Diaochie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Diaochie
 Chetité
 Kultura Kura-Araxes
~1200–770 př.n. l. Urartu 
Kolchida 
geografie
Mapa
Mapa království Diaochie ve 12. století př. n. l.
hlavní město:
Zua, Utu, nebo Sasilu
obyvatelstvo
různorodé
státní útvar
vznik:
sjednocení několika kmenů za účelem odvrácení asyrské invaze.
zánik:
následkem válek s Urartu bylo království oslabeno a anektováno Kolchidou.
Státní útvary a území
Předcházející:
Chetité Chetité
Kultura Kura-Araxes Kultura Kura-Araxes
Nástupnické:
Urartu Urartu
Kolchida Kolchida
Dějiny Gruzie
Historie Gruzie
PRAVĚK
Kultura Šulaveri-Šomu
DOBA BRONZOVÁ
Kultura Kura-Araxes
Trialetská kultura
Kolchidská kultura
Diaochie
STAROVĚK A ANTIKA
Kolchida
Kavkazská Ibérie
Lazika
Římská nadvláda nad Gruzií
RANÝ STŘEDOVĚK
Iberské knížectví
Argvetie
Heretie
Tbiliský emirát
Arabská vláda v Gruzii
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
Abcházské království
Tao-Klardžetie
Gruzínské království
NOVOVĚK
Kartlijské království
Kachetské království
Imeretské království
Kartlijsko-kachetské království
RUSKÁ NADVLÁDA
Kutaiská gubernie
Tbiliská gubernie
Gruzínské národní obrození
MODERNÍ DĚJINY
Gruzínská demokratická republika
Invaze Rudé armády do Gruzie
Srpnové povstání
Gruzínská SSR
Gruzie

Království Diaochie (gruzínsky: დიაოხის სამეფო, diaochis samepo; česky doslova "Země synů Dia") bylo starověké království, jež se rozkládalo v západní části dnešní Gruzie a severovýchodního Turecka. Jednalo se pravděpodobně o rozsáhlý kmenový svaz, který zřídili starověcí Gruzínci.

Původ a historie[editovat | editovat zdroj]

Diaochie vznikla kolem 12. století př. n. l. po rozpadu říše Chetitů a zaplnila mocenské vakuum v oblasti. Její existence je doložena v písemnostech sousední říše Urartu[1] a zmíněna byla i v asyrských tabulkách z roku 1118 př. n. l., kdy vládl asyrský král Tiglatpilesar I. Přesné umístění Diaochie je však neznámé, ale všeobecně se má za to, že se nacházela na hranicích dnešní Gruzie a Turecka u pobřeží Černého moře.

Jednalo se pravděpodobně o federaci několika kmenů, jež však byla dostatečně mocná, aby dokázala odolat nájezdům Asyřanů. Přesto však byl jediný známý diaochský král té doby Sien poražen v bitvě a uvězněn asyrským králem Tiglatpilesarem I. Svou nezávislost království uhájilo až do doby asyrského krále Salmanassara III., kterému se musel vládce Diaochie Asia v roce 845 př. n. l. podvolit a stát se jeho vazalem.

Na počátku 8. století př. n. l. zažilo sousední království Urartu rozkvět a králové Menua (vládl 810-785 př. n. l.) a Argišti I. (785-763 př. n. l.) vedli četné války s posledním diaochejským králem Utupuršim a anektovali rozsáhlá území na jihu země. Kromě této územní ztráty musel Utupurši platit urartuským Arménům pravidelný tribut ve formě mědi, stříbra a zlata, čímž hospodářství značně upadalo. Zanedlouho království Diaochie padlo, když ze severu náhle zaútočila a využila situace Kolchida, která tak rozšířila své území na jižní část černomořského pobřeží. Pravděpodobně se to stalo ještě v 60. letech 8. století př. n. l., jelikož neexistují žádné písemnosti, které by dosvědčovaly existenci Diaochie v pozdější době.

Města[editovat | editovat zdroj]

Dle údajů dostupných z urartuských písemností měla Diaochie tři nejdůležitější města:

  • Zua
  • Utu
  • Sasilu

Zua je častokrát ztotožňována se Zivin Kale, Utu je pravděpodobně dnešní východoturecké městečko Oltu a za Sasilu je považováno městečko Tortum.[2]

Seznam známých králů Diaochie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sagona, Archaeology at the North-East Anatolian Frontier, str. 30.
  2. G. L. Kavtaradze. An Attempt to Interpret Some Anatolian and Caucasian Ethnonyms of the Classical Sources, str. 80.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]