úst.[2]
Prioritní nebezpečná látka v EU[editovat]
28. října 2008 Evropská agentura pro chemické látky zveřejnila oficiální seznam prioritních nebezpečných chemikálií, které vzbuzují mimořádné obavy a budou podléhat autorizaci v rámci směrnice REACH [3],[4]. Spolu s dalšími dvěma ftaláty do něj byl zařazen i DBP.[5]
Související články[editovat]
- Ftaláty
- Bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
- Polyvinylchlorid (PVC)
Externí odkazy[editovat]
- (česky) ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 20. února 2004, kterým se mění rozhodnutí 1999/815/ES, kterým se přijímají opatření, jimiž se zakazuje uvádět na trh hračky a předměty pro péči o děti určené pro vkládání do úst dětmi do tří let a vyrobené z měkčeného PVC obsahujícího některé ftaláty
- (anglicky) Candidate List of Substances of Very High Concern brings newduties for companies
Reference[editovat]
- ↑ Miroslav Šuta: REACH: Prvních 7 nebezpečných chemikálií čeká restrikce, respekt.cz, 2. června 2009
- ↑ di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
- ↑ Tisková zpráva ECHA: Candidate List of Substances of Very High Concern brings newduties for companies, 28.10.2008
- ↑ EuroActiv First REACH list brings new legal duties for companies
- ↑ Miroslav Šuta: Prvních 15 nebezpečných chemikálií na mušce REACHe, Respekt.cz, 29.10.2008
