Diboran

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Diboran
Vzorec
3D vzorec
Obecné
Systematický název Diboran
Ostatní názvy Borethan
Anglický název Diborane
Německý název Diboran
Sumární vzorec B2H6
Vzhled Bezbarvý plyn
Identifikace
Číslo RTECS HQ9275000
Vlastnosti
Molární hmotnost 27,67 g/mol
Teplota tání −165 °C (108 K)
Teplota varu −86,5 °C
Hustota 0,577 g/cm3 (-183 °C)
0,447 g/cm3 (-112 °C)
0,001 18 g/cm3, (15 °C, plyn)
Kritická teplota Tk 16,7 °C
Kritický tlak pk 4 160 Pa
Kritická hustota 0,14 g/cm3
Rozpustnost ve vodě Reaguje s vodou
Relativní permitivita εr 1,001 774
Tlak páry 28 bar (0 °C)
Měrná magnetická susceptibilita -7,66·10-6 cm3g-1
Ionizační energie 12 eV
Struktura
Koordinační geometrie tetraedr (pro bor)
Dipólový moment 0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° 31,38 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 161,5 J/g
Entalpie varu ΔHv 480,7 J/g
Standardní molární entropie S° -173,3 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° 82,9 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 2,156 JK-1g-1
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Extrémně hořlavý
Extrémně hořlavý
(F+)
R-věty R12, R26
S-věty S9, S16, S38, S45
NFPA 704
NFPA 704.svg
4
3
3
 
Teplota vznícení 38 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Diboran (B2H6) je za laboratorní teploty bezbarvý plyn. Velmi dobře se mísí se vzduchem a tvoří s ním výbušnou směs. Na vlhkém vzduchu se může vznítit samovolně.[zdroj?]

Používá se v raketových palivech, jako redukční činidlo, vulkanizační činidlo, katalyzátor při polymerizacích a jako dopant pro polovodiče.

Vazba mezi můstkovými atomy vodíku je třístředová dvoucenterní.

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

Krátkodobá expozice způsobuje kašel a dušení. Tyto symptomy se mohou objevit okamžitě nebo až po 24 h. Také dochází k podráždění pokožky a očí.

Lidé vystavení dlouhodobému působení diboranu trpí dýchacími potížemi, únavou a ospalostí.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.